Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 2. prosince 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je půl deváté, dobrý den přeje všem Zita Senková. Taky dnes vám nabídnu rozhovor na aktuální témata. Glosovat je přišel na Dvojku Českého rozhlasu světici biskup pražský Václav Malý, buďte vítán, dobrý den.

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pozornost zaměříme například na to, jakou pozornost věnujeme míru, jaká by mohla být či měla věková hranice pro volební právo a o čem bychom vlastně měli o Adventu rozjímat, přeji nerušený poslech. Ukrajina chce náboženskou nezávislost na Rusku. Včera se kvůli tomu v Kyjevě sešla bezpečnostní rada. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského musí země vytvořit takové podmínky, aby žádné z uskupení závislých na agresorském státu nemělo příležitost manipulovat s Ukrajinci a oslabovat Ukrajinu zevnitř, tolik citace ukrajinského prezidenta. Pane Malý, jaké je vůbec postavení ukrajinské pravoslavné církve a ten vztah k moskevskému patriarchátu?

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
Dosud jsou na Ukrajině dvě pravoslavné církve a sice pravoslavná církev Ukrajiny, která vznikla před několika lety, která je teď autokefální. To znamená, že může jmenovat biskupy. Je to se souhlasem takové nepsané hlavy pravoslaví patriarchy Bartoloměje z Cařihradu. A pak je ukrajinská ortodoxní církev, která byla součástí teda moskevského patriarchátu, ale teď po únoru, kdy začala na Ukrajině válka, tak oni se distancovali od moskevského patriarchátu a v podstatě teď tedy s moskevským patriarchátem netvoří nějakou jednotu. Takže bude zajímavé, jak tyto dvě církve budou schopni spolupracovat. A jestli dejme tomu to potom dojde ke spojení. Tak je to situace poměrně složitá. Ale je dobré, že ta ukrajinská pravoslavná církev, že se tedy distancuje od vedení moskevského patriarchátu, protože chování patriarchy Kyrilla je nedůstojné, abych to tak jako jemně vyjádřil. Samozřejmě to dosud není autokefální, protože autokefalita v pravoslaví znamená, že ta církev je samostatná autonomní a že může si jmenovat biskupy. To zatím ještě právně toto není vyřešeno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
František, papež František na nedávném setkání se školáky opět apeloval na neustále úsilí o budování míru, a to nejenom tehdy, když jsme přímo ohroženi, zasaženi válkou. Myslíte, pane Malý, že jsme věnovali jakou pozornost do toho 24. února? Jakou pozornost jsme věnovali míru ve světě vůbec?

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
Já myslím, že naše společnost je trošičku v tomto ospalá. Teď se samozřejmě probudila, protože válka probíhá v blízkosti našich hranic. Ale bohužel na té planetě je mnoho míst, kde je válka už mnoho let, o které se skoro nemluví. My tam nemáme v těch místech dopisovatele. Dozvídáme se ze sdělovacích našich prostředků jenom občas, že se něco děje, ať už je to Eritrea, ať už je to Kongo, ať už je to Nigérie, ať už je to napětí indicko-pákistánské a podobně. Těch míst, kde opravdu probíhá zabíjení doslova, těch je na planetě mnoho. V podstatě papež František to nazývá třetí světovou válkou. Ano, jsou u nás organizace iniciativy, které se tím zabývají, ale myslím si, že v povědomí společnosti to zdaleka není, tak, jak by to bylo třeba, abychom si uvědomili, jaká je to obrovská výsada, když můžeme žít v míru. Teď teprve to poznáváme, když v našem sousedství tedy je válka a hrozí to tedy ovlivnit aspoň tedy ekonomicky, politicky i naší republiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na tom zmíněném setkání se školáky papež František jak mladé lidi tak i pedagogy vyzval, aby šli ve stopách novodobých proroků a jmenoval papeže Jana třiadvacátého, pokud se nepletu, byl nazýván také papežem míru?

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
Ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A Martina Luthera Kinga. Jak se vám líbí toto přirovnání, nebo možná tento apel na novodobé proroky?

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
Prorok není především ten, který mluví o budoucnosti, který předjímá budoucnost. Spíš je to člověk, který v daném okamžiku vystihne, co je třeba pro tu společnost, co je třeba pro orientaci toho jednotlivce, pro jeho zodpovědnost nejen vůči sobě, ale vůči celku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nějaký morální vzor, řekněme, inspirace?

