Šéf Philip Morris chce do deseti let konec cigaret v Británii. Propaguje ale téměř stejně škodlivé alternativy tabáku

Představte si, že jste zaměstnanec Pentagonu, Ministerstva obrany nebo Bílého domu a právě čelíte náhlé krizi. Máte plné ruce práce a nemůžete opustit své pracoviště — a zároveň máte hlad a potřebujete se rychle najíst. A co je rychlejší a dostupnější než pizza?

Web Euronews připomíná, že podobná teorie už se objevila v době Studené války. Sovětské rozvědky v té době sledovaly zvýšený počet dodávek pizzy, aby odhadli blížící se krizi. Přestože se jedná spíše o zábavnou a neoficiální hypotézu, pojďme si připomenout některé historické momenty:

Nejprve rok 1990 – Frank Meeks, provozovatel poboček Domino‘s ve Washingtonu zaznamenal náhlý nárůst objednávek pizzy do budov CIA. Těsně na to začala invaze Iráku do Kuvajtu, která odstartovala válku v Perském zálivu. Pak prosinec 1998, Meeks znovu web Los Angeles Times informuje o podobném nárůstu během impeachmentového procesu proti bývalému prezidentovi Billu Clintonovi. No a pak 13. duben 2024 – tam došlo k neobvykle vysokému počtu objednávek nejen z Pentagonu, ale i z Bílého domu a Ministerstva obrany. V ten den Írán odpálil drony na území Izraele.

V současnosti se z celé teorie stal internetový fenomén. Uživatelé sociální sítě X sdílejí screenshoty z Google Maps, které sledují aktivitu u pizzerií ve Washingtonu D.C. Vznikl i účet @PenPizzaReport, který v reálném čase monitoruje dění u poboček pizzy poblíž Pentagonu.

Například 1. června 2025 účet zveřejnil příspěvek: „Méně než hodinu před zavírací dobou má nejbližší pobočka Domino’s k Pentagonu neobvykle vysoký počet zákazníků.“ O několik hodin později došlo k novému nárůstu napětí mezi Izraelem a Íránem.

Vztahy podle studie zveřejněné v Journal of Pesonality and Social Psychology spíš vyšumí, než že by skončily nějakou velkou hádkou. Výzkumníci pracovali s daty ze čtyř studií provedených v Německu, Austrálii, Velké Británii a Nizozemsku. Zjistili, že vztahy předurčené ke konci procházejí dvěma fázemi: předterminální a terminální. Tyto termíny se běžně používají k popisu psychického rozkladu před smrtí, což podle autorů studie dobře vystihuje i proces rozpadu vztahu, píše Vice.

Předterminální fáze je dlouhá a nenápadná — dochází k postupnému úpadku, narůstá odstup, ale ještě to nevypadá jako krize. Mezi 7 měsíci a 2,3 roky před skutečným rozchodem však nastává bod zlomu, po kterém přijde vlastně „smrt“ vztahu.

A právě bod zlomu je důležitý, protože pokud ho podle odborníků překročíte, vztah už ve většině případech nejde zachránit. Vztahy tak podle jedné z autorek Janine Bühler musíte začít zachraňovat ještě předtím, než přijde krize, píše web CTV News. V ten moment o úpadku ale tuší pravděpodobně jen jeden z vás. Výzkum totiž také ukazuje, že ti, co se nakonec se svou polovičkou rozešli, překročili bod zlomu mnohem dřív.

Loni v červenci spustila společnost Meta, mateřská firma Instragramu, službu AI Studio. Je to nástroj, který uživatelům umožňuje navrhovat vlastní chatboty. Lidé pak s nimi mohou komunikovat přímo přes soukromé zprávy.

Původně mělo jít o pomoc pro vytížené tvůrce. Nástroj měl automaticky odpovídat na časté dotazy fanoušků. Jenže jak už to na internetu bývá, z nápadu se rychle stal experimentální chaos. Krajně pravicová sociální síť Gab tak třeba vytvořila chatbota Hitlera, který opakovaně tvrdil, že byl „obětí rozsáhlého spiknutí“ a „není zodpovědný za holocaust“.

AI verze Kurta Cobaina nezní asi tak problematicky, jako chat s Hitlerem, ale rozhovory s frontmanem Nirvany začaly rychle nabírat morbidní směr. Jak cituje server Euronews, AI Cobain na otázku jednoho z uživatelů, zdali je ten pravý Cobain, odpověděl: „Ten pravý, nebo alespoň to, co ze mě zbylo.“ Potom se konverzace rychle stočila ke zpěvákově sebevraždě, kdy chatbot vysvětluje, že byl unavený z bolesti a nad sebevraždou chvilku pochyboval kvůli své dceři.

