Střídání na Hradě. Jak probíhá inaugurace, jaký má prezident plat a jaká je role první dámy?

Manželky československých a českých prezidentů. Co čeká na novou první dámu Evu Pavlovou?

Ve středu 8. března skončí prezidentský mandát Miloši Zemanovi a s rolí první dámy se rozloučí také jeho žena Ivana. Jaké byly první dámy Československa a Česka? Jak využívaly svého vlivu? A jakým tématům se chce věnovat nová první dáma České republiky Eva Pavlová?

Čtěte také

Tomáš Garrigue Masaryk u nás platí za prezidentský vzor. Dá se to říct i o jeho ženě Charlottě v roli první dámy Československa? Charlotta G. Masaryková bývala velmi aktivní ve společenském životě i v ženských spolcích. Při vzniku republiky jí bylo už skoro 70 let a měla silně podlomené zdraví, dožila střídavě v sanatoriích a v Lánech.

Charita i zvelebování Hradu

Alice Masaryková v rozhlasovém studiu Radiojournalu (18. 5. 1932)

Roli první dámy proto záhy přebrala nejstarší dcera Alice Masaryková. Byla to právě ona, kdo formoval tradici podpory charity. Kupříkladu stála u zrodu československého Červeného kříže, který 20 let vedla. Podílela se také na architektonických úpravách Pražského hradu.

O Haně Benešové, manželce prezidenta Edvarda Beneše, se mluvilo jako o vzdělané a okouzlující ženě. Narodila se do chudé rodiny, ale vychovávala ji bohatá teta. Vystudovala  francouzštinu na pařížské Sorbonně. Svou roli první dámy sloučila s charitou a v novoročním projevu v roce 1946 oslovila skrze rozhlas československé ženy.

Hana Benešová u rozhlasových mikrofonů (nedatováno)

Ženy komunistický prezidentů

Manželka prvního dělnického prezidenta Marta Gottwaldová příliš dělnicky nepůsobila. Snažila se totiž napodobit svou předchůdkyni Hanu Benešovou. A to až do té míry, že třeba i ve třicetistupňovém vedru nosila kolem krku lišku. Ve veřejném dění se angažovala ovšem jen minimálně a opomíjela ji i komunistická propaganda.

1939, na zahradě zleva - Miroslav Svoboda, Zoe Svobodová, Irena Svobodová - Stratilová, Ludvík Svoboda

Naopak Marta Zápotocká byla velmi aktivní komunistkou. Zajímavé je, že v 1968 podpořila Pražské jaro. V charitě se angažovala také Irena Svobodová. Naopak spíše v ústraní žila poslední komunistická první dáma Věra Husáková, která tragicky zahynula jen dva a půl roku poté, co se její manžel Gustáv Husák stal prezidentem.

Polistopadové první dámy

Čtěte také

Po sametové revoluci v roce 1989 se první dámy vrátily k aktivnější podpoře charity. První manželka prezidenta Václava Havla Olga založila Nadaci Olgy Havlové. Výbor dobré vůle zase pomáhal osobám se zdravotním postižením nebo opuštěným lidem. Kromě jiného potom uděloval cenu Olgy Havlové zdravotně postiženým lidem za společenský přínos.

Po její smrti se Václav Havel oženil s Dagmar Havlovou (rozenou Veškrnovou). Ta stojí například za nadací Vize 97, která pomáhá obětem domácího násilí, seniorům anebo podporuje vzdělávání nadějných talentů. Livia Klausová se zabývala pomocí dětem v dětských domovech a podporou seniorů. Ivana Zemanová stála spíše v pozadí.

Podpora matek samoživitelek 

Eva Pavlová nastínila, že chce navázat na dřívější tradice a věnovat se charitě, sociální a rodinné politice i vzděláváníi. Jako jedno z velkých témat si Pavlová vybrala podporu matek samoživitelek. I ona totiž vychovávala svou dceru sama. Chce se taky angažovat v charitě, upozorňovat na diskriminaci žen ve společnosti a zaměřit se na prevenci rozvodů.

Na sociálních sítích nicméně žádala veřejnost o trpělivost. Je třeba dodat, že Pavlová nemá zatím na Pražském hradě na co navazovat. Oddělení sekretariátu první dámy, kterou dříve využívaly manželky prezidentů, prezidentská kancelář před necelými třemi lety pro nečinnost zrušila.

autoři: Petr Král , Iveta Vávrová , Viktor Daněk , tec
Spustit audio