Soupis rozhlasové práce Mileny Hübschmannové

1. leden 2022

Pořady jsou řazeny do jednotlivých sekcí a v nich pak chronologicky. Pokud údaje existují, jsou kromě názvu uvedeny přibližná stopáž, rozhlasová premiéra (pokud není některý časový údaj znám, je nahrazen nulami), kódy, pod kterými jsou pořady k dohledání v archivu ČRo, u pořadů vztahujícím se k Romům i anotace. Pořady bez vztahu k Romům, na kterých se Hübschmannová podílela a pořady o ní najdete níže ve stručnějším výčtu názvů a předpokládaných rozhlasových premiér.

Pořady vztahující se k Romům

Vyprávění při ohni. Balady kočovných Cikánů
1957-09-01. PRERH 29231/7; CR.UAHK.1995.2598.
Dvě epické balady v českém překladu (Balada o sedmiletém zbojníčkovi a o králi Mrazivci, Balada o mamičce poběhlici), dle scénáře s hudebním podkresem písní olašských Romů. Dochován pouze scénář.

Zlodějka a První hra o mně
1957-06-10. (?)                               
Antonín Zíb čte „dvě povídky o cikánech“ Mileny Hübschmannové. Záznam o pořadu v rozhlasovém archivu chybí, informaci uvádí pouze server http://mluveny.panacek.com/.

Vybrali jsme pro vás. Románi čhib
30:00. 1966-03-19. PRERHNOV 21815/7.                                                             
Povídka Mileny Hübschmannové vypráví o snaze jedné romské rodiny uchytit se v Praze a o jejím návratu zpět do slovenské osady. Dochována pouze předloha.

Záznamy. Spoluobčané
14:43. 1976-09-05. AF01037/3.                
„Vyprávění o Romech, jak žili včera a jak žijí dnes.“ Sociologický průzkum postojů české veřejnosti vůči Romům z roku 1970 v konfrontaci se vzpomínkami i aktuálními zkušenostmi Romek a Romů. Chování, které česká veřejnost považuje za nešvar, je skrze vyprávění Romů vysvětlováno jako vycházející z nedávného způsobu života v chudých romských osadách. Tato vazba je posílena závěrečným citátem Karla Marxe. V pořadu zaznívají hlasy Vojtěcha Fabiána (Praha), Zuzany Surmajové (Praha), Michala Demetera (Staré Křečany) a Margity Mikové (Rokycany), pouze v herecké interpretaci také názory spisovatelky Tery Fabiánové. Odvysíláno v rámci cyklu Reportáže – črty – vyprávění.

Má matka má černé vlasy. Pásmo z poezie českých Romů
14:01. 1976-07-14. DF33378; PRER 80703/8; CR.UATD.1990.7291.
Milena Hübschmannová uvádí současnou poezii Romů jako neškolenou, upřímnou literaturu, která je cestou k hledání a vyjádření své identity skrze vlastní jazyk – romštinu. Herci (Miroslav Masopust, Alfréd Strejček, Klára Jerneková) v českém překladu postupně recitují básně Dobré srdce mé babičky (František Demeter; rovněž v hudební úpravě autora), Hříbě (Vojtěch Fabián), Pojď se mnou (Tera Fabiánová), Vem si ode mne (Bartoloměj Daniel), Černé vlasy mé matky (Andrej Pešta), Mé bohatství (Ondřej Pešta), Šátek na kříži (František Demeter), Nejkrásnější píseň (Bartoloměj Daniel). Pořad odvysílán v cyklu Panoráma české a slovenské poezie.

Už nacházejí svoji zemi
1977-04-08. HA27728.                  
„Dokumentární pásmo ze života našich občanů cikánské národnosti.“ Portrét tří amatérských romských umělců – zpěvačky Věry Bílé, výtvarníka Rudolfa Dzurka a spisovatelky Tery Fabiánové. Dokument nazvaný dle veršů Tery Fabiánové citovaných v závěru. V pořadu mluví Věra Bílá a její rodiče o jejích hudebních začátcích, Rudolf Dzurko představuje své obrazy, Tera Fabiánová je zastoupena básní „Av manca čhajori“ (Pojď se mnou dívenko) a úryvkem z biografické črty „Sar me phiravas andre škola“ (Jak jsem chodila do školy). Dochován pouze scénář.

