Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda – 24. května 2022

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity bank. Dobrý den.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Naše dnešní témata: proč většina Čechů hodnotí pomoc vlády lidem kvůli inflaci jako nedostatečnou, co zvýšilo zájem o akcie ČEZu? Bude z konfliktu mezi Ruskem a Západem profitovat Čína? Nakolik poznají čeští řidiči snížení spotřební daně na pohonné hmoty? Jak se staví jednotlivé členské země unie k platbě rubly za ruskou ropu a plyn? A díky čemu koruna posiluje? Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. /ukázka/

Vladimír KROC, moderátor
Podle průzkumu agentury STEM/MARK 70 % dotázaných považuje pomoc vlády občanům s následky inflace za nedostatečnou. Mají pravdu?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Zatím vláda skutečně příliš nečiní, ona se snaží tu situaci vysedět, ale ten hlavní inflační úder bohužel ještě přijde, takže ve druhé polovině letošního roku vláda bude muset dělat razantnější kroky. Vláda také, respektive strany, které ji tvoří, slibovaly před volbami velké úspory v řádu desítek, ba stovek miliard, ale zatím k tomuto nepřikročily. Objektivně jim toto ztížila samozřejmě válka na Ukrajině, ale i tak by měly více tedy hledat úsporná opatření, a kvůli tomu nebo díky tomu pak snižovat daně a ulevit lidem od té inflace, ale toto se zatím vůbec neděje. Takže vláda zatím tak nějak nekoná a myslím si, že ji ten hlavní náraz bohužel ještě čeká.

Vladimír KROC, moderátor
Kvůli čemu očekáváte další inflační atak?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Sama centrální banka prognózuje, a shoduje se na tom většina ekonomů, že ten hlavní inflační atak je ještě před námi, protože inflace je setrvačný jev, ta jen tak neodezní. Má nějaký vývoj a my jsme stále v tom vzestupném stadiu, protože ještě jdeme do toho kopce inflačního. Budeme na tom vrcholu doufejme v polovině letošního roku a pak budeme pomalu sestupovat, ale jenom velice pomalu, takže na úroveň té optimální inflace dvou procent bychom se dostali až v roce 2024.

Vladimír KROC, moderátor
Jenom 18 % dotázaných koaliční vládu pochválilo. Je něco, za co byste ji pochválil vy?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Já si myslím, že vláda jaksi koná dobře v tom smyslu, že opravdu snaží zamezit těm velkým fiskálním výdajům, které tak charakterizovaly tu vládu předchozí. Je navíc ve složité situace, jak už jsem avizoval, zejména kvůli válce na Ukrajině. Přesto vnímám dnes a denně rostoucí nespokojenost, frustraci lidí. Mají pocit, že když v Maďarsku se zastropovávají ceny, když se v Polsku snižuje daň z potravin, z pohonných hmot, z hnojiv, že by měli vládní představitelé v České republice také konat razantně. A toto se může obrátit proti nim politicky, takže myslím si, že tuto situaci podceňují, i když ekonomicky já si myslím, že řada těch jejich opatření a taková ta určitá zdrženlivost je na místě po těch letech prosazování.

Vladimír KROC, moderátor
Jaké má vláda fakticky řekněme páky na boj s inflací?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Klíčovým zdrojem nebo klíčovým způsobem, jak vlastně vláda může bojovat s inflací, je oblast fiskální politiky, protože to je ta klíčová oblast, kterou má vláda v gesci, a konkrétně právě třeba snižováním daní, ať už daně z přidané hodnoty nebo spotřební daně. Ale aby mělo smysl toto snížení, tak by mělo být trvalé. Ne, že na čtyři měsíce snížíme, například jako teď se vláda chystá spotřební daň z pohonných hmot, a pak zase po těch čtyřech měsících ta inflace stejně naroste, tzn. že my jen tu inflaci za cenu jedné miliardy měsíčně, co to opatření bude stát, v podstatě odsunujeme v čase inflaci. Nic tím nezískáme prakticky z toho střednědobého a dlouhodobého hlediska. Tudíž to snížení daní musí být trvalé, ale za tím účelem je třeba najít úspory jinde. Přesně ale jak vládní strany slibovaly před volbami, a to se zatím neděje, a to je ta má klíčová výtka směrem k této vládě.

