S fake news dokážou bojovat nejlépe Finové. „Rusko se nás snažilo vždycky ovlivňovat,“ říkají

Fake news
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Fake news

Četné zkušenosti s ruskou propagandou má Finsko. Čelit digitálním hrozbám jako jsou fake news a jiné programové dezinformace se proto tamní obyvatelé učí od malých let. Jak taková příprava vypadá přímo při výuce na základní škole?

 „Dětské zprávičky sledujeme každý týden. Chceme, aby si zvykli sledovat i zpravodajství, ne jen dětské pořady jako třeba animované seriály. Zprávičky jsou sice připravované pro děti, ale témata jsou stejná jako ve zprávách pro dospělé. Děti díky tomu mají možnost trochu pochopit svět okolo nich a to je něco, na co se soustředíme,“ vysvětluje jedna z učitelek na Jätkäsaarské základní škole v Helsinkách Maria Hokkanen.

Dezinformace, manipulace, extremismus. Slovenské divadelní představení Hoax upozorňuje na úskalí života na síti

Diváci jsou vybavení hlasovacím zařízením. Vliv na výsledky hlasování však nemají, jak zjistí v závěru představení

Jmenují se Hrdé hnutí, nosí hnědá trička, potkávají se většinou v posilovně a chtějí zachránit Slovensko. Nejsou realitou, ale součástí divadelní hry, která paroduje krajně pravicovou slovenskou stranu a zároveň má vysvětlovat, jak vlastně vzniká hoax neboli klamná zpráva. Je určená studentům a inspirovaná slovenskou knihou Pravda a lež na Facebooku. Na představení si ve slovenské Nitře zašla Pavlína Nečásková.

Ještě než se ale děti rozejdou po promítání do tříd tak je čeká vysvětlení, co která třída dnes bude dělat a představení hosta. Návštěva novináře je totiž ve škole vždy vítaná a děti mají otázky.

Jedním z důvodů, proč se tolik ptají, je to, že i když jsou ve druhé a třetí třídě, tak už mají vlastní malé novinářské zkušenosti.

„V rámci projektové výuky jsme teď v tomto období zkoumali různé zprávy a příběhy z různých zdrojů, televize, knížek, filmů. A teď děti tvoří vlastní projekt okolo těchto příběhů nebo zpráv a aspoň tři čtvrtiny z nich se rozhodli dělat zpravodajství. Někteří udělali animace a někteří skutečně natáčeli zpravodajskou relaci, další noviny,“ přibližuje.

Ve školách podporují kritické myšlení 

A někteří žáci se dokonce rozhodli v rámci projektu zkoumat fake news a tvořili vlastní. Ve škole, která zatím má děti jen do třetí třídy, ale žáci netvoří mediální výstupy jen v projektech, ale taky na školní účty na sociálních sítích.

„Když k nám třeba přijede zahraničí host, tak ho vyzpovídají, nafotí fotky a dají to na školní Instagram. A taky samozřejmě sledují naše školní účty, což podporuje jejich kritické myšlení,“ vysvětluje ředitelka školy Kirsi Myllymäki.

Jedním z faktorů, který může rozhodnout letošní volby do Evropského parlamentu, jsou dezinformační kampaně a propaganda šířená po internetu. Před invazí těchto digitálních hrozeb varují čelní představitelé Bruselu a speciální funkci kvůli tomu chystají třeba i sociální sítě jako Twitter a Facebook.

Podle Miny Harmanen z finské Národní agentury pro vzdělávání nejde ale jen o sledování zpráv a projektovou výuku, ale o systematické zapojení médií do předmětů.

„V mnoha zemích je výuka jazyka a literatury velmi tradiční, čte se tam zejména klasická literatura. To máme také, ale u nás je ve školách také tradice čtení novinových článků a podobných textů. Je důležité, aby se žáci podívali na to, jak se v nich argumentuje, proč je vůbec někdo napsal a o čem se snaží čtenáře přesvědčit,“ vyzdvihuje.

Falešné informace snadno odhalí

Finsko má ale podle Mika Aaltoly z think tanku FIIA oproti jiným zemím při boji proti ruským dezinformacím výhodu.

„Mluvíme velmi neobvyklým jazykem a je to pro nás snadné odhalit, když se někdo ze zahraničí snaží protlačit falešné informace. Máme také s Ruskem historické zkušenosti, vždycky se nás snažili ovlivňovat, takže je v naší DNA rozumět těmto vlivům,“ upozorňuje.

Poslouchejte seriál o tématech voleb do Evropského parlamentu každý všední den v 8.50

Stále ale existují oblasti, ve kterých by se podle něj Finsko i další evropské státy měly zlepšit. Ke vzdělávání úředníků a občanů nebo průběžné kontrole témat na sociálních sítích by podle Aaltoly měla přibýt také lepší kontrola bankovnictví. Díky praní špinavých peněz totiž Rusko a další země mohou zkoušet financovat kandidáty, kteří vyhovují jejich zájmům.