Přepis: Jak to vidí Pavlína Nečásková - 30. listopadu 2021

30. listopad 2021

Hostem byla redaktorka Pavlína Nečásková.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den přeje Zita Senková. Dnešní pozvání přijala Pavlína Nečásková, reportérka zahraniční redakce Českého rozhlasu a naše bývalá zpravodajka na Slovensku. Rada vás vidím, dobrý den.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, reportérka zahraniční redakce ČRo
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podíváme se zejména k našim sousedům v lockdownu do Rakouska i na Slovensko. Jak tamní vlády řeší pandemickou situaci, jaké nálady panují ve společnosti. Zda covid-19 prověří stabilitu slovenské vládní koalice a jaký vliv má ještě Sebastian Kurz, bývalý kancléř na politické dění. Přeji nerušený poslech. Ministerstvo zdravotnictví bude podle Adama Vojtěcha navrhovat povinné očkování proti covidu-19 pro vybrané profese a lidi nad 60 let od 1. března 2022. Půjdeme Pavlíno, rakouskou cestou? Tam má povinné očkování začít 1. února v příštím roce. Možná se přidá i Slovensko třeba i Maďarsko. Mimochodem prezidenti skupiny V4, Visegrádské čtyřky vyzvali včera spoluobčany k očkování proti covidu-19.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, reportérka zahraniční redakce ČRo
Já si úplně nejsem jista tím, jestli půjdeme rakouskou cestou. Protože dnes už tedy bývalý premiér Andrej Babiš tvrdil, že, že to tak rozhodně nebude. A Rakousko je v tom velmi přísné momentálně v těch opatřeních. Já to spíš ale vnímám tak, že Rakousko, tak já říkám, že otevřelo dveře. Možná je vykoplo a teď se čeká, kdo další přistoupí k němu. Protože si myslím, že teď celá Evropa přinejmenším sleduje to dění v Rakousku. Jestli se ta opatření vyplatí, jestli je tato poměrně přísná cesta tedy tou správnou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rakousko momentálně v tom celoplošném lockdownu. Jako první země teda Evropské unie rozhodlo o zavedení povinné vakcinace. Čím to zdůvodňuje, o co se opírá? U nás v České republice bude podle všeho stačit jenom vlastně ministerská vyhláška, o tom v podstatě o těch parametrech se rozhodne do konce týdne, projednávají legislativci, posuzují jednotlivé rezorty. V Rakousku by to měl být zákon.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, reportérka zahraniční redakce ČRo
Ten zákon přesně ještě není specifikovaný. V podstatě rakouská vláda si uvědomuje, že je to velmi, že, že se možná pohybuje trošku na hraně toho, co je společnost ochotná přijmout. Nicméně, o co se rakouská vláda opírá, opírá se o ta čísla, o tu situaci, která prostě v Rakousku není dobrá. Oni mají v tuto chvíli naočkovaných, myslím 66 % lidí. Takže stále vyšší číslo než třeba v Česku a na Slovensku. Ale přesto patří pod průměr Evropské unie. A ono je to poměrně zajímavé, že rakouská vláda tento krok zvolila, protože Rakušané nejsou úplně národem nebo řekla bych, že je národem poměrně skeptickým k vědě a medicíně. Možná to vychází z určitých historických souvislostí. Ale v Rakousku má velmi silné postavení alternativní medicína. A v historii tam bylo povinné očkování pouze proti pravým neštovicím. Takže Rakušané vůbec nejsou zvyklé na tyto kroky. Nejsou zvyklí na to, že by jim někdo přikazoval, jakou zdravotní cestou se mají vydat. Takže je poměrně překvapivé, že se tím vláda Alexandra Schallenberga pustila touto cestou, protože samozřejmě je známé i ty reakce lidí, že rakouská společnost je v tomto ohledu velmi rozpolcená. A ta, ty první reakce byly poměrně emotivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy jste ostatně byla před několika dny v Rakousku ve Vídni, kde se opět demonstrovalo. Tam se v podstatě v Rakousku pravidelně můžeme říct, demonstruje, protestuje proti restrikcím a nyní i teda proti jaksi brzké vidině povinného očkování.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, reportérka zahraniční redakce ČRo
