Připomínáme si vznik Československa. Rozumíme ale ještě slovensky?

26. říjen 2021

Na silvestra roku 1992 zanikl společný stát Čechů a Slováků. Do nového roku už obě země vstoupily odděleně. Přesto si, alespoň v Česku, každý rok 28. října připomínáme vznik samostatného Československa. Rozumíme si ale ještě navzájem?

Čas od času se objeví titulek, který říká, že mladí lidé už slovensky nerozumí. Skutečně tomu tak je? „V zásadě rozumím, ale některá slova, třeba jako korytnačka, nezní vůbec stejně,“ odpovídá v anketě Evy Svobodové 16letá dívka.

Podle Centra pro výzkum veřejného mínění je subjektivní pocit porozumění slovenštině u českých občanů poměrně vysoký. Více než polovina dotazovaných deklaruje, že rozumí bez problémů. Klíčovým rozlišujícím faktorem je ale věk. V nejmladší kategorii 18 až 29 let deklaruje bezproblémové porozumění pouze 29 % lidí. Na druhou stranu jen 23 % mladých lidí deklaruje větší obtíže se slovenštinou, nebo že nerozumí vůbec.

Socha Tomáše Garrigua Masaryka na stejnojmenném náměstí v Bratislavě

To se ale časem může měnit – například když mladí lidé začnou na vysoké škole potkávat slovenské spolužáky. Z výzkumu bohemistky Miry Nábělkové zároveň vyplývá, že mladí lidé se se slovenštinou setkávají často na sociálních sítích nebo na různých zájmových fórech.

Jak dobře jsme schopni porozumět slovenštině i bez předchozí zkušenosti? „Čeština a slovenština jsou si do takové míry blízké, že ta bazální srozumitelnost dovoluje rozumět i bez toho, aby člověk měl nějakou předcházející zkušenost,“ říká Nábělková.

Pusťte si reportáž a zjistíte víc o tom, jestli a do jaké míry mladí lidé rozumí slovensky, jak se to v průběhu času mění, jak jsou si oba jazyky blízké, co dělá mladým lidem v porozumění největší problém. Vypnuli by rádio, kdyby slyšeli slovenštinu?

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.