Proč se komunistický režim zhroutil?
Kdo zavinil pád bývalého režimu? Byli to Poláci, Gorbačov, Reagan a Thatcherová, Němci, tajné služby, disidenti, studenti, demonstranti, nebo takzvaná vlastní váha? Nebo komunisté od moci uprchli? Bylo to nakonec - jaké překvapení! - od všeho trochu.
Nejvíce je v Česku podceňovaná role Poláků. Ne však všude ve světě. Není náhodou, že první blok symbolického domina svrhl minulý týden v Berlíně osobně bývalý polský prezident Lech Walesa. Kdyby byl naživu ještě papež Jan Pavel II., bylo by to i na něm, i když si můžeme být jisti, že by do ničeho nestrkal. Podle mne je jisté, že polská Solidarita uspíšila pád komunismu o spoustu let.
Je pravdou, že americký prezident Ronald Reagan patrně dokázal Rusy či Sověty takzvaně uzbrojit, i když se mi pořád zdá trochu jednoduchá teorie, že mu v Kremlu ten trik s hvězdnými válkami spolkli i s navijákem.
Roli Michaila Gorbačova bych nepodceňoval. V uvolnění perestrojky a cenzuře se asi snažil o dost víc, než musel. Východoněmecký úprk na Západ také vše urychlil minimálně o měsíce. Tady byly důvody také ekonomické: propastné rozdíly v životní úrovni obou států "jednoho národa".
Pravdou je, že komunisté od moci také uprchli. Technokratické elity bývalého režimu z různých podniků zahraničního obchodu, bank a rozvědky si dobře spočítaly, že i ony se budou mít lépe ve svobodných a tržních podmínkách.
A starým ideologickým elitám typu Bilaka a Jakeše dali v Moskvě najevo, že jim nikdo nehodlá pomáhat v udržení moci a že represe by šla proti zájmům Moskvy.
Chci zde však hlavně polemizovat s úvahou, že režim se zhroutil tak nějak sám od sebe či vlastní vahou, tedy patrně proto, že hospodářsky nefungoval. Vezměme si Severní Koreu nebo Kubu. Zde hospodářský systém také nikdy pořádně nefungoval a funguje dokonce pořád hůř, ale režim se drží dál. Nebo si vezměme Čínu: ta dokonce změnila hospodářský systém, ale ponechala si diktaturu a monopol komunistické strany.
Pokud se někdo domnívá, že se diktatury zhroutily samy od sebe, měl by to jít vyprávět pozůstalým po více než tisícovce Rumunů, kteří zahynuli v tamější takzvané prosincové revoluci. Pravdou asi je, že právě komunistický režim, který tolik mluvil o masách, nejvíce slyšel na masy v ulicích. Také v České republice by bez masových demonstrací mohl režim přežít ještě pár let.
A disidenti? Zjevně platí, že země, ve kterých neexistovaly nezávislé opoziční skupiny, se transformovaly daleko komplikovaněji než například my. Ten dialog s mocí musel někdo vést a na těch demonstracích musel někdo důvěryhodný k lidem mluvit.