Ono je pravda, jak říkáte, že se tam, proto jsme poměrně pravidelně, tam dokonce bývaly takové protestní čtvrtky, kdy se chodilo protestovat, ať už proti vládě nebo proti opatřením. Ale zase musíme říct, že tato demonstrace před dvěma týdny byla skutečně něčím jiná, protože byla mnohem masovější. A bylo cítit, že třeba vídeňské úřady, i když se neprotestovalo pouze ve Vídni, ale ve Vídni to bylo nejsilnější, z toho měli obavy. Policie z toho měla obavy. Od rána vyzývala lidi, aby se vyhýbali centru města, aby tam vůbec nejezdili automobily, že ta situace může být poměrně vyostřená. Já bych neřekla, že byla zas tak vyostřená, ale já jsem tam byla, byl tam mnohatisícový dav, a vy nemůžete prostě být na všech místech. Takže v některých částech ten dav byl velmi mírný, klidný. Byly určité skupinky, viděla jsem třeba takovou katolickou skupinku, která si tam předčítala bibli. Proč tedy by se neměli lidé nechat naočkovat. Pak jsem tam dělá vlastně představitele všech generací věkových, seniorů po lidi, kteří přišli třeba s mladými, malými dětmi na tu demonstraci. Ale také na co poukazovala rakouská média, se tam objevovali pro ně známí představitelé krajní pravice. A v těchto bodech ta demonstrace vyostřená byla, protože tam byly určité pokusy o napadení policistů. Vím, že někdo si dokonce rozbil proti policistovi a snažil se mu vzít zbraň. Ten policista měl prázdné pouzdro, takže se mu to nepodařilo, anebo se tam rozhazovaly dýmovnice. Takže celý den nad tou demonstrací létal vrtulník. Bylo vidět, že toto je trošku něco jiného než ty běžné demonstrace. A ještě k tomu dodám, že v podstatě to bylo den poté, co vláda oznámila ten celostátní lockdown a zároveň tedy povinné očkování. O tom lockdownu tam téměř nebyla řeč. Skutečně je to povinné očkování. Bylo to tématem všech těch protestů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ostatně pokud se nepletu, tak ten celoplošný lockdown, ta uzávěra přišla docela nečekaně, protože nejdříve tuším kolem 15. listopadu začal lockdown pouze pro neočkované a najednou to bylo, za což se už i spolkový kancléřkancléř Schallenberg omlouval, že se týká najednou všech.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, reportérka zahraniční redakce ČRo
Je to přesně tak. Ono nejprve ještě před tím celostátním lockdownem, den předtím Salcbursko oznámilo, že půjde do svého vlastního lockdownu. No a pak už se vlastně sešla celá spolková vláda s tím, že je potřeba nejen být solidární, ale že ta situace není dobrá ve všech koutech Spolkové republiky, i když třeba ve VídniVídeň je na tom skoro nejlépe. Takže je potřeba vyhlásit celorepublikový lockdown a k tomu, že se kancléř omlouval, protože rakouská vláda velmi silně tvrdila v létě, že když se lidé nechali naočkovat, že tento příběh pro ně už skončil. Že už nikdy žádná opatření nebudou, že už nikdy nezasáhnou do běžného života. A po pár měsících později v tuto chvíli najednou k tomu musel přistoupit, takže těch omluv tam zaznělo několik, k národu promluvil i spolkový prezident Alexandr Van Der Bellen. Opět řekl, že to není situace, kterou by si někdo přál, ale je potřeba být jednotný a je potřeba zastavit tuto čtvrtou vlnu, aby už nemusela být pátá, šestá, sedmá nebo osmá vlna. Spolkový kancléř přímo řekl, že už toto téma prostě nechce na jaře řešit, nechce ho řešit v létě. Chce, aby