Vladimír KROC, moderátor
Na svých webových stránkách ve včerejším článku tvrdíte, že centrální banky, tu českou nevyjímaje, léta cíleně roztáčely inflaci, kterou teď některé z nich vehementně brzdí zvyšováním základních úrokových sazeb. Můžete tu myšlenku vysvětlit?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Vzpomeňme si, co například centrální banka České republiky tvrdila v roce 2013, když zahajovala intervenci za slabou korunu. Tehdy bylo jejím cílem opravdu roztočit inflaci. Guvernér centrální banky tehdy říkal, jděte rychle do obchodu, nakupujte auta, nakupujte ledničky, dokonce nakupujte byty, už nebude levněji. Bylo cílem opravdu zdražit uměle lidem všechny věci. A nyní se to obrátilo proti centrální bance, protože ona roztočila tento inflační kolotoč více, než zamýšlela, a nyní neví, jak ho má zabrzdit, ale není to problém jenom české centrální banky. Je to problém i světových centrálních bank, americké nebo Evropské centrální banky. Je to opravdu velký problém a ukazuje se, že jsme nedomysleli, teď mířím do svých řad, do řad ekonomů, úplně to, jakým způsobem tedy tu inflaci vytvořit tak, abychom ji ale uměli zase v ten správný čas zabrzdit. V tomto jsme selhali.

Vladimír KROC, moderátor
Takže to vypadá, že jsme odbrzdili vlak a teď jsme zjistili, že nemáme dost silné brzdy, účinné.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Přesně tak.

Vladimír KROC, moderátor
Proč je deflace považována za nezdravou?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Deflace je zdravá, pokud to je deflace plynoucí z technologického pokroku. Třeba, když jdete do prodejny s elektronikou, tak tam vnímáte kontinuální pokles cen. Televizor plazmový velký stál v roce 2004 sto tisíc korun, dnes daleko lepší televizi s připojením internet, a tak dál máte za 15 000 Kč. Ale máme i špatnou deflaci. To je deflace, kdy firmy musí snižovat své stavy zaměstnanecké, protože tím, jak klesají ceny v ekonomice, což je deflace, nepokryjí ty své náklady, protože nemají dostatečný příjem a musí kvůli tomu propouštět. Tomu se říká deflační spirála. Z této deflace měly centrální banky v uplynulých 10 letech strach, a proto se snažily uměle vyvolat inflaci.

Vladimír KROC, moderátor
Možná vysvětleme, co je stagflace?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Stagflace je snad nejhorší možný stav, to je růst cen, tedy inflace, citelný růst cen spojený s růstem nezaměstnanosti, opět citelným. A toto je velká hrozba, že nás stagflace čeká, protože to stag znamená v tom slově právě stagnace, dokonce ekonomický útlum spojený právě s růstem míry nezaměstnanosti.

Vladimír KROC, moderátor
Tuším, že předpovídáte, že hrozí u nás, že je to velmi reálné.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Určitě. Je to velmi reálné nejen u nás, ale i ve světě. Ta pravděpodobnost je zhruba 70-80 %.

Vladimír KROC, moderátor
Ale ta nezaměstnanost je stále nízká u nás.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Nezaměstnanost je tzv. zpozdilý ukazatel, tzn. že trvá nějakou dobu, než se opravdu projeví. Máme předstihové ukazatele, ty už právě ukazují na tu stagflaci. Pak máme ukazatele v reálném čase, ty budou řekněme, pokud bude stagflace ve druhé polovině roku, v příštím roce, ukazovat na stagflaci právě tehdy. A pak máme míru nezaměstnanosti a ta je zpozdilá. Takže ta se může projevit třeba až v příštím roce. Proč je zpozdilá? Protože trvá nějakou dobu, než se firmy odhodlají k propouštění lidí. To je vlastně ten poslední krok, potřeba osekávání jiných nákladů, než začnou propouštět. Zvláště v situaci, jako je v Česku, kdy vlastně obtížně hledají náhradní zaměstnance na tom přepáleném trhu práce, takže k tomu nepřistoupí dříve než v příštím roce, k nějakému citelnějšímu propouštění, a také samotné propuštění není hned, to trvá kvůli výpovědním dobám třeba několik měsíců, a to samozřejmě všechno vede k tomu, že je to zpozdilý ukazatel.