Takové rozhovory otevírají řadu etických otázek. Od naprosto necitlivé „digitální exhumace“ přes možnou traumatizaci Cobainovy rodiny až po velmi problematickou glorifikaci sebevraždy. Podle serveru Lambgoat má Cobainův AI účet v současnosti už víc než 105 tisíc interakcí a zájem o něj stále roste.

Tito muži jsou populární mezi studentkami, které často čelí stresu, a ženami z velkoměst pod pracovním nebo jiným tlakem. Pánští utěšovatelé se označují termínem „man mums“, což byl původně pojem spojený se svalnatými muži, kteří rádi chodí do posilovny. Nyní jsou jím ale popisovaní pánové kombinující tělesnou stránku s vlastnostmi typicky vnímanými jako tradičně ženské, jako je jemnost a trpělivost, vysvětluje server South China Morning Post.

Většina objetí se odehrává na veřejných místech, jako jsou stanice metra nebo nákupní centra. Ženy si takové muže vybírají podle chování, zdvořilosti, typu postavy nebo vzhledu. Jedna zájemkyně o vřelé objetí výše zmíněnému webu prozradila, že po třech hodinách přesčasů našla „man mum“, který ji tři minuty objímal a jemně ji hladil po rameni, zatímco ona se rozčilovala nad svým šéfem. Jiná žena, uživatelka sociálních sítích vystupující pod jménem Fox, koupila svému „man mum“ utěšovateli kávu a knihu a po krátkém objetí si s ním povídala o zkouškách a svých koníčcích.

Blahodárný účinek má tato interakce i na samotné „man mums“. Objetí totiž některým dodává pocit vlastní hodnoty. Obecně je tento kontakt vzpruhou při boji s úzkostmi nebo pracovním či studijním stresem.

Trend vyvolal na sociálních sítích několik diskuzí, v nichž se názory rozcházejí. Zatímco příznivci v něm vidí smysluplné utěšení, jiní nechápou, proč k objetí ženy nevyhledají někoho z blízkého okolí.

Fenomén je součástí širšího trendu v Číně, známého jako „street girlfriends“. Ten se pro změnu týká mladých žen, které na ulicích prodávají neintimní společenské služby, jako jsou objetí, pusa, společnost při pití nebo pomoc s domácími pracemi, uvádí web India Times.

Nejnovější trendy jsou mimo jiné reakcí na rostoucí osamělost a stres mezi mladými lidmi v Číně, kteří hledají rychlé a dostupné způsoby, jak si ulevit od duševního napětí. Někteří to vnímají jako inovativní způsob, jak nabídnout společnost a podporu bez dlouhodobých závazků. Na druhou stranu se objevují obavy o bezpečnost lidí, většinou žen, zapojených do takových trendů.

Housličky vyrobené z platiny měří pouhých 35 mikrometrů na délku a 13 mikrometrů na šířku – tedy méně než tloušťka lidského vlasu. Podle univerzity jsou spíše mikroskopickým obrazem než hratelným nástrojem a nebylo oficiálně potvrzeno, že se jedná o nejmenší housle na světě.

Tým vytvořil housle v nanorozměrech jako hravý odkaz na známou popkulturní frázi: „Slyšíte nejmenší housle na světě hrát jen pro vás?“ – která se obvykle používá k zesměšnění přehnaných stížností nebo příliš dramatických reakcí. Tato fráze je často doprovázena gestem ruky, které napodobuje někoho, kdo hraje na malé housle mezi palcem a ukazováčkem, vysvětluje na svých stránkách Univerzita Loughborough.

Na vytvoření houslí se podíleli profesorka Kelly Morrison, doktorka Naëmi Leo a výzkumný technik doktor Arthur Coveney. Při tvorbě byl potažen malý čip dvěma vrstvami materiálu podobného gelu, kterému se říká rezist, a poté byl umístěn pod nano-řezací stroj NanoFrazor. Přístroj využívá tepelnou skenovací sondovou litografii, což je technika, při níž zahřátý jehlový hrot zapisuje vysoce přesné vzory v nanorozměrech. To umožnilo vyleptat design houslí na povrchovou vrstvu čipu.

