Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda – 8. února 2022

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity bank, dobrý den.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Budeme si povídat mimo jiné o tom, kolik stojí britská královská rodina. Proč Facebook padá na burze, koruna zpevňuje a pohonné hmoty zdražují. Česká ekonomika rostla loni víc, než se čekalo. A letos, to se letos asi nepovede. A také se podíváme na to, proč mají být jaderná energetika a plyn dočasně uznány jako udržitelné zdroje. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Britská královna Alžběta II. oslovila platinové výročí na trůně. Alžběta nastoupila na trůn 6. února 1952 v den úmrtí jejího otce krále Jiřího VI. Vzhledem k tomu, že začátek panování připadá na stejný den jako úmrtí otce. Královna výročí neslaví okázale. Jak významné je to pro Spojené království?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Je to určitě významná událost nejen pro Spojené království, ale, řekněme, i pro celý svět. Protože takto výjimečně dlouho málokdy se poštěstí, aby tedy panovník či panovnice vládla a to, když se podíváme do historie i tisícileté, takže je to skutečně výjimečná událost. A myslím si, že si jí celá monarchie ještě připomene právě v červnu.

Vladimír KROC, moderátor
Od vás vím, že Alžběta II. královská rodina jsou značky hodnotnější, než třeba Shell nebo Marks & Spencer. Jak se to měří?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Tak samozřejmě je v tom určitý prvek subjektivity. Nicméně existují konzultační poradenské společnosti, které se zabývají právě tím, jak hodnotná je značka převážně tedy firmy, podniků. Protože to samozřejmě má vliv třeba na cenu jeho akcií. Ale někdy se zaměří i do pole působnosti, kde to úplně není byznysové. A to je právě třeba případ britské monarchie, takže jedna společnost, která se právě soustředí na hodnocení značek a vyčíslování hodnoty. Vlastně podobným postupem změřila hodnotu té značky britské monarchie a konkrétně také panovnice Alžběty II. a přišla na to, že ta hodnota je zhruba 50 miliard, v případě tedy té panovnice 50 miliard korun a 100 miliard v případě, v případě celé britské monarchie. Takže je to na úrovni největších, nejvěhlasnější značek typu Shell Marks & Spencer. Což jsou věhlasné britské značky a značka britské koruny je jim v tomto rovna či je dokonce předčí.

Vladimír KROC, moderátor
Dá se předpokládat, že se ta hodnota změní, až se změní osoba na trůnu?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Určitě ano, protože celá ta polovina té značky, jestliže jsme hovořili o 50 miliardách, tak celá ta polovina té značky je britská královna. Protože 100 miliard je ten celek a 50 ona. Takže z toho plyne, že jestliže tedy ona odejde z trůnu, tak to bude významný zásah právě do tohoto. A není za ní adekvátní náhrada, ani být nemůže, protože těch 70 let zkrátka je něco zcela mimořádného. A nelze to tedy krátkodobě nahradit někým jiným, který by tu značku mohl dostat zase na tu samou úroveň. Takže z tohohle hlediska se to rovná, jako když třeba z firmy odchází nějaký dlouholetý /nesrozumitelné/, dlouholetý nejvyšší šéf, jako například když končil v Applu tragicky tedy úmrtím Steve Jobs v čele Applu. Ale nakonec se prostě dokázal z toho vymanit a nyní je daleko ještě hodnotnější, než byl za šéfování Steva Jobse. Takže odchod britské panovnice nebo jakéhokoliv panovníka vlastně nemusí znamenat dlouhodobě nějakou katastrofu nebo konec světa. Ale samozřejmě krátkodobě tu určité zakolísání, pokles hodnoty té značky, máme-li takto hovořit, znamenat bude.

