Přepis Jak to vidí... Michael Romancov – 10. října 2022

Vladimír KROC, moderátor
Je půl deváté, hostem pořadu Jak to vidí je dnes politický geograf, pedagog, publicista Michael Romancov. Dobrý den.

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Jsou pravdivé informace o čistkách v ruské armádě, co pro Rusko znamená poškození Kerčského mostu a co mohou signalizovat výbuchy hlášené z centra Kyjeva ale i dalších ukrajinských měst. Co přinesly dva navazující neformální evropské summity v Praze, jak lze hodnotit předsednictví Česka v radě Evropské unie a najde se v otázce řešení energetické krize uspokojivé společné celoevropské řešení? Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Podle posledních zpráv se ozvaly v centru Kyjeva nejméně 4 silné výbuchy je pravděpodobné,, že ruské rakety zasáhly obytné čtvrti. Myslíte, že je to odveta za poškození Kerčského mostu?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
S největší pravděpodobností ano, protože vlastně Rusové dávali najevo, že z jejich pohledu ten útok na Krymský most je útokem na civilní infrastrukturu. A navzdory tomu, že vidíme jaksi jakým způsobem ruská armáda svými údajně vysoce přesnými zbraněmi jaksi demoluje plošně celá ukrajinská města, tak jaksi to jakoby z jejich hlediska bylo poprvé, co se něco takového významného stalo, takže se dalo předpokládat, že ten odvetný úder přijde a v noci jsou nebo jsou informace o tom, že v noci byl několikrát zasažen Kyjev. Mimochodem ruská média tvrdí, že se málem podařilo zasáhnout jakési velitelské centrum toho, toho batolionu Azov. Takže se málem podařilo zasáhnout Zelenského kancelář. Mají na jednu tunu vysoce přesné rakety a málem se jim údajně něco podařilo jako zasáhnout. To je něco, co by upřímně řečeno při troše snahy mohlo vyvolat pochybnosti i u ruských konzumentů těchto zpráv. A víme, že obdobné výbuchy byly jaksi hlášeny i z města Dněpro a ze Záporoží, takže to vypadá, že prostě v noci Rusové pálili poměrně výrazně.

Vladimír KROC, moderátor
Jak velká rána je pro Moskvu poškození vlastně dosud jediné bezpečné spojnice mezi Ruskem a Krymem?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Tak určitě to je obrovský jako reputační problém, protože vlastně ten, ten most to byl úspěch jako Putinova vládnutí. Byl to zmaterializovaný symbol jakoby toho úspěšného připojení Krymu. Mimochodem z inženýrského nebo stavebního hlediska jako to je bezesporu jako velkolepá stavba, kterou Rusko zvládlo postavit sice s obrovskými problémy, protože po anexi Krymu byly uvaleny sankce, ale zvládlo. Vlastně ten most byl postaven s téměř dvouletým zpožděním. Nicméně jako byl až dosud zcela funkční. A tam, když došlo k tomu výbuchu, tak to všichni viděli, že jo, že se tam propadla na třech místech ta mostovka. To znamená jeden ten pruh, že jo tam jsou dva, jako dvě na sobě nezávislá ta, ta tělesa pro pohyb automobilů. Tak ten jeden je úplně mimo provoz a v tom druhém jaksi je provoz zredukován a podle informací, které zveřejnili včera, tak vlastně to má propustnost asi 400-500 automobilů za hodinu. Což znamená kapacitu pouhého jednoho procenta toho, na čem, na co ten vlastně most byl stavěn, protože tam byla propustnost přes 40 tisíc vozidel za hodinu. Nicméně ruské ozbrojené síly a tady já pouze mohu parafrázovat moje kolegy, kteří se věnují vojenství, tak ti všichni tvrdí, že vlastně pro zásobování ruských ozbrojených sil je klíčovým dopravním prostředkem železnice. A navzdory tomu, že tam došlo vlastně k tomu požáru toho vlaku, který převážely ty cisterny nějaké pravděpodobně pohonné hmoty, takže určitě i ta železniční část utrpěla, neví se v tomto okamžik jak moc, tak Rusové tvrdí, že jako ty vlaky jezdí. S největší pravděpodobností bude jich jezdit méně, budou jezdit pomaleji, ale zatím se zdá, že tahle ta cesta je prostě otevřená.