Kaľi zpívá – cikánská zpěvačka Věra Bílá
1977-10-08.
Medailon odvysílaný v cyklu Cesty za folklorem. Nedochováno.

Záznamy. Pláňata rostou dál – ze života V. Fabiána
12:43. 1978-00-00. AF01037.
Krátký portrét romského hudebníka a literáta Vojtěcha Fabiána. V pořadu mluví (romsky a česky) Vojtěch Fabián a Milena Hübschmannová. Fabiánovy básně v českém překladu čte Viktor Preiss, zhudebněné je zpívá a na kytaru hraje autor. Odvysíláno v cyklu Reportáže – črty – vyprávění.

Bubínek zpíval DOM – DOM – DOM
44:24. 1978-05-19. AF00398/1.
Dobový podtitul „Pořad o pravlasti Cikánů Romů“. Rozhlasové pásmo je dialogem mezi dobovou zkušeností Romů a vědeckým poznáním o původu Romů. Zaznamenává nejčastější romské i neromské legendy o původu Romů a seznamuje posluchače s příběhem objevení Indie coby pravlasti Romů a paralelami mezi indickými Domy a evropskými Romy. Silným tématem pořadu je hledání romské identity a hrdosti v prostředí, kde je na Romy po staletí nahlíženo jako na lháře a podvodníky. Pořadem provázejí Milena Hübschmannová, Helena Demeterová a Bertin Demeter, písně Vojty Fabiána tlumočí a lidové legendy Domů vypráví Miroslav Moravec. Dále v pořadu promluví p. Guži, Šonta Tancošová, manželé Nystorovi, Michal Adam, paní Julina, doktor Ansárí. Vedle písní v pořadu zazní báseň Františka Demetera.

Cesty za folklórem. Talenty, které neznáme
1979-01-13. TD 59712/10.
Reportáž o návštěvě v rodině hudebníků Jana a Květy Turtákových. Nedochováno.

Povím ti to krásným slovem
59:33. 1979-03-13. AF00438_1.
Literární pásmo představuje romskou literaturu jako mladou a dosud prakticky nepublikovanou. Průvodním slovem i komentáři jiných se pořad přimlouvá za publikaci prací romských autorů. V romštině i češtině zazní hlasy romských literátů a vypravěčů Šaňiho Dzurka, Andreje Gini, Michala Adama a také celé literární práce tematicky inspirované nedávnou romskou minulostí: „Proč Mižu zavřeli“ (Šani Dzurko, čte Petr Kostka), „Na veselce“ (Andrej Giňa, čte Josef Somr) a básně Andreje Pešty (čte Radim Vašinka).

Jak jsem chodila do školy
25:36. 1979-00-00. CRA04966_02.
Biografická črta Tery Fabiánové v překladu Mileny Hübschmannové, čte Jana Hlaváčová.             

Kovář
1:39. 1979-00-00. CR.ARCH.1979.371/S03.
Neidentifikovatelný kus. Může být součástí jiného pořadu. Překlad Milena Hübschmannová.     

O romském chlapci, kufru, obru a třech psech
10:05. 1979-00-00. CR.LR.1979.128; VM186019.              
Pohádka ze sbírky „Romské pohádky“ načtená Josefem Větrovcem s úvodním slovem vycházejícím z předmluvy sbírky (načetl Radim Vašinka). Odvysíláno v rámci cyklu Stránky na dobrou noc.            

Dejte mi aspoň trochu úcty
38:00. 1982-04-09. AF07010/4.
Portrét litoměřické romské zpěvačky Maryndy Kešelové je exkurzem do světa romských písní a jejich posluchačů. Písně v podání Kešelové se střídají s úryvky jejích biografických vyprávění a představují tak i část historie Romů v bývalém Československu ve 20. století. Pořad sestává z průvodního slova Mileny Hübschmannové a písní a vyprávění Maryndy Kešelové přetlumočených do češtiny Ivou Janžurovou a Radimem Vašinkou. O zpěvu Kešelové se v dokumentu vyjadřují (česky i romsky) i romští přátelé Mileny Hübschmannové včetně Vojty Fabiána st. a spisovatelky a básnířky Tery Fabiánové. Dle serveru mluveny.panacek.com dokument reprezentoval ČSSR na festivalu „Polsko-české fórum rozhlasové tvorby“.                       

