Radiofórum - zprávy 13. srpna 2007

Koalice předloží společný pozměňovací návrh

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Koalice dolaďuje jednotný postoj k takzvanému reformnímu batohu. Jen několik hodin před jeho druhým čtením ve sněmovně. Na mimořádné schůzi dolní komory s poslanci sejdou už zítra po poledni. Koalice by jim chtěla předložit jen jeden společný pozměňovací návrh, na kterém se chce dohodnout ještě dnes večer. Více naše reportérka Veronika Hankusová.

Veronika HANKUSOVÁ, redaktorka:
Doslova na poslední chvíli budou zástupci koalice jednat o reformě veřejných financí. Ještě dnes večer se sejdou kluby lidovců a občanských demokratů. Na ně pak naváže ještě noční koaliční schůzka. Jasno mají v tuto chvíli proto zatím jen zelení. Některé výhrady sice k reformě mají, nijak zásadně to ale podle šéfky klubu zelených Kateřiny Jacques nemění podstatu takzvaného reformního batohu.

Kateřina JACQUES, poslankyně, šéfka poslaneckého klubu /SZ/:
Jsou tam některé dílčí návrhy, se kterými máme určitý problém a které bychom rádi vetovali, ale to jsou skutečně velmi detailní momenty týkající se financování například neziskového sektoru.

Veronika HANKUSOVÁ, redaktorka:
O dalším snižování daní z příjmu fyzických osob se podlé šéfky klubu zelených v koalici ale nejedná. Ostré výhrady ale zůstávají u lidoveckého poslance Ludvíka Hovorky. Celou zdravotnickou část reformy by nejraději vyškrtl a dlouhodobě kritizuje i zavedení poplatků u lékaře pro děti mladší patnácti let. Když koalice nenajde vhodný kompromis, Hovorka potvrdil, že by mohl mít problém zvednou pro reformu ruku.

Ludvík HOVORKA, poslanec /KDUČSL/:
Já si myslím, že není jít proti koalici, že to je prostě řídit se vlastním rozumem, ale svým svědomím.

Veronika HANKUSOVÁ, redaktorka:
S reformou nesouhlasí opozice a také odboráři. Ti chtějí zítra předat předsedovi sněmovny batoh plný dopisů proti přijetí reformy adresovaný všem poslancům.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Reformě veřejných financí se budeme podrobně věnovat také v další části dnešního Radiofóra.

Pacienti s nádorovým onemocněním dostanou nejlepší péči

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Pacienti s leukémií nebo jiným nádorovým onemocněním krve dostanou vždy nejúčinnější léky. Česká hematologická společnost se dohodla se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou na proplácení i finančně nejnáročnější léčby. Jak říká reportérka Marcela Krejsová, centra, která se zabývají těmito onemocněními, nebudou omezovat limity a dostanou peníze na každého léčeného pacienta.

Marcela KREJSOVÁ, redaktorka:
Rakovina je bezesporu velkým problémem současnosti. Proto jsem se ptala v ulicích Prahy, jak by podle vás mělo vypadat hrazení onkologické léčby pojišťovnami?

dotázaná:
Myslím, si, že by to mělo být plně hrazené, kdyby to bylo možné. Protože je to nákladná léčba.

dotázaná:
Určitě by bylo výhodnější, kdyby to hradila z části pojišťovna, protože je to dost cenově náročný.

Marcela KREJSOVÁ, redaktorka:
VZP bude proplácet potřebnou onkologickou léčbu všem a v celém jejím rozsahu. Není to ale vůbec levná záležitost. Nově vyvinuté léky stojí na jednoho pacienta kolem milionu korun ročně. Podle předsedy České hematologické společnosti Jaroslava Čermáka ale právě taková léčba pacientům významně prodlouží život.

Jaroslav ČERMÁK, předseda České hematologické společnosti:
Téměř všichni nemocní, když jim ten přípravek dám časně, tak devadesát procent z nich přežívá bez známek nějaké progrese nemoci šest let.

Marcela KREJSOVÁ, redaktorka:
VZP vyčlenila na hrazení léčby leukémie a nádorových onemocní krve miliardu korun ročně. Odbornou péči bude poskytovat patnáct vybraných center. Sedm z nich se zaměří na dospělé pacienty. Osm na děti. Centra pro dospělé budou například v pražské Všeobecné fakultní nemocnici, v Plzni nebo v Hradci Králové. Děti s leukémií se budou léčit v pražském Motole nebo ve Fakultních nemocnicích v Brně, Olomouci a Ostravě.

Vláda zruší služební zákon

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Státní úředníci už nebudou tolik zvýhodněni oproti ostatním občanům, vláda souhlasila se zrušení takzvaného služebního zákona. Nahradí ho jiná norma, která nebude k zaměstnancům státní správy tak vstřícná. Jednání ministrů sledoval reportér Pavel Otto. Pavle, pěkný podvečer.

Pavel OTTO, redaktor:
Pěkný podvečer. Tak jistota platového postupu podle kariérního řádu, příspěvek k důchodu nebo takzvané odbytné po propuštění z organizačních nebo úsporných důvodů až do výše celého ročního platu, to byla některá z privilegií, kterým se měli těšit desetitisíce státních úředníků. Počítal s nimi nový služební zákon, který měl platit od roku 2009. Ten ale vláda zruší. Říká ministr vnitra Ivan Langer.

Ivan LANGER, ministr vnitra /ODS/:
Chceme nový služební zákon, který bude obsahovat flexibilnější právní úpravu, který bude umožňovat dobré odměňování těm, kteří si dobrou odměnu a dobrý plat zaslouží a snadnější rozchod s těmi, kteří nepodávají odpovídající výkon.

