Putinova vězeňkyně. Exkluzivní portrét rusko-americké novinářky Alsu Kurmaševové
„Putinova vězeňkyně“: Jsem zpátky doma v Praze, ale z té noční můry se pořád vzpamatovávám
Alsu Kurmaševová je rusko-americká novinářka z Rádia Svobodná Evropa, která žije 26 let v Praze. V srpnu se stala součástí velké výměny vězňů mezi Ruskem a Západem. Pochází z Kazaně, kam letěla loni navštívit nemocnou matku. Nejdřív ji ruská strana zadržela cestovní pasy, později si pro ni přišli muži v kuklách. Nyní se pro Radiožurnál rozhodla poprvé v češtině popsat detaily nejhoršího období života a to v pětidílném seriálu Putinova vězeňkyně.
Čtěte také
Ve vazbě byla osmačtyřicetiletá Alsu v otřesných podmínkách 9 měsíců. Za údajné šíření lživých informací o ruské armádě dostala nakonec trest 6,5 roku. Noční můru ukončila velká srpnová výměna vězňů mezi Ruskem a Západem.
„V Česku jsem doma. Původně jsem tady měla zůstat měsíc. Pak tři měsíce. Pak rok. No a pak se stalo, že jsem tady celý život. Krásný život, už je to 26 let,“ usmívá se Alsu Kurmaševová, která v Praze bydlí od roku 1998, seznámila se tu s manželem a narodily se jí tady dvě děti.
Jako 22letá se do Prahy přestěhovala z tatarské Kazaně, kde chodila na mezinárodní fakultu a studovala angličtinu a turečtinu. I proto se k ní dostala nabídka z Rádia Svobodná Evropa, kde hledali ženskou moderátorku s plynnou tatarštinou a angličtinou. To Alsu Kurmaševová splňovala s tím, že se novinářskou práci postupně naučí.
S tatarštinou do Svobodné Evropy
„Jsem z Tatarstánu a tatarština hraje v naší rodině obrovskou roli, mám i tatarské jméno. Alsu znamená růžová barva. Kurmaš byl jeden z prapradědečků.“ Alsu Kurmaševová pohovor na místo do tatarsko-baškirské redakce vyhrála, prošla zkušební dobou a usadila se natrvalo v Praze.
„Vybrat si profesi novinářky pro mě byla skvělá životní volba. Na mikrofon jsem se dostala poprvé asi po roce. Byla jsem nervózní. Doteď si to první vysílání pamatuji. Hodně jsem se od té doby naučila. Za těch víc než 20 let jsem v Rádiu Svobodná Evropa dělala všechno, co novináři můžou. Tisk, rádio, web, video, multimédia nebo vzdělávací programy.“ Alsu Kurmaševová dělala rozhovory a reportáže o kultuře, o právech a osudech menšin nebo o tom, proč je důležité udržovat tatarský jazyk. Ten už v Tatarstánu není ve školách několik let povinný.
Čtěte také
„V Praze jsem našla nejen práci novinářky, ale poznala jsem tady i svého manžela. Narodily se mi tu dvě dcery. Miriam je 13 a Bibi je teď 16 let. V rodině mluvíme tatarsky. Je to jazyk, kde se objevují některá slovíčka z ruštiny, ale je víc podobný turečtině. Podobá se jazykům ze střední Asie.“
Tatarstán leží na východě Evropy, je to nejbohatší republika Ruské federace. Životní úroveň je tam oproti ruskému průměru několikanásobná. „Život je tam hezký, je tam hodně univerzit a vysokých škol. Bylo tam vždycky dobré zaměstnání. Je tam zajímavá kultura. Kazaň je krásné město.“
Do Tatarstánu Alsu cestovala i s rodinou pravidelně několikrát do roka. Navštěvovala své rodiče nebo bratra. „Každé léto jsme tam jezdili na prázdniny. Bylo to pro nás důležité. V Kazani jsem byla i po začátku invaze na Ukrajině. Jezdila jsem tam za rodinou. Nebyl žádný problém, nebála jsem se. Strach jsem necítila.“
Alsu Kurmaševová si vždycky uvědomovala riziko, které se týká pracovníků Rádia Svobodná Evropa. „Vysíláme do zemí, kde není svoboda tisku. Vysíláme o tom, o čem se nemluví, ale nikdy ještě nezavřeli novináře. Ano, v Rusku třeba odeberou papíry, zakáží vstup do země a tak dále, ale ještě nikdo z novinářů nešel do vazby,“ přibližuje rusko-americká novinářka, která získala americké občanství na základě dlouholeté práce pro Svobodnou Evropu, kterou financuje americký Kongres.
