Petr Hartman: Pestrá nabídka kandidátek do evropských voleb nezajistí větší zájem občanů

3. duben 2024

Nadávat na Brusel a nechodit k volbám do Evropského parlamentu. Tak by se dal shrnout postoj nemalé části občanů České republiky k fungování Evropské unie. Nezájem o evropské dění potvrzují čísla o volební účasti.

Ta se dosud v Česku nikdy nedostala nad 30 procent. Přitom průměr Evropské unie je lehce nad 50 procenty. Zkrátka volby do Evropského parlamentu nepovažuje většina českých občanů za důležité, proto se jich neúčastní.

Čtěte také

Neplatí to pro jednotlivé strany, hnutí a nejrůznější koalice. Jejich nabídka bývá tradičně pestrá. O přízeň usilují někdy s poněkud bizarními názvy. Některá uskupení se do boje o křesla v Evropském parlamentu opakovaně pouští s heslem, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Což potvrzují jejich zisky, které se počítají v desetinách procenta.

Neodradí je ani fakt, že nemají šanci přehoupnout se přes jedno procento, a tudíž nedosáhnou na příspěvek za obdržené hlasy. Patrně se utěšují tím, že náklady na většinou předem prohraný boj nebývají závratné. Hlavně kvůli tomu, že Česká republika tvoří v evropských volbách jeden volební obvod.

Proto stačí podat jednu kandidátku. Za ni musí politická uskupení zaplatit 19 tisíc korun. Nepotřebují tudíž shánět horentní sumy ani davy lidí ochotných nechat se zapsat na kandidátku. Na té může být maximálně 28 osob.

Čtěte také

Přitom při účasti ve sněmovních volbách by ideálně měly strany a hnutí sestavit hned 14 kandidátek, pro každý kraj jednu. To už vyjde na 266 tisíc korun.

Spolu, SOCDEM i Stačilo

S takovýmito počty si příliš nelámou hlavu uskupení, která mají reálné ambice získat křesla v Evropském parlamentu. Letos jich bude pro Českou republiky k dispozici 21. Při pohledu na odevzdané kandidátky by se mohlo zdát, že o ně nestojí některé zavedené politické značky.

Je to dáno tím, že se spojily do koalic. Asi nejvíce sledovaná je ta s názvem Spolu. Úspěšný projekt pro poslední sněmovní volby tentokrát otestuje svoji životnost na evropské úrovni. Přitom právě pohled na fungování Evropské unie patří k tématům, na kterých občanští demokraté hledají jen obtížně shodu s koaličními partnery, tedy s lidovci a s TOP 09. Svědčí o tom také jejich členství v rozdílných frakcích v rámci Evropského parlamentu.

Petr Hartman, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus

Při pohledu do seznamu odevzdaných kandidátek byste marně hledali komunisty. Ti jsou součástí uskupení s názvem Stačilo. Dosavadní výsledky volebních preferencí jim momentálně dávají šanci na zisk alespoň jednoho mandátu.

Podobně zatím vypadají i vyhlídky sociálních demokratů, kteří se tentokrát budou o přízeň voličů ucházet pod názvem SOCDEM. Také oni si mohou v evropských volbách otestovat, zda se pomalu vrací na politické výsluní, nebo zda se ještě pevněji usadili v politickém zákulisí.

Rozhodnou o tom hlasy těch, kteří budou ochotni k evropským volbám přijít. V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by jich měl být rekordní počet. Přitom nabídku, alespoň podle počtu odevzdaných kandidátek, mají lidé poměrně pestrou.

Autor je komentátor Českého rozhlasu.

autor: Petr Hartman
Spustit audio