Počátky filmového festivalu

Kroča: Film je magie, film je kouzlo, film je denní potřeba desítek miliónů lidí na celém světě.

Slova festivalového historika Květoslava Kroči přesně vystihují pocity, které vedly ke zrodu jedné z prvních mezinárodních přehlídek filmu. Předcházely jí mohutné a rychlé přípravy. Hned po válce došlo ke znárodnění československé kinematografie. Karlovarský festival tak vlastně vznikl jako jeden z nástrojů ideologie komunistů, kteří chtěli převzít moc ve státě a ukázat světu, jak znárodněné filmové umění funguje. Mnoho z nich pak stálo u zrodu festivalu. Myšlenka mezinárodní přehlídky se podle oficiálních pramenů zrodila v hlavě Antonína Martina Brousila.

Kroča: To byl tehdy filmový novinář, pracoval v Zemědělských novinách, s dobrým vztahem k filmu. Ten je původcem vzniku festivalu. Protlačoval ho pak přes Kopeckého, Nezvala, směrem na vládu, která potom požadavku vyhověla a kupodivu během tři čtvrtě roku dokázali festival zorganizovat.

Jako první zřejmě přišel s festivalovým nápadem Milan Maxa. Sedmdesátiletý doktor a nadšenec, kterého nacisti vyhnali hned po Mnichovu. Ve městě, kde převažovalo německé obyvatelstvo se stal jakýmsi šéfem národního výboru a už pár měsíců před Brousilem chtěl uspořádat přehlídku světové filmové tvorby. V Karlových Varech přitom probíhal odsun Němců a protože česká kinematografie si i po válce zachovala ve srovnání s ostatními zeměmi vysoký standard, měli čeští filmaři poměrně usnadněný start.

Kroča: Německo bylo rozbité, Poláci nebyli v podstatě nic, měli několik kin, ostatní byli němci zlikvidovány. Maďarsko byl poražený stát a tak by se dalo pokračovat dále.

Doplňuje Květoslav Kroča, člověk, který napsal kroniku karlovarského festivalu. Právě proto se podařilo uspořádat v západních Čechách první mezinárodní filmový festival v osvobozené Evropě.

Líčka: V té době to skutečně byla věc odvážná a mimořádná. Festivalů ještě nebylo mnoho jako je tomu dnes, ale pouze několik. Šťastným počinem bylo, že zakladatelé si vzali vzor v Benátkách, výletním a lázeňském městě, později i Cannes. V Berlíně a Torontu už takové klima není.

Říká historik z Národního filmového archivu Milan Líčka. Dějištěm festivalu nebyly ještě přímo Karlovy Vary ale Mariánské lázně.

Kroča: Tam probíhaly první projekce, semináře, konference a další jednání patřící k festivalu. Karlovy Vary vybudovaly velice rychle letní kino, ale byly až na druhém místě. Tam se přivážely filmy z Mariánských Lázní druhý nebo třetí den, ale díky tomuto kinu měly velikou návštěvnost.

Pouhý rok po válce se samozřejmě projevil nejen v organizaci a zázemí festivalu, ale i na plátnech. I přesto byl zájem o filmy s válečnou tématikou víc než uspokojivý. Například okupační drama Václava Kubáska nazvané V horách duní - vidělo přes sedm tisíc diváků. I když první ročníky přehlídky byly nesoutěžní, zúčastnit se festivalu mohly jen filmy pocházející ze států, které vyhrály válku nebo ze zemí neutrálních. Za výběr snímků zodpovídala sedmičlenná komise, které předsedal A.M.Brousil. Jeho kolegové tak pro první ročník vybrali celkem 13 dlouhých a 22 krátkých filmů ze sedmi států. Jak tvrdí filmoví historici, mezi snímky se objevily i vyložené skvosty.

Kroča: Na festivalu v Karlových Varech se objevovaly dlouho animované filmy. Groteska Zvířátka a Petrovští, která vznikla v novém studiu Bratři v triku pod vedením Jiřího Trnky, se stala vítězem prvního ročníku festivalu v Cannes. Stejně tak loutkový film Vánoční sen Karla Zemana.

A právě animované filmy zachraňovaly prestiž československých umělců. Od prvního ročníku v roce 1946 jsou součástí festivalu i dokumentární snímky a samozřejmě také doprovodný program. Ten se skládal většinou z koncertů, přednášek a tolik oblíbeného sportu.

Kroča: Například exhibice exmistra světa v profesionálním tenise Karla Koželuha.

K festivalu patří od prvního ročníku i filmové hvězdy. Těmi prvními se stali populární sovětští herci Nikolaj Čerkasov a Ljubov Orlovová.

Kroča: To byli nám známí lidé z předválečných filmů, třeba Celý svět se směje a dalších. Návštěvníci festivalu se obdivovali těmto hvězdám, protože byl tady určitý vztah k Sovětskému svazu.

Nedá se ale říci, že by všechny delegace byly na festivalu spokojené. Organizátorům se v poválečném nedostatku potravin a materiálu moc nedařilo uspokojit potřeby všech účastníků. První ročník patnáctidenní přehlídky přitom navštívilo několik desítek tisíc lidí.

Kroča: Bylo to hodně mladých lidí, v chudých šatech, všechno bylo na lístky.

Tvůrci i návštěvníci festivalu pendlovali mezi Mariánskými Lázněmi a Karlovými Vary. Jak se později nechal slyšet francouzský filmový teoretik Lucien Vittet, právě skončená přehlídka prý ukázala, že československý film má ve světě čestné místo. Nedá se přitom říci, do jaké míry šlo o zdvořilostní frázi nebo upřímnou kritiku. Karlovarský festival ale odstartoval s velkou noblesou i ve srovnání s ostatními světovými přehlídkami, které vznikaly teprve po něm.

Kroča: Festival v Cannes vznikl více než měsíc po festivalu v Karlových Varech.