Vladimír KROC, moderátor
Jak nákladné je pro Brity financovat královský dvůr?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Není to příliš drahé překvapivě. Podle studií to vyjde na 65 pencí ročně každého Brita. Což je zhruba 18 korun a 70 haléřů v přepočtu. Tudíž ta britská monarchie není příliš nákladná. Ona samozřejmě britská rodina, královská má rozsáhlý majetek, zejména ve formě nemovitostí, pozemků, usedlostí. Ale v zásadě i tak to její spravování je i v rukou státu. To znamená, když se sčítají tyto zdroje, tak se to velmi pohodlně pokryje tak, aby ten dopad na daňového poplatníka britského byl tedy poměrně malý. Takže možná v rozporu s některými zažitými představami o tom, jak je drahá monarchie, tak vlastně ve skutečnosti tomu tak příliš není. A objevují se i některé hlasy, že vlastně monarchie i tady v České republice zaznívají některé hlasy, že monarchie by mohla být dobrým řešením správy věcí veřejných, dokonce i v zemích jako je Česká republika.

Vladimír KROC, moderátor
No, ale ta tradice ve Spojeném království je samozřejmě jiná a delší. Ale zdá se, že ta monarchie tedy ještě nějaký čas vydrží?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Zdá se, že ano, samozřejmě se objevují různé takové hlasy, které říkají, že jaksi je to přežitek. Právě, že je to i nákladné, což tedy není, jak jsme si řekli. Ale takovým tím tmelem byla právě osoba, figura, která stále je, stále samozřejmě je figura Alžběty II. Trochu váhám, jak to tedy bude vypadat až dříve či později tedy tato panovnice odejde z trůnu. Těžko říci, ale víme, že monarchiemi jsou i další země ekonomicky velmi, řekněme, prosperující. V Evropě, v Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko. Vlastně se dá říci, když se podíváme průřezově světem, že monarchie jsou ekonomicky úspěšnými. Často ten podíl ekonomicky úspěšných zemí je mezi monarchiemi daleko větší než mezi republikami. Takže myslím si, že bude nadále britská monarchie dále pokračovat.

Vladimír KROC, moderátor
Když se vrátím k vaší zmínce o Applu a připomínce Steva Jobsa, Jobse pardon. Tak Mark Zuckerberg zůstává v čele Facebooku, přesto je to největší propad v historii trhů. Hodnota Facebooku klesla o biliony korun, proč to?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Ano, skutečně minulý týden nebyl pro akcionáře Facebooku tím nejšťastnějším, protože došlo, došlo k největším propadu dějin co se týče tržní hodnoty jedné konkrétní firmy. Došlo k propadu o 252 miliard dolarů během jediného obchodního dne. To jsou zhruba 5,4 bilionu korun. To je hodnota odpovídající zhruba 82 procentům českého hrubého domácího produktu. V letošním roce tak, jak je odhadován ministerstvem financí, a to tedy znamená, že to je hodnota veškerého zboží a služeb, které budou ještě v letošním roce vyprodukovány na našem území. A Facebook to ztratil proto, protože zklamal, nenaplnil očekávání investorů. Ty očekávali, že tedy podá daleko lepší výsledek. Ale přece jenom on čelí rostoucí konkurenci. Zejména ze strany čínského TikToku, a proto tedy takto zklamal své investory jaksi ten jeho byznys model, který byl tak úspěšný v těch uplynulých letech. Tak si nyní vyprchává ta jeho úspěšnost a to právě vede ke zhoršení výhledu. Ale nadále tu zůstává velice hodnotná firma, nadále zůstává velice hodnotnou firmou. A je to tedy pád z velmi vysokých až nebeských výšin, řekl bych. Takže není to nějaký konec Facebooku, jak to možná někdo interpretoval. Ale zase to je ukázka prostě toho, že v tom světě informačních technologií, když se zdá, že nějaká firma prostě má absolutně nedobytnou pozici, že je neohrozitelná, tak konkurenční boj během několika let může sesunout dolů, jako se to stalo v segmentu například mobilních telefonů, kde ze začátku dominovali evropští výrobci. A nyní zcela jednoznačně dominují asijští, zejména čínští výrobci.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes ekonom Lukáš Kovanda. Proč stále zdražují pohonné hmoty?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Protože se dočka, jsme se dočkali oživení po pandemii. Oživení je poměrně dravé, a tak jako rostou ceny jiných energií. Víme to všichni, když se podíváme na naše účty za plyn či elektřinu. Tak roste také cena paliv, protože s tím, jak oživuje průmysl, jak se opět vrací doprava, přeprava, dokonce turistický ruch. Tak samozřejmě roste spotřeba pohonných hmot. Během těch dvou let se zároveň, během těch dvou let pandemie se zároveň tolik neinvestovalo do rozvoje dalších kapacit ropných. Takže ropy je relativně málo. Velká poptávka po ní. Navíc největší tradiční těžaři, jako je Rusko nebo Saúdská Arábie, tak cíleně omezují svojí těžbu, aby tak právě zvýšili cenu ropy a látali díry ve svých rozpočtech, které právě v důsledku pandemie těžce krvácely. No a když tito velcí těžaři omezují těžbu, podinvestovala se produkce ropy v uplynulých letech. Jak jsem řekl, zároveň je po ropě velká sháňka. Tak výsledkem nemůže být příliš nic jiného, než růst ceny ropy na světových trzích. A to samozřejmě dopadá na Českou republiku jakožto jejího čistého dovozce velmi neblaze. Takže pozorujeme cenové růsty vysokým úrovním na mnohaletá maxima hrozí dokonce to, že bychom se v letošním roce mohli dočkat cen benzínu či nafty kolem 40 korun za 1 litr.