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
Ano, prorok nemusí být ani morálním vzorem, ale především tedy citlivým člověkem, který vystihne takzvané znamení doby, co ta doba tedy vyžaduje konkrétně o té společnosti nebo od toho jednotlivce, protože když se řekne prorok, tak většinou se míní člověk, jako který mluví jenom o budoucnosti, ale právě vzhledem k tedy budoucímu vývoji je třeba poznat, co teď a tady je třeba. To je tedy prorok a samozřejmě to je dobře, že papež mluví tedy o tom prorockém poslání každého zodpovědného člověka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co podle vás, pane Malý, současná doba vyžaduje?

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
Tak současná doba vyžaduje především dobrou informovanost a schopnost rozlišovat, co je pravda, co je lež, co je polopravda, co je jenom jako domněnka. Protože dnes se mluví tedy o těch fake news a dobře víme, jak to rozděluje naši společnost, jak to rozděluje všechny vrstvy naší společnosti. Já sám teda se s tím setkávám a někdy tedy žasnu, čemu lidé věří a bohužel musím říci i někteří, kteří se hlásí k církvi. Ta naivita, ta neznalost, takovéto zjednodušení života, to je opravdu někdy na pováženou. Takže bych řekl, že současná doba vyžaduje, abychom dobře rozlišovali, čemu uvěříme, čemu dáme zapravdu a co tedy odvrhneme, podle čeho se nebudeme orientovat. Zároveň vyžaduje, abychom unesli právě tuhle tíhu jisté nejistoty. Samozřejmě já také chápu tu nejistotu a dobře vnímám, že mnohé vrstvy naší společnosti mají oprávněný strach, jak ta ekonomická situace bude vypadat. Protože opravdu dosud jsme žili poměrně v klidu. Ale, že není všem dnům konec a na druhé straně se probouzí solidarita těch, kteří jsou schopni pomoci těm, kteří nemají. To myslím, že je zase důležité vidět, aby člověk se jako neuzavřel jenom do toho svého vidění, jak je to teď momentálně třeba s jeho sociální situací, ale aby se dovedl rozhlédnou kolem sebe, že zase jsou jako možnosti, kde člověk může se opřít o někoho druhého. Tohle myslím, že je třeba, já nebudu mluvit politicky, nebudu tady říkat, co by měli jako politikové nebo neměli, že jo. Ale myslím si z toho etického hlediska, že tohle jsou momenty, které bychom měli vzít vážně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V čem tedy hledat nějaké to naše ukotvení, řekněme?

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
No, především se tak jako zamyslet, dávám svému životu smyslu, smysl nebo jenom ten život přežívám? Jsem ochoten, i když jsem třeba nejistý činit něco dobrého? Vidím okolo sebe, že mohu něčím pomoci, někoho třeba potěšit, to nejde o nějaké veliké činy. To nejde o to, aby člověk najednou se zapsal do dějin, ale ten život se přece skládá z maličkostí. A myslím si, že by se člověk jako snaží vidět i okolo sebe, takže ten život se mu jeví trošku jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Evropskou unií hýbe debata o tom, že by se mělo do europarlamentu volit už od 16 let místo dosavadních 18. Prosazuje to jak samotný Evropský parlament tak i některé evropské země. Své ano dalo mladým například Německo, Belgie, Rakousko či Malta, co si o tom myslíte?

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
To mě překvapilo, já musím říci, že s tím nesouhlasím. Protože člověk v 16 letech teprve zraje. Samozřejmě ještě zdaleka nemá takový přehled. To nesouvisí nějak s jako inteligencí samozřejmě, že i šestnáctiletí jsou třeba opravdu už hodně vzdělaní, mají rozhled. Dneska mladá generace je schopna jazykově mnohem více, než byly naše generace. Ale na druhé straně člověk potřebuje nějak tak uzrát a uvědomit si místo vcelku. Nemůže vidět tedy jenom sám sebe, ale vidět tedy ten celek, a to myslím, že opravdu i ta hranice 18 let, že je docela rozumná. A člověk, aby se dobře tedy orientoval i v těch společenských záležitostech, tak to vyžaduje, že jo určitou zralost, dobré tedy také vedení těch, kteří ho mohou tedy ovlivnit. Tak já se spíše kloním k tomu, aby tu volební právo zůstávalo až od 18 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak motivovat mladé lidi, aby vůbec přišli k volbám?

