Rusko jako soused, nebo jako hrozba? „Měli bychom si vyjasnit, co vlastně chceme,“ říká Jaroslav Bašta

Volby podle Bašty nikdo v Rusku nefalšuje, lidé k nim chodí dobrovolně, jinak volí velká města a jinak zbytek Ruské federace. „Vladimira Putina podporuje v podstatě starší, konzervativní generace,“ říká.

A také připomíná minulé volby, kdy bylo jasné, že jinak volila internetová generace, a jinak volili ostatní. Pro Putina a pro jeho režim je ale důležité vidět míru společenské podpory. „Za dobrý výsledek bude považováno nad 70 procent, horší výsledek pod 70 procent,“ nastiňuje.

Volební kampaň, a to zejména v posledních týdnech, Putin pojal útočněji, s prezentací nových typů zbraní. Chtěl tak podle Bašty dokázat, že plní slib, že Ruskou federaci vrátí mezi velmoci. „Je to paradoxně politika obranná, kdy dává Rusům a všem okolo najevo, že na Rusko by si nikdo neměl dovolovat, protože by jakýkoliv úder mohlo vrátit,“ vysvětluje.

Na Rusko se svádí každý neúspěch. Když náhodou někdo nevyhraje, tak to není proto, že by měl špatnou volební kampaň, ale že pomohla ruská hybridní hrozba.Jaroslav Bašta

Zároveň si není jistý, že by Rusko bylo natolik silné, aby se dopustilo nějaké agrese. Na druhé straně je především důležité, jakým způsobem se k Rusku bude přistupovat do budoucna. „Měli bychom si vyjasnit, co chceme, jestli chceme s Ruskem vycházet jako se sousedem, nebo jako s hrozbou,“ uzavírá.