už začalo se normální života a v tuto chvíli je tedy nutné přistoupit k tomuto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Normální život si přejou úplně všichni. Když jste se zmínila také o médiích Pavlíno, jak probíhá, když sledujete, ať už je to rozhlas, televize nebo tištěná média. Jaký tón té debaty nebo kdo se vyjadřuje vůbec k průběhu pandemie, k řešení, kdo třeba, má vláda, předpokládám také nějaké poradní orgány, experty, kteří jaksi doporučují, protože vláda nejsou epidemiologové, ale vychází, opírají se o nějaká fakta doufám.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, reportérka zahraniční redakce ČRo
Určitě, určitě, ono je poměrně v tomto ohledu zajímavé, že předešlý kancléř Sebastian Kurz, když začala ta první vlna, tak nikdo moc ten jeho tým neznal a vlastně rakouská média poměrně silně ho kritizovala za to, že on má nějaký svůj tým, nějaký vládní tým poradců. A mluví pouze on sám, on se stal tím mluvčím té pandemie. Nevyjadřoval se ani tolik třeba ministr zdravotnictví jako sám spolkový kancléř. Ale to byla i, to byl i styl jeho vlády, že on to chtěl mít všechno plně pod kontrolou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vlastně, promiňte, jako premiér v demisi Andrej Babiš?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, reportérka zahraniční redakce ČRo
Je to ano, je to podobné, i když bych řekla, že ta rétorika byla trošičku odlišnější, že od té rakouské vlády tam, tam zaznívala více slova pokory a žádost o trpělivost, kdežto u nás bych řekla, to bylo více agresivnější, alespoň jak mi to takhle zdálky ještě tehdy ze Slovenska a z Rakouska přišlo. Ale nicméně samozřejmě stejně jako u nás je tam několik odborníků. Já bych řekla, že rakouská média se snaží nedávat prostor určitým spekulativním osobnostem. Nechtějí dávat prostor té dezinformační scéně a snaží se všechno ověřovat skutečně, skutečně mluvit s odborníky a epidemiology.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V souvislosti s tou neutichající pandemii určitě nejenom v České republice, tak mnozí sociologové a politologové a další zdůrazňují velmi často, že z covidu-19 se stal zejména v těchto zeměpisných šířkách politikum. Že jedním z klíčových faktorů vůbec řešení té situaci, je důvěra či spíše nedůvěra ve vládní špičky. Mohli bychom to vlastně vztáhnout i na zmíněné Rakousko nebo třeba i Slovensko. Vykazujeme velmi podobná čísla nově nakažených. Mimochodem rekordy v uvozovkách negativně trhá i Sasko, byť teda to je svobodný stát, není to samostatný stát ve smyslu třeba republiky, ale ta situace je velmi špatná.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, reportérka zahraniční redakce ČRo
Určitě ano, já si myslím, že docela zajímavé je, jak v případu Slovenska i Rakouska, jak silný hlas má opozice. Třeba v Rakousku je velmi silná opoziční strana, říkáme protiimigrantských svobodných, která je proti očkování a má poměrně vysokou podporu a třeba její předseda. Teď byla taková zajímavá kauza, její předseda Herbert Kickl, který tvrdí, že očkování nic nevyřeší, že to je prostě experiment na lidech, že proti covidu se musíme bránit, abychom získali imunitu pobytem na zdravém vzduchu, jezením vitaminů, pitím zeleného čaje, třeba požívání Ivermektinu, což je lék, který Evropská léková agentura nedoporučuje proti covidu-19 na. Nedávno Herbert Kickl čelil obvinění právě ze strany vládních špiček, že se tajně nechal naočkovat, že ačkoliv tedy vyzývá společnost, aby tak nečinila, takže on sám proti koronaviru naočkovaných je. Ono se tyto věci velmi těžce dokazují. Byla v podezření řada dalších politiků jak na Slovensku