Petr Holub: Pojďte vydělávat na obranu. Sama se nezaplatí
Premiér Petr Fiala vystoupil na pódium Strakovy akademie a před televizními kamerami s vážnou tváří oznámil: Škrtáme Velikonoční pondělí ze seznamu svátků. Příští rok už nebudeme slavit, ale pracovat. Vím, že se to bolestně dotkne mnohých, kdo si potrpěli na tradiční pomlázku. Nemáme však jinou možnost, protože nějak musíme vydělat na naši obranu.
Nejde o úplně absurdní smyšlenku. Stejný příběh se nedávno odehrál v Dánsku. Také Dánové jsou členy Severoatlantické aliance a také oni slíbili, že utratí za obranu dvě procenta hrubého domácího produktu, ve zkratce HDP.
Čtěte také
Je to ovšem dost peněz, tak se tamní premiérka Mette Frederiksenová musela rozhodnout, jak nové výdaje pokrýt. Bylo možné škrtat například v sociálních výdajích, nebo zvýšit daně, případně si půjčit – různé státy si vybírají podle svých zvyků jednu ze zmíněných možností.
Frederiksenová však zvolila čtvrtou, originální možnost. Od roku 2024 se ruší Velký den modliteb, tradiční svátek z období po Velikonocích, a vyššími výdělky občanů se prostřednictvím daní vydělá na nové zbraně.
Důchody a výsluhy důstojníků
Protože ovšem nejsme v Dánsku, ale v Česku, tak premiér Fiala Velikonoční pondělí nezrušil. Ve skutečnosti vystoupila před veřejnost ministryně obrany Jana Černochová s oznámením, že také my utratíme dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu.
Čtěte také
Je pravda, že loni jsme za armádu a související služby utratili jen 100 miliard, tedy necelé jedno a čtyři desetiny procenta. Ovšem podle rozpočtových plánů to letos budou opravdu slíbená dvě procenta, jak ostatně předepisuje loni v dubnu schválený zákon. Pozoruhodná na vystoupení ministryně Černochové je okolnost, že slovem nezmínila, kde se peníze na armádu vezmou.
Z podrobného listování státním rozpočtem vyplývá, že na to jdeme obvyklou českou cestou, tedy pomocí ostré tužky. Dvě procenta HDP letos odpovídají částce 160 miliard. Do toho se ovšem počítá 10 miliard z jiných resortů. Prostě obraně poslouží výdaje Státní správy hmotných rezerv, přidá se pár miliard ze stavby dálnic – nakonec by se ty peníze stejně utratily a příliš nezáleží na tom, jak se vykážou.
Za výdaje na obranu se ostatně v tuzemsku považují důchody a výsluhy důstojníků, anebo třeba výdaje na sportovní reprezentaci. Dohromady to ročně činí opět deset miliard.
Tak se můžeme postupně propracovat až k úvaze, podle níž stejně za obranu dvě procenta HDP neutratíme, tak se ani nemusíme starat, jak pro neexistující výdaje zajistíme příjmy.
Pro obranu Česka by jistě byla přínosnější jiná logika: Musíme rušit svátky, případně zvýšit daně nebo škrtat ve výdajích, aby byla potřebná částka k dispozici. Pak také bude mít veřejnost dostatečnou motivaci kontrolovat, že peníze na obranu skutečně půjdou.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