Vladimír KROC, moderátor
O víkendu se proslýchalo cosi o zvláštní dění v centru Moskvy a taky o možných čistkách v ruské armádě. Žádná z takových informací se ale dosud nepotvrdila?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Já jsem nenašel jaksi v oficiálních ruských zdrojích ale ani na zahraničních serverech teďka, když jsem šel ráno k vám do redakce nic, co by potvrzovalo to, že se údajně dala o víkendu do pohybu Dzeržinského divize, která prý měla uzavřít přístupy do centra Moskvy a mělo prý docházet jaksi k rozsáhlému zatýkání armádních špiček. Ruku v ruce s tím, když to nikdo nedával do souvislosti, šla informace o tom, že údajně zemřel patriarcha Kirill, ani tahle ta informace potvrzená nebyla. Takže nevím, odkud se to vzalo. Ti, co informovali o těch čistkách, tak se odkazovali na zprávy ukrajinské rozvědky. Zase já nevím, já jako žádný jakoby účet ukrajinské rozvědky, který bych sledoval, nemám k dispozici, respektive jako pochybuju, že ukrajinská rozvědka, jako by všechny ty věci anoncuje nebo informuje zcela jako v on-line režimu téměř, takže za mě zatím se nic nestane. Byť, když jsem koukal na právě ty dnešní zprávy, tak jako ministr obrany Šojgu nebo náčelník generálního štábu Gerasimov, kteří údajně měli být obětí té čistky, tak zatím nebyli dneska jako citováni, no tak uvidíme.

Vladimír KROC, moderátor
V pátek ruský prezident oslavil sedmdesátiny. Veřejné oslavy ale byly spíš zdrženlivé, nebo ne?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Oni byly, nebylo to samozřejmě tak pompézní, jak by to bylo, kdyby buďto Putin válku nevyhlásil vůbec, anebo kdyby v ní zvítězil. Nicméně viděli jsme například v Petrohradu nahnali místní školy na senátní náměstí, několik tisíc studentů, kteří tam jako nesli vlajky a provolávali nějaká hesla při jako záběrech, které byly vidět na internetové lodi, že ta jako nálada jako není nikterak, nikterak jako.

Vladimír KROC, moderátor
Super.

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Přesně tak spontánní, žádné velké jako pozitivní emoci tam nebyly. Upřímně řečeno oni nebyly vidět, ale třeba ani na tom gigantickém koncertu, který na Rudém náměstí jakoby moc státní uspořádala, když se oslavovalo referendum o připojení těch čtyř ukrajinských oblastí. Tohle to, když se srovná s tím, jak skutečně jako bujará a spontánní nálada nebo radost byla v roce 2014, když byl jako připojen Krym, tak tohle když byste to jakoby zabral výšky, tak jako na tom Rudém náměstí bylo, byly minimálně tisíce lidí. Možná, že to byly nějaké desítky tisíc, já to odhadnout nedokážu, ale rozhodně těch lidí tam nebylo málo. Ale jako, že by se tam jako nějak opravdu jako juchalo a plesalo, tak to tentokrát ne.

Vladimír KROC, moderátor
Šéf Kremlu byl v den svých sedmdesátin na neformálním summitu některých států bývalého Sovětského svazu právě v rodném Petrohradu. Jak si vysvětlujete, že od běloruského vůdce Alexandra Lukašenka dostal darem traktor?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
No, tady spousta lidí jako interpretuje jako, že ty traktory používají Ukrajinci k odtahování opuštěné ruské techniky. Já nemohu vyloučit, že Lukašenka jako měl i tenhle ten, jako tohle to píchnutí, jako že si, že si neodpustil. Na druhou stranu on mu dal traktor a secí zařízení. Tohle je něco, co se v Bělorusku vyrábí. Teď ponechme stranou jako, kolik z toho jsou obě ruské všechno záležitosti a co z toho pochází z nějakého dovozu a v Bělorusku se to případně jenom kompletuje, to je jedno. Ale prostě pro Bělorusy jakoby ta zemědělská technika je něco, na co jsou hrdí nebo státní moc je na to hrdá. Takže já si myslím, že i pokud ho chtěl Lukašenka popíchnout, tak rozhodně to mohl zdůvodnit tím, že prostě ten traktor je něco echt běloruského.