také, že se nechali naočkovat. Ale nemůžete to nikde dokázat. Herbert Kickl proti tomu ustoupil poměrně ostře. Svolal si tiskovou konferenci, kde novinářům ukázal video, na kterém mu doktor bere krev a on tím chtěl dokázat, že si teda nechal udělat test na protilátky. Tak tam novinářům rozdával dokumentaci o tom, že ty protilátky nemá. On tedy ostatně asi týden poté covid skutečně dostal a musel tedy být v karanténě. Takže těch velkých protestů, které sám zorganizoval, se nemohl zúčastnit. Ale to jestli je skutečně neočkovaný, to se nikdy nedozvíme, protože přece jenom nikdo nemůže po někom asi chtít nebo možná při těch běžných kontrolách, které se ale často možná politiků netýkají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že zvýší zájem o očkování očkovací loterie, kterou spustila rakouská veřejnoprávní televize ORF? Jsou tam lákavé ceny, dokonce rodinný dům, elektroauto.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, reportérka zahraniční redakce ČRo
Já úplně nevím, protože samozřejmě nejde srovnávat v tomto ohledu Slovensko a Rakousko. Na Slovensku je také očkovací loterie. Nejsem si úplně jistá, že by to tak zvýšilo tu motivaci a s tou slovenskou očkovací loterií byly jako velké problémy, že se tam dalo nějak těžce registrovat, že lidé, kteří pak zvítězili, tak, tak se k nim ta cena nedostala. Nejsem si jistá, že by zrovna toto bylo, toto byl tak jako vysoký cíl. Já si myslím, že už tím poměrně silným motivátorem byl ten lockdown pro neočkované, že někteří lidé si prostě uvědomili, že se nikam nedostanou, že nebudou moct jít do kaváren, do restaurací nebo si jít zacvičit. Takže možná to trošičku u těch nerozhodnutých, zvýšilo tu motivaci, ale to je teďko vniveč, protože teď už se nikdo nedostane v Rakousku nikam, ať už je očkovaný nebo neočkovaný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem slovenský ministr financi, expremiér Igor Matovič ten přišel s nápadem, dávat vlastně za očkování až 500 eur, což se zase nelíbí partnerům z koalice, protože se hovořilo o 150 eurové odměně. Měli by to být vlastně pro lidi poukazy nad 60 let.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, reportérka zahraniční redakce ČRo
Ano, já jsem včera o tom zrovna četla komentář v jednom slovenském deníku. A ten deník je poměrně kritický vždycky k Igoru Matovičovi, ale tady to vlastně hodnotil, že je to slabá záplata, že je to vlastně taková podivná snaha Igora Matoviče, ale možná, že může přinést nějaké ovoce. Takže po dlouhé době jsem slyšela něco nekritického vůči Igoru Matovičovi. Ale samozřejmě, jak už jste říkala, koaličnímu partnerovi se to nelíbí. A ty spory koalice na Slovensku jsou tak trvanlivé a neustále se opakující, že už vlastně člověk neví, co je motivace těch politiků. Jestli si rýpnout do toho druhého nebo skutečně tedy přijít s nějakým výsledkem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Pavlína Nečásková, reportérka zahraniční redakce Českého rozhlasu. Než se přesuneme ke slovenské politice, zastavme se ještě u jedné rakouské imunity. Mám teď na mysli tu poslaneckou, o kterou přišel ex kancléř Sebastian Kurz. Ten před měsícem odstoupil kvůli korupční aféře. V jaké fázi je vůbec celé to vyšetřování.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, reportérka zahraniční redakce ČRo