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
Jak vždycky čtu po volebních výsledcích, tak alespoň tedy podle zpráv našich sdělovacích prostředků, tak mladá generace moc jako nechodí k těm volbám. Myslím si, že ta mladá generace dnes především se zajímá ekologií. To myslím, že je v pořádku, protože samozřejmě je jim jasné, že oni převezmou jednou tedy to žezlo a co my starší jim tedy připravíme, ale na druhé straně takový ten zájem o věci veřejné, ten myslím, že pořád, jako je v zárodku, to nejde o to, aby člověk pořád každý den sledoval všechny maličkosti. Ale, aby si uvědomil, že zájem o politiku patří také tedy ke vzdělanosti a k takové občanské zralosti. A že jsem také občan, že nejsem tedy jenom jednotlivce, jednotlivec, který má na zřeteli jenom své osobní zájmy. Ano dodělat studium, najít své místo v životě, to je velmi důležité. Ale zároveň součást tedy toho celku. Zároveň si myslím, že u naší mladé generace chybí vlastenectví. Když řeknu vlastenectví, tak to nemyslím vlastenčení. To nemyslím vůbec nacionalismus. Ale prostě, že mám také zodpovědnost vůči zemi, jejíž jsem jsou součástí vůči kultuře. Jejíž jsem součástí, kde jsem vyrostl. Dneska je takový ten kosmopolitismu. Je dobře, že mladý lidé mohou cestovat, že mohou poznávat a někdy to tak jako vede k jistému přehlížení té domácí kulturní a duchovní tradice. Na druhé straně samozřejmě já tady nechci to líčit černobílé, je to velmi různorodé, ale třeba se zájmem sleduji, že přibývá tedy zájemců o skauting. Což myslím, že je velmi taková jako dobrá činnost, kde se člověk učí solidaritě, ohleduplnosti, spolupráci s těmi druhými a podobně. Takže jsou jisté zájmové skupiny, jisté zájmové iniciativy, které vedou k tomu, že tedy já jsem součást tedy nějakého většího společenství, nejen součást tedy přátel nebo kamarádů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pane Malý, myslíte, že ovlivňuje ta nejmladší generace náš pohled na na svět, možná i právě na tu klimatickou krizi, připomeňme, nedávné stávky za klima?

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
Ano, já myslím, že bychom jí měli naslouchat, že bychom neměli vystupovat jenom jako takový ti mudrcové a samozřejmě i já už jsem také ve stadiu, kdy si řeknu, no jo ty mladí. A strašně se tomu tedy bráním a přirozeně mě zajímá, když mám možnost tedy s někým z těch mladých mluvit, co si tak jako myslí, jak se tedy dívají na život. A přirozeně ta ekologie je důležitá. Líbí se mi, já už jsem to tady zmínil při jednom z minulých vystoupení, že papež František zdůrazňuje, když tedy nějak tak takzvaně zpytujeme své svědomí, přemýšlíme o tom, co jsme udělali špatného, co jsme udělali dobrého, tak abychom tam také zahrnuli, jak se chováme k životnímu prostředí. Já se to teprve učím, ne že bych jako životní prostředí nějak úmyslně ničil nebo přezíral, ale přece jsem byl často tak jako lhostejný. A teď si tak jako uvědomuji, že jo, že někdy třeba to třídění toho odpadu, že tak jako mi moc jako nesedí a že to dá určitou námahu někam dojít. Jo, tak jako zpytuji svědomí, takže jsem rád, že tyto výzvy jsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká světici biskup pražský Václav Malý.

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
Na Katar se valí kritika v souvislosti s pořádáním mistrovství světa ve fotbale. Například britská veřejnoprávní televize BBC neodvysílala zahajovací ceremoniál. Místo toho zařadila pořad, ve kterém kritizovala způsob, jak se k této blízkovýchodní zemi zachází. S dělníky z třetího světa nebo poukázala na nedostatečná práva žen a homosexuálů. Hovořilo se také o korupci. V Mezinárodní fotbalové federaci FIFA. Katar si vysloužil kritiku zejména od Spojených států i Evropy poté, co federace zakázala hráčům nosit duhové pásky na podporu hnutí LG být. Šéf fotbalové federace Infantino označil kritiky Kataru za pokrytce. Český velvyslanec v Dauhá Petr Chalupecký v rozhovoru pro iDNES mimo jiné řekl, že Katařané se cítí tou kritikou být ukřivdění a že o Rusku se mluvilo jinak. Jaký je váš pohled, pane Malý?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No, to víte ta ekonomická závislost, ekonomická spolupráce, ta často převažuje, a protože i Katar je bohatá země na ropu, na přírodní zdroje, na tak jistě, že to hraje tedy svojí roli. Ale opravdu by se nemělo přehlížet, když nějaká země demokratická se snaží rozvíjet ekonomické, ekonomické vztahy s těmito státy, tak hledět taky na stav lidských práv. A ten je opravdu tedy i v Kataru velmi nedostatečný. Já se tedy podivuji vůbec, že se tam může konat mistrovství Evropy světa ve fotbale. Protože ta země nemá žádnou fotbalovou tradici. Jde tam jedině o prachy, jde tam o to, že jo, že tam jako je zajištěno všechno do posledního detailu. Ale jak jsme se dozvěděli taky za cenu kolik tedy těch pomocných dělníků zahynulo, doslova položilo životy, že jo, aby se to mistrovství vůbec mohlo konat. To je tedy veliký dotazník a myslím si, že představitelé FIFA by měli být pro budoucnost mnohem zodpovědnější, když budou plánovat, kde by mělo být tedy mistrovství. Samozřejmě není třeba démonizovat ani Katar. Já jenom jsem se dočetl, že v Kataru je 12 křesťanských kostelů, že tam žije asi 300 tisíc křesťanů, což je 12 % toho obyvatelstva a že tedy v rámci tedy těch kostelů, těch přilehlých tedy domů, které patří tedy těm církvím, takže mohou tedy vykonávat bohoslužby, ale samozřejmě je to jako svoboda kultu, nikoliv svoboda náboženská. Ta tam vůbec tedy není, protože muslim nemůže konvertovat ke křesťanství, pokud by konvertoval, tak ho, tak mu hrozí vězení nebo dokonce poprava. Křesťané nesmí nosit na sobě znamení svého křesťanství, například křížky a další, další omezení. Samozřejmě nedostanou se do sdělovacích prostředků, nemůže se šířit křesťanská literatura.