Vladimír KROC, moderátor
Vyrozuměl jsem správně, že vlastně souhlasíte s postojem prezidenta, že ta inflace je spíš importovaná, a že v takovém případě ji zvyšování úrokových sazeb centrální bankou nesníží?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Myslím si, že centrální banka konala převážně dobře, že zvyšovala úrokové sazby v těch uplynulých letech, ne letech, ale měsících spíše, ona začala zhruba před necelým rokem. Nyní však už se ukazuje, že ani v těch inflačních očekáváních my nevidíme nějaké zmírňování toho inflačního napětí, tudíž opravdu se zdá, že převážně ta inflace je dovážena, nákladová, a s tím centrální banka zmůže jen velmi málo. A navíc... Samozřejmě česká centrální banka. A navíc se ukazuje, že prostě ta její politika narazila na určitý bod obratu, kdy právě tím přílišným zvyšováním úroků už spíše přináší problémy v podobě třeba zadušení podnikatelském sektoru, protože samozřejmě ruku v ruce s tím zdražují firmám úvěry, a to je klíčová brzda dalšího ekonomického rozvoje.

Vladimír KROC, moderátor
Proč při oznámení jména příštího guvernéra klesla koruna, že Česká národní banka pak musela intervenovat pro její posílení?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Nový guvernér je takzvaně holubičí, tzn. že on skutečně chce prosazovat takovou měnovou politiku, že nebude, bude se snažit nezvyšovat tolik úrokové sazby, jako tak činí ta stávající bankovní rada vedená ještě Jiřím Rusnokem...

Vladimír KROC, moderátor
Nutno říci, že v tomto složení zatím má jeden hlas, i když rozhoduje třeba při rovnosti hlasů, ale záleží, jak se bude vyvíjet obsazení té bankovní rady dál.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Přesně tak, má jeden hlas, ovšem ještě jeho kolega, profesor Dědek hlasuje také kontinuálně, konzistentně pro ponechávání sazeb, takže jsou dva. Pokud by se stalo to, že by pan prezident nejmenoval do bankovní rady místo pana guvernéra Rusnoka odcházejícího nějakou holubici, tzn. člověka, který právě razí podobnou politiku měnovou jako přicházející pan guvernér Michl, tak v takovém případě už se ta situace začne proměňovat, už to máte tři ku čtyřem. A pokud by ne... Že bude ještě rozhodovat o tom, zda znovu jmenuje dva členy bankovní rady, kterým končí funkční období, a pokud i místo nich by dosadil holubice, tak vlastně už v létě bude poměr sil nikoliv dva ku pěti ve prospěch holubic, v neprospěch holubic, ale bude to čtyři ku třem ve prospěch holubic nad jestřáby. Zdravě zvyšují sazby, aby zabránili inflaci.

Vladimír KROC, moderátor
Co tedy znamená, že teď koruna posiluje? Díky čemu?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Kvůli intervenci České národní banky, protože ona se vylekala toho, co se stalo, když nastoupil nový guvernér, nebo když byl tedy lépe řečeno jmenován, on nastoupí až od července. A dokonce se stala nezvyklá věc naprosto, protože jeden z bankovních radní, pan Holub, ale to nemá nic společného s tím, že je holubice, on je právě jestřáb, ale tento jestřáb Holub tedy řekl v médiích minulý týden, že to oslabení koruny bylo žlutou kartou novém guvernérovi. Rozumíte, podřízený nového guvernéra ho takto v podstatě kritizoval. To se v celé historii centrální banky nestalo a ukazuje to na velké tenze, velké napětí, které nyní bude po nástupu nového guvernéra. Bude to velice zajímavá, z pohledu ekonoma, situace a je to určitá detektivka řekněme z pohledu ekonoma, samozřejmě ne běžné populace zřejmě.

Vladimír KROC, moderátor
No, končící guvernér centrální banky Jiří Rusnok avizoval, že bankovní rada zřejmě zvýší základní úrokové sazby v červnu znovu asi na 6 %. Co by to znamenalo pro cenu hypoték?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Hypotéky určitě dále zdraží. Tady je velká hrozba dokonce, že hypotéky můžou jít až na 10 %, tam nebyly od roku 1999. Nyní totiž je pravděpodobné, že my neskončíme na těch šesti, na šesti 25, šesti a půl procenta, ale mnohé banky už předpokládají, že to půjde až na sedmičku, to je základní úroková sazba České národní banky. Tzn., byli bychom někde zpátky v čase v roce 1999, tak vysoké základní sazby v České republice nikdy nebyly od té doby. No, a to by znamenalo, že se tak trochu vrátíme, i co se týče těch hypoték, do té doby. On se ten trh hypoteční realitní samozřejmě za těch více než 20 let, skoro čtvrtstoletí, změnil, takže nelze úplně říci, tak jak byla tehdy základní sazba centrální banky 7 % a hypotéky 10 %, bude to tak i teď, ale určitě to hrozí. A myslím si, že ty hypotéky ještě citelně zdraží nad úroveň, kde jsou nyní, což už je sama o sobě vysoká úroveň.

