Radiofórum - zprávy 29. května 2007

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka:
Se zprávami podrobnými je ve studiu Ondřej Kapic.

Ondřej KAPIC, redaktor:
Na policejním prezidiu skončilo dvouměsíční období bezvládí. Novým šéfem úřadu se stal dosavadní náměstek Oldřich Martinů. Ministr vnitra Ivan Langer svou volbu zdůvodnil odborností, zkušeností a postojem k reformě policie. Jaké další změny vedení policie čeká, zjišťoval redaktor Martin Drtina.

Martin DRTINA, redaktor:
Dosavadní náměstky nahradí lidé, kteří jsou funkcemi pouze pověřeni do vypsání výběrového řízení. Novinkou je, že sám nový policejní šéf, jednačtyřicetiletý Oldřich Martinů, se rozhodl, že jeho mandát bude časově ohraničený.

Oldřich MARTINŮ, nový policejní prezident:
Své manažerské působení v této nejvyšší policejní roli považuji za časově omezené s pětiletým mandátem.

Martin DRTINA, redaktor:
Jak sám řekl, je to doba přiměřená na to ukázat, co v něm vězí. Jaké cíle si klade?

Oldřich MARTINŮ, nový policejní prezident:
Na prvním místě je to příprava a realizace reformy Policie České republiky. Za druhé je to personální a ekonomická stabilizace policejního sboru, za třetí znovuzískání důvěry a respektu veřejnosti a občanů v Policii České republiky.

Martin DRTINA, redaktor:
A dále chce nový šéf policejního prezidia pracovat na zapojení Česka do schengenského prostoru a zeštíhlit aparát svého úřadu podle personálního auditu.

Ondřej KAPIC, redaktor:
V další části Radiofóra přineseme rozhovor s novým policejním šéfem.

Bývalí ministři Sacher a Vacek spolupracovali s StB

Ondřej KAPIC, redaktor:
Exministři vnitra a obrany Richard Sacher a Miroslav Vacek byli tajnými spolupracovníky komunistické vojenské kontrarozvědky, která byla součástí Státní bezpečnosti. Zjistilo to Vojenské zpravodajství, když začalo zpracovávat nově otevřené archivy původně určené ke skartaci. Informuje redaktor Pavel Otto.

Pavel OTTO, redaktor:
Pracovníci tajné služby začali prozkoumávat na dvě stovky pytlů s dokumenty před třemi roky, několik málo desítek jich ještě zůstává neotevřených. Na začátku devadesátých let je ukryli bývalí příslušníci komunistické armádní kontrarozvědky, říká mluvčí Vojenského zpravodajství Ladislav Šticha.

Ladislav ŠTICHA, mluvčí Vojenského zpravodajství:
Následovalo deset let, kdy uklizené materiály nikdo nepostrádal, nikdo nehledal a hlavně s nimi nemohl nikdo pracovat. Teprve v roce 2003 informoval tehdejší ředitel NBÚ o nedostatcích v údajích poskytovaných ze strany Vojenského zpravodajství.

Pavel OTTO, redaktor:
Nalezenými dokumenty zatím archiváři doplnili na osmnáct stovek už existujících svazků a spisů. To znamená, že mezi spolupracovníky komunistické tajné služby, nebo těmi, které sledovala, se dosud žádné nové jméno neobjevilo.

Policie zatkla Spyru za miliony, které chtěl po majiteli Agrofertu

Ondřej KAPIC, redaktor:
V policejní cele je polský lobbyista Jacek Spyra. Měl totiž podle naší policie nabídnout za deset milionů korun majiteli společnosti Agrofert Andreji Babišovi, že ho zbaví problémů s vyšetřováním v Polsku kvůli privatizaci Unipetrolu. Krakovská prokuratura začala privatizaci vyšetřovat s podezřením na úplatkářství na popud vrcholného představitele polské společnosti PKN Orlen, která Unipetrol nakonec získala. Jacek Spyra je jednou z klíčových postav korupčního skandálu. Informace shrnuje reportér Rádia Česko Jan Hrbáček.

Jan HRBÁČEK, redaktor:
Spyra Babišovi před časem oznámil, že se ho polské vyšetřující orgány chystají dostat před soud za privatizaci Unipetrolu. Dodal, že dokáže kriminalizaci Babiše zabránit za deset milionů korun. Detektivové protikorupční policie zatkli Spyru s prostředníkem včera na schůzce, kde mělo dojít k předání úplatku. Mluvčí protikorupční policie Alena Vokráčková informace rozhlasu potvrdila.

Alena VOKRÁČKOVÁ, mluvčí protikorupční policie:
Včera ve večerních hodinách bylo zahájeno trestní stíhání proti dvěma osobám, konkrétně pro pokus trestného činu podvodu ve formě spolupachatelství. A dnes v současné době probíhají úkony v rámci vyšetřování.

Jan HRBÁČEK, redaktor:
Případ otevřeli detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a informace předali svým kolegům z protikorupční policie. Následně podal trestní oznámení majitel Agrofertu Andrej Babiš. Mediální zástupce Agrofertu Miloš Růžička popisuje kroky Jacka Spyry takto.

Miloš RŮŽIČKA, mediální zástupce Agrofertu:
Pan Spyra opakovaně požadoval po společnosti Agrofert částku deset milionů korun za to, že ovlivní vyšetřování krakovské prokuratury v České republice, a také plány dalšího postupu polských státních orgánů.

Jan HRBÁČEK, redaktor:
Co všechno měl Spyra Babišovi nabídnout?