Vladimír KROC, moderátor
V ukrajinských médiích je Putin terčem posměchu. Cituji, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jezdí na frontu třeba do ostřelované Lysyčansku nebo do Osvobozeného Izjumu. Náš prezident je se svou armádou a kde je váš, ptají se, mají v tom pravdu?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Nepochybně v tom pravdu mají, ale tohle to je upřímně zase jako něco, co je jako typický sovětské. Pokud jde o Stalina, ten se taky za války jako nikdy nevypravil do těch předních linií. Dokonce i velké množství tehdy těch nejvyšších sovětských velitelů veleli jako v uvozovkách z bezpečné vzdálenosti, což nevím, jestli tak platí pro ruskou generalitu i v současnosti, ale Putin se vlastně v posledních letech vlastně hodně změnil v tomto ohledu. On se izoloval v průběhu pandemie covidu-19 a vlastně Rusové prakticky neměli ho možnost vidět jinde, než jak sedí jako v nějaké pracovně. On prý má těch jako pracoven, které jsou vybaveny úplně stejně několik. Takže se vlastně nikdy ani nevědělo, jestli jako je v Moskvě nebo v Soči nebo někde v tom, v uvozovkách bunkru na Urale. O tom rozsáhle spekuluje. A zdá se, že prostě on se jako na veřejnosti moc vyskytovat nechce. Koneckonců i v těch minulých letech, když se objevil na veřejnosti, tak lidé, kteří jsou kolem něj a někdy jsou oblečeni jako rybáři, když je údajně teda na návštěvě u rybářů, jindy jsou to letušky třeba, to je slavné, slavné video Putin s letuškami, když byly uvaleny sankce, které se dotkly leteckého průmyslu. Tak hnedka prostě teda s letuškami jako o čem si konferenoval. A potom se ukáže, to jsou všechno lidé, kteří jsou na všech těch fotografiích, takže ty jeho jakoby vycházky mezi prosté lidi, ono to pravděpodobně nakašírované.

Vladimír KROC, moderátor
Americký prezident Joe Biden prohlásil, že hrozba jaderného armagedonu je teď největší od kubánské raketové krize z roku 1962. Podle něj Putin nežertuje, když hovoří o použití taktických jaderných zbraní nebo biologických nebo chemických zbraní, protože armáda je, tak říkajíc, vysoce neefektivní. To jsem citoval amerického prezidenta. Dal byste mu za pravdu?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Takhle to, že je Rusko ve válce a dotud, dosud ve válce nebylo, budeme přinejmenším ve válce takového rozměru, to je fakt. A ruku v ruce s tím jde ten druhý fakt, že Putin a i ti, co jsou kolem něj, takže já nevím, někdejší premiér dneska šéf ruské Rady bezpečnosti Medveděv nebo ministr zahraniční Lavrov, tak to jsou všechno lidé, kteří už před několika lety začali mluvit o tom, dejte si na nás pozor, my máme jaderné zbraně a když přijde na věc, my je použijeme. Na druhou stranu tady máme ruskou vojenskou doktrinu, která naprosto jednoznačným způsobem specifikuje, kdy by eventuálně Rusko mohlo použít jaderné zbraně a celou řadu výroků. Zase třeba mluvčí ministerstva zahraničních věcí, který říkají prostě, Rusko zastává i nadále názor, že použití jaderných zbraní jako nepřipadá v úvahu. Rusko nechce jako rozpoutat jadernou apokalypsu a tak dál, takže si vyberte jako co z toho a proč je, nebo není pravda.

Vladimír KROC, moderátor
Ale ve chvíli, kdy takto varuje americký prezident.

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Přesně tak, varuje takhle americký prezident. Víme, že americké zpravodajské služby jako měly v posledních letech jako pověst hodně pošramocenou. Nicméně v okamžiku, kdy Američané předpovídali a ukázalo se, že správně předpověděli tu ruskou invazi na Ukrajinu, tak tím spíše zapotřebí jaksi k tomu jako se, se příliš vůči tomu nevymezovat a nevymezovat a spíš to brát vážně. Čili já bych jako Bidenova slova v tento okamžik vážně bral.