Pavel OTTO, redaktor:
Původní zákon o státní službě byl schválený už před pěti lety, ale politici jeho platnost stále odkládali. Nová norma předpokládá, že úředníci budou mít postavení jako ostatní zaměstnanci, pro které platí zákoník práce. Někteří úředníci budou mít navíc smlouvy jen na dobu určitou. Podle Langera se jim bude říkat manažeři veřejné správy.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Ve studiu se mnou byl reportér Pavel Otto. Na slyšenou.

Pavel OTTO, redaktor:
Na slyšenou.

Američané provádí v Brdech průzkum

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Američtí experti začali v Brdech s podrobnějším měřením a průzkumem pro případnou základnu protiraketové obrany USA. Třicet Američanů by ve vojenském prostoru mělo zůstat asi týden. Experti nejsou v Brdech poprvé. V minulosti tam už různé průzkumy dělali. Teď se zaměří na geologické podmínky, infrastrukturu a dopravní dostupnost v lokalitě. Američané chtějí v České republice vybudovat radar a v Polsku silo s desítkou protiraketových střel.

Taliban propusti dvě nemocné Jihokorejky

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Taliban propusti dvě nemocné Jihokorejky. Ostatních devatenáct rukojmí ale stále zůstává v zajetí na neznámém místě. Bojovníci afghánského radikálního hnutí propuštěním dvou žen splnili slib, který dali při víkendových rozhovorech s vyjednavači Soulu. Reakce Jižní Koreje zaznamenal východoasijský zpravodaj České rozhlasu Robert Mikoláš.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Podle jihokorejského ministerstva zahraničí jsou obě ženy ve věku třicet dva a třicet sedm let na svobodě a nyní budou vyšetřeny na vojenské základně Baghram, kde je rozmístěna i jihokorejská jednotka. První slova propuštěných žen: "Jsme obě v pořádku", obletěla doslova celou Jižní Koreu. Soul také v reakci na dnešní vývoj znovu vyzval Taliban, aby propustil i ostatní rukojmí. O jejich soudu se však zřejmě bude opět jednat.

Protesty proti rozšíření letiště Heathrow

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
U Londýnského letitě Heathrow protestují účastníci kampaně proti plánu na rozšíření letiště. Jeho služby každý rok použije na šedesát sedm milionu cestujících a správa letiště se obává, aby protesty v tomto nejrušnějším období roku nenarušily provoz. Dění sleduje spolupracovník Radiožurnálu ve Velké Británii, Milan Kocourek.

Milan KOCOUREK, redaktor:
Masová akce, jak ji organizátoři nazývají, má vyvrcholit v neděli. Jejich záměrem je odvrátit výstavbu třetí startovací dráhy na Heathrow. Mluvčí tábora Jima Davisová v rozhovoru pro BBC řekla: "Nejsme tady, abychom komplikovali život cestujícím, nýbrž proto, abychom narušili záměry správy letiště." Pro ochranný dohled na tuto akci bylo vyčleněno osmnáct set policistů z různých složek. Minulý týden vyšší soud vyhověl správě letiště a zakázal přístup k letišti některým účastníkům protestu, ale nezakázal založení jejich tábora.

Polská vláda bude v novém složení

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Polská vláda bude v novém složení. Prezident Lech Kaczynski na návrh premiéra Jaroslawa Kaczynskeho odvolal čtyři ministry za dvě menší koaliční strany, Ligu polských rodin a Sebeobranu. Více o tom náš varšavský zpravodaj Martin Dorazín.

Martin DORAZÍN, redaktor:
Polsko má ode dneška menšinovou jednobarevnou vládu strany Právo a spravedlnost. "Koalice skončila svou práci. Vláda v tomto složení nemohla splnit úkoly, které si stanovila. Proto jsme tuto spolupráci museli ukončit, nehledě na dalekosáhlé důsledky, mezi nimiž jsou hlavně předčasné volby," oznámil premiér Jaroslaw Kaczynski. "Volby se budou konat nejdříve v říjnu, pokud pro ně bude hlasovat dvoutřetinová většina poslanců. Jestliže se tato většina nenajde, volby budou později, ale ještě v tomto roce," upřesnil volební kalendář místopředseda Senátu Krysztof Putra.

Vzpomínka na existenci berlínské zdi

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Německo si připomíná čtyřicet šest let od zahájení stavby nechvalně proslulé berlínské zdi. Debatu o vyrovnání se s minulostí zastínilo zveřejnění dosud prakticky neznámého rozkazu východoněmecké tajné policie, který se týkal střelby na lidi prchající na Západ, terčem kritiky se stal úřad pro dokumentaci svazků Státní bezpečnosti, který text prezentoval jako nový objev. Jak ale připomíná berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek, identický příkaz se přitom v jedné vědecké publikaci objevil už před deseti lety.

Jiří HOŠEK, redaktor:
Množí se podezření, že údajně senzačním nálezem chtěl vládní úřad neoficiálně pojmenovaný po své šéfce Marianne Birthlerové ospravedlnit své další fungování. Vážně se totiž uvažuje o rozpuštění instituce a převedení svazku Stasi jinam. Jestliže se uvnitř úřadu neví o existenci dokumentu, který byl zveřejnění už před léty, nesvědčí to o nejlepší práci této instituce, prohlásil místopředseda poslanecké frakce CDU/CSU Arnold Vaatz. I další politici dívají najevo svůj údiv, že úřad nedokázal už před deseti lety rozlišit výbušnost dokumentu a zajistit jeho zveřejnění. Vládní zmocněnkyně Birthlerová přiznala pochybení a řekla, že o existenci textu z roku 1997 nic nevěděla. Zároveň ale dala najevo rozčarování nad tím, že debata o pozadí rozkazu Stasi překryla jeho děsivý obsah, svědčící o brutalitě východoněmeckého režimu.