Miloš RŮŽIČKA, mediální zástupce Agrofertu:
Sliboval, že zařídí jak zastavení vydání eurozatykače, tak zastavení vyšetřování krakovské prokuratury v Čechách a také ukončení vyšetřování celé takzvané kauzy Unipetrol ze strany polských vyšetřovacích orgánů.

Jan HRBÁČEK, redaktor:
Říká Růžička. Spyrovi hrozí až dvanáct let vězení. Lobbyista je v cele předběžného zadržení a policie čeká na rozhodnutí o uvalení vazby.

Česko dostalo zatím z Evropské unie o třetinu méně peněz

Ondřej KAPIC, redaktor:
Česko dostalo zatím z Evropské unie o třetinu méně peněz, než se očekávalo. Vyplývá to z porovnání příjmů odvodů do unijní pokladny v letech 2004 až 2006. Česko mělo dostat osm set padesát pět milionů eur, ale využilo jen pět set sedmdesát čtyři miliony. Jak navíc zjistil bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka, Češi dostali poměrně podstatně méně peněz, než jejich sousedé na Slovensku a v Polsku.

Vít POHANKA, redaktor:
Padesát osm eur, tolik peněz připadlo na každého Čecha v posledních třech letech z unijních fondů. Na každého Slováka to bylo sto padesát čtyři eur, takový je alespoň oficiální odhad slovenské vlády. Mohou za to i vyjednavači a politici, říká Jan Havránek z Raven Consulting, firmy, která se specializuje na poradenství při získávání evropských fondů.

Jan HAVRÁNEK, Raven Consulting:
Je to výsledek pozice České republiky, výsledek určitě vyjednávacího týmu a, dovolím si říct, i výsledek vyjednávání našich politiků.

Vít POHANKA, redaktor:
Bruselští diplomaté dokonce připouštějí hrozbu, že se Česko může stát už v následujících letech takzvaným čistým plátcem, tedy že víc odvede do unijního rozpočtu, než z něj bude získávat.

Po lékařích stávkovali v Polsku také učitelé

Ondřej KAPIC, redaktor:
Polští učitelé stávkovali za vyšší platy, do dnešního výstražného protestu se podle odborového svazu učitelů zapojilo šedesát procent polských škol a školek. Sledoval je náš varšavský zpravodaj Martin Dorazín.

Martin DORAZÍN, redaktor:
Začínající polský učitel pobírá v přepočtu sedm tisíc korun měsíčně a pedagog s patnáctiletou praxí zhruba jednou tolik. Tato situace je neudržitelná, upozorňují odbory. Vláda zvýšení platů zvláště mladým učitelům slibuje od příštího roku. "Jsme připraveni o tom jednat, ale ne v podmínkách stávky," upozornil premiér Jaroslaw Kaczyński. Učitelé hrozí, že v září přestanou učit úplně. "Pokud se ukáže, že nám vláda nabídne zvýšení platů jen o pět procent, pak nám nezbude, než zesílit protesty," uvedl šéf odborového svazu učitelů Slawomir Broniarz.

Ondřej KAPIC, redaktor:
Ke stávkujícímu Polsku se v tomto hodinovém Radiofóru ještě vrátíme.

Ozbrojenci unesli v Bagdádu čtyři cizince

Ondřej KAPIC, redaktor:
Přímo z budovy iráckého ministerstva financí v Bagdádu dnes unesli ozbrojenci v policejních uniformách skupinu nejméně čtyř západních cizinců. Po mnoha incidentech, kdy rukojmí brali povstalci a zločinci, se teď objevily náznaky, že v únosu mohlo sehrát roli odštěpenecké komando skutečných policistů. Podrobnosti zjišťoval redaktor Břetislav Tureček.

Břetislav TUREČEK, redaktor:
Podezření, že se na únosu podíleli skuteční elitní policisté a ne rebelové v ukradených uniformách, vyplývá ze svědectví, že přepadení provedlo až několik desítek výborně sehraných mužů. Z ministerstva odvezli přinejmenším čtyři cizince, zatím se různí údaje, kolik je mezi rukojmími počítačových expertů pomáhajících irácké vládě a kolik bodyguardů. Předpokládá se, že odvlečeni byli Němci nebo Britové, Berlín ani Londýn ale zatím únos svých občanů nepotvrdily. Násilí se dnes nevyhnulo ani řadovým Iráčanům. Jen v Bagdádu jich při dvou teroristických útocích nejméně třicet osm zahynulo a přes sto dalších utrpělo zranění.

Na pomezí Přibyslavska a Jihlavska by se měl těžit uran

Ondřej KAPIC, redaktor:
Na pomezí Přibyslavska a Jihlavska by se měl těžit uran. Rudu chce mezi Brzkovem a Českou Jablonnou dolovat australská firma Uran Limited. V nejbližších měsících pravděpodobně začne geologický průzkum, po zhruba čtyřech letech potom těžba. Právě teď začíná v Polné první projednávání, kterého se účastní starostové a zastupitelé dotčených obcí. Na místě je i redaktor Milan Kopecký, dobrý večer, Milane, jak to vypadá?

Milan KOPECKÝ, redaktor:
Dobrý večer. Na místo setkání geologů a představitelů obcí do této chvíle přišlo asi třicet lidí, podle oslovených starostů záleží na podmínkách, jaké dostanou. Nepořádek, poddolované a tím znehodnocené území a podle nich také snížení atraktivity vesnic, například pro výstavbu rodinných domků, chtějí adekvátně nahradit. Podle zákona obcím náleží část zisku těžebních společností. V každé vesnici je ale zastupitelstvo a starosta má jen jeden hlas. Ve vesnicích většinou nefungují politické strany a tak každý hlasuje sám za sebe. Výsledek je tedy většinou neodhadnutelný.