‚Falešná a nespravedlivá kauza‘
Novinářka Alsu byla v ruské vazbě od 18. října 2023 do letošního července. Strávila tam devět měsíců. „Celá ta kauza, která se proti mně vyprodukovala, byla falešná a nespravedlivá. Devět a půl měsíce ve vazbě pro mě byl jeden velký zlý sen. Nevěděla jsem, jestli a kdy to celé skončí.“
Čtěte také
Z hrozné noční můry se 48letá matka dvou dcer dostává dodneška, a to je přes tři měsíce na svobodě. „Občas zjistím, že mám emoce, které jsem vůbec nečekala, ale musím si tím projít. Mluvit by se o tom mělo. Budu mluvit otevřeně a doufám, že ještě napíši knihu.“
První problém přišel loni v květnu. Alsu Kurmaševová byla v Kazani na dva týdny navštívit nemocnou maminku. Tentokrát letěla sama, bez dcer, bez manžela. 15 minut před odletem zpátky do Prahy ji v Kazani vzali oba cestovní pasy – ten americký prý nezaregistrovala. Přišla i o mobilní telefon, který už nikdy neviděla. Podle manžela Alsu Pavla Butorina v něm Rusové hledali cokoli pro zadržení.
Devět a půl měsíce ve vazbě pro mě byl jeden velký zlý sen
„Při zabavení je telefon okamžitě převedený do režimu letadlo, tedy už není dostupný pro spojení. Úřady zkopírují jeho obsah pomocí speciálního softwaru, a hledají důkazy protistátní činnosti,“ přibližuje manžel Alsu Pavel Butorin, který vede ruskojazyčnou TV Current Time spadající pod Svobodnou Evropu.
Alsu nemohla vycestovat z Ruska. Vrátila se tak do kazaňského bytu maminky a čekala, že se situace vyřeší maximálně za několik týdnů pokutou. Pokuta v přepočtu dva tisíce korun přišla za pět měsíců, v říjnu 2023. Pro Alsu Kurmaševovou si pak ale přišli ruští vyšetřovatelé v kuklách kvůli další věci.
Začátek noční můry
„18. října kolem 11.00 jsem vařila oběd, byl to krásný den, tak jsem koukala z terasy, že několik mužů šlo k našemu domu a nevypadalo to dobře. Už jsem se připravovala na cestu do Prahy. S dětmi a manželem jsme plánovali podzimní prázdniny, všechno dopadlo jinak. Připravila jsem 78letou maminku, slíbila jsem ji, že přijdu domů večer.“
Čtěte také
Maminku rusko-americká novinářka Svobodné Evropy Alsu Kurmaševová od 18. října 2023 osobně neviděla. Dostala se do vazby kvůli tomu, že se nezaregistrovala jako takzvaný zahraniční agent. To je ruský termín pro osoby nejen z médií, ale i nevládních organizací. Ruské úřady na tyto osoby nebo skupiny dohlížejí a podléhají auditu. Nakonec byla Alsu Kurmaševová odsouzená za údajné šíření lživých informací o ruské armádě a dostala trest 6,5 roku.
„Byla to noční můra. Probouzím se doteďka. Byla jsem tam, protože mám i americké občanství. To už je jasné. O mně nerozhodovaly místní soudy, bylo to rozhodnutí z Moskvy. Byla jsem zavřená devět a půl měsíce, to je 288 dnů. Osobně jsem si odpočítávala pátky, bylo jich přes 40. V pátek byla mimo jiné sprcha. Ale ne vždycky vyšla pro všechny ženy.“
Alsu Kurmaševová vystřídala v kazaňské vazbě několik cel a zažila situace, kdy ve vězení došly léky nebo kdy v zimě přestalo fungovat při minus třiceti stupních Celsia topení. Na záchod se ve vězení chodilo do díry v podlaze jen pár desítek centimetrů od postelí. Na kamerách mohl vše pozorovat nonstop dozorce.
O 288 dnech za mřížemi v Rusku bude úterní druhý díl seriálu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
