Příliv a odliv nedovolí Dyji zamrznout

Meandry Dyje protékající Národním parkem Podyjí
Meandry Dyje protékající Národním parkem Podyjí

Mrzne až praští, ale některé řeky nezamrzají. A ani nezamrznou, protože jimi protéká teplá voda. Příkladem je Dyje v území Národního parku Podyjí, která ale nezamrzá i z dalšího důvodu – její hladina totiž každý den kolísá o půl metru. Takový příliv a odliv ledový příkrov nevydrží.

Ruiny mlýna na pravém břehu dokazují, že tu kdysi bývalo rušno. Na starých fotografiích je vidět plovárna a nadšené publikum v plaveckých úborech. „Ovšem tenkrát byla řeka ještě teplá,“ říká šéf strážní služby v národním parku Petr Lazárek. „Předtím tu dokonce byla zelinářská zahrada. V létě tu bývalo teplo,“ doplňuje.

Zásadní změnu, a tedy hlavně zimu, přinesla před osmdesáti lety Vranovská přehrada. Od té doby má Dyje v národní parku 11 stupňů Celsia v létě a 4 stupně v zimě. „Takže rozdíl v teplotě vody mezi tuhým prosincem a parným létem je pouhých šest stupňů Celsia,“ připomíná ekolog národního parku Martin Škorpík.

Život v řece se tehdy převrátil naruby. Změnily se vlastnosti vody. Je mnohem čistší, ale také mnohem chladnější. „K vyrovnání podmínek v řece dochází hluboko pod Znojmem, až sedmdesát kilometrů od hráze Vranovské přehrady.

Hrad Bítov se tyčí nad Vranovskou přehradou

Přehrada vyrábí elektřinu, a tak vodohospodáři pravidelně odpouštějí vodu a vytváří velmi silný příliv a odliv. „Dvakrát denně kolísá hladina o desítky centimetrů. Během deseti minut se průtok zvýší z jednoho kubíku na padesát,“ upozorňuje ekolog.

Národní park Podyjí měří na délku patnáct kilometrů, řeka však v tomto úseku velmi divoce meandruje a kvůli tomu je třikrát delší než samotný národní park.


Zobrazit Vranovskou přehradu na větší mapě