Poté, co byl zbaven imunity, to je myslím před dvěma týdny, tak to bylo, hlasoval o tom nejprve poslanecký výbor. Pak o tom hlasoval tedy celý parlament, a to bylo ve čtvrtek a v pátek hned mělo začít vyšetřování ve chvíli, kdy Sebastiana Kurze tedy zbavili té imunity. Takže teď se vyšetřuje. Nic moc nového o tom se v podstatě v tuto chvíli nepíše. Ono se od počátku vlastně říkalo, že Sebastian kurz bude takovým stínovým kancléřem, že bude vést Aleksandra Schallenberga. Jestli tomu tak ale v tuto chvíli je, to není úplně jisté. Protože Sebastian kurz poměrně rychle zmizel z očí veřejnosti. Může to být i tou danou situací, že teďko Aleksander Schallenberg se skutečně musel chopit moci a rozhodovat v těchto nelehkých otázka, do kterých se nikomu nechce. Možná to je i tím, že Sebastian kurz teď řeší své rodinné záležitosti, protože se mu minulý týden narodil syn. Takže v podstatě moc zmínek o něm teď není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká je vůbec pozice toho nového spolkového kancléře Schallenberga? Tahá teda ještě myslíte Sebastian Kurz trošku za ty politické nitky?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, reportérka zahraniční redakce ČRo
Očekává se, že bude tahat /souzvuk zvuků/, protože je to skutečně krátký čas, jak jste říkala, kdy, kdy odešel z kancléřství. Myslím, že se to projeví spíš dlouhodobě-li dlouhodoběji. Alexandr Schallenberg už v té vládě byl. Přesunul se z ministerské pozice na tedy pozici kancléře. Na začátku se mu příliš nevěřilo, říkalo se přesně, že je to úředník, že je to profesionální diplomat. Takže bude spíše poslouchat pokynů, ale teď vidíme, že vlastně ten lockdown, a to povinné očkování si příliš jeho strana FOP, tedy rakouští lidovci nepřála, ale bojovali za to koaliční partneři zelení a Alexandr Schallenberg do poslední chvíle říkal, že to prostě neprojde. Ale pak tedy ho nějak přesvědčili a ta situace ho nejspíš v tomto rozhodnutí zlomila. Takže ono se to doopravdy projeví až časem, ale možná byl Alexander Schallenberg podceňovaný, a teď teď by mohl začít růst.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Žiju v zemi, které nerozumím, to řekla před pár dny slovenská prezidentka Zuzana Čaputová poté, co viděla covidové oddělení v jedné z bratislavských nemocnic. Vy Pavlíno Nečásková, rozumíte tomu, co se děje na Slovensku a mám teď na mysli asi dvě věci. Jednak teda řešení pandemie, nízkou proočkovanost a pochopitelně také už jsme na to narazili politickou situaci. Tak asi to vezmeme postupně, opět se vracím ke slovům slovenské prezidentky. Prohráváme boj s covidem, jsme nejhorší na světě v počtu nově nakažených lidí na milion obyvatel. Situace je alarmující to, co potřebujeme, je přestat šířit bludy o covidu, přestat tlachat o covidu a musíme poslouchat odborníky.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, reportérka zahraniční redakce ČRo
Jo, já musím říct, že já jsem tomu nerozuměla, ani když jsem na tom Slovensku žila, ale zase to nechci úplně podceňovat v tom, že tady by ta situace byla o tolik lepší, ale na Slovensku je to skutečně, mám pocit, že je tam pořád stejný zmatek, jako když jsem se odtamtud v létě odcházela, co se týče té covidové strategie nebo asi největší problém je ta nízká proočkovanost. Slováci jsou ještě za námi. Já si myslím, že jsou možná jedni z nejhorších v Evropské unii a vládě, i když já věřím, že se snaží dlouhodobě. Snaží i prezidentka Zuzana Čaputová. Snaží se řada lidí, ale nedaří se jim přesvědčit slovenskou společnost, aby se naočkovala. A je to problematika hlavně východního Slovenska. Západ Slovenska je poměrně proočkován. Bratislava má myslím nejlepší čísla, ale na ten východ zdá se, nemají tyto mediální nebo jakékoliv kampani vůbec žádný dosah. Já jsem zaregistrovala v posledních dnech, že i vláda vyzvala ke spolupráci různě veřejně známé osoby, třeba pro mladé influencery, že jsem i zaregistrovala na sociálních sítích slovenských, že skutečně všichni vystupovali všechny, ať už od zpěváků po novináře známe a psali o tom, jak je důležité se proočkovat. Premiér Heger jim za to děkoval, ale stále si nejsem jistá, že to je ta, takříkajíc páka na východ Slovenska, že tam trošičku platí jiné zákonitosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké, proč, jaké, s čím to může souviset? Třeba ten nechci říct odpor, ale třeba nedůvěra vůči očkování, nebo jaké důvody vedou na občany na východě Slovenska především?