A nad hlavou nebe
52:09. 1982-05-04. AF08366_4.
Literární montáž z próz, veršů a vyprávění romské spisovatelky a kulturní pracovnice Eleny Lackové. Vzpomínky vydané později v knize „Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou“ čte Dana Medřická, průvodní slovo Milena Hübschmannová, na svá setkání s Lackovou vzpomíná Vojtěch Fabián st.

Černá dáma dává mat
57:06. 1982-00-00. AF07757_2.
„Rozhlasová humoreska.“ Svatba nejmladšího syna jako šachová partie mezi neromskou tchyní a nastávající romskou snachou podávaná posluchačům očima ženichovy sestry, amatérské psycholožky. Napsala Anna Smetanová, spolupracovali Emil Ščuka, Jozef Fečo, Milena Hübschmannová a další. V režii Jany Bezdíčkové účinkují Soběslav Sejk, Jaroslava Adamová, Ladislav Mrkvička, Alfréd Strejček, Miroslav Masopust, Jan Hartl, Daniela Kolářová, Růžena Merunková, Jaroslav Lorman, Jorga Kotrbová, Pavel Zedníček, Artur Šviha, František Hanus, Emil Sčuka, Václav Sloup a Jaroslav Kašpar.

Cesty za folklórem. Kde jsou Romové – tam je slyšet píseň. Lidová hudba tureckých Romů, 1. díl
35:00. 1988-06-24.                         
„Zajímavosti z cest po Turecku vypráví dr. Milena Hübschmannová.“ Scénář dochován v pozůstalosti Mileny Hübschmannové v Muzeu romské kultury v Brně. Zvuk patrně nedochován.

Cesty za folklórem. To nejlepší co máme – písničku. Lidová hudba řeckých Romů, 2. díl
35:00. 1988-00-00.                                         
„Zajímavosti z cest po Řecku z r. 1986 vypráví dr. Milena Hübschmannová.“ Scénář dochován v pozůstalosti Mileny Hübschmannové v Muzeu romské kultury v Brně. Zvuk patrně nedochován.

Žužika
75:45. 1988-12-29. VS289758 + VS292695.
Hra Eleny Lackové podaná jako lidová legenda o korytářském vajdovi, který se nedokáže vyrovnat s osudem bezdětného muže. Rozhlasová adaptace je prokládána četnými romskými příslovími a romsky zpívanými písněmi, jejichž texty hru tematicky doplňují (do češtiny je tlumočí vypravěč). Osoby a obsazení: vypravěč (Rudolf Hrušínský st.), Vajda (Josef Somr), Vajdova žena (Věra Galatíková), Adam (Ilja Prachař), dále účinkují Iva Janžurová, Hana Maciuchová, Martin Dejdar, Jan Faltýnek, Blažena Holišová, Martin Stropnický, Sylva Sequensová, Ladislav Mrkvička, Vlastimil Zavřel, Simona Stašová, Marta Vančurová, Jana Altmanová a další.

Černé růže
12:44. 1989-02-15. TD 17302/13; VM190818.
Medailon začínající básnířky a zpěvačky Margity Reiznerové. Obsahuje průvodní slovo Mileny Hübschmannové, rozhovor s Margitou Reiznerovou, básně v romštině a češtině (v podání Ladislava Rusenka a Ivy Janžurové). Hudební doprovod tvoří skladby souboru Perumos, jehož členy byli Reiznerová i Rusenko. Odvysíláno v rámci cyklu Chvíle pro verš a hudbu.

Cesty za folklórem. Písně volnejch cest
24:48. 1989-05-19. TD 18554/13; VM144309.                   
Lidové balady britských Romů. Písně bez doprovodu, nápěvy beze slov i hra na velšskou harfu v podání anglických Romaničelů. Část nahrávek pochází z kompilace Písně volných cest sestavené Mikem Yatesem a ze série Folk Tracks vedené Georgem Kennedym. Nahrávky (pokud je to uvedeno) pocházejí z přelomu 50. a 60. let dvacátého století. Průvodní slovo Mileny Hübschmannové se věnuje nejen hudbě, ale i životu a kultuře Romaničelů obecně. Texty písní do češtiny přeložila Milena Hübschmannová, recituje Radim Vašinka.    

