Připomínka romského holokaustu je zcela zásadní, zaznělo na letošním Leperiben
Noc z 2. na 3. srpna 1944, kdy byl v Auschwitz II – Birkenau zklikvidován cigánský tábor, si veřejnost připoměla během pietní akce Leperiben (My nezapomínáme), kterou již po čtvrté pořádala organizace Ara Art.
„Letošní, v pořadí čtvrtou, vzpomínkovou akci jsme obzvláštnili o dva příběhy manželů Demeterových, které ztvárnili Pavel Žolták a Pavlína Matiová.
Kromě toho jsme měli tři doprovodné zpěváky, kteří zpívali halgáty nebo písně z koncentračních táborů,” říká o pietní akci ředitel organizace Ara Art David Tišer.
Program je převážně zaměřený na osudy a příběhy slovenských Romů:
„Důležité je upozorňovat na historii, na zložiny, které se staly. Vyprávíme příběhy slovenských Romů, protože těch je v současnosti v České republice většina., tj. přes 80 procent. Oni jsou dnes českými Romy.”
„Každý z našich příběhů končí tím, že na konci 2. světové války Romové přijížděli do Čech za prací. I z toho důvodu využíváme příběhy slovenských Romů.”
Jména z knihy zemřelých četly romské i neromské osobnosti veřejného života, mj. i novinář Patrik Banga:
„Pro mě to byl velmi emotivní zážitek, protože část mojí rodiny prošla koncentračními tábory. Trochu jsem se bál ,jestli na seznamu nenajdu někoho z příbuzných. Například můj dědeček měl pět sourozenců a z koncentračního tábora se vrátil jako jediný.”
Připomenout si památku Romů, kteří zahynuli v noci z 2. na 3. srpna 1944, přišel i ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátké strany Ivan Bartoš:
„Přišel jsem s rodinou, tedy s manželkou a 16letou dcerou. V minulých ročnících jsem dokonce předčítal ze seznamu, stejně jako moje žena. Dnes tu byla Adéla Šípová. Akce se účastní i mí přátelé.
Připomínka Dne romského holokaustu je zcela zásadní. Romové historicky faktickou rovnost a respekt coby občané, se kterými žijeme a pracujeme na stejném území, nemají. Nebylo tomu tak za první republiky, během 2. světové války, za komunismu, ani dnes. Česká společnost se dlouhodobě snaží část naší historie vymazat. Proto je pro mne připomínání si strašně důležité. A jsem rád, že k němu došlo i v roce, kdy se po letech politické a aktivistické snahy podařilo zahájit demolici prasečáku v Letech u Písku. Místo něj tam vznikne připomínka romského holokaustu a konečně pořádné pietní místo, což si tato smustná část naší historie zaslouží, aby se už nemusela opakovat.”
Související
-
Martin Baxa: Vybudovat památník romského holokaustu je morální povinnost. Prasečák je ostuda
V Letech na Písecku začíná demolice vepřína, v jehož místech stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Proč trvá důstojná úprava dějiště tragédie tak dlouho?
-
Chyběl nám hmatatelný důkaz o holokaustu Romů, říká o novém komiksu ředitelka nakladatelství Kher
Sofii Taikonovou, romským jménem Žofi, odvezli už jako dítě do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau.
-
Holokaust Romů a jeho filmová zpracování
Úděl Židů za 2. světové války byl zobrazen v mnoha uměleckých a dokumentárních dílech. Jak je tomu v případě Romů a Sintů? Více Zbyněk Andrš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
