Putinismus je hybridní režim. Není neosovětský, ale blíží se fašismu, popisuje historik a ukrajinista Svoboda

26. květen 2022

Jaká kořeny má Putinova válka na Ukrajině a jak je možné, že ji většinová ruská společnost schvaluje? Hostem Osobnosti Plus je historik a ukrajinista David Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů a z Muzea paměti národa. „Západní společnosti chybí důvěra v instituce. V současné éře sociálních sítí se společenská rozprava a konsensus rozprskly do malých střípků. Každý má tu svou pravdu a institucím, vědě, natož politice se zkrátka nevěří,“ uvádí v pořadu Osobnost Plus.

Podle něj se nacházíme ve stavu jakéhosi Velkého třesku. „Západní společnost ztrácí spojitou půdu pod nohama, něco na čem se může nekonfliktně dohodnout.“

Putinův režim se blíží fašismu. Také pracuje s kultem války.
David Svoboda

Situace v Rusku je však odlišná. „Rusové se vždy se svým státem ztotožňovali. Na rozdíl od Ukrajinců a jiných národů, včetně Čechů, Rusové nechovali tu zdravou nebo i nezdravou skepsi vůči státním institucím, ale pro ně byly pomníkem jejich imperiální velikosti.“

Čtěte také

„Ruský zneužitý výklad vlastních dějin se vztahuje k období celkového rozmachu Sovětského svazu, čili k 2. světové válce. A vzhledem k tomu, že se nevyrovnali se svou sovětskou a komunistickou minulostí, sahají ke kapitolám, které jsou jediné, čím se komunistický režim mohl pyšnit.“

Sovětské vítězství ve 2. světové válce byl nesporný úspěch stalinského zřízení, dodává historik. „A to bylo pro stav jejich svobod i jimi kolonizovaných národů smrtící. Putinismus je režimem hybridním: Není to systém neosovětský, ale blíží se fašismu.“

Fašismus?

„Nemáme sice žádnou univerzální ukázku fašismu, ale fašistický režim vždy pracuje s kultem války. A tady ho mají po ruce. Takzvaná Velká vlastenecká válka byla jejích vítězná válka, nakonec i Stalin byl někdy svými současníky obdivně označován za fašistu, Mussolini se přímo ve Stalinovi viděl.“

Čtěte také

Ruské rozpoložení je navíc takové, že dějin se člověk nenají, vysvětluje Svoboda. „Takže Rusové vědí o zločinech, které se nejen za Stalina děly – a ani putinský režim tyto zločiny nezamlčuje – ale vždy dodává takové to červeným písmen vyvedené ALE.“

„Takže zločiny se sice děly, ale vyhráli jsme, budovali jsme, z agrárního státu jsme udělali průmyslovou velmoc a tak dále. Také nezapomínejme na 90. léta, ze kterých Rusko nedokázalo vyvodit poučení a která doprovázel všeobecný rozvrat právních jistot, bída a zločinnost.“

Čtěte také

Proto si Rusové ztotožnili vyrovnání se z minulostí s Jelcinovským rozvratem. „Tak odmítli využít historické šance, kterou jim nová svoboda nabízela.“

„Navíc přesvědčit ruskou společnost o tom, že je důležitější zvelebovat vlastní zemi místo šikanování sousedů – a že je lepší se zaměřit na vlastní nedostatky než exportovat své hodnoty a své nároky do světa –, je také nadlidský úkol. Takže je vůbec otázka, co bylo dřív, jestli slepice, nebo vejce,“ konstatuje historik David Svoboda.

Co stojí za odtažitostí většiny politických elit Západu od rusko-ukrajinské války? Jak může probíhající válka na východě Evropy ovlivnit jednotu Evropské unie či NATO? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus Barbory Tachecí.

Související