Tomu, co přichází na svět
57:47. 1990-01-21. AF09264_1.
Pořad z cyklu Schůzky s literaturou představuje tvorbu Vlada Oláha („Khere avľom“; „Jankel“; „Sar uľol muršoro“; čtou Emil Ščuka, Ladislav Rusenko a členka souboru Heleny Sivákové Lucinka), Andreje Gini („Škypár“; čte Radim Vašinka) a „Angaľi“ (Angely Žigové; „Náš jazyk“; „Žij a nechej žít“; čte Iva Janžurová). Obsahuje stručné medailony autorů a kratší rozhovor s Vladem Oláhem (česky a romsky). Pořadem provází hudba souboru Čercheň a skupiny Rytmus 84. Název je vysvětlen na konci pořadu jako přání do života nově se rodící literatuře i dalšímu rozvoji romštiny.         

Cesty za folklórem. Amare neni
25:25. 1990-10-26. VS255961.                                  
Představení ženského souboru z Rokycan s několiky záznamy jejich tvorby. Milena Hübschmannová v průvodním slovu vyzdvihuje repertoár sestavený ze starodávných písní i autentický přednes zpěvaček a zařazuje tvorbu souboru do kontextu romské písňové tradice.

Herci čtou své oblíbené autory. Budu vám vyprávět
29:24. 1992-00-00. CRA04367_02.
Radim Vašinka čte pábitelsky pojaté životopisné vyprávění Andreje Tokára z Humenného, které Milena Hübschmannová nahrála r. 1974.

Herci čtou své oblíbené autory. Syn proti otci
25:18. 1992-00-00. CRA04368_01.
Svérázná satirická romská pohádka prokládaná četnými dobovými motivy, kterou dle rozhlasových záznamů Mileně Hübschmannové vyprávěl v r. 1976 Josef Badžo z Pavlovců nad Úhom. Přeložila Milena Hübschmannová, čte Radim Vašinka. Pohádka nebyla publikována ve sbírce Romské pohádky (1973), ale pouze v samizdatu v revue Jednou nohou 2/1985 a Pater noster 12/1985, v divadle Orfeus ji poté naživo předčítal R. Vašinka.

Za folklorem do světa
24:06. 1993-00-00. CR.HKFY.1993.374.
O indických Domech, jejich hudbě i souvislostech mezi Domy a Romy. Zčásti s využitím vlastních terénních nahrávek z roku 1969. Pořad připravila a slovem provází Milena Hübschmannová. Písňové a básnické texty recituje Radim Vašinka.

Záběry z romské rodiny
23:18. 1993-00-00. CR.HKFY.1993.597.                               
Nelze specifikovat, pořad se nedochoval. Milena Hübschmannová vedena jako interpret slova.

Dárocsi
5:41. 1994-00-00. CR.PS.1994.54418.                   
Nelze specifikovat, pořad se nedochoval. Milena Hübschmannová vedena jako autor rozhlasového pořadu.

Zemřela, protože chtěla žít po romsky
25:00. 1998-11-23. CRA04966_01.
Povídka Ilony Ferkové uvozená životopisným medailonem v podání samotné autorky. Povídku z romštiny přeložila Milena Alinčová, načetla Johanna Tesařová. V závěru část písně romské zpěvačky z terénních nahrávek Mileny Hübschmannové. Součást Týdne romské kultury.

Jak jsem natáčela Elenu Lackovou
2x 15:00. 1998-11-00. VM191087 + VM188761.
Vyprávění přední české romistky. Z velké části zahrnuje předmluvu ke knize Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou (1997). Vedle natáčení Lackové a práce na knize se věnuje reflexi vztahů mezi Romy a Neromy a důsledkům politiky asimilace. Odvysíláno v rámci cyklu Zrcadlení a jako součást Týdne romské kultury.        

Válek na nudle
25:00. 1998-11-24. CRA04965_03.
Povídku Ilony Ferkové v překladu Mileny Hübschmannové čte Johanna Tesařová. Součást Týdne romské kultury.            

Šátek na kříži
5:00. 1998-11-24. CRA05286_01.
Verše Františka Demetera uvozené životopisným medailonem v podání Mileny Hübschmannové. V obdobné verzi se dramatizovaná báseň objevila již v pásmu „Má matka má černé vlasy“ (1976). Součást Týdne romské kultury.