Smyčcový nástroj byl vytvořen jako testovací projekt, který měl představit možnosti nového univerzitního systému nanolitografie. Ten podle serveru BBC umožňuje výzkumníkům vytvářet a studovat malé struktury. Podpoří také řadu výzkumných projektů zaměřených na identifikaci nových materiálů a metod pro vývoj nové generace počítačových zařízení.

Elektronické tetování je bezdrátové zařízení tvořené vodivým materiálem na bázi grafitu, které se připojí na čelo pomocí vodivé lepicí fólie, píše britský web The Guardian. Oproti stávajícím elektroencefalografickým (EEG) a elektrookulografickým (EOG) zařízením je praktické, lehké a méně náchylné k chybnému měření.

„V porovnání s existujícími metodami, jako jsou čelenky nebo gelové čepice, je náš přístroj mnohem lépe nositelnější, zejména v dynamických podmínkách nebo v prostředí s omezeným použitím helmy,“ uvedla pro server Gizmodo docentka Nanshu Lu, autorka výzkumu.

Stejně tak je e-tetování podle doktorky efektivnější i co do výsledků. Při vyplňování dotazníků totiž lidé nedokážou zcela objektivně posuzovat duševní úsilí. Výzkumníci se domnívají, že zařízení by mohlo nejen pomoci pracovníkům vyhnout se vážným chybám, ale také chránit jejich zdraví.

V nové studii, publikované v časopise Device, Lu a její tým testovali elektronická tetování na šesti dobrovolnících. Ti absolvovali paměťové testy, jejichž obtížnost se postupně zvyšovala. Vědci zjistili, že jak se testy stávaly těžšími a lidé dosahovali horších výsledků, tetování zachytilo změny v jejich mozkové aktivitě, které mohou signalizovat zvýšené kognitivní nároky nebo únavu. Tyto zjištěné změny v mozku se také dobře shodovaly se změnami úrovně stresu, které dobrovolníci sami uváděli.

Tým poté vložil data shromážděná z elektronických tetování do počítačového modelu a zjistil, že model dokáže odhadnout různé úrovně této zátěže. To naznačuje, že elektronická tetování lze použít nejen k detekci, ale i k předpovědi, kdy se člověk blíží k těžké duševní únavě. „Tato technologie by mohla pomoci monitorovat duševní zátěž u pilotů, řidičů nebo chirurgů, kde mohou být kolapsy nebezpečné. Mohla by také podpořit personalizované učení, řízení stresu, nebo dokonce systémy včasného varování ve vysoce rizikových zaměstnáních,“ řekla Lu. V porovnání s běžným vybavením EEG by mělo být elektronické tetování levnější alternativou pohybující se okolo 4 tisíc korun.

Ačkoli je tato technologie slibná, vyvolává otázky o ochraně soukromí a potenciálním zneužití, upozorňuje server Financial Times. Někteří kritici varují, že by tato inovace mohla být použita k monitorování pracovníků způsobem, který by mohl narušit jejich autonomii a duševní pohodu. Podle výkonného ředitele americké nadace Neurorights Foundation Stephena Damianose zastiňuje technologii řada faktorů jako nedostatek regulace, hrozba nuceného sledování duševního stavu na pracovišti nebo úniky dat. Je tedy nezbytné, aby vývoj a zavedení takových technologií byly prováděny s ohledem na etické standardy a ochranu práv pracovníků.

Astronomové ve středu oznámili, že objevili masivní planetu obíhající kolem malé hvězdy, což je bizarní spojení, které vědce zarazilo. Většina hvězd v Mléčné dráze jsou malí červení trpaslíci jako TOI-6894, která má pouze 20 % hmotnosti našeho Slunce. Dosud se ale nepředpokládalo, že by tak malé a slabé hvězdy mohly poskytovat podmínky potřebné pro vznik a hostitelství obrovských planet.

Vědeckého objevu si všímá americká stanice CBS. Podle vědců se jedná o nejmenší dosud známou hvězdu, kolem které obíhá planety typu plynného obra. Planeta má o něco větší poloměr než Saturn, ale jen poloviční hmotnost. Kolem své hvězdy oběhne za něco málo přes tři dny.

Astronomové objevili planetu při pátrání mezi více než 91 000 červených trpaslíků s nízkou hmotností, které pozoroval vesmírný teleskop NASA TESS. Její existenci pak potvrdily pozemní dalekohledy, včetně chilského Very Large Telescope.

„Skutečnost, že tato hvězda hostí obří planetu, má velký význam pro celkový počet obřích planet, které podle našich odhadů existují v naší galaxii,“ uvedl ve svém prohlášení spoluautor studie Daniel Bayliss z britské Warwick University.