Vladimír KROC, moderátor
Proč podle vás není pravdou, že nemovitosti jsou pojistkou proti stagflaci?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Nepotvrzují to dlouholeté výzkumy. Nepotvrzují to léta výzkumů, například ze Spojených států. To reálné zhodnocení, očištěné o inflaci v době rapidní inflace v posledních 100 letech v případě nemovitostí, je -2 %. Tzn., není to žádná katastrofa, ale tak tak řekněme pokryjí tu inflaci, ale rozhodně na nich nezbohatnete během rapidní inflace.

Vladimír KROC, moderátor
Co by nás tedy ochránilo lépe?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Investice do toho, co způsobuje inflaci, tzn. do surovin, anebo do měn států, které jsou surovinově bohaté, ale zároveň nejsou tak geopoliticky nevyzpytatelné jako Rusko. Mám na mysli třeba Austrálii, Kanadu, ale i švýcarský frank. Ale konkrétně do těchto surovin lze investovat prostřednictvím termínových kontraktů i z hlediska běžného našeho posluchače, který nás nyní poslouchá. Může si otevřít účet u některého makléře v České republice, my to nejsme, takže nedělám sobě reklamu, a může investovat tedy místo do akcií třeba do termínového kontraktu na ropu, na plyn, na pšenici.

Vladimír KROC, moderátor
Naším hostem je ekonom Lukáš Kovanda. /ukázka/

Vladimír KROC, moderátor
Zvyšující se ceny od začátku letošního roku zatím u Čechů příliš neovlivnily nákupy zboží dlouhodobé spotřeby. Lidé si ho většinou pořizují z úspor a z běžné výplaty. Obavu z růstu inflace nejvíc urychlila nákup zařízení na posílení energetické soběstačnosti. To je asi logické.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Jednoznačně. Lidé správně vyhodnocují tu situaci a opravdu ty energie budou zdražovat i v příštích letech, to není nějaký jednorázový šok. Nečekejme, že se ty energie kdy vrátí na tu úroveň, kde byly před pandemií, kde byly dokonce před válkou na Ukrajině. Bohužel, ta situace je kritická, všichni to víme a je rozumné činit ty kroky, které vlastně zvýší úspornost. Lidé si instalují třeba solární panely na střechy, ale samozřejmě je třeba volit správně mezi i těmi konvenčními fosilními palivy tak, aby lidé neprodělávali kalhoty.

Vladimír KROC, moderátor
Inflace je nejvíc škodlivá nespravedlivým přeskupováním bohatství. Bohatí dále bohatnou, chudí dále chudnou, to jste napsal na svém twitterovém účtu. Co to je Cantillonův efekt?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Cantillonův efekt je efekt pojmenovaný po tomto ekonomovi, který vlastně upozorňoval, že největším zlem inflace není možná tak primárně, jak to vnímá běžná veřejnost, to samotné zdražování, ale ono ještě pod rouškou tohoto zdražování dochází k přeskupování majetku od chudých k bohatým, protože chudí dále chudnou, bohatí dále bohatnou. Je to velká nespravedlnost. Je to dáno tím, že inflace je vyvolána novými penězi v ekonomice, takzvaně tištěnými a k těmto penězům se nejprve dostávají velké korporace, velké finanční domy, banky, fondy. A ony nakupují s těmi novými penězi, získanými prostřednictvím centrální banky, a tím, že snižuje úrokové sazby, získávají tyto peníze jako první. Oni nakupují ještě za ty nezvýšené ceny. Tím, jak je pak používají, tak se ceny zvyšují, a když se dostanou ty peníze k dalším v řadě, což jsou běžné domácnosti, rozvojové země, chudina, tak už právě mezitím ti bohatí ty ceny zvýší. Oni na tom vydělají třeba spekulací a pak ostrouhají ti chudí a rozevírají se dále nůžky bohatství ve společnosti.