Vladimír KROC, moderátor
Možná bychom to trochu odlehčili, zvlášť Twitter se ujal původně polského vtípku, že s Putinovou logikou by mohlo Česku nárokovat ruskou eskaládu Kaliningrad coby někdejší Královec založený. Teď jsme si zopakovali historii ve třináctém století křižáky na počest Přemysla II. Otakara. Jak to vidí politický geograf?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Je to, je to vtip. Myslím si, že v Česku to momentálně jako nikdo nebere vážně a myslím si, že to zůstane.

Vladimír KROC, moderátor
Ale část ruských médií to vážně vzalo.

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Jenomže ruská média berou vážně jako úplně cokoliv.

Vladimír KROC, moderátor
A je to nedostatkem nebo jiným smyslem nebo nedostatkem smyslu pro humor?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Především já si myslím, že Rusové a v tomhle tom si myslím, že nejsou sami, že to je něco, co se týká celé řady jako těch takzvaně velkých národů, že oni strašně nelibě nesou, když si z nich někdo dělá legraci. Jako ruská politická elita jako opravdu nemá smysl pro humor. Oni jsou rádi jakoby ironičtí a takový pichlavý vůči zbytku světa, ale sami sebe berou strašně vážně v tomhle tom právě vyniká třeba mluvčí ministerstva zahraničních paní Zacharovová a například to, co předvedl svého času starosta Řeporyjí jako Pavel Novotný, tak to se skutečně řady Rusů jako objektivně dotklo, že tady nějaký český jako politik si dovolil nebrat vážně jako ruskou televizi a její jako slavné, v uvozovkách moderátory. Takže určitě tohle to jak si z ní děláme legraci, se nějaké částí jako Rusů nebo ruských politických elit dotknout mohlo. Nicméně já bych se vrátil jako k té otázce, ta vazba jako mezi českým královstvím nebo českým státem v současnosti a Královcem nebo Kaliningradem, to je úplně jedno, jak tomu budeme říkat jako dvě naprosto nesmyslná. Je dokonce ještě absurdnější než ten ruský nárok na Krym nebo něco podobného, ale myslím si, že právě v tenhle okamžik to jakoby plní tu úlohu poukázat na to, jak nesmyslné a nejen nesmyslné, ale protože Rusové sáhli k té akci, jak zvrácené jsou jejich aktivity vůči Ukrajině.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes politický geograf Michal Romancov. Jak ustálo české předsednictví na konci minulého týdne pořádáním dvou navazujících vrcholných akcí na Pražském hradě?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Já si myslím, že určitě se to povedlo, pokud jde o stránku organizační a myslím si, že ještě lépe se to vydařilo, pokud jde jakoby o tu stránku obsahovou. Pokud jde o ten mítink vlastně Evropské unie, tak to je v kontextu předsednictví víceméně jakoby standardní akce. Nicméně tady se poprvé vlastně v Praze zhmotnilo to, s čím během toho předsednictví, které nám předcházelo, což bylo francouzské, přišel prezident Macron, a to byl ten neformální summit evropské politické spolupráce. Kdy pokud se nepletu, 44 jako evropských států, respektive oni to nebyly evropské státy, ale prostě ty země a již 30 let, s nimiž Evropan nebo Evropská unie nějakým způsobem považuje za nutné komunikovat. Bez teda transatlantických partnerů, protože ti jsou přece jenom jako vzdálenější, tak tihle ti všichni se sjeli do Prahy. Vlastně ti jediní, kteří tady nebyli, kteří nebýt zase války na Ukrajině za předpokladu, že by Macron s tím formátem přišel, by tady jistě byli. To znamená ruský a byl běloruský prezident a v Praze se jednalo. Ukazuje se naprosto jednoznačně, jak strašně důležitá mohou být právě tahle ta jako neformální nebo přinejmenším neinstitucionalizované setkání, protože se zdá, že například došlo k průlomu nebo k náznak průlomu ve vztazích mezi Arménií a Ázerbajdžánem.