Vladimír KROC, moderátor
Hrozí, že bude ropa za sto dolarů za barel?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Ano, vlastně od toho nejsme vůbec daleko, protože se pohybuje nad 90 dolary za jeden barel. Ten druh ropy, který se jmenuje brend, což je ta ropa, která je, jejíž cena je klíčová, určující pro také ceny pohonných hmot v České republice. Takže z tohoto hlediska určitě nelze vyloučit takový cenový růst. Dokonce největší americké banky. Prognózují, že ten růst by mohl být až někam na 120 dolarů. Což pak už znamená opravdu, že se budeme blížit k těm úrovním 40 korun na jeden litr. Jak jsem o tom hovořil. Dokonce některé prognózy spekulují, co by se dělo v případě invaze ruských vojsk na Ukrajinu. V takovém případě by cena ropy zřejmě vyskočila až na 150 dolarů za jeden barel. A to pak už jsme opravdu na vysokých úrovních ceny benzínu a pohonných hmot obecně v České republice. Oslabila by zřejmě v takovém případě koruna, a pak by ta cena benzínu či ropy mohla být až nad 45 korunami. To je samozřejmě nejčernější scénář a doufáme, že naději rozhodně nedojde.

Vladimír KROC, moderátor
Koruna minulý týden zpevnila na nejsilnější úroveň vůči euru od září 2011 pod 24,10. Pro koho je to dobře a pro koho ne?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Posílení koruny je jednoznačně dobrou zprávou pro všechny, kteří se chystají, či jsou v zahraničí, na dovolené například. Speciálně letos Turecko je velmi levné, ale také třeba koruna je na svých mnohaletých maximech vůči polskému zlotému. To vědí lidé v příhraničí. Na Těšínsku například. Nebo vůči švédské koruně. Takže i ve Švédsku jsou levné nákupy aktuálně, kdo by to chtěl využít. A samozřejmě tak jako to prospívá lidem, kteří cestují do zahraničí, tak to prospívá dovozcům. Takže dovozci kupují výhodněji v zahraničí a dováží to do České republiky. Ale na druhou stranu silná koruna škodí vývozcům, protože činí jejich zboží na zahraničních trzích méně konkurenceschopné. Oni vlastně prodávají za korunu, prodávají za nějakou zahraniční měnu. Například za euro, pak si to přepočtou do korun. Vyplácí z toho například mzdy tady v České republice. No, a když tedy mají za to euro méně korun. Protože koruna je silnější, tak logicky pak jim méně zbývá na ty mzdy, respektive to, co jim po úhradě mezd zbyde, například tedy zisk vlastní. Takže je to pro ně prostě horší situace. Ale pokud ta koruna nebude posilovat pod 24 korun za jedno euro. Tak si myslím, že to pro ně není až zas takový problém, že přece jenom na takovéto posilování musí být většina z nich připravená. A pokud není, tak si myslím, že je na místě otázka, zda je vůbec zaručena nějaká jejich dlouhodobá přínosnost pro českou ekonomiku. Protože zkrátka s ničím takovým jako že koruna takto posílí, museli počítat a musejí na to být připraveny.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se díváte na opatření České národní banky z minulého týdne, stručně řečeno, zdražuje peníze?