První otázkou Ukrajinců není, kde něco dostanou zadarmo, ale kde mohou pracovat, popisuje hejtman Špoták
Vláda představila příspěvek, kterým chce podpořit domácnosti nabízející ubytování uprchlíkům z Ukrajiny. Hostitelské rodiny mohou získat 3 tisíce korun na osobu a měsíc, celkem ale maximálně 12 tisíc. „Nabídek přibývá. Osobně si od toho slibuji nejen nárůst ubytovacích kapacit, ale i to, že integrace uprchlíků v rodinách bude úspěšnější než v případě ubytovacích zařízení,“ uvádí hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti).
V Česku zatím našlo útočiště na 300 tisíc ukrajinských uprchlíků, z toho 16 tisíc v Plzeňském kraji. Zvyšuje se také podíl těch, kteří žádají o ubytování v krajských asistenčních centrech, podle Špotáka je to nyní asi každý desátý.
U většiny uprchlíků není první otázka, kde budou bydlet a co dostanou zadarmo, ale kde mohou najít práci.
Rudolf Špoták
„Zřídili jsme takzvané nouzové přístřeší. Bavíme se o tělocvičnách nebo kulturních domech, kde by lidé měli zůstat maximálně měsíc. Zatím se nám daří, že tam jsou přibližně týden až 10 dní. Pak se je snažíme dostávat do obecních ubytoven nebo zařízení, která se takto zřídila,“ popisuje hejtman s tím, že jde o bývalou ubytovnu nemocnice v Plzni nebo o nasmlouvaná lůžka u soukromých ubytovatelů.
Čtěte také
Špoták zároveň zdůrazňuje nutnost trvání nouzového stavu: „Bez něj v podstatě všechny ty věci, které jsme doteď vybudovali, padají. Na české občany to v podstatě nemá žádný vliv a je to pouze věc, která pomůže krajům a obcím lépe fungovat. Z hlediska komunikace a financování. Nemůžeme bez něj žít.“
Zatímco se zapojením Ukrajinců na český trh práce by v kraji s dlouhodobě nízkou nezaměstnaností neměl být problém, řešit je třeba otázky spojené s kapacitami ve zdravotnictví a školství.
„Příprava na následující školní rok, z hlediska škol a hlavně školek, bude náročná především s ohledem na kapacity,“ upozorňuje Špoták a nevylučuje ani vznik ukrajinských tříd, v nichž si žáci budou osvojovat základy češtiny, aby se mohli integrovat do klasických tříd.
Práce je dost
Češi se podle Špotáka stali humanitárními sprintery, pomoc Ukrajincům ovšem zřejmě bude muset být dlouhodobá minimálně v řádu měsíců. „Každý z nás, ať si to připouštíme nebo ne, si bude muset alespoň trošku ubrat ze svého osobního komfortu,“ míní.
Čtěte také
Už nyní se podle něj na sociálních sítích objevují případy, kdy lidé začínají na ukrajinské uprchlíky svádět problémy, které existovaly už před krizí.
„Podívejme se, jak společnost dokázal rozdělit covid. Věřím, že to bude co nejmenší procento obyvatel, ale ten problém tady rozhodně bude,“ dodává.
Na počtu podaných žádostí o pracovní povolení je prý přitom vidět, že se Ukrajinci chtějí co nejrychleji zapojit do pracovního procesu.
„Na začátku je člověk ochoten dělat cokoliv a občas se opravdu stalo, že zjistíte, že na montovací lince v automobilce máte vysokoškolského profesora nebo zdravotní sestřičku. Naším úkolem i úřadu práce bude, abychom tyto lidi směřovali do jejich profesí,“ slibuje Špoták.
„U velké většiny uprchlíků není jejich první otázka, kde budou bydlet a co dostanou zadarmo, ale kde mohou najít práci,“ uzavírá hejtman s tím, že v Plzeňském kraji je na 36 tisíc volných pracovních míst a jen 12 tisíc evidovaných nezaměstnaných.
Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.
Související
-
Petr Fischer: Ukrajinci v Německu – delší víza by přinesla lepší práci
Ukrajinští uprchlíci dorazili do Německa. V zemi je jich přes 200 tisíc. Německo není první cílovou zemí v Evropě, jako při první vlně uprchlíků ze Sýrie v roce 2015.
-
Uprchlík je jako výsadkář, musí jít nalehko, říká ukrajinská psycholožka Tavanceva o útěku do Česka
Podcast Vinohradská 12 o příběhu tří Ukrajinek, které utekly před ruskou agresí do Česka.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.