Pozor, IQ dětí se snižuje. A mohou za to sociální sítě, varuje odborník na lidský mozek

Martin Jan Stránský

Lachtana vycvičíte pomocí ryby, člověka prý pomocí lajku na sociální síti. „Jsme mnohem zmapovatelnější, než si myslíme,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou neurolog a odborník na lidský mozek Martin Jan Stránský.

Funkční magnetická rezonance toho o vás zjistí hodně: jakou máte oblíbenou barvu, sexuální orientaci nebo třeba zda máte sklony k nevěře. Od takto detailních znalostí o člověku už je jen krůček k novému oboru dnešní doby – takzvanému neuromarketingu. 

„Například tvorba sociálních sítí dnes jde jen přes neuromarketing, buď přímo, nebo nepřímo. V určitých případech se dokonce měří hladina dopaminu v mozku, zvlášť programy z Facebooku byly přímo vytvořeny s tímto konceptem,“ upozorňuje odborník. „Náš vývoj je podmíněn dvěma základními potřebami: poznat zákony přírody a patřit do nějaké skupiny. Málokdo dokáže být šťastný sám.“

Lajky na Facebooku přinášejí závislost na dopaminu.
Martin Jan Stránský

Důsledky přitom mohou být nedozírné. Obzvlášť když dojde na děti. „Stupidifikuje je to. Blbnou. IQ přestává růst, přestávají mít slovník, přestávají umět řešit problémy. Nedospějí,“ varuje. „Spoléháme na technologii a internet, zapadáme do používání sociálních sítí. Takže nepoužíváme procesy, které jsme jako homo sapiens používali během předchozích 200 tisíc let.“

Děsí mě analfabetismus dnešní mládeže. Společnost nedrží pohromadě, říká psychiatr Radkin Honzák

Psychiatr Radkin Honzák

Emoce jsou nakažlivé. A přestože „nakazit“ druhého radostí je prý daleko těžší než „nakazit“ ho strachem, nemá smysl přestat to zkoušet. Alespoň podle psychiatra Radkina Honzáka. „Je to záslužné. Veselý organismus je totiž úplně jiný než organismus vzteklý nebo ustrašený,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou.

Změny na mozku

Změny, ke kterým v posledních letech v souvislosti s rozvojem technologií a sociálních sítí dochází, jsou už prý na mozku přímo viditelné. „A existuje přímá korelace s mírou používání. V určitých částech mozku doslova slábne neurochemická aktivita, určité struktury se zmenšují nebo mizí. Změny se dějí hlavně v bazální oblasti centrálního laloku.“

Nejde prý ale jen o kognitivní schopnosti, které moderní technologie mění. Ale i o subjektivní pocit štěstí. „Naše děti jsou méně šťastné než my. A my jsme méně šťastní, než byli naši rodiče,“ upozorňuje Martin Jan Stránský. 

Související