Smutek není deprese. Můžete nahlédnout do mé hlavy i do vzpomínek na sebevraždu a sebepoškozování, naznačuje režisér filmu Tmání

24. leden 2023

„Mým cílem nebylo v lidech vyvolávat pocity deprese, ale spíš přiblížit, co je to za nemoc a jak s ní pracovat,“ popisuje režisér a scénárista Ondřej Moravec, který dal divákům „nahlédnout do své hlavy“ v autobiografickém animovaném filmu pro virtuální realitu nazvaném Tmání. „V jednom případě se dokonce ocitnete v mém dětském pokojíčku, který byl pro film udělaný podle reality. Je tam stále ještě plakát Zkrocené hory, Harry Pottera atd.“

„Divák v podstatě vstupuje do mých vzpomínek, které mají více či méně stylizovanou podobu. Například v mém pokoji se odehrává asi nejvěrohodnější kapitola, pak vstupujete do temných lesů, které pojednávají o tom, co se mi tam dělo v útlém dětství, v deseti letech a pak i později na univerzitě. Šlo o sebepoškozování a pokus o sebevraždu.“

Když cítíte smutek, je to většinou z jasného důvodu. U deprese to tak není.

„Hodně rád mám scénu v knihovně, která rozhodně nevypadá jako běžná knihovna, ale inspirovali jsme se Potterem, takže má mít magický nádech. Najíždějí tam na vás vozíčky s knihami, ale ve mně pak knihovna spíš vyvolává pocit, co se mi tam tehdy dělo.“

Lékaři Moravcovi diagnostikovali depresi, do té doby se ale musel vypořádat s faktem, že okolí jeho zdravotní problémy přehlíželo. Se smutkem se občas setká každý.

„Když cítíte smutek, většinou je to z nějakého poměrně jasného důvodu. Když vám například někdo zemře, ztratili jste práci nebo se stane nějaká těžká událost, tak víte, proč jste smutní.

Smutek vám nezpůsobí fyzickou imobilitu.

U deprese je to složitější, protože může přijít, a většinou přichází, nehledě na to, jaké se vám dějí vnější okolnosti. Deprese nemá jasnou příčinu – má vysoce hluboce podpovrchovou příčinu, která v nějaký okamžik vybublá,“ popisuje režisér.

Ondřej Moravec

„Smutek vám ale nezpůsobí fyzickou imobilitu, kdy nemůžete pořádně fungovat, jako v případě deprese. Je to sice duševní choroba, ale i nemoc těla, protože to nemůže fungovat. Následně přicházejí myšlenky na sebevraždu, což je vrchol deprese. A i ty už mají od smutku poměrně daleko,“ popisuje.

Moravcův film je nominovaný na Českého lva, což přitáhne pozornost veřejnosti a díky tomu podle něj může i dalším pomáhat s touto nemocí.

„To byl vlastně můj primární cíl. Když člověk řekne, že chce dělat film, se kterým bude dělat osvětu, může to mít nějaké konotace a mnoho umělců by se nad tím mohlo pohoršovat, protože film nemá být nástrojem k nějakému dobrému cíli.“

„Podle mě ale každý dobrý snímek tím nástrojem je. Pokud není, tak v něčem selhává. Měl by sloužit k vnitřní změně a porozumění,“ dodává.

Celé Hovory Petra Viziny najdete v audiozáznamu. Poslechněte si, dozvíte se víc.

autoři: Petr Vizina , lup
Spustit audio

Související