„Romská literatura není dětská a neškolená, je jiná,“ říká romistka Karolína Ryvolová

„Systémová cenzura v našem literárním provozu určuje představy, jak má romská literatura vypadat,“ říká o aktuální situaci a zároveň největší překážce šíření romské literatury Karolína. Zároveň také vysvětluje, že Klub romských spisovatelů se nesoustředí pouze na tištěné publikace. „Je tady nějaká tradiční představa, že literatura znamená próza a poezie. Velká část tvorby dnes vůbec nevychází tiskem, ale je na síti a také nás zajímají texty hudebníků a raperů, především ty v romštině,“ pokračuje Karolína. V současné době dostali participující autoři určité zadání, na kterém mají pracovat, a na další schůzce bude probíhat reflexe od odborníků. Pro veřejnost budou přístupná čtení, a to již letos na jaře. „První veřejné čtení proběhne 4. dubna v Městské knihovně v Praze a budeme se podílet třeba na Noci literatury,“ zve k účasti veřejnost Karolína.

Martin Oláh vyrůstal obklopen knihami a díky svému studiu hudby s textem pracuje mnoha způsoby. „Píšu i písňové texty. V rámci poezie, které se věnuji, je to podle mě nejpřenosnější pro dnešní širokou veřejnost,“ říká Martin. Když si má vybrat jazyk, ve kterém tvoří, píše kvůli slovní zásobě častěji česky. „Název klubu je Paramisara, což znamená pohádkáři,“ vysvětluje Martin a dodává, že odkazuje k tradici romské literatury z 80. let, kdy se autoři vraceli ke svým kořenům. Podle obou hostů je potřeba udržet kontinuitu romské literatury jak pro romskou komunitu samotnou, tak pro širokou veřejnost, kterou může obohacovat. „Romská literatura přináší neotřelost, nezvyklou strukturu a jiný jazyk,“ vysvětluje Karolína na závěr a upozorňuje na chystanou konferenci nebo vydávání sborníku.