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, reportérka zahraniční redakce ČRo
Já si myslím, že je hlavně důležité říct, teď nechci nějak zlehčovat tu situaci, ale že skutečně Slovensko je velmi rozdělená země, víc než je třeba v České republice, republika, že co se děje na západě v Bratislavě je obrovský rozdíl mezitím, co se děje na východě, kde skutečně je spíš taková rurálnější společnost. A tam v menších městech nebo na vesnicích prostě fungují jiné i komunikační módy. Asi lidé tam příliš nedávají na média. Silné postavení má třeba farář. Někdy převládá i takzvaný /nesrozumitelné/ fašismus, kde prostě jsou i jasné důkazy o tom, že třeba, když byl lockdown, tak přesto faráři vedli mše. Byť to bylo nelegální nebo někdy také třeba možná radí lidem, ne se vydat tou cestou očkovaní. Teď nechci samozřejmě říkat, že slovenská církev má tento postoj, to v žádném případě. Slovenská církev vyzývá k očkování. Ale ty dezinformace se tam šíří mnohem rychleji a jsou mnohem silnější. Lidé tam tolik příliš nedávají asi na komunikaci, která vychází z médií. Samozřejmě nevěří ani tolik politikům,. Protože skutečně byť Slovensko není tak velká země, tak ta dálka do Bratislavy nebo ta vzdálenost se zdá být skutečně velká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Před pár dny v košické fakultní nemocnici zachraňovali pacienty, kteří se otrávili ivermektinem, jak psala slovenská média. Co se týče té proočkovanosti, tak bez vakcíny je podle například Deníku Sme, který se odvolává na informace nebo statistiku u policejního prezidia, tak přibližně každý třetí policista není naočkován. V tamním policejním sboru je ta proočkovanost asi 64 %, což teda není pořád dostatek, ale je to nadprůměr, když se podíváme na tu celkovou celou slovenskou proočkovanost, to je necelých 48 % asi. Jakou strategii teda zvolil nebo volí premiér a ministr zdravotnictví?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, reportérka zahraniční redakce ČRo
No, je to vlastně stejná strategie jako, jako jako u nás nebo jako je v Rakousku. Prostě přesvědčovat, přesvědčovat, opakovat, že je očkování potřeba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Položí pandemie vládní koalici, jak se čím dál více spekuluje? Ty třenice nabývají v podstatě na intenzitě. Přežije pandemii a pochopitelně i celou řadu dalších problémů tato koalice?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, reportérka zahraniční redakce ČRo
Tak o tom, zda vůbec přežije tato vládní koalice, se spekuluje od prvního dne, kdy vznikla. Protože ty rozdíly jsou obrovské. Je tam hodně stran na jednom hřišti. Když to tak řekneme. A samozřejmě teď zase ty rozpory, rozpory vystupují. Už jenom byl velký rozpor v koalici, co se týkalo třeba uzavírání škol. Protože teď je tam sice na Slovensku lockdown, ale má řadu výjimek a rozhodlo se, že školy se nezavřou, byť si to třeba vládní strana OLANO přála, tak strana Svoboda a solidarita se postavila proti tomu. Takže ta koalice je velmi křehká. A já si nedovolím predikovat, zda, zda je to položí. Ale je pravděpodobné, že ta vláda skončí podle mě každým dnem, protože