Raymond Gurême dvakrát utekl z nacistického zajetí a bojoval i za osvobození Paříže

27. leden 2018

Za války utekl z francouzského internačního tábora a pracoval na farmách v Bretani, aby své zajaté příbuzné mohl tajně zásobovat jídlem. Když ho v srpnu 1943 policie opět chytila, musel do Německa na nucené práce. V červnu 1944 se mu i z Německa podařilo utéct, ve Francii se přidal k odboji a podílel se na osvobozování Paříže.

Raymond Gurême se narodil v roce 1925 v rodině kočovných francouzských Romů, takzvaných Manušů. Čeští a slovenští diváci ho mohou znát z dokumentárního filmu Díra v hlavě, který se věnuje pronásledování Romů za druhé světové války. Jeho tvůrci navštívili devět evropských zemí a natáčeli s pamětníky, jejich přáteli, příbuznými, historiky a aktivisty. Režisér Robert Kirchhoff vypráví:

„Raymond Gurême je velký gentleman. Je to pán, který žije celý život v maringotce, bývalý cirkusák. Jeho otec byl velmi zámožný člověk, který měl velké chapitó a jako jeden z prvních měl kinematograf. V rámci toho kinematografu měl neuvěřitelné tržby. Ale když přišla válka, tak jim to všechno sebrali a okradli je. To je totiž další mýtus, který tvrdí, že všichni Romové byli chudí. Ne všichni Romové byli chudí, z historie známe případy, kdy se lidé rvali o jejich majetek a kdy poslali na popravu celou osadu nebo je upálili v nějaké stodole nebo postříleli a jejich majetek si rozebrali. Je na to několik odkazů i v tomto filmu. A Raymond ve svých téměř sto letech čelí svému osudu, celý život žije sparťansky, ve své maringotce se přikrývá čtyřmi peřinami, ale nikdy netopí.“

Raymond Gurême s přáteli v dokumentárním filmu Díra v hlavě

Dnes už Raymond Gurême sice nekočuje, ale v maringotce žije pořád. V roce 1968 si koupil pozemek ve francouzském departamentu Esson na jihu od Paříže poblíž bývalého internačního tábora, ve kterém byl vězněn i se svou rodinou.

„Sice jsme ho navštívili, ale na místě toho tábora je teď, myslím, základna NATO a sídlí tam Američané. Raymond mi tvrdil, že tak tvrdé, jako v českých, slovenských a polských táborech to tam nebylo, ale i tak to bylo tvrdé. Všechno tam koordinovali francouzští strážníci, takže on absolutně vylučuje Němce z obliga v rámci Francie.“

Maringotka Raymonda Gurême

Uvězňování všech kočovníků ve Francii v letech 1940-1946 se však Raymond vzepřel.

„Raymond měl tak pevnou vůli, že se mu podařilo utéct z francouzských internačních táborů, a jednou z německého koncentračního tábora. Přežil i navzdory velkým zraněním. A i přesto, že si zachránil život, tak neskončil někde ve sklepě, ale vstoupil do odboje a bojoval proti nacistům. Takže to je další část toho velkého tématu Romové a 2. světová válka.“

Raymond Gurême se podílel i na osvobozování Paříže. Po válce hledal své příbuzné, ale našel je až v roce 1950. O svých osudech napsal knihu Nomádům vstup zakázán, která vyšla v roce 2011. Dočteme se v ní nejen o válce, ale i o těžkostech kočovníků, kteří se chtějí usadit, ale naráží při tom na předsudky místních obyvatel a na problémy s policií, s nalezením práce a s umístěním ve škole.

Raymond Gurême: Interdit aux nomades (Nomádům vstup zakázán)

„On je poměrně známá postava, je to člověk, který nosí Řád rytíře čestné legie, udělil mu ho François Mitterrand. Říkal mi: Já jsem byl s Mitterrandem kamarád, byl jsem u něj paláci, dal mi to vyznamenání. Ale už se teď nemám na koho obrátit. Dvakrát ho v jeho maringotce z neznámých důvodů přepadli policisté, zmlátili ho, vynesli ven a vyváleli v blátě – to už mu bylo nějakých 90 let. Řekli mu, že se u něj někdo údajně skrývá, anebo že něco přechovává. A když jsem od něj odjížděl, tak mě objal a říkal: Víš, já už tady dlouho nebudu, ale co bude s mými dětmi, až zemřu? Zatím se policajti ještě bojí, protože jsem tu já, já je chráním. Ale co s nimi bude, až umřu? Když jsem jel autem domů, uvědomil jsem si, že Raymond mi říkal o svých dětech, ale teď už jim je 70 let. On je stále považuje za děti. A když jsem viděl fotografii jeho rodiny, tak měla přes 100 lidí, vypadala jako celoškolská fotka.“

Raymond Gurême je totiž otcem 15 dětí a má 150 potomků.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...