Sečení pomáhá chránit vzácné rostliny
Moderní sekáči dnešní doby vyměnili brousek na kosu za kanystr s benzínem a místo kosiště svírají v rukách řídítka bubnové sekačky. Pokrok a technika se dostavily i do nejpřísněji střežených území CHKO Ždárské vrchy. Na loukách a rašeliništích v těchto dnech dobrovolníci sečou trávu, aby nebránila v růstu vzácným orchidejím a také masožravým rosnatkám.
Bronislav Králíček a Petr Jílek sekají louky u samoty Damašek u Pusté Rybné s velkými bubnovými sekačkami. Kolik toho musíte zhruba pokosit?
Je to přibližně 4,7 ha.
Odkud přicházejí lidé, kteří tu sečou?
Většinou jsou to místní lidé z Poličky, ale přijíždějí i lidé ze širšího okolí.
Vy tady používáte motorové kosy a sekačky. Kolik území sečete ručně?
V poslední době minimum. Ale původně jsme sekali celé území ručně, toto a ještě další 4 ha na dalších lokalitách.
Kosu je potřeba i naklepat. Naklepáváte si ji sami?
Od toho tady máme odborníky, kteří nám ji naklepou.
Jan Kopecký připravuje kosy. Je to umění, pořádně naklepat kosu?
Je. Musí se znát kosa, jestli je měkká nebo tvrdá a klepat do správného místa, jinak se kosa také může klepáním zničit.
Jak často se musí kosa naklepávat?
To záleží na sekáči, jak brousí. Měkké kosy vydrží méně, je potřeba je brousit častěji. A když je sekáč méně zdatný, přijde ke mně, i když by kosa ještě zvládla sečení. To se nedá nic dělat, i v takovém případě kosu naklepu.
Jak dlouho trvá naklepat jednu kosu?
Tady tomu nemůžu moc dávat, je potřeba kosu rychle naklepat, aby se mohlo síct dál. Ale když chci kosu naklepat opravdu kvalitně, pak je potřeba hodina až hodina a půl práce.
Všichni tady pracují zadarmo, dokonce si někteří musejí vzít dovolenou v práci. Jediné, co dostanou je jídlo, o to se stará Marta Briolová.
Do akce se zapojuje celá naše rodina. Syn seče, já vařím, přijedou i vnoučata. O stravování se tu starám od roku 1997.
Na podmáčených loukách Žďárských vrchů rozkvétají na jaře mezi ostřicí a bodláčím také zajímavé druhy rostlin. Je to například prstnatec májový, vachta třílistá, kozlík dvoudomý nebo starček potoční. Pro zemědělce jsou tyto travní porosty neatraktivní, naopak ochranáři si tu přijdou na své. Díky pravidelnému sečení v posledních patnácti letech nemají náletové dřeviny možnost se rozrůstat a vytlačovat tak společenstvo lučních rostlin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
