Pozor, IQ dětí se snižuje. A mohou za to sociální sítě, varuje odborník na lidský mozek
Lachtana vycvičíte pomocí ryby, člověka prý pomocí lajku na sociální síti. „Jsme mnohem zmapovatelnější, než si myslíme,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou neurolog a odborník na lidský mozek Martin Jan Stránský.
Funkční magnetická rezonance toho o vás zjistí hodně: jakou máte oblíbenou barvu, sexuální orientaci nebo třeba zda máte sklony k nevěře. Od takto detailních znalostí o člověku už je jen krůček k novému oboru dnešní doby – takzvanému neuromarketingu.
„Například tvorba sociálních sítí dnes jde jen přes neuromarketing, buď přímo, nebo nepřímo. V určitých případech se dokonce měří hladina dopaminu v mozku, zvlášť programy z Facebooku byly přímo vytvořeny s tímto konceptem,“ upozorňuje odborník. „Náš vývoj je podmíněn dvěma základními potřebami: poznat zákony přírody a patřit do nějaké skupiny. Málokdo dokáže být šťastný sám.“
Lajky na Facebooku přinášejí závislost na dopaminu.
Martin Jan Stránský
Důsledky přitom mohou být nedozírné. Obzvlášť když dojde na děti. „Stupidifikuje je to. Blbnou. IQ přestává růst, přestávají mít slovník, přestávají umět řešit problémy. Nedospějí,“ varuje. „Spoléháme na technologii a internet, zapadáme do používání sociálních sítí. Takže nepoužíváme procesy, které jsme jako homo sapiens používali během předchozích 200 tisíc let.“
Děsí mě analfabetismus dnešní mládeže. Společnost nedrží pohromadě, říká psychiatr Radkin Honzák
Emoce jsou nakažlivé. A přestože „nakazit“ druhého radostí je prý daleko těžší než „nakazit“ ho strachem, nemá smysl přestat to zkoušet. Alespoň podle psychiatra Radkina Honzáka. „Je to záslužné. Veselý organismus je totiž úplně jiný než organismus vzteklý nebo ustrašený,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Změny na mozku
Změny, ke kterým v posledních letech v souvislosti s rozvojem technologií a sociálních sítí dochází, jsou už prý na mozku přímo viditelné. „A existuje přímá korelace s mírou používání. V určitých částech mozku doslova slábne neurochemická aktivita, určité struktury se zmenšují nebo mizí. Změny se dějí hlavně v bazální oblasti centrálního laloku.“
Nejde prý ale jen o kognitivní schopnosti, které moderní technologie mění. Ale i o subjektivní pocit štěstí. „Naše děti jsou méně šťastné než my. A my jsme méně šťastní, než byli naši rodiče,“ upozorňuje Martin Jan Stránský.
Související
-
Jak koronavirus ovlivní české školství? Učitelé musí slevit, domnívá se odborník na vzdělávání
Pandemie koronaviru může mít na společnost minimálně jeden dobrý vliv. Výrazně přispěje k digitalizaci školství, soudí Bob Kartous, specialista na vzdělávání.
-
Na cestu dostanou jen hotovost. Jak vypadá život dětí, které v 18 letech opustí dětský domov?
Jak vypadá život dětí, které v 18 letech opouštějí dětské domovy? Hosty jsou Klára Chábová, předsedkyně spolku Mimo domov, a Olga Mistrová.
-
Škodlivé sociální sítě? České ‚děti online‘ jsou spokojené a žijí zdravě, uvádí studie
Čeští výzkumníci ukázali, že normální i intenzivní uživatelé sociálních sítí jsou spokojeni se životem, mají dobré vztahy se spolužáky, zdravé stravovací návyky i kladný vztah k pohybu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
