Primární volby v Pensylvánii
Pěkné dopoledne. Jak už jste na Radiožurnálu mohli slyšet. Demokratické primárky v americké Pensylvánii ovládla Hillary Clintonová. V důležitém klání o možnost ucházet se o nominaci na prezidentský úřad porazila Baracka Obamu. Zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka strávil v Pensylvánii několik posledních dnů. Ve městě Scranton z blízka sledoval rituály a také styl předvolebních setkání amerických prezidentských kandidátů s voliči.
Vít POHANKA; redaktor:
Určité věci jsou samozřejmostí. Bouřlivé přivítání je jednou z nich a je jedno, jestli se vítá Hillary Clintonová nebo Barack Obama. Organizátoři to pečlivě připraví, stejně jako občasné skandování nějakého hesla nebo jména daného kandidáta či kandidátky po nějakém obzvlášť zdařilém výroku. Získal jsem ale dojem, že fanoušci Clintonové skandují o poznání rychleji než jejich soupeřky z Obamova tábora. Posuďte sami. Ať je to, jak chce, zkouší se to předem, stejně jako nějaké představení. Součástí hry je mimochodem i nezbytný sbor fanoušků a fanynek, kteří stojí s transparenty velmi viditelně na stupňovitém pódiu a vytvářejí pozadí pro svého favorita. Kameramani a fotografové mají vyhrazené místo organizátory nastavené tak, aby to vypadalo, že za kandidátem stojí doslova zástupy lidí hltajících každé jeho slovo. Někdy zajásají, jindy znechuceně zabučí nebo zakřičí hanba. To vše může na Evropana působit trochu uměle a falešně, ale zde v Americe je to prostě zvyk. Rozdíly jsou až v samotných proslovech. Barack Obama chvílemi zahřímá skoro jako kazatel, jindy slyší hlas, pak přijde do rytmické věty, která působí skoro jako text nějaké písničky. Po pódiu se pohybuje uvolněně a přirozeně. Pochopitelně mluví z patra, jedinou výjimkou je úvod projevů, když chce poděkovat místním aktivistům, které nezná a nechce zapomenout jejich jména. A i když se někdy zarazí a viditelně hledá nejvýstižnější slovo, působí o to přirozeněji. Hillary Clintonová mluví také z patra, ale vypadá to spíš, že zná proslov z paměti a jen ho opakuje. Pravda, i od Baracka Obamy uslyšíte na setkání s voliči stejné snadno zapamatovatelné věty, které potom odříkává někde jinde před televizní kamerou, ale proloží je třeba i reakcí na nečekaný výkřik z publika. A to jsem, alespoň tady ve Scrantonu u senátorky Clintonové nezaznamenal. Jenže co může na stylu Baracka Obamy přitahovat mladé a většinou vzdělanější lidi, působí na jiné voliče a voličky opačně.
Sue; volička Hillary Clintonové:
Vyjde na pódium, jako kdyby chtěl říct: "Hej, jsem rocková hvězda."
Vít POHANKA; redaktor:
Uvádí například typická volička Hillary Clintonové, dvaapadesátiletá Sue, která je ve špatné sociální situaci. Ona prostě nevěří, že by jí mohlo zvolení senátora Obama pomoci. Je podle ní příliš mladý a schází mu zkušenosti.
Barbara; volička Baracka Obamy:
Je upřímnější než ostatní, Hillary je už v politice moc dlouho, zná pravidla hry až příliš dobře a je to znát.
Vít POHANKA; redaktor:
Oponuje stoupenkyně Baracka Obamy Barbara. Obě voličky tak mimoděk potvrzují i hodnocení předností a slabin obou demokratických uchazečů, ve kterém se shoduje většina profesionálních komentátorů a analytiků.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