Vladimír KROC, moderátor
Oni se dvakrát dokonce představitelé těchto zemí v Praze setkali k jednání, takže ten konflikt jenom připomenu, se táhne desítky let. Máte pocit, že skutečně je to naděje k posunu?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Zdá se, že tady je naděje k posunu a co je podle mě stejně důležité. Nejenže Arménie a Ázerbájdžán jsou ochotny začít jednat, protože se prostě fyzicky změnila ta situace na jejich jaksi linii dotyku, ale zároveň se zdá, že v tom velice důležitou roli hraje Turecko. A to je věc, která je strašně důležitá pro vlastně vůbec ty vztahy v tom někdejším Sovětském prostoru, protože až dosud mezinárodní společenství vlastně akceptovalo, že všechno to, co se odehrává v rámci hranic někdejšího Sovětského svazu, tak tam to hlavní slovo a hlavní organizační jakoby silou, případně pro svolávání nějakých těchhle těch mítinků a tak dále, že to bude Rusko. Ono jako máme Putina vlastně v Kremlu nepřetržitě od roku 2000 a Putin se sám velice ostře vymezuje vůči tomu předchozímu jeho jelcinskému období, ale upřímně řečeno právě během jako mandátu prezidenta Jelcina a díky aktivitám toho jeho tehdejšího ministra zahraničních věcí Andreje Kozirova, tak Rusko dokázalo získat mimořádně přes svého pohledu jako výhodnou pozici právě pro všechno to, co se dělo v postsovětském prostoru. Nicméně Moskva pod už Putinovým vedením nebyla schopna dotáhnout z hlediska mezinárodního společenství k uspokojivému výsledku a ani jeden jediný konflikt, respektive krizovou situaci, která tam byla. A před tuším, že dvěma lety prostě v tom kontextu toho konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem prostě Azeři jednostranně vsadili na použití vojenské síly. Měli v tomhle ohledu podporu Turecka a nepřímou podporu Izraele. Arménie jakožto země, která se opírala o podporu Ruska, tak vlastně z Ruska žádnou hmatatelnou podporu nedostala. Arméni byli vojensky poraženi a teď vidíme, že s největší pravděpodobností právě na základě zprostředkování tureckého prezidenta Arménie a Ázerbájdžánu sedli k jednacímu stolu a je možné, že se dohodnou. Tohle by bylo samozřejmě dobře jak pro ty vztahy mezi těmi dvěma zeměmi v prostoru jižního Kavkazu, tak obrovský diplomatický úspěch Turecka a diplomatický políček pro Putina.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je politický geograf Michal Romancov. Od pražského neformálního summitu se žádné konkrétní řešení už z principu očekávat nedalo. S tím by podle šéfky Evropské komise měl přijít řádný summit v Bruselu, někdo asi za 14 dní. Pokročilo se ale podle vašeho soudu v otázce vysokých cen energií k nějakému společnému celoevropskému řešení?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Já mám pocit zase, že prostě to, že tady byli ty šéfové vlád, případně hlavy států, měli možnost spolu poměrně dlouhou dobu diskutovat, takže s největší pravděpodobností došlo ke sblížení pozic na řadu problémů a případně se ukázalo, kde pořád jsou ty významné třecí plochy. A teď budou mít expertní skupiny a diplomaté těch jednotlivých zainteresovaných zemí prostě čas, než dojde k tomu řádnému summitu v Bruselu, aby se pokusili je co možná jako nejvíc obrousit, takže myslím si, že i v tomto ohledu to je užitečné, byť a já nejsem odborník na energetickou problematiku, si nevybavuji, že by došlo k nějakému jako naprosto jednoznačnému průlomu v tomto ohledu.

