Snížit sazby u hospodářské kriminality je dobrý krok, říká advokát. Ta naše věznice neplní, snižujme tresty komplexně, oponuje akademik

Trojan upozorňuje, že změny, které novela směrem k hospodářské trestné činnosti zavádí, nevychází z teze, že by měly být ukládány výlučně peněžité tresty.

Čtěte také

Martin Fendrych: Zázrak, poslanci se jednomyslně shodli na pokroku a v sexu „ne bude znamenat ne“

„Přímo v předkládací a důvodové zprávě je uvedeno, že se jedná o kombinaci trestů odnětí svobody a peněžitého trestu. Problém totiž spočívá v tom, že stávající úprava, a to i Nejvyšší soud ve svých jinak kritických komentářích potvrdil, je postavená na sazbě v rozmezí pěti až deseti let za závažnou hospodářskou kriminalitu. Což je trest, který nelze podmínečně odložit nebo nahradit jiným trestem,“ vysvětluje viceprezident Unie obhájců.

Připomíná, že peněžité tresty u hospodářské kriminality je možné ukládat již nyní. A to i u závažných hospodářských trestných činů se škodou nad deset milionů korun, kde je sazba odnětí svobody od pěti do deseti let. Peněžitý trest je ale v těchto případech ukládán jako druhý či třetí trest po nepodmíněném trestu odnětí svobody.

Čtěte také

Posílit práva poškozeného v trestním řízení? Určitě ano, míní právnička Kalibová. Kde je msta, vzniká další zlo, varuje Vlk z Unie obhájců

„Novela mění to, že posouvá hranici spodní sazby tak, že by i v těchto případech nebylo nutné uložit nepodmíněný trest odnětí svobody, ale podmíněný. Právě v kombinaci s peněžitým trestem,“ vysvětluje.

Drápal ale upozorňuje, že díky novele trestního zákoníku by soudy měly víc možností, jak pachatele závažné hospodářské kriminality nepotrestat odnětím svobody, ale udělit mu alternativní nebo jen peněžitý trest.   

„Lze si představit, že někdo spáchá trestný čin se škodou například půl miliardy korun a soud by podle navrhované novely měl možnost uložit mu třeba trest obecně prospěšných prací ve výměře 50 hodin jako jediný trest. Toto riziko tam je. Je dobré spoléhat na soudce, že to tak neudělají. Ale zároveň je dobré jim dávat nějaká vodítka, jak v těch případech rozhodovat. A my jim je nedáváme,“ kritizuje odborník na trestní právo.

Realita předbíhá právní úpravy

Snížení dolní hranice trestní sazby Drápal podporuje. Ale mělo by se podle něj týkat všech trestných činů. „Mělo by se dělat komplexně. Nerozumím tomu, proč se zaměřujeme na hospodářské trestné činy, když ty věznice neplní,“ naznačuje.

Připomíná také, že ani za podvody, kde je sazba pět až deset let, soudy dosud neudělovaly pouze nepodmíněné tresty.

Čtěte také

Víc než polovina LGBT osob u nás se setkala s verbálním či fyzickým násilím. Změňme trestní zákoník, žádá právnička Kalibová. Přísnější tresty extremisty ke změně chování nepovedou, tvrdí poslanec Major

„Podle dat byl jiný než nepodmíněný trest odnětí svobody uložen v 30 procentech případů jako hlavní trest. Takže už dnes je možné ho uložit a možná tak není důvod snižovat trestní sazbu s argumentem, že to umožní ukládat jiné než nepodmíněné tresty odnětí svobody,“ nastiňuje.

Podle Trojana právě statistika dokazuje, že je třeba upravit stávající právní úpravu.

„Jak se vůbec děje, že v takových případech může padnout podmínka? Jde o výjimečné ustanovení, kdy soud může jít tzv. pod spodní sazbu. Je to na uvážení soudce a zákoník stanoví podmínky, za kterých je možno takto postupovat. A ze zkušeností vím, jak se soudy při aplikaci tohoto zvláštního ustanovení s těmi podmínkami trápí.“

„Nepochybuji o tom, že zmiňovaných 30 procent případů je správné číslo, a je vidět, že fakticky zde realita předbíhá právní úpravy,“ konstatuje viceprezident Unie obhájců.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.