Rok 1926: Novináři obžalovaní z vraždy. Jedním z vrahů Margity Vörösmartyové měl být i Jan Klepetář

24. srpen 2018

Od února do června 1928 plnily stránky novin senzační zprávy o velkém soudním procesu. Před soudem stáli tři novináři obžalovaní z vraždy. Jedním z nich byl i spisovatel Jan Klepetář (1902–1978).

Mladík s literárními sklony působil v časopisech Ruch a Studentská revue, později přešel do Revue Apollon a ještě později (1924/1925) se stal dramaturgem divadla Komedie. Mezitím dokončil studia lékařství a roku 1927 získal příslušný titul.

Přispíval do mnoha literárních časopisů a pod pseudonymem Jaromír Novák byl podepsán pod „skandální“ knížkou Prostitutky, jak žijí, milují a umírají. Vyšla v dubnu 1927 a předmluvu k ní Klepetářovi napsal Ferdinand Peroutka. To už Klepetářovi scházelo jen pár měsíců do zatčení. O rok dříve se totiž přimotal k události, která změnila jeho život.

Vrah, nebo nevinný člověk?

Rok 1920: Přenesení ostatků Gavrila Principa. Atentátníkovi šlo „jen“ o politickou demonstraci

Zatčení atentátníka Gavrila Principa

Bosenskosrbskému studentovi a politickému aktivistovi Gavrilo Principovi (1894-1918) šlo „jen“ o zavraždění následníka rakousko-uherského trůnu jako o politickou demonstraci…

Na bujarých nočních tazích po pražských barech se seznámil se dvěma slovenskými novináři Jánem Michaľkem a Mikulášem Sikorskim; Michaľko si přivydělával jako podvodník lákající peníze z bohatých žen. Narazil na Margitu Vörösmartyovou, čerstvě se navrátivší Američanku slovenského původu, která měla peněz opravdu hodně.

Klepetář nejprve sehrál pro naivní vdavekchtivou ženu roli oddávajícího při fingovaném sňatku s Michaľkem. Podle jedné verze pak čtveřice Michaľko – Sikorski – Klepetář – Vörösmartyová odjela na Slovensko, kde ženu zabili, zakopali a odjeli roztočit její peníze do Paříže.

Klepetář se takovému výkladu soudu urputně bránil, tvrdil, že byl v době vraždy v Praze; svědci obžaloby byli ale pro soud přesvědčiví. Verdikt: Michaľko trest smrti, později změněný na dvacet let vězení, Sikorski patnáct let, Klepetář doživotí, později změněno na patnáct let. Z vězení vyšel v roce 1937.

Nechal si úředně změnit jméno, pracoval jako redaktor v nakladatelství, po roce 1949 odešel do exilu a v sedmdesátých letech se do normalizovaného Československa vrátil, hnán jedinou myšlenkou: obnovit proces, aby dokázal svoji nevinu.

Když se Klepetář pokoušel o očištění svého jména, oslovil tehdy i právníka Otakara Motelja, pozdějšího ministra spravedlnosti a prvního veřejného ochránce práv. Právě tyto okamžiky připomene dokudrama Eduarda Burgeta. V režii Martiny Schlegelové účinkují Jiří Untermüller a Pavel Oubram.

Literární historik Eduard Burget pak Veronice Kindlové prozradí další podrobnosti tohoto zajímavého příběhu.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související