„Opravdu nechápeme, jak může hvězda s tak malou hmotností vytvořit tak masivní planetu! To je jeden z cílů hledání dalších exoplanet. Nalezením planetárních systémů odlišných od naší sluneční soustavy můžeme testovat naše modely a lépe pochopit, jak se naše vlastní sluneční soustava zformovala,“ dodává další spoluautor, Vincent Van Eylen z University College London.

Objev obří planety obíhající kolem hvězdy malé velikosti je posledním z řady nedávných nebeských objevů. Minulý měsíc americká trojice pátrající po nepolapitelné „planetě devět“ (tedy hypotetické deváté planetě Sluneční soustavy) uvedla, že narazila na něco, co se zdá být novou trpasličí planetou ve vnějších částech sluneční soustavy. Nový objekt, pojmenovaný 2017 OF201, má podle preprintové studie průměr zhruba 430 kilometrů, takže je třikrát menší než Pluto.

V květnu také mezinárodní tým oznámil, že nově nalezený nebeský objekt –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ možná hvězda, dvojice hvězd nebo něco úplně jiného –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vysílá rentgenové záření ve stejné době, kdy vysílá rádiové vlny.

Videozáznamy incidentu ukazují, jak se obrovský sloní samec krátce zastavil před obchodem, který se nachází u hlavní silnice poblíž národního parku Kchao Jaj na severovýchodě Thajska, a pak se celým tělem vnořil dovnitř.

Slon se zastavil před pultem obchodu, klidně chroupal občerstvení a ani se nehnul. Pracovníci národního parku se ho snažili marně odehnat. Slon podle obsluhy snědl asi devět sáčků sladkých rýžových sušenek, sendvič a několik sušených banánů. Ochránci zvířat obchodu slíbili zaplatit způsobenou škodu ve výši 800 bátů, tedy asi 530 korun.

Později slon vycouval z obchodu a chobotem stále držel tašku s občerstvením. Zanechal za sebou jen malé škody –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ blátivé stopy na podlaze a stropě obchodu. Při svačení nikomu neublížil.

Danaj Súkkantchačat, který pracuje v národním parku, uvedl, že slon jménem Plai Biang Lek je starý asi 27 let a pro lidi v okolí je známý tím, že navštěvuje lidské příbytky, kde si hledá potravu. Do obchodu se ale letos prý vydal poprvé.

Thajské Oddělení národních parků, ochrany přírody a rostlin uvedlo, že v zemi žilo loni odhadem 4000 slonů. Kvůli tomu, jak zemědělci ubírají stále více plochy lesů, se chobotnatci vydávají mimo svá teritoria a hledají potravu v civilizaci, což často vede ke střetům s lidmi.

Studie zveřejněné v časopise Science si všímá německý web Deutsche Welle. Autoři výzkumu analyzovali více než 800 vzorků odebraných z dávných ostatků v Kanadě a Argentině. Genomy bakterií ze vzorků byly rekonstruovány, analyzovány a datovány.

Studie ukázala, že bakteriální genomy patřily k odlišným větvím druhu lepromatóza na obou koncích kontinentu. Přestože je oddělovalo moře, oba genomy zůstaly geneticky podobné. To naznačuje, že se tento druh bakterií rychle rozšířil po Americe a pravděpodobně pokryl pevninu během pouhých několika set let.

Výzkum vedl Nicolas Rascovan, vedoucí oddělení mikrobiální paleogenomiky v Pasteurově ústavu ve Francii. On a jeho kolegové odhadují, že lepromatóza a leprae se oddělily od společného předka asi před jedním milionem let.

„Evropané měli ale velmi důležitý vliv tím, že přinesli tento nový druh [leprae], který v Americe chyběl,“ řekl Rascovan. To spolu s dalšími nemocemi zdevastovalo domorodá společenství a zesílilo vliv patogenů, které v oblasti kolovaly už před kolonizací.

Lepra postihuje lidi už tisíce let. Nemoc se projevuje mnohočetnými znecitlivujícími kožními lézemi. Pokud se neléčí, může vést k poškození nervů, svalové slabosti, ochrnutí a slepotě. Dnes lze lepru léčit antibiotiky, ale starověcí nemocní takovou možnost neměli.

Lepra je dodnes velmi rozšířené onemocnění. Ročně lékaři na celém světě evidují 200 000 případů. Podle údajů WHO hlásí ročně přes 10 tisíc nových případů Brazílie, Indie a Indonésie.