Rozděleni Evropou. Jaký je vztah Čechů k Evropské unii?
Díky Evropské unii mohl otevřít pardubické silo veřejnosti. Ve větším celku jsme více chráněni, míní architekt
Výrazně kladný vztah k Evropské unii má architekt Lukáš Smetana, stejně jako další dvě pětiny obyvatel podle průzkumu STEM. Přestože má občasné výhrady, sociologové jej i tak zařadili do skupiny příznivců EU. V roce 2016 se rozhodl, že opraví bývalé pardubické Mlýnské továrny od architekta Josefa Gočára. Díky evropské dotaci tak v Pardubicích vznikl naprosto jedinečný společensko-kulturní areál.
„Jsem trochu nezodpovědný člověk, i ta koupě byla určitým druhem nezodpovědnosti. Chtěl jsem ten areál zachránit, ale kupoval jsem jej bez jakékoli vize,“ říká Lukáš Smetana.
Čtěte také
Společně vstupujeme do prostoru, který byl v minulosti plný obilí. „Nacházíme se ve dvanácti obilných násypkách. Každá násypka fungovala na deset vagónů obilí a skladovalo se tu obilí pro vedlejší mlýn,“ popisuje.
Teď už ale tady obilí není – z prostoru se stala galerie. Když se pak podíváme násypkami nahoru, vidíme prosklenou dlažbu horního společenského sálu. Rekonstrukci historického sila i dalších budov mlýnského areálu, který je od roku 2017 národní kulturní památkou, pokryla z velké části právě evropská dotace.
„Kdybychom přistoupili k variantě, že to budeme klasicky komerčně rekonstruovat, tak by to nikdy nedopadlo tak, jak to dopadlo. Díky evropským penězům jsou ty objekty spíše kulturní, zároveň tady vzniklo plno veřejného prostranství,“ vysvětluje architekt.
Bez evropské podpory by podle něj silo otevřít veřejnosti nešlo. „Obdobný příklad je v Praze v Holešovicích, kde je také starý mlýn, který se předělal na klasický komerční objekt, kde jsou jednotlivé kanceláře a byty. Bylo by to možná kvalitně zrekonstruované, ale nikdy by to nebylo pro veřejnost, pro občany města a pro návštěvníky celého regionu,“ míní Smetana.
Soudržnost a bezpečí
Čtěte také
S vyřízením dotace Smetana i díky místní oblibě areálu problémy neměl. „Zároveň vím, že EU má plno různých úskalí, různých zákonů, které člověk na první dobrou nepochopí, ale stále si myslím, že to je velmi dobrý směr,“ dodává.
Klade přitom důraz na soudržnost Evropy. „Myslím si, že by Evropská unie měla být v něčem trošku tvrdší, zároveň by se ty státy měly mezi sebou víc spojit. Třeba teď, jak je blízko konflikt, z hlediska zbrojení a strategie – abychom byli víc soudržní. Myslím si, že tam vzniká velké množství demokracie a je hrozně moc kostrbaté, jak bereme ohled na všechny možný situace, které ten svět jako nabízí, ale zatím mě nenapadá, jak by to mělo fungovat jinak,“ zamýšlí se.
Podporuje přitom i společnou evropskou měnu. „Myslím si, že plno skupin pro euro není kvůli tomu, že vlastní plno černých peněz, a po převodu na eura to budou muset legalizovat. Myslím si, že plno lidí proti tomu brojí právě z tohoto důvodu,“ myslí si architekt, který věří v pokračování evropského projektu.
„Já stále doufám, že v Evropské unii budeme fungovat dál. Doufám v to, že když se oddělila Anglie, bylo to spíš tlakem různých zvláštních lidí, kteří až teď zjistí, jaké to mělo souvislosti. Myslím si, že Česká republika není tak velká, aby byla sama. Samozřejmě si musíme nechat svoji kulturu, musíme si nechat svůj jazyk, ale když zároveň budeme součástí toho většího společenství, budeme i víc chráněni vůči okolnímu světu,“ dodává Lukáš Smetana jakožto příznivec EU s minimálními výhradami.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