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Česká národní banka jedná nejagresivněji ze všech centrálních bank světa, dá se říci. Máme nejvyšší úrokovou sazbu v Evropské unie nyní. A Česká národní banka tak činí proto, že chce krotit inflaci, která u nás na rozdíl od řady jiných zemí Evropské unie není pouze o cenách energií. To znamená, kdybychom očistili tu naší inflaci o tu složku cen energií, tak budeme mít jednu z vůbec nejvyšších inflací v celé Evropské unie. Zatímco takto je ta naše inflace někde na průměru, po zahrnutí těch energií. No a jinde v Evropské unie často říkají, no tak to jsou ty energie. Tak oni jsou jednorázově vychýlený směrem nahoru. Tak počkáme, až zase klesnou samovolně jaksi dolů a nemusíme činit nějaký zásadní zásah. V České republice ta inflace je dána i něčím jiným než energiemi. Konkrétně tím například, že roste takzvaná jádrová inflace. V ní jsou zahrnuty ceny bydlení, naše výdělky, růst mezd. A to jsou už ceny, druhy cen, které když takto rostou, tak hrozí rozpočet, inflační spirálu. Proto tady musí jednat naše centrální banka agresivněji, co se týče krocení inflace než v řadě jiných evropských zemí. Takže já myslím, že ten její postup je správný, je jak se říká mezi ekonomy hodně jestřábí. Ale už od konce letošního roku i sama Česká národní banka to uvádí, abychom se mohli dočkat zase snižování základní úrokové sazby. Takže to jenom jakýsi přechodný, vyhrocený, vystupňovaný souboj s inflací. Pokud se jí podaří zkrotit, tak úrokové sazby půjdou rychle dolů, postupně k úrovni tří procent, což je takzvaná neutrální úroková sazba.

Vladimír KROC, moderátor
V loňském roce rostla naše ekonomika rychleji, než se čekalo, čím to?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Nakonec ano, byť skutečně máme po ruce pouze zatím předběžný odhad, ale ten překvapil pozitivně, jak říkáte. Nakonec tedy zjevně Česká republika, česká ekonomika dokázala lépe překonat problémy ve světovém obchodu, tu takzvanou čipovou krizi, čipový hladomor. To, že byly problémy s drahými energiemi, podpořila ji spotřeba domácností, která byla silná zejména ve druhé polovině roku. Podařilo se vlastně roztočit zase ta jiná kola, ta příznivá kola té spotřeby. Což bylo dáno tím, že lidé uskutečňovali odloženou spotřebu. To znamená utráceli úspory, které si vytvořili v době pandemie, kdy jednak nebylo zač utrácet, protože obchody byly převážně zavřené. A také vlastně lidé se báli, že třeba nastane vlna propouštění v důsledku pandemie. To se naštěstí nestalo. A proto tedy už ve druhé polovině loňská byli mnohem svolnější k utrácení, a to samozřejmě ekonomice pomohlo, protože spotřeba je klíčovým zdrojem jejího růstu. Takže to jsou ty klíčové faktory, které stojí za tím ekonomickým vzestupem České republiky. Byl nakonec tedy výraznější, než se čekalo na začátku loňského roku, než čekaly instituce typu ministerstvo financí nebo České národní banky. Ale zase je třeba říci, že stále ještě jsme se nevyšplhali z té propasti, do níž jsme spadli v důsledku pandemie. To znamená, stále ještě ekonomicky nejsme na předpandemické úrovni, tam bychom měli být v průběhu letošního roku.