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
Ale můžou tedy /souzvuk zvuků/, ano tam se mohou setkávat a samozřejmě hovořit tedy o své víře. Co bylo pro mě zajímavé, že hůře jsou na tom hinduisté a buddhisté. Protože mnoho tedy těch gastarbeitrů v Kataru je ze zemí, kde převažuje buddhismus nebo hinduismus, viz Indie nebo také Bangladéš nebo i Barma. A ti tam tedy nemají ani tento prostor, jako tam mají křesťané. To bylo pro mě tedy překvapující, takže je to opravdu země, která má co napravovat. A samozřejmě všichni zodpovědní představitelé demokratických států tohle by měli brát potaz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Měříme všem stejným metrem?

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
No, neměříme všem stejným metrem, donedávna viz Čína, teď je to tak trošičku jako jiné. Samozřejmě ta fascinace čínským ekonomickým rozvojem a ta lidská práva šla trošičku tak jako stranou, tak se mi zdá, že teď se alespoň část těch demokratických zemí trochu probouzí. Teď nás Evropany probudila válka na Ukrajině, tak doufejme, že to nebude jenom přechodný stav. To není žádná ideologie, respektovat lidská práva, zasazovat se o lidská práva i v dalších zemí. To myslím, že patří k vyzrálosti tedy demokracie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pozítří v neděli zapálíme na adventním věnci už druhou svíci. Je ten letošní čas přicházení, ten adventus, pane biskupe, jiný v souvislosti s tím, co se děje kolem nás, válka na Ukrajině, vysoké ceny energií, potravin, inflace?

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
No, tak takovou zprávou je, že lidé tedy šetří a méně nakupují. Nicméně, když jsou takové ty slevové akce, tak jsou tam návaly, takže když bylo tedy zpravodajství z první neděle adventní trh, tak v podstatě to bylo jenom o obchodech. To je docela takové příznačné, tak já bych řekl, že ten vstup do adventu se příliš nelišil, že ta celková atmosféra, která už trvá několik měsíců, tak samozřejmě přechází i do té adventní doby. Já tady nechci nikoho poučovat, jenom si myslím, že ten advent, advent znamená příchod, přicházení, že stále k nám přicházejí možnosti, jak si více tedy všimnou těch druhých, jak si více všimnout navzájem, jak si všimnout toho, kdo potřebuje pomoc, koho můžeme tedy povzbudit. A zároveň tedy je advent, znamená také umět být sám se sebou. To myslím, že mnoho lidí dneska má opravdu veliké těžkosti. Na jedné straně mnoho osamocených lidí, na které skoro nikdo nepamatuje a ten počet roste. O tom se příliš nemluví. Na druhé straně my, kteří jsme pořád v tom kalupu, tak jsme zavaleni třeba činnosti, aktivitami i dobrými a myslím, že advent je k tomu, abychom dovedli být také sami se sebou. Protože, když potom se člověk zamyslí nad sebou, tak najednou jako zjistí, že něco dělá zbytečně, že někde má takový jako ne úplně čistý vztah vůči tomu druhému a podobně. Tak to já tedy chápu adventní dobu, ale samozřejmě záleží na každém z nás a ten obchod převažuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O čem bychom mohli, nebo měli rozjímat?