Slovensko je tak jako nepředvídatelné, že tam se skutečně může stát cokoliv. Ale stejně tak se může stát, že to i ta vláda ustojí. Teď ale tedy s velkými problémy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zhruba před měsícem se na veřejnost dostaly záběry z lovecké chaty, které zachytily komunikaci expremiéra Fica exministra vnitra Kaliňáka s advokáty. Pánové hovořili o různých aktuálních kauzách, o přípravě trestních konání, ve kterých je stíháno několik nominantů někdejšího vládního SMERu sociální demokracie. Jaký to může mít dopad, zveřejnění těchto nahrávek? Druhá linie, že nyní v podstatě se prokurátoři neshodnou, jestli měli být zveřejněny, nebo jestli byly pořízeny v souladu se zákonem, co z toho vyplývá podle vás?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, reportérka zahraniční redakce ČRo
Je myslím, že zajímavé na tom je to, že, že řada lidí si myslela, když ty odposlechy se ukázaly, že to silně ohrozí expremiéra Roberta Fica a teď se ukazuje, že ho to vůbec nehrožuje, neohrožuje, že stejně jako v minulosti, tak Robert Fico ustojí možná vše. Uvidíme, ale on v tuto chvíli já bych spíš řekla, že se vrací velmi v plné síle, že zatímco ještě před rokem vypadal, že je to takový politický odpadlík. Tak v tuto chvíli jeho podpora roste. On je na druhém místě, co se opozičních stran týče. Na prvním místě se stále drží hlas Petra Pellegriniho. To jsou ale v podstatě /souzvuk zvuků/ odpadlíci právě ze strany Roberta Fica SMER. Takže ta politika je velmi podobná. Možná není v tuto chvíli tak razantně agresivní a jako právě tu, kterou představuje Robert Fico. No a co jste říkala k těm odposlechům. Ono je problém, že nemůžou být použité jako materiály pro trestní vyšetřování, pro trestní stíhání, že vlastně není shoda na tom, zda by se mohly nějak využít. Což je dále problematické, protože by se mohly týkat řady kauz, která, které jsou teďko na Slovensku rozběhnuté a teď, teď není známé, zda se to bude moct takhle využít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co je vlastně to hlavní, co jsme se jako laická veřejnost dozvěděli z těch odposlechů, jestli to lze krátce jenom popsat? O čem teda důležitém debatovali?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, reportérka zahraniční redakce ČRo
Já myslím, že docela pro veřejnost byl zajímavý fakt, že třeba tam, tam s těmi, jak s Robertem Kaliňákem, tak s Robertem Ficem i s policií tam seděl třeba advokát Mariana Kočnera obžalovaného z objednávky vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. A dokonce tam i komunikoval s Robertem Ficem něco, že panu Kočnerovi se nelíbilo nějaké vyjádření politiků ze SMERu, aby jim domluvil. Takže opět to propojení, že i tyto kontroverzní osobnosti neustále komunikují s politickými špičkami navzdory tomu, že, že už jsou v podstatě ve vězení. Zároveň opět se i tam bylo viděno to, co o čem se ale vědělo, že se děje, ale teď to skutečně na těch záběrech bylo vidět. To znamená propojení policie, politiků a podsvětí, řekněme. Jsou tam prostě představitelé Norbert, je tam, je tam otec /nesrozumitelné/, což je jedním z takových nejobávanějších podnikatelů, kteří prostě se o nich ví, že lehce řečeno, dělají velkou neplechu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled na Slovensko i do Rakouska nám zprostředkovala redaktorka Českého rozhlasu Pavlína Nečásková, bývalá zpravodajka v Bratislavě. Děkuji za to. Přeji vám hezký den a pevné zdraví.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, reportérka zahraniční redakce ČRo
Já děkuji za pozvání, hezký den i vám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.