Škypár
26:03. 1998-11-25. VM189463.
Povídka Andreje Gini v překladu Mileny Hübschmannové. Hübschmannová v úvodu představuje historický kontext povídky, život Andreje Gini i příběh romské literatury. Povídka byla již dříve načtena Radimem Vašinkou v rámci pásma „Tomu, co přichází na svět“ (1990). Součást Týdne romské kultury.

Kdo jsem?
3:34. 1998-11-25. VM191562.
Verše Tery Fabiánové uvozené životopisným medailonem v podání Mileny Hübschmannové. Teru Fabiánovou již Hübschmannová představila v pořadu „Už nacházejí svoji zemi“ (1977), dvě její prózy byly v rozhlase načtené („Jak jsem chodila do školy“, 1979; „Tulák“ 1999). Součást Týdne romské kultury.

Josef Vohryzek – Dva syndromy rasismu
1998-11-25. CR.LR.1998.297.
Esej otištěna v časopise Romano džaniben 4/1994. Zvukový záznam chybí. Součást Týdne romské kultury připraveného Milenou Hübschmannovou.                      

Chci mluvit
4:31. 1998-11-26. VM191630.
Verše Margity Reiznerové uvozené životopisným medailonem v podání Mileny Hübschmannové. Margitu Reiznerovou již Hübschmannová představila v pořadu „Černé růže“ (1989). Součást Týdne romské kultury.   

Odezvy svedomia
28:17. 1998-11-27. VS290679.  
Slovensky napsaná a načtená povídka Heleny Červeňákové ze sbírky „Tŕnisté kroky“ uvozená životopisným medailonem napsaným autorkou a načteným Milenou Hübschmannovou. Součást Týdne romské kultury.          

Bůh je veliký malíř
4:50. 1998-11-27. VM192082.                                                  
Báseň Vlada Oláha v překladu Jana Červenky čte Radim Vašinka. Čtení uvádí krátkým medailonem Milena Hübschmannová, hudební podkres Jan „Ačo“ Slepčík. Práci Vlada Oláha již Hübschmannová představila v pásmu „Tomu, co přichází na svět“ (1990). Součást Týdne romské kultury.

V chatrči narozen
3:39. 1998-11-00. VM192342.                   
Verše Ladislava Hlaváče uvozené životopisným medailonem Mileny Hübschmannové, hudební podkres patrně z nahrávek Hübschmannové. Součást Týdne romské kultury.        

Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou (1–10)
1998-00-00. CB.LDR.1998.396.
Rozhlasová četba z knihy Eleny Lackové, úprava Hana Krejčová, překlad a spolupráce na pořadu Milena Hübschmannová, čte Adéla Gáborová. Pravděpodobně rovněž součást Týdne romské kultury.

Rádio na polštář – rozmarné
1999-05-13. CR.RVD.1999.343. 
Pořad ani bližší informace se nedochovaly. Milena Hübschmannová je autorkou scénáře, v pořadu učinkovaly děti ze souboru Amaro drom.

Pod šťastnou hvězdou
58:37. 2003-00-00. CB.LDR.2003.251/01; CR00834_01.                                                
Pořad z cyklu Schůzky s literaturou o Eleně Lackové (1921–2003), připravený a odvysílaný po jejím úmrtí. Pořad je sestaven z delšího rozhovoru s Milenou Hübschmannovou a ukázek z tvorby Eleny Lackové – rozhlasové četby z knihy „Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou“, rozhlasové hry „Žužika“ a balady „Ago, Ago, tvé černé oči“ (romsky a česky).

Rozhlasová nastudování textů a překladů Mileny Hübschmannové bez její účasti

Cikánovy písně op. 53
14:45. 1967-00-00. CR.HKV.1990.7961.                                                
Cyklus pro baryton a klavír skladatelky Slávy Vorlové (1894–1973) složený r. 1961 na texty z Cikánských písní přeložených Milenou Hübschmannovou. Zpěv Jan Soumar, klavír František Vrána.

Dža ča more dža ča – Jdi jen člověče
1996-03-22. CR.LR.1996.115.                                                    
Literární pásmo z romské literatury a folkloru připravené Milenou Štráfeldovou. V pořadu zazní výběr ze současné romské poezie, povídka Tery Fabiánové Tulák, úvahy z knihy Mileny Hübchmannové Šaj pes dovakeras a rozhovor s Evou Davidovou. Dochován pouze scénář.          

