Pod šable! Aj pod obušky! Masopust neboli fašank na jihovýchodní Moravě má podobu mužských mečových tanců

Masopust, ostatky, končiny. Času divokého nevázaného veselí, který přichází každoročně v únoru, se na jihovýchodě Moravy, v Bílých Karpatech poblíž moravsko-slovenské hranice, říká fašank.

Je charakteristický typickými písněmi, které se jindy a jinde nezpívají, a především specifickými mužskými tanci s meči a šavlemi. Původní podoba fašanku z přelomu 18. a 19. století se dochovala především v obcích Strání, Bystřice pod Lopeníkem a Komňa.

V každé obci má mečový tanec jinou podobu a jinak se také říká mužům, kteří je tančí. Na Strání jsou to Fašančáré, v Komni Skakúni, v Bystřici pod Lopeníkem Bobkovníci, jinde Podšabláré.

Festivalu masopustních tradic, mečové tance

Písemné prameny o mužských mečových tancích jsou z konce 18. století a podle etnografů vznikly jako zvláštní mix obětních obřadů, dvorních turnajů a dovednostních soubojů strážců moravsko-uherské hranice.

V obci Strání se dokonce tanec zvaný „Pod šable“ udržel natolik intenzivně, že dal za vznik mezinárodnímu fašankovému festivalu. Hrávají na něm cimbálové muziky Olšava z Uherského Brodu a Strýci ze Strání. Po stopách divokých mužských mečových tanců se do Bánova, Bystřice pod Lopeníkem, do Komně a na Strání vypravila Markéta Ševčíková.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.