Robert Schuster: Skupinová terapie německých Zelených

19. červen 2021

Kdysi měly sjezdy německých Zelených něco do sebe. Byly tak trochu happeningem, občas připomínaly narozeninovou party, jindy zase rodinnou sešlost, kde měl každý právo vystoupit a to i se sebeabsurdnějším požadavkem.

Ve srovnání s minulostí byl jejich nedávný kongres dokonale zrežírovanou show. I témata, kde se původně očekávala bouřlivá diskuze, nakonec prošla bez problémů. Zdaleka to nebylo jenom tím, že stranický sněm proběhl kvůli pandemii ve virtuálním prostoru. Osm stovek delegátů bylo připojeno pouze na dálku, takže chyběly bouřlivý potlesk a atmosféra plného vydýchaného sálu.

Čtěte také

Hladký průběh kongresu měl totiž vyslat signál, že strana se nenechá rozviklat momentální nepřízní některých komentátorů. Ti stranu tepou kvůli přešlapům jejich kancléřské kandidátky Annaleny Baerbockové, stejně jako kvůli jejich představám, jak urychlit přechod Německa na zelenou ekonomiku.

I politická konkurence měla díky tomu v ruce dost munice, kterou následně neváhala použít. Hned se to odrazilo v průzkumech veřejného mínění, ve kterých začala strana klesat. Jestliže se ještě těsně po Velikonocích zdálo, že může vyhrát příští celostátní volby, nyní se jí tento cíl zase vzdálil. Do konce září, kdy mají voliči rozhodnout o novém složení Spolkového sněmu, zbývá ale stále ještě dost času. Hlavně během nedávné pandemie se nejednou ukázalo, jak rychle se může přízeň veřejnosti přelít jedním nebo druhým směrem. Jestliže by se dal sjezd Zelených nějakým způsobem charakterizovat, tak že se jednalo o jakousi skupinovou terapii k semknutí vlastních řad a kolektivnímu sebeujištění, že volby zdaleka ještě nejsou ztraceny.

Nový program

Čtěte také

Pokud jde o volební program, který Zelení přijali, lze v něm najít pár bodů, které ještě budou v budoucnu předmětem značného dohadování. Z vnějšího pohledu například zaujme, že strana odmítla závazek, na němž se kdysi dohodly členské státy NATO, že budou každoročně vynakládat dvě procenta HDP na obranu. V případě Německa by se jednalo o deset až patnáct miliard eur. Podle strany, která má kořeny v pacifistickém a mírovém hnutí, je dané prostředky možné využít jinak a lépe. Sedět v Bílém domě ještě Donald Trump, asi by se už v souvislosti s plány německých Zelených dávno ozval a vůbec by jim nepomohlo, že již dříve slíbili zastavit výstavbu sporného ruského plynovodu Nord Stream 2. Naopak, vstřícnost projevili Zelení vůči možnému nasazení dronů k bojovým operacím, což dosud kategoricky odmítali.

Kromě toho oznámili, že v rámci boje proti oteplování klimatu chtějí prosadit navýšení ceny za tunu oxidu uhličitého. To sice povede ke zdražení pohonných hmot nebo zemního plynu. Občanům ale za to slíbili kompenzaci v podobě finanční prémie. Chtějí také výrazně investovat do rozvoje železnice, a zejména rychlovlaků, čímž má do budoucna zcela odpadnout potřeba využívat pro přepravu v rámci Německa letadel.

Jak na to

V zásadě to není nic, co by se nenašlo i v programech ostatních stran, včetně těch z pravé části politického spektra. Rozdíl ale spočívá v tom, jak těchto cílů dosáhnout. A tady budou muset němečtí Zelení ještě na sobě zapracovat.

Robert Schuster

Pořád totiž mají sklon přemýšlet nejprve o tom, jak něco regulovat nebo ošetřit vyhláškami. Teprve v druhém nebo třetím sledu jsou ochotni připustit, že někdy může být lepší spolehnout se na inovativnost a soutěživost firem. Do budoucí vládní koalice, ať už bude vypadat jakkoli, by se jim to mohlo hodit.

Autor je komentátor Lidových novin

Spustit audio

Související