Tulák
28:26. 1999-00-00. CB.LDR.1998.396/01-10; CR.LR.1998.34.      
Povídku Tery Fabiánové v překladu Mileny Hübschmannové čte Vlastimil Brodský.                         

Romské pohádky (1–10)
1999-00-00. PN.LRR.1999.                                                         
Výběr z romských pohádek přeložených Milenou Hübschmannovou. Čte Martin Stránský.          

(Jazz a poezie) Sladké je žít (115)
29:07. 2001-06-03. VM146338.                
Jazz doprovází poezii, poezie doprovází jazz. Z olašské písňové poezie, kterou zapsali a z romštiny přeložili Petr Stojka, Eva Davidová a Milena Hübschmannová čtou Zuzana Bydžovská a Miroslav Etzler. Improvizace na dechové a bicí nástroje Jiří Stivín a Pierre Favre.

O odvedené kmotřence
16:00. 2019-12-24.                                                        
Jedna z romských pohádek ze sbírky Mileny Hübschmannové jako součást specifického vánočního pásma pohádek a legend na Radiu Wave.

Další pořady, na kterých se Milena Hübschannová podílela

Literární pořady a rozhlasové četby:

Verše rýžových polí (1957-01-02), Vysvobozená mušáira (1957-02-09), O malé Čačatutu a královně Fénix (1957-02-21), Ke dni solidarity s koloniální mládeží (1957-02-21), Povídky z Blízského východu… (1957-03-01), Za dnů komuny (1957-03-18), Hravý pěvec něžných lásek (1957-05-20), Černá hodinka (1958-12-07), Bitva (1959-01-29), Pět malých prasátek 1/? (195?-00-00), Kambodža vypráví (195?-00-00), Květy jasmínu (195?-00-00), O zlatě i věcech daleko prostších… (1960-01-21), Orient kouzla zbavený (1961-01-04), Co si vyprávějí lidé na ostrově Nunivaku (1964-01-04), Jeden z dlouhých dnů (1965-06-15?), Zemřeli bozi na jezeře Titicaca (1967-11-24), Pro tu lásku (1982-01-17), Má vlast (1982-02-07), Co si vyprávějí Indové (1990-00-00).

Publicistické a naučné pořady:

Májový zápisník z venkova (1959-05-23), Pohlednice z domova. Větrov (1960-08-28), Legenda o velké živitelce (1961-02-12), Kam na dovolenou? Štědré hory nad Oharkou (1961-06-02), Člověk starý pět tisíc let (1-7; 1966-06-23 – 1966-08-04), Představte se sám – Richard Feder (1966-00-00), Moskva po mém (1967-08-25), Malá rozhlasová encyklopedie o dějinách Afriky (1/?; 1967-00-00), Když se narodí Hvězda (1978-08-29).

Piš a slyš!
Hodinový „pořad zajímavostí a kuriozit na přání posluchačů“. Odpovědi byly připravené jako konverzace namluvené českými herci. Pořad obsahoval obvykle šest až osm odpovědí, například o počtu jazyků světa a množství jejich mluvčích, o „vlčích dětech“, o mrtvém moři, o levácích a pravácích... Milena Hübschmannová je vedena jako autorka některých příspěvků, případně celého pořadu u dílů 12, 21, 27, 31, 34, 39, 43, 44, 47, 49, 80.

Vševědna aneb Malé Piš a slyš!
Milena Hübschmannová spolupracovala na dílech 1, 6, 8, 10, 12, 15, 16, 19, 20, 26, 34, 42, 44, 49, 57, 65, 73, 74, 82, 86, 88, 91, 92.

Pořady o Mileně Hübschmannové

Povídka pro. Milena Hübschmannová (1994-00-00; HK.LDR.1994.218/01)
Tuhle hudbu mám ráda. Milena Hübschmannová (1994-00-00; HK.LDR.1994.30/04)
Fonogramy. Bubínek zpíval DOM – DOM – DOM aneb Za indoložkou a romistkou Milenou Hübschmannovou (2015-09-13)

Komentáře a účast v debatách

Události a názory (1997-00-00; 1999-10-10)
Mozaika (2001-05-23)

autor: Pavel Kubaník
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?