Slovanské stopy na severu Německa jsou stále patrné
Stopy po Slovanech najdeme nejenom v genetickém kódu Němců, ale také v jazyce a hlavně v místních názvech, například v Meklenbursku. Připomeňme, že jeho dnešní území a baltské pobřeží osídlili Slované kolem roku 600. Do místa, kde zanechali své stopy a kde působí sice menší, ale o to aktivnější církevní obec, nás zavede následující příspěvek.
Kostel Panny Marie v srdci Meklenburska nedaleko Baltu v sobě skrývá několik skvostů i slovanské stopy.
„Nacházíme se v nejstarší části kostela, která pochází z roku 1240. Tento kostel stejně jako ostatní chrámy v tomto regionu vznikl s příchodem německého osídlení a křesťanství, v polovině 13. století. Do té doby zde žili Slované, je to patrné už z názvu naší obce, původně slovanské – Klütz, což je odvozeno od slova Klíč. Myslím, že pro tento název je inspiroval nedaleký potok, který tvořil přirozenou hranici a jeho překročení bylo jakýmsi klíčem pro vstup do vesnice. V kostele kdysi určitě působili také mniši, protože část Klütze patřila klášteru.“
Vysvětluje Philipp Busch, který je místním pastorem od roku 2006. Na starosti má ještě další dvě evangelicko-luteránské obce a celkem na 1500 věřících, což tvoří asi dvacet procent obyvatel, kteří se hlásí k církvi. Ani tomuto regionu se nevyhnul úbytek věřících.
Kromě historické křtitelnice, která už 750 let slouží svému účelu, jsou pozoruhodné dvě řezbářské práce, každá jiného data.
„Nalevo od oltáře anděl Gabriel zvěstuje Marii příchod početí dítěte, všimněte si údivu, ba úleku v jejich očích, toto zobrazení pochází ze 14.století. To není rarita. Stejný motiv nicméně najdeme na druhé straně, dílo je ovšem o 500 let starší. Zde se Panna Marie zprávy, kterou se od anděla dovídá, neděsí, nýbrž naopak. Je zajímavé, jak se v průběhu času změnilo vnímání lidí.“
Říká pastor Busch a poukazuje na další chloubu chrámu - originální dlaždice před oltářem ze 14. století, podobné najdeme jen v chrámech v Rostocku a Güstrowě v tamním Dómu. Když se to dověděl, zdráhal se na ně vůbec vstoupit.
Kostel ve kdysi slovanské osadě Klütz se pyšní také původními a dodnes funkčními varhanami.
„Mechanické varhany byly vyrobeny v roce 1878 v dílně stavitele Friedricha Wilhelma Winzera z Wismaru, každá ze dvou tisíc píšťal je spojená s trakturou a manuálem a tomuto technickému zázraku můžeme naslouchat nejenom na pravidelných bohoslužbách, ale také v rámci letních koncertů, na kterých zní nejenom Bach, ale také Vivaldi či Gershwin.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
