Rozvolňování neznamená, že je vyhráno, situace se může zhoršit, varuje epidemiolog

Vláda rozdělila postupné uvolňování opatření do pěti etap. První z nich by měla začít 20. dubna, kdy obnoví činnost řemeslníci s vlastní provozovnou, farmářské trhy, autobazary a autosalony. Profesionální sportovci mohou trénovat v menších skupinách, za specifických podmínek se budou konat také svatby do 10 lidí. „Všechno závisí na vývoji epidemie, pokud by se situace zhoršovala, tak bude plán adekvátně upraven,“ přibližuje šéf krizového štábu Jan Hamáček.

Rozhodnutí vlády o uvolnění některých opatření je krom jiného založeno na promoření obyvatelstva. „Zatím se pohybujeme v rovině odhadů, není žádný průzkum nebo výsledek plošného testu,“ říká Hamáček. Ministerstvo zdravotnictví proto chystá test, aby se zjistilo na základě dat, jaký je skutečný výskyt viru v populaci.

Pokud to počet nových případů dovolí, měla by celý proces uvolňování završit poslední etapa, kterou chce vláda spustit 8. června. Co by se muselo stát, aby plán nevyšel? „Musel by růst počet nakažených, varovnou hranicí bude číslo kolem 400 nově nakažených denně,“ vysvětluje Hamáček.

Bez odpovědností lidí to nepůjde

Plán posupného uvolňování omezení vychází z doporučení pracovní skupiny odborníků při ministerstvu zdravotnictví.

Čtěte také

„Když budeme postupně uvolňovat jednotlivá karanténní opatření, bude docházet k přirozené imunizaci populace. Ale je to naplánováno tak, aby to bylo v malé míře a jen mezi nerizikovou součást společnosti,“ přibližuje epidemiolog Rastislav Maďar, který odbornou skupinu vede.

Zdůrazňuje také, že vláda může udělat cokoliv, ale bez vlastní odpovědnosti lidí, a zvláště rizikových skupin, to nepůjde. „Když budou cestovat v přeplněné MHD do nákupních řetězců, tak nemusí pomoci vůbec nic,“ varuje.

Rozvolňování proto podle něj neznamená, že je vyhráno – situace se může zhoršit. Stačí, když se virus bude dostávat do rizikových částí populace, jako se to stalo v Itálii a ve Španělsku. „Může dojít k tomu, že budeme mít stovky pacientů na JIP. Ale to můžeme ovlivnit jen my všichni společně, ve svém okolí i v rodině,“ zdůrazňuje. 

Výuka ve škole, nebo online? 

Do školních lavic se někteří žáci vrátí pravděpodobně ještě tento školní rok, ale ne všichni. Prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý v té souvislosti upozorňuje, že stále zůstává otázkou, jak sladit výuku ve škole a online. 

„Výuka online je práce na plný úvazek. Nedovedu si představit, že bude učitel zároveň učit děti ve škole,“ podotýká.

A neměly by se podle něj vrátit do škol především děti v posledních ročnících, které čekají přijímací zkoušky? „Děti, které jsou zodpovědné, namotivované ke studiu, mají v současné době lepší podmínky pro přípravu na přijímačky, než kdyby chodily do školy,“ myslí si.

Uvolňování opatření bude probíhat v pěti etapách.
autoři: Petr Král , prh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová