Situace na valutovém trhu je kritická, přiznala hlavní ruská banka
Ruský rubl dosáhl dalších historických minim vůči dolaru a euru. Od počátku roku se už ruská měna propadla k dolaru o více než 100 procent. Centrální banka proto výrazně zvýšila základní úrokovou sazbu, a to z 10,5 na 17 na procent.
„Cílem tohoto rozhodnutí je snížit inflaci, musíme myslet na naši ekonomiku a naše občany. Nedávno jsme zavedli plovoucí kurz rublu, který nám umožňuje změkčit vliv vnějších faktorů, kterým někdy říkáme vnější šoky,“ zdůvodnila opatření prezidentka centrální banky Elvíra Nabiullinová.
Za vnější šoky jsou považovány klesající ceny ropy a také spekulace s ruskou měnou. Paniku a další pokles rublu dnes vyvolaly zprávy o tom, že největší ruská banka Sberbank zastavila poskytování úvěrů. Banka to dementovala a rubl se odpoledne mírně zotavil.
Podle zpravodaje Českého rozhlasu v Rusku byl dnešek ve znamení obrovského výkyvu kurzu rublu.
„Poté, co se centrální banka rozhodla zásadním způsobem zvýšit základní úrokovou sazbu, tak byl ráno pár minut klid. Potom rubl začal vůči euru a dolaru ostře klesat a odpoledne, kdy zasedla na mimořádném zasedání vláda a vyjádřili se hlavní ekonomičtí hráči na ruském trhu, se rubl trošku stabilizoval, klesl,“ přiblížil zpravodaj.
„Ovšem někde se jedno euro prodávalo za 120 rublů a dolar za 100 rublů, což je nepředstavitelné zvýšení. Teď je situace na 67 rublech za dolar a 84 rublech za euro. Ale i to jsou astronomické sumy v porovnání se situací třeba ještě před měsícem,“ poznamenal.
Economist píše o ruském "černém úterý“
Další vývoj situace si v tuto chvíli netroufá nikdo odhadnout. Jednou z možností je, že centrální banka bude dál intervenovat, k dispozici má ještě asi 400 miliard dolarů devizových rezev.
Ministr pro ekonomický rozvoj Alexej Uljukajev po mimořádném zasedání vlády nechtěl další kroky předpovídat. Cokoliv by prý řekl, tak by mohlo s trhy hodně zahýbat.
„Ta situace je teď taková klasická v tom smyslu, že pravděpodobně nikdo nechce rubly za eura či dolary kupovat. A pokud se centrální banka nerozhodne začít masivně intervenovat na trhu, tak se ten vývoj může hodinu od hodiny posouvat stále tím špatným směrem,“ hodnotí situaci bývalý viceguvernér ČNB, europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer.
Podle renomovaného britského časopisu Economist má Rusko má za sebou "černé úterý". Ruská měna nabrala fakticky volný pád a poprvé v historii prolomila hranici 80 rublů za dolar a 100 rublů za euro. Centrální banka se snaží stabilizovat finanční trh, podle ruských analytiků ale ztrácí nad situací kontrolu.
A země se podle místních médií propadá do horší situace, než byla před šestnácti lety, kdy dospěla ke státnímu bankrotu. Rusové v panice skupují dolary a eura, a mluví se dokonce o možném pádu vlády.
Podle analytika Karla Svobody z Karlovy Univerzity se na pádu ruské měny podepsaly tři faktory – vedle klesajících cen ropy, na nichž je Rusko výrazným způsobem závislé, a sankcí je to i "poměrně špatná" ekonomická politika vlády a prezidenta Putina v poslední době, konkrétně zestátňování a znejišťování soukromého vlastnictví.
V dané situaci může podle Svobody dojít k radikalizaci ruské veřejnosti, přičemž tato radikalizace by mohla smést i samotného Vladimira Putina.
„Samozřejmě, když takto planou nálady, a viděli jsme dneska ten obrovský výkyv, že i lidé, kteří by měli ze samotné povahy věci být klidní a schopní racionálně uvažovat, tak ztrácejí hlavu, tak se prostě může stát cokoliv. A cokoliv předpovídat je téměř nemožné,“ podotkl analytik.