Vladimír KROC, moderátor
Jenže odhad růstu české ekonomiky v tomto roce centrální banka zhoršila oproti původnímu očekávání proč?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Stále dobíhá, doufejme, že dobíhá celá ta patálie kolem čipového hladomoru a světové přepravní krize. To je jedna věc. Další záležitostí je to, že právě inflace a zejména drahé energie a drahá ropa, jak už jsme o tom všem hovořili, mohou nakonec na naší ekonomiku dopadnout tíživěji, než se čekalo ještě třeba před několika měsíci. Připomeňme, že opravdu na podzim ceny například elektřiny nebo plynu na velkoobchodních trzích v Evropě vystoupaly o stovky procent a neklesly od té době na tu úroveň předtím. Sice o něco zlevnily, ale rozhodně ne na tu úroveň například před pandemií. A to samozřejmě znamená velkou zátěž pro celou výrobní sféru v České republice, pro firmy, pro podniky. A ostatně inflace, pokud bude výrazná ta spotřebitelská inflace. To znamená vysoké ceny v obchodech. Tak vlastně lidé budou jaksi se na to nějakým způsobem připravovat. Nebudou ochotni tolik třeba utrácet. Budou se obávat dalších cenových nárůstů. A to může zase ta kola spotřeby, o nichž jsem hovořil, přibrzdit a tím pádem i celou ekonomiku.

Vladimír KROC, moderátor
Odpovídá Lukáš Kovanda. Po 35 měsících je státní rozpočet v plusu díky čemu?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Je to zatím záležitost, spíše tedy statistická. Nelze to přičíst nějakým rozsáhlejším úsporným opatřením. Ale je to určitý symbol. Symbol přetnutí té éry Babišovy řekněme, Babišovy vlády, která dlouhé měsíce hospodařila schodkově. Byť to bylo dáno pandemickou situací. Nyní se nacházíme v režimu rozpočtového provizoria. To znamená, vláda může utrácet vlastně každý měsíc jednu dvanáctinu svých výdajů tak, jak byly rozpočtovány pro ten minulý rok. To znamená, je omezována ve svých výdajích, což svým způsobem pak přispívá k tomu, že hospodaří hospodárněji. A proto jsme se tedy dočkali přebytku, pokud by toto provizorium nebylo, tak s velkou pravděpodobností bychom v žádném přebytku nebyli. Takže není to znak, jak říkám toho, že by už snad se realizovala ta opatření, na ozdravení veřejných financí. Spíše je to náznak toho, že tedy se teprve vytváří plán, jak ozdravit veřejné finance. Ten plán s sebou přináší právě provizorium a v jeho důsledku, v důsledku toho, že jsou kvůli provizoriu omezeny výdaje, tak právě jsme se dočkali přebytku. Ale je to, jak říkám, spíše zatím statistická záležitost, než že by v tom byl opravdu nějaký už věcný efekt.

