Ozvěny dne - zprávy 26. února 2010

r_2100x1400_radiozurnal.png

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Stávka v dopravě v pondělí nebude. Odboráři jí odložili na čtvrtek.

osoba:
Dáme tedy parlamentu čas. A v případě, že by neschválil tuhle tu novelizaci zákona, tak 4. 3 by vyhlásíme stávku.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Největší tuzemský dodavatel zemního plynu, firma RWE Transgas, zdraží od dubna domácnostem plyn téměř o tři procenta.

osoba:
Hlavním důvodem je, že se zvýšily ceny ropy a ropných derivátů na světových trzích a v posledních měsících i oslabil kurz koruny vůči americkému dolaru.

Jan BUMBA, moderátor:
V Ostravě padl průlomový rozsudek za škody způsobené záplavami, soud rozhodl, že správce toku Povodí Odry nese vinu za povodňové škody v bývalé chemičce Ostramo Vlček.

osoba:
Způsobil například to, že do protipovodňové hráze bylo vloženo plynové potrubí, které tam podle technických norem být nesmí.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítra bude postupně až polojasno, místy přeháňky, na horách sněhové a teploty do 9 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu jsou Jana Lejpová a Jan Bumba.

Odborářská stávka se odkládá na čtvrtek

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Hezký podvečer. Vlaky i ostatní doprava pojedou v pondělí normálně. Odborářská stávka se odkládá na čtvrtek. Dopraváci tak reagují na včerejší rychlý postup vlády, která posílá do sněmovny vlastní novelu zákona o DPH. Ta má vrátit pravidla do danění zaměstnaneckých benefitů do původní podoby. Pokud ale sněmovna novelu nepřijme, stávka bude ve čtvrtek 4. března.

Jan HERGET, redaktor:
Pětihodinovou stávku plánovaly dopravní odbory na 1. března kvůli vyššímu zdanění zaměstnaneckých výhod, které platí od ledna. Dnes odboráři rozhodli, že počkají do čtvrtka. Podle Luboše Pomajbíka to nebylo jednoduché.

Luboš POMAJBÍK, šéf odborářů:
My jsme spíš řešili problémy s tím, že základní organizace, členové trvali na tom, abychom stávku udělali v mnohem masivnějším rozsahu.

Jan HERGET, redaktor:
Odboráři dali poslancům čas, aby 2. a 3. března o novele zákona rozhodli. Pokud návrh zamítnou, nebo se jednání zadrhne, stávkovat se bude ve čtvrtek.

Jindřich HLAS, Federace strojvůdců:
Délku a začátek stávky jsme ještě neurčili, ale dohodneme se na jednání 3. března podle toho, jak to dopadne v parlamentu, bychom stávku možná i prodloužili a možná začali v jiným čase.

Jan HERGET, redaktor:
Upřesnil Jindřich Hlas z Federace strojvůdců. Odboráři také chtějí dopředu vědět, jak se k vládní novele postaví jednotlivé kluby poslanců a senátorů. Jan Herget, Radiožurnál.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Pochopení pro požadavek odborářů budou mít sociální demokraté, komunisté i lidovci. Zelení