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
No, rozjímat bychom měli především Vánoce, a to myslím, že pochopí i lidé, kteří nejsou součástí křesťanské tradice, nebo se k ní nehlásí, že je to taková slavnost světla. A že, když člověk chce tedy přijmout světlo, tak také na něj se musí připravit, aby ho neoslnilo, ale samozřejmě v tom světle potom vidět trošku jinak sám sebe i ty druhé. To myslím, že je taková krásná symbolika a obsah tedy i té doby přípravy, kterou je Advent.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak vy se na ni chystáte, pro vás je to hodně práce tradičně?

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
Pro mě je toho hodně práce. Já samozřejmě musím absolovovat mnoha předvánoční setkání, ale v posledních letech to trochu omezuji. Protože já nemohu být každý večer mezi bezvadnejma lidma, kde si bezvadně cítím. Ale potom člověk v podstatě druhým hlásá, zklidněte se, buďte trošičku také jako sami se sebou, ale na druhé straně pořád člověk, jako je vláčen jenom na nějaké, na nějaká dobrá setkání. Takže to jako omezuje, ale samozřejmě úplně to nejde, protože zase člověk musí vážit, aby ty druhé neurazil, nebo aby si to nevysvětlovali, že o ně nestojí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Každopádně ale máte čas najít najít si i například zajímavé divadelní představení nebo vaši oblíbenou hudbu. Třeba titul Proč Francouzi netloustnou, když je pro ně jídlo jediným skutečným náboženstvím.

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
No, výborná hrách v pražské Viole. Americký humorista Peter May právě napsal tuto hru o vztahu Francouzů k jídlu. Výborný Václav Kopta, další herci a musím říci, že je to vtipné, že je to slušné, že se člověk tedy nenudí a naprosto doporučuji toto představení, je to takové uvolněné. A pak jsem včera byl na premiéře v Národním divadle Hordubal od Karla Čapka, který byl zdramatizování. To představení trvá 3 hodiny. Je to režie povedená a myslím, že doufám, že Národní divadlo v činohře začíná zase trošku jako novou éru. Tak jsem rád, že jsem měl možnost také i toto představení zhlédnout. A prostě já mám velmi divadlo rád a pro mě je to zase takové povznesení. Jednak, že nic tam nemusím mluvit, že mohu jenom vnímat, vstřebávat a že se mohu i také inspirovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co vás, pane biskupe, činí radostným ve vaší službě?

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
Tak činí mě radostným, když se setkám s lidmi, kterým opravdu o něco jde. S lidmi, kteří se dovedou usmát s lidmi, s nimiž se pěkně hovoří. A člověk jich nachází mnoho. Není to tak jako černobílé, jak se někdy tedy zdá. Člověk nemůže tu náladu nějak tak poměřovat podle toho, když jede v metru, kde každý kouká do mobilu, nebo má sluchátka na uších, ale právě při těch setkáních různých duchovních, různých naučných, kulturních, tak najednou člověk se setká s lidmi, které nezná a najednou může s nimi jako hovořit o podstatných věcech, tak to mi dělá radost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Můžeme mít naději bez víry?

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
Tak já myslím, že ano. Samozřejmě teď co si představujeme pod vírou, jsou různé tradice víry. To bychom tady museli dlouho a dlouho rozvíjet, ale mně, mně se líbí to, co už jsem tady také citoval, to geniální úsloví Václava Havla. Naděje není to, že všechno dobře dopadne, ale že můj život mi dává smysl a já dávám smysl svému životu. A to myslím, že je tedy veliká naděje. A tohle to beru, že může oslovit i lidi, kteří se nehlásí k žádné tradici víry.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude to mimochodem už 11 let, co právě v polovině prosince odešel na věčnost Václav Havel.

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
Ano v těchto dnech za chvíli to bude opravdu 11 let a ten člověk chybí. Já jsem mnohokrát řekl, že si ho neidealisuju, ale na druhé straně jeho postoje, jeho slovo by bylo třeba, aby bylo viditelné, aby tam to nebylo zapomínáno. Mnohokrát byl zneuctěn, zneuctíván. Samozřejmě určitou část společnosti, ale ten člověk přesahuje tedy hranice naší vlasti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak to vidí světici biskup pražský Václav Malý. Děkuji za váš čas, za vaše postřehy a přeji vše dobré, na slyšenou.

Václav MALÝ, biskup římskokatolické církve
Já děkuji za příjemné chvíle a přeji všem posluchačům, aby si prožili opravdu takový pokojný Advent.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se připojuje, užijte si také další vysílání Českého rozhlasu Dvojka, příjemný den.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.