Vladimír KROC, moderátor
Dnes večer má jednat pětikoalice o návrhu letošního státního rozpočtu. Jak moc tedy vadí to rozpočtové provizorium? Třeba neziskové organizace si stěžují, že jim to hodně komplikuje práci. Nevědí, s jakým rozpočtem ony budou moci pracovat.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Je to komplikace. Čím delší provizorium je, tím samozřejmě horší pro celou ekonomiku, protože to vytváří, jak říkáte nejistotu. Také jsou omezeny možnosti spolufinancování investic z těch evropských programů. Například a vidíme i že, že to vlastně hýbe tou statistikou, že se dostáváme do plusu, přebytku. Ač vlastně v té realitě tomu nic moc neodpovídá, že jedno ty na, ten přebytek, který vlastně realizujeme, nyní bude vykoupen zase schodky v těch příštích měsících, až už tedy provizorium nebude. Protože vláda se zavázala vlastně to provizorium udržet nejdéle do konce března, respektive, že do konce března už musí být na stole nový rozpočet. Já si myslím, že ten nový rozpočet přijde, že bude záležitostí, troufám si říct nejbližších dnů maximálně, maximálně týdnů. A bude spíš zajímavé, kde tedy bude vláda v tomto novém rozpočtu nalézat ty 10 miliardové nebo ty úspory v řádech desítek miliard, jak deklarovala.

Vladimír KROC, moderátor
Na závěr poslední téma. Evropská komise uznala jadernou energii a plyn alespoň dočasně jako udržitelné zdroje. Jak je to pro nás důležité?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Je to příznivá zpráva, byť samozřejmě v rámci možností a nelze ji přeceňovat, protože přece jenom je to doprovázeno celou řadou omezujících podmínek. Ale i tyto některé podmínky byly prolomeny. Je určitě pozitivní to, že se vrací vlastně na stůl, že se uznává celoevropsky jádro i plyn jako udržitelný zdroj alespoň po nějakou dobu. A to je právě klíčové. Protože jestliže to bude na příliš krátkou dobu, tak to z hlediska vlastně české ekonomiky nic neřeší. Pokud to bude na delší dobu, tak to samozřejmě je velice příznivé. A je tam také otázka vůbec zajištění infrastruktury. Například otázka jaderného úložiště. Tady ten termín, který Česká republika považuje za realistický je, že takové úložiště může být do roku 2060 postaveno. Brusel vlastně lpí na tom, aby to byl rok 2050. Takže tady dochází, právě to je jeden z příkladů toho, že vlastně Brusel je pro nějaké kratší termíny než my. A kde je třeba ještě další jednání tak, aby to bylo pro Českou republiku schůdné. Ale to, že vůbec tedy jádro a plyn se vrací na stůl a jsou, byť za jistých podmínek uznány jakožto udržitelné, je jednoznačně příznivou zprávou. Protože náš energetický mix se bez jádra troufám si říct, nemůže nikdy obejít.

Vladimír KROC, moderátor
V poslední minutě, ne všichni pro takový postoj ale mají pochopení.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Ne všichni. Je to docela zajímavý mix institucí, organizací. Protože proti jsou třeba Zelení. Kde bych to předpokládal. Zelení, například z Rakouska, z Lucemburska. Samozřejmě Německo se ostře vymezuje vůči jaderné energetice. Na straně druhé ovšem je doprovází největší banky z Wall Street. Největší americké banky, které v uplynulých letech vsadily na investice. Ono se to označuje třemi písmenky ISG. To znamená investice do udržitelných jak společensky tak environmentálně tak i z hlediska odpovědnosti vůči společnosti, udržitelných firem a společnosti. Jaksi toto jim trochu hází vidle do toho jejich konceptu. Jaké investování vlastně budou prosazovat, protože jestliže bude uznáno jádro a plyn, tak to trochu rozhodilo ten jejich byznys model, který měli na tomto odpovědném investování založený. Takže vlastně tvoří nyní jeden šek s environmentalisty. Tito finančníci z Wallstreetu, což je určitě paradoxní.

Vladimír KROC, moderátor
To byl v pořadu Jak to vidí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Děkuju, na shledanou.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Hezký den, na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.