Situace bude horší, než se předpokládalo, varuje ředitel ČHMÚ. Kde všude hrozí povodně?
Jaký vývoj dešťových srážek předpokládají meteorologové v nejbližších hodinách? Jaké kroky podniká v této souvislosti ústřední krizový štáb? Jak se na očekávanou mimořádnou situaci připravují krajské povodňové komise? A jaká protipovodňová opatření nebo zásahy do krajiny by měly zmírnit dopady srážek v povodí řeky Moravy? Poslechněte si tiskovou konferenci a rozhovory s hosty.
Hosty Tomáše Pancíře jsou:
- Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu
- Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje za KDU-ČSL
- Miroslava Floriánová, specialistka klimatických adaptací v krajině
Dopoledne jste rozšířili tu výstrahu před srážkami a povodněmi o velkou část středních Čech a Prahu. Znamená to, že podle těch posledních aktualizovaných modelů bude ta situace horší, než se očekávalo?
Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu: Ano, vypadá to, že intenzivní srážky začnou vypadávat především také na Vysočině. Kromě již zmíněných oblastí, jako byly Jeseníky a severní pohoří počínaje Lužickými horami přes Krkonoše, Orlické hory, tak také Vysočina. Především tam jsme s ohledem na Středočeský kraj rozšířili výstrahu před extrémními srážkami a výstrahu před extrémními povodněmi.
To nejhorší očekáváme v průběhu soboty, kdy už půda bude nasycena a srážky ještě intenzivnější, navíc v kombinaci s větrem.
Jaká je v tuto chvíli situace ohledně srážek a ohledně průtoků řek v Česku?
Srážky zatím odpovídají predikovaným hodnotám, to znamená, že se na některých místech dostáváme už přes hranici 50 mm. Co se týká odtokové situace, tak zatím nezaznamenáváme žádné stupně povodňové aktivity způsobené těmito srážkami.
Tam, kde jsou stupně povodňové aktivity, je to způsobeno především manipulací na vodních dílech a odpouštěním a vytváření retenčního prostoru. To nejhorší, co očekáváme, bude v průběhu zítřejšího dne (sobota 14. 9., pozn. red.), kdy už půda bude nasycena a srážky budou ještě intenzivnější, navíc v kombinaci s čerstvým větrem.
Čtěte také
Kde všude se dá očekávat stoletá voda, o které mluvil premiér na tiskové konferenci po jednání Ústředního krizového štábu?
Očekáváme to především na tocích, které odvodňují ta nejvíc zasažená severní pohoří, to znamená především Jeseníky. Je možné, že budou částečně zasaženy Beskydy, ale to ještě nevíme přesně. Nicméně především tok Bělé a poté i střední Čechy. A myslím si, že se to zítra bude týkat především horních částí toků jednotlivých řek, respektive menších toků.
To znamená, že na dolních tocích těch hlavních řek mohou být lidé zatím spíš v klidu?
V tuto chvíli určitě ano. Samozřejmě, že očekáváme, že ty dolní toky řek budou kulminovat především v průběhu neděle a dále. Například u Sázavy například očekáváme, že v tom středním toku bude kulminovat v neděli odpoledne, a pak se to nasčítává... Proto jsme dali výstrahu na extrémní povodně do odvolání, protože ty doby dotoků jsou poměrně dlouhé.
Do kdy má pršet?
Očekáváme, že ty nejintenzivnější srážky by měly být zítra (14.9.), v neděli už by měly být mírnější a od pondělka už by měly být víceméně sporadické.
Tu situaci má zhoršit také vítr, především v průběhu zítřka. V tomto směru se nějak mění ty aktuální předpovědi, jak to vypadá, kdy, kde, jak silný vítr bychom měli zítra očekávat?
My očekáváme, že ten vítr bude nejintenzivnější a ty nárazy budou největší především na horách a na pohoří. Takže nejvíce ohrožené budou ty návětrné strany pohoří, kam ten relativně silný vítr, který v nárazech by mohl mít až 100 km/h, bude srážky unášet a ty srážky budou vypadávat především na těch návětrných stranách hor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.