Slovensko ’68

Náš Vasil Biľak. V rodné obci nedají na svého souseda dopustit

30. červenec 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03056628.jpeg
Předchozí díl
Následující díl

Vysoký komunistický funkcionář Vasil Biľak hájil a podporoval invazi do Československa. Je podepsaný pod takzvaným „zvacím dopisem“, kterým Sovětský svaz vpád vojsk Varšavské smlouvy odůvodňoval. Biľak se narodil na  východním Slovensku v obci Krajná Bystrá, kde mu vděční obyvatelé postavili i památník.

Úzká asfaltka šplhá do kopce mezi hustými bukovými lesy. Objevují se první domky, malá romská osada, na pravé straně obchůdek a po několika stovkách metrů vesnice končí. Dál vede jen lesní cesta na polskou hranici, kde už to patří jen vlkům a medvědům. „Jezdil sem, ale jeho rodný dům už nestojí. Mám i jeho fotografii,“ směje se penzistka Irena Nogová, rodačka z Krajné Bystré.

Obyvatelé jsou Rusíni, vyznávají pravoslaví, a jediný, kdo to odtud někam dotáhl, byl Vasil Biľak. Jeho podpora okupace Československa paní Nogovou moc nezajímá. „Byl to vlastenec. Kdyby něco podepsal, tak ho zavřou. A nezavřeli.“

Z krejčího ideologem

Penzistka ukazuje do lesa, kde prý stojí Biľakova vila. Asi po kilometru jízdy hrbolatou cestu se objevuje mýtina, na které stojí velké zdemolovaná budova. Okna rozbitá, podlahy vytrhané, jen v krbu by se snad dalo zatopit. Několik mužů zrovna kácí stromy, které se naklánějí nad děravou střechu. „Říká se tomu Biľakova chata, ale on sem nejezdil. Jenom funkcionáři. Teď to patří lesnímu závodu,“ vysvětluje chlapík s motorovou pilou v ruce. „Já o Biľakovi nic nevím, bydlím ve Svidníku,“ odráží dotaz a jde si po své práci.

Rok 1968 mají Slováci spojený s federalizací. I normalizaci měli mírnější, říká historik

Jan Rychlík

Obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 pokládají podle nedávného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Češi i Slováci za nejhorší období za posledních sto let. Češi jsou ale k tehdejším událostem výrazně kritičtější a rozdíly jsou i v hodnocení disentu nebo sametové revoluce.

Vasil Biľak prožil v Krajné Bystré těžké dětství. Oba rodiče mu brzy zemřeli, ze sedmi sourozenců přežil jen bratr. Vyučil se krejčím v Hradci Králové, politickou kariéru v komunistické straně začal už ve 30. letech minulého století.

Postupně se stal ideologem, měl pověst skalního stalinisty a členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa byl až do roku 1989. „Květiny mu sem nosí komunisté,“ říká muž v montérkách, který uklízí před obecním úřadem.

Umělé květiny leží pod dvoumetrovým památníkem, na kterém před třemi lety slavnostně odhalili bustu Vasila Biľaka. O pár dnů později ji ale výtvarníci z Košic polili rudou barvou. Pak busta zmizela. „Teď je tam aspoň jeho fotografie“, vysvětluje muž s koštětem, který nechce uvést své jméno. Jenže na podstavci žádná fotografie není. „To není možné, ještě včera tu byla,“ diví se a na další otázky neodpovídá.

Stíhání za kolaboraci slovenská justice zastavila

Krajná Bystrá leží vzdušnou čarou pět kilometrů od Dukelského průsmyku, kde za války padly při osvobozování Československa tisíce sovětských a československých vojáků. Cesty v okolí lemují památníky, tanky a děla z druhé světové války a hřbitovy.  Hlavní silnice vede do Svidníku, kde sídlí Muzeum ukrajinské a tedy rusínské kultury.

Lída Rakušanová: Biľakův případ uzavřen. Opravdu?

03056628.jpeg

Boží mlýny melou pomalu. V případě zesnulého Vasila Biľaka ale vůbec ne „jistě“. Vasil Biľak, poslední z pěti signatářů dopisu z roku 1968, žádajícího Moskvu o vojenský zákrok proti vlastní zemi, zemřel v požehnaném věku 96 let v bezpečí své vily na dobré bratislavské adrese, kde nerušeně sepisoval paměti.

„Žádné předměty ani dokumenty spojené s Vasilem Biľakem tady nemáme,“ říká kurátor muzea Ladislav Puškár. Ochotně vysvětluje historii Rusínů, ale na Vasila Bilaka prý nemá žádný názor. „Já to neřeším. Já jsem nebyl v komunistické straně, ale za socialismu jsem vystudoval, měl jsem levný internát, levnou stravu, takže mě socialismus neublížil.“

Za aktivní podporu invaze do Československa a kolaboraci se sovětskými vojsky byl komunistický ideolog po revoluci trestně stíhán jako vlastizrádce. Slovenská justice ale stíhání zastavila pro nedostatek svědků.

Vasil Biľak se za své postoje nikdy neomluvil. Konec života prožil ve vile v rezidenční čtvrti pod bratislavským Slavínem, kde se o něj staral jeho zeť a předseda Komunistické strany Slovenska Jozef Ševc.

Vasil Biľak zemřel roku 2014 v devadesátišesti letech. Na jeho pohřeb přijeli třeba bývalý generální tajemník KSČ Miloš Jakeš nebo bývalý šéf komunistické státní bezpečnosti Alojz Lorenc.

Spustit audio

Související