Vladimír KROC, moderátor
Podle italského premiéra Maria Draghiho by měl evropský návrh řešení energetické krize obsahovat tři prvky. Snížení cen, zahrnutí solidarity do daného mechanismu a taky počátek reformy trhu s elektřinou. Je tedy šance, že na tom se členské země Evropské unie shodnou?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Já si myslím, že ano, protože oni si všichni uvědomují, že jsou více či méně v bryndě. Protože ti, kteří, případně mají energií dost, tak oni jsou stejně propojeni s těmi ostatními zeměmi a pokud nejsou, tak naprosto krátkozrací, jako třeba byly některé evropské vlády, bohužel tehdy včetně té české, když se rozpoutal covid a ta představa prostě, tak my se tady budeme izolovat a zbytek jako Evropě ať nám vleze na záda. Tak vlastně my jsme skutečně všichni jakoby na té jedné lodi a jestliže někam, v uvozovkách začne téct voda, tak ono to jako může celou tu loď stáhnout ke dnu. Takže já jsem přesvědčen, že to dává smysl. A pokud se například podaří odstranit problémy mezi Španělskem a Francií a vlastně přetáhnout vlastně ze Španělska do Francie ten kabel kapacitní plynovod, jehož prostřednictvím by bylo možné v daleko větších objemech, než dosud brát zemní plyn z Alžírska, tak to je něco, co by Evropě jakožto celku samozřejmě prospělo.

Vladimír KROC, moderátor
Běloruská opoziční vůdkyně Světlana Cichanouská vyjádřila politování nad tím, že zástupci běloruské opozice nebyli přizváni právě na tu čtvrteční zasedání evropského politické společenství v Praze. Byla to chyba?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Takhle určitě by při /nesrozumitelné/ být bývali mohli. Nicméně otázkou je, jestli se jedná a teď já to nevím, protože jako s tím týmem, který to připravoval, jako nejsem v žádném kontaktu a ani samozřejmě nejsem jeho členem. Ale otázkou je, jestli došlo z naší strany k opomenutí, anebo jestli z naší strany k opomenutí nedošlo, ale ten hostitel, který zve všechny ty ostatní, tak taky musí brát v úvahu jaksi požadavky těch ostatních hostí. A víme, že tady se například podařilo, že přítomni byli zástupci Kosova, což samo o sobě to, že se vlastně s kosovskou politickou reprezentací, která nemá plnohodnotné mezinárodní uznání ani od všech členských zemí Evropské unie, natož jako ten širší zbytek Evropy, že se s nimi sešli jakoby ti ostatní, že tady byl třeba i srbský prezident, tak to samo o sobě je podstatné. A bohužel ta běloruská politická reprezentace je reprezentací exilovou, takže je možné, že s tím někdo měl problém anebo jak říkám, že v tom já si umím představit tu možnost, že prostě v tom fofru prostě, který jako tady byl, se řeklo jednoznačně, prostě Lukašenka, to znamená Bělorusko ne, že se na ně možná mohlo zapomenout. Jak říkám, nevím to, je to pouze moje spekulace.

Vladimír KROC, moderátor
A jak důležité je podle vás, že Nobelovu cenu za mír dostali, byl běloruský bojovník za lidská právě Alex Bielecki společně s ruskou lidskoprávní organizací Memorial a ukrajinským Centrem pro občanské svobody?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Tak já myslím, že to je symbolické gesto Nobelova komitétu. Vidíme, že na východě se něco děje a všechny tyhle ty tři země, ze kterých ti nobelisté pocházejí, tak procházejí z hlediska lidských práv z hlediska míru jako mimořádně komplikovanou dobou, takže já bych to vnímal jako symbolické gesto.

Vladimír KROC, moderátor
Státní média se o ceně v Bělorusku nezmínila, to je asi typické?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Jasně to je, ale zase, že jenom připomeňme, že když dostal například Nobelovu cenu svého času Jaroslav Seifert, tak naše média o tom také neměla tendenci příliš informovat navzdory tomu, že šlo o nepolitickou cenu.

Vladimír KROC, moderátor
Jenom krátce, premiér Fiala považuje oba pražské summity za povedené, za reklamu pro Českou republiku, souhlasíte?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Určitě ano, protože už je to dlouho, dlouhá doba, co se v Praze dělo něco takového. Vlastně já myslím, že od toho setkání Obamy a Medveděva tuším, že v roce 2010 vlastně Praha nic tak významného nehostila.

Vladimír KROC, moderátor
V pořadu Jak to vidí jsme dnes mluvili s politickým geografem Michaelem Romancovem. Moc vám děkuju, mějte se hezky, na shledanou.

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Děkuju za pozvání a přeji hezký den všem.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.