Roušky možná zvyšují imunitu proti covidu-19. Jejich efekt připomíná variolaci, míní vědci

3. říjen 2020

Vědci zkoumají další potenciální přínos roušek, které mnoho odborníků považuje za nejúčinnější ochranu proti covidu-19. Někteří jsou přesvědčeni, že rouška propouští malé a méně škodlivé množství koronaviru, a tím v těle vyvolává imunitní odezvu. Informuje o tom agentura AFP.

Tato zatím nepotvrzená teorie naznačuje, že roušky by mohly pomáhat, dokud se svět nedočká vakcíny. Přestože proti koronaviru nenabízejí úplnou ochranu, mohou snížit množství viru, který její nositel vdechuje, potvrdila jedna studie zveřejněná nedávno v odborném časopisu New England Journal of Medicine.

Podle její spoluautorky a specialistky na infekční choroby z Kalifornské univerzity v San Francisku Monicy Gandhiové se vědci domnívají, že čím větší dávka viru se člověku do těla dostane, tím horší průběh nemoci má. Rouška tuto vdechnutou dávku zmenšuje, a proto přibývá bezpříznakových případů.

Čtěte také

Podle badatelky je bezpříznaková infekce spojována se silnou imunitní odezvou buněk jménem T-lymfocyty, které jsou druhem bílé krvinky a možná proti covidu-19 zasahují. Rouška tak možná slouží jako jakýsi most k vakcíně tím, že nám zvyšuje imunitu. Vědci to už prověřují v několika nových studiích.

Výzkumníci konkrétně vyhodnocují, jestli nařízení povinného nošení roušek v určitých městech zmírnilo závažnost choroby. Pročítají také studie z Tchaj-wanu, kde se roušky používají běžně všude, ale jinak na ostrově platí jen velmi málo zákazů.

Tato teorie připomíná takzvanou variolaci, primitivní techniku, která se používala před vynálezem očkování. Spočívala v tom, že se lidem dodalo trochu nemoci, aby je to ochránilo před její silnější formou.

V Asii zpočátku zdraví lidé vdechovali usušené neštoviční strupy, které je měly ochránit před pravými neštovicemi. Když tato metoda v 18. století dospěla do Evropy a Ameriky, vkládali lékaři dokonce neštovice lidem pod kůži, ale to mělo někdy za následek i smrt dotyčné osoby.

Zmírňují roušky nemoc?

Řada vědců považuje teorii o vystavení člověka malým dávkám viru s cílem posílit jeho imunitu za zajímavou, ale jiní k ní mají výhrady. Například Angela Rasmussenová z Kolumbijské univerzity v New Yorku upozorňuje, že dosud nevíme, zda nízká dávka viru znamená lehčí průběh nemoci. Stejně tak nevíme, jak dlouho by získaná imunita vydržela a jak by byla silná.

Čtěte také

Velkou překážkou je obtížnost testování této hypotézy. Vystavovat lidi schválně viru není možné, a tak se teorie nemusí nikdy prokázat, přiznává doktorka Gandhiová. Pomáhají však některé studie, jako například jedna z Hongkongu provedená na křečcích.

Tamější vědci simulovali nošení masky tak, že jednu umístili mezi klecemi s infikovanými a zdravými hlodavci. A zjistili, že křečci „s maskou“ nechytili virus tak často, a pokud ano, měli průběh nemoci lehčí.

Došlo i k nezamýšleným experimentům ve světě lidí. Jedna výletní loď, která v půlce března vyplula z Argentiny, nařídila všem cestujícím, aby povinně nosili chirurgické roušky, když se objevily první známky infekce.

Vědci následně zjistili, že 81 procent lidí, kteří se tam nakazili, neměli žádné příznaky nemoci. Zato na jiných lodích, kde se roušky nepoužívaly systematicky, jich bylo jen 40 procent, cituje doktorku Gandhiovou agentura AFP.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.