Sivek: Agentem jsem se stal přirozenou cestou. Máme i blacklist hráčů, které nikdy zastupovat nebudeme

Martine, co se ti jako první vybaví, když se řekne hokejový agent?

Je to takový druhý táta. Stará se o vás celou kariéru, já měl jako agenta Jirku Hamala, ale znám i Vláďu Vůjtka nebo Michala Sivka. Byli jsme jim vždy vděční za jejich práci.

Jsme v kontaktu s hokejovým agentem Michalem Sivkem. Michale, jste tedy takovým hokejovým tátou?

Jak pro koho. Martin měl agenta od 24 let, my v tuto chvíli zastupujeme hráče, kterým je 13 let. U těch mladých hráčů jsme speciálně hokejovým tátou.

Vytipováváte si takto mladé hráče?

Samozřejmě jezdíme na zápasy a sledujeme osmou nebo devátou třídu. Když se nám líbí, tak nabídneme spolupráci.

Čtěte také

Bartošák už dostal nespočet šancí. Nevím, co by mu pomohlo, přemýšlí Procházka

Martine, s čím může agent hokejistovi pomoci?

Se vším. Je to plný servis. Pro mladé hráče například zprostředkuje pobyty, pokud chtějí zkusit šanci ve Švédsku, Finsku nebo zámoří. Je to propojené a pokud se hráči daří, tak mu během kariéry zařizují lepší smlouvy a podmínky pro působení v cizině.

Michale, už nyní v prosinci jste v kontaktu s manažery a hráči ohledně smluv na další sezonu?

Určitě. Práce probíhá soustavně, manažeři ví od začátku sezony, kdo z našich klientů je od následující sezony bez smlouvy. „Námluvy“ začínají při první repre pauze, což bylo před měsícem. Někteří kluci už mají podepsáno na další sezonu, jiní stále čekají. Od Vánoc už manažeři klubů nějakou představu o kádru pro nadcházející sezonu mít musí.

Kdy má hokejový agent během roku nejsložitější období a má vůbec někdy dovolenou?

Dovolenou máme, protože se chceme věnovat i rodinám. Na začátku července těsně po draftu NHL máme volno. Nejhorší období pro nás je, když jsou trejd deadline. To jsou dny, kdy musíme být pořád na telefonu a okamžitě reagovat na situaci.

Zůstat u hokeje

Michale, jak rychle jste se dostal z pozice hokejového hráče do role hokejového agenta?

Když jsem skončil kariéru kvůli zranění, tak jsem přemýšlel, co dál. Samozřejmě mě lákala trenéřina, ale byl jsem osloven bývalým agentem, zda bych mu nechtěl pomáhat. Trenéřina se v konečném důsledku podobá režimu hokejisty, ale chtěl jsem si od toho trochu odfrknout, tak jsem zvolil dráhu agenta. Od prvního dne mě to bavilo a začínal jsem tím, že jsem dělal servis mladým hráčům. Nabíral jsem nové klienty a postupně jsme to s Vláďou Vůjtkem převzali celé. Nyní se staráme o kluky, kteří začínají, ale i o ty starší, kteří končí. Cesta to byla přirozená, naskytla se příležitost a využil jsem jí. Jsem rád, že jsem u hokeje zůstal alespoň tímto způsobem.

Je v roli hokejového agenta těžší zastupovat hráče nebo trenéry?

Trenéry. Tým odehraje pár špatných zápasů a první odchází kouč. Často se to tedy střídá. Když si trenér to kolečko udělá dvakrát, třikrát, tak je pak těžké mu sehnat práci. Bavilo by mě třeba trénovat mládež, protože tam je životnost trenérů vyšší. Trenér, který má ambice a chce trénovat profíky, tak musí počítat s tím, že je v jednom kolečku.

Čtěte také

Hokejový agent Hamal: Draisaitl může mít ještě lepší smlouvu. Na Krejčího se vyptávali i Švýcaři

Michale, záleží vám kromě hokejových dovedností také na tom, jaký je hokejista mimo led?

Stoprocentně. Máme i interní blacklist hráčů, které bychom nikdy nezastupovali. Je důležité znát charakter hráče, protože je to váš partner a ve finále i šéf. Charakter je stěžejní, stejně jako v životě.

Kolik hokejistů zastupujete?

To je velké číslo. Určitě přes sto, ale je nás na to víc. Je to velké kvantum, ale není to nic, co bychom nezvládli. Nás to baví.

Martine, když jsi působil v Torontu, kolik jsi měl obleků?

Šel jsem do klasického obchodu, koupil jsem si oblek a přišel v něm do kabiny. Hned jsem byl terčem posměchu, protože jsem neměl top značkový oblek. Po tréninku jsem si už zacáloval drahý oblek. Pak jsem byl vyjukaný z toho, že jsem si nemusel kupovat ten můj mizerný.

Líbí se ti hokejová kultura, kdy třeba v Liberci se musí na zápasy chodit alespoň v saku?

Líbí. Záleží také na tom, kde hrajete. Pokud hrajete na stadionu, kde je zima, tak to moc trenérům sedět nebude. V O2 aréně se mi to líbí, když jsou tam trenéři vyseklí a hráči také chodí do kabiny oháknutí. V NHL je to jasné, tam je to povinnost.

Co Martin Procházka říká na pokusy brankářů skórovat přes celé hřiště? Na jakou historku s Vladimírem Růžičkou vzpomíná? Poslechněte si Čistou hru.

Čistá hra Martina Procházky každé úterý na Radiožurnálu Sport|foto:Aleš Vavřík