Vladimír KROC, moderátor
Akcie ČEZu rostou, co způsobilo tak velkou poptávku po nich?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Je to plán vlády. Je to plán vlády na to dělit ČEZ, protože vláda, samozřejmě, jak jsme si to tady říkali na začátku, zatím příliš nekoná proti inflaci a jedním z těch kroků bude pravděpodobně rozdělení ČEZu. Tzn., ona část ČEZu vyčlení a získá ji zcela pod svoji kontrolu, a to bude ta část ČEZu, která bude zodpovědná například za výstavbu jaderných bloků nových. Ale tím, že vláda získá plnou kontrolu nad touto částí ČEZu, protože není čas jet ze 70 % vlastně na /nesrozumitelné/ vládu, takže ona nemá neomezená práva nad ní, ale nyní bude mít díky vydělení a bude moci tedy regulovat ceny elektřiny. Nyní nemůže, protože 30 % akcionářů do toho kecá, když to řeknu takhle, a ti si nepřejí, aby byla elektřina levná, oni vydělávají na drahé elektřině, což je mimochodem další dobrý způsob, jak vydělávat v této době inflace, investovat do akcií energetických firem.

Vladimír KROC, moderátor
/nesrozumitelné/

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Takže ti vydělávají na elektřině drahé.

Vladimír KROC, moderátor
Rozumím.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
No a tím, že to je tak drahé, tak se vláda snaží zregulovat cenu elektřiny, snížit její cenu domácnostem a firmám, ale kvůli tomu potřebuje vydělit část toho ČEZu, který je zodpovědný za tu elektřinu. Až to udělá, tak vlastně bude happy. A proč rostou ty akcie? Protože tím vezme pod svá křídla i tu jadernou energetiku a ta je z hlediska těch drobných akcionářů hrozně riskantní. Oni jsou rádi, že se toho zbaví, protože investovat do něčeho, co staví Dukovany, je velice nejisté, protože to je dlouhodobá návratnost a může se stát cokoliv. Většina dnešních projektů jaderných elektráren se hrozně prodražuje, a snižuje pak zisk, i zisk na akciích těch firem, takže akcionáři budou rádi, že to celé převezme stát.

Vladimír KROC, moderátor
No a mít akcie ČEZu, vsadil byste na další posilování, anebo je případně prodal, protože se tak nejlépe zhodnotí v tuto chvíli?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Pokud dojde k tomu vydělení, tak si myslím, že je tam ještě potenciál k dalšímu růstu akcií ČEZu.

Vladimír KROC, moderátor
Říkáte, že klíčovým zdrojem té nejrapidnější inflace za posledních několik desítek let jsou zdražující pohonné hmoty. Proč benzín v Česku znovu dramaticky zdražuje, a víc než nafta?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
To je velmi případná otázka, protože je velká sháňka po benzínu. Je to i kvůli sankcím na Rusko, protože stále se ve vzduchu vznáší to, že bychom jakožto Evropská unie uvalili embargo na ruskou ropu, ale také na ruský benzín, respektive produkty z ropy, na ruskou naftu, ale v tuto chvíli, pod vlivem této paniky z tohoto embarga se v Evropě zvedá velká poptávka po benzínu. Podobné to bylo v březnu s naftou, nyní je to s benzínem, takže proto jako by benzín dohání cenově naftu.

Vladimír KROC, moderátor
Mohou tedy řidiči v červnu vůbec poznat to snížení spotřební daně o půl druhé koruny?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Nepoznají to a je to velká chyba vlády, že toto učinila, protože my budeme platit miliardu korun měsíčně za něco, co řidiči vůbec nepoznají. Vezměte si, v minulém týdnu zdražil benzín, právě o něm jsme hovořili, během pěti dnů o korunu 60 na litr. A nyní, když vláda sníží spotřební daň o korunu 50, tak to snížení faktické pro řidiče bude třeba koruna 20. Takže vlastně to zlevnění bude o méně, než jak narostl během několika dnů v minulém týdnu ten benzín, takže nikdo nic nepozná. To se svede na pohyby cen ropy a opozice řekne, no, my jsme nic nepoznali. Je to krok, který je slabý, který nikdo nepozná, nikdo pořádně nepocítí, a přesto nás stojí docela dost peněz.

