Současnou situaci Ruska vyprovokovaly vnější faktory, prohlásil Putin
Současná hospodářská situace Ruska byla vyprovokována „vnějšími faktory“. Na dnešní výroční tiskové konferenci v Moskvě to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Neřekl však, zda jsou za ekonomickými dopady západní sankce. Centrální banka podle něj již učinila adekvátní opatření a Rusko má dostatečné devizové zásoby, které však bude využívat rozumně.
Šéf Kremlu zdůraznil, že již jsou vypracovány plány, které na konkrétní hospodářské potíže reagují.
Hospodářství země se prý problémům přizpůsobí a ekonomika znovu začne růst. Za důležité nyní považuje to, aby centrální banka pokračovala ve zvyšování hodnoty rublu.
Připomněl mimo jiné, že ústřední finanční ústav země kvůli tomu zvýšil úrokové sazby na 17 procent. S kroky vlády a centrální banky je spokojený a o žádných personálních změnách v tuto chvíli neuvažuje. V této souvislosti dodal, že takto vysoké sazby nebudou v platnosti po celou dobu krize.
„Současná situace může trvat zhruba dva roky. Ale ne nutně. Může se to zlepšit mnohem dřív. Může to být lepší už v prvním čtvrtletí, v polovině příštího roku nebo na jeho konci. To vám přesně nikdo neřekne,“ prohlásil Putin.
„Politiku vlády i centrální banky celkově považuji za správnou. Máme veškeré důvody domnívat se, že udržíme makroekonomickou stabilitu a vyřešíme i sociální úkoly,“ dodal.
Podle ruského historika Alexeje Kelina, který v české vládní Radě pro národnostní menšiny zastupuje Rusy žijící v Česku, Putinovo vystoupení ničím nepřekvapilo. „Žádný zázrak nenastal, tudíž lidé v panice pokračují, dál obléhají bankomaty, vyměňují peníze a kupují všechno, co se ještě koupit dá,“ okomentoval.
Razantní pokles hodnoty rublu v tomto týdnu oživuje vzpomínky na měnovou krizi roku 1998. Rok před Putinovým nástupem k moci tehdy pád rublu vedl k uzavírání bank a ke ztrátě úspor obyvatelstva.
Za nynějšími problémy stojí mimo jiné klesající ceny ropy, což Putin dnes rovněž zmínil.
Putin: Opět rostou zdi
Další část konference ruský prezident věnoval zahraniční politice. Na hranicích Západu a Ruska podle Putina opět rostou zdi. Západní partneři prý zatím nerespektují ruské výzvy na budování společného prostoru a neustále se snaží potlačovat nezávislost Ruska.
Putin také řekl, že je Rusko odhodlané bránit své národní zájmy více. Spojené státy prý pro něj představují hrozbu: „Není to odplata za Krym. Trestají nás za naše oprávněné přání chránit bezpečnost našeho národa, civilizace a státu.“
Odpovědím na některé otázky se ruský prezident vyhnul. Například na otázku novináře ukrajinské agentury Unijan, který se ho ptal, kolik má Rusko na Ukrajině vojáků a zbraní a jaký je jeho postoj, řekl pouze, že na Ukrajině působí ruští vojáci, a to prý nikoli coby žoldnéři za peníze. Jsou to podle něj lidé, kteří poslechli hlas svého srdce a odjeli pomáhat svým krajanům. O počtech se nezmínil.
Zopakoval pak svoji starou tezi, že na Ukrajině nejde o žádný demokratický vývoj, ale o státní ozbrojený převrat, který byl podporovaný ze Západu a pak se spor s východní Ukrajinou snažil řešit zprvu násilím a nyní hospodářskou blokádou. To podle Putina k výsledku nepovede, doufá však, že se situaci podaří vyřešit politickými prostředky a dialogem.
Rusko s tím podle Putina přirozeně nemůže souhlasit, protože lidé mají právo na určení svého vlastního osudu. Tím měl na mysli útvar Novorusko, tedy Doněckou a Luhanskou oblast.
Prohlásil však také, že by měl být zachován jednotný politický postoj Ukrajiny. To jinými slovy znamená, že Rusko nyní nebude usilovat o připojení povstaleckých území, jako tomu bylo v případě Krymu.