Vladimír KROC, moderátor
Ceny pohonných moci sice rostou do dříve bych řekl nepředstavitelných výšek, ale nezdá se, že by to nějak ovlivnilo naše zvyklosti, aut na silnicích rozhodně neubývá, zřejmě se v tomto směru neomezujeme. Čím to?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Musíme si říci, že přes to všechno hlásání o tom, jak jsou pohonné hmoty drahé, ve vztahu k naší průměrné mzdě nejsou třeba ani tak drahé, jako byly v roce 2012, protože ta hrubá mzda měsíční průměrná vzrostla od té doby daleko citelněji než pohonné hmoty. I se započítáním toho rekordního cenového růstu v měsíci březnu. Takže my jsme prostě bohatí, když to řeknu takto, natolik, že ty pohonné hmoty pro nás jsou nyní relativně levnější, než byly třeba v roce 2012 nebo i v některých jiných letech. Velký cenový šok kdysi nastal třeba v roce 1990, když jsme přicházeli na tržní ekonomiku, takže už jsme zažili období, kdy ve vztahu k průměrné mzdě vlastně byly ty pohonné hmoty daleko dražší, a teprve za takové situace budeme pozorovat pokles sháňky lidí po pohonných hmotách. Zatím je to taková trochu bouře ve sklenici vody, ale já nechci zase bagatelizovat dopad, který to má třeba na dopravce. To určitě, tam je ten dopad tíživý.

Vladimír KROC, moderátor
A promítá se to vlastně do všech cen.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
A promítá se to do všech cen.

Vladimír KROC, moderátor
V komentáři pro Reflex jste napsal: "Brusel se Moskvě podvolí. Evropská komise totiž čeká nový plán, jak mají odběratelé v Evropské unii Putinovi za plyn platit a bude to v rublech, jak si ruský prezident přeje." Přístup jednotlivých zemí je ale rozdílný, ne?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Je to tak. Země Polsko, Bulharsko, Finsko odmítly otevřít svůj rublový účet u Ruska, respektive u ruské státní banky Gazprom banka. Zatímco ostatní země, respektive odběratelé plynu z těchto zemí, tak si ten rublový účet otevírají. A Evropská komise vlastně nejprve říkala, to otevření rublového účtu je proti našim vlastním sankcím proti Rusku a nyní nad tím přivírá oči, protože myslím, že trochu couvla poté, co Putin opravdu vypnul plyn právě Polsku a Bulharsku, a obává se, a je tam i tlak třeba velkých průmyslových podniků z Itálie a Německa, toho, že by opravdu vypnul plyn i těmto velkým evropským ekonomikám. Což by byl opravdu značný problém a znamenalo by to problém i pro Českou republiku, protože my sice máme takřka ze sta procent ruský plyn, ale ten k nám proudí přes Německo. Jestliže by Putin vypnul plyn Německu, no tak my jsme nahraní.

Vladimír KROC, moderátor
Nakolik to ale posiluje v této situaci Putin?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Putin to určitě vzkáže svému vlastnímu obyvatelstvu, že jako je silný a že dokázal dostat Evropskou komisi do kouta, ale on také udělal ústupky, zase si neříkejme, že jemu je to zcela jedno, že kdyby vypnul plyn, že je to nepoškodí. On vlastně například řekl, respektive Gazprom, ten ruský plynárenský podnik v rukou Kremlu řekl, že, dobře, ta směna z těch EUR či dolarů, až nám zaplatíte za ten plyn, nebude přes centrální banku naši nijak sankcionována a on to udělá přes národní zúčtovací středisko, které sankcionované není. Takže i na straně Kremlu jsou ústupky, není to tak, že by se čistě podvoloval Brusel, ale na obou stranách si všímáme prostě určité snahy nedopustit, aby ten plyn přestal téci hlavně Německu, Itálii, ale zároveň neztratit tvář, poté, co jaksi koncem března tady byl ten výnos Kremlu o tom, že se bude platit v rublech, ale od té doby je tam určitá diplomacie a určitá hra. Tedy ustoupit dále, aby plyn plynul, ale aby žádná ze stran neztratila u veřejnosti své tvář.

Vladimír KROC, moderátor
To byl v pořadu Jak to vidí hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda. Já vám děkuju za váš čas, mějte se hezky, na shledanou.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank
Na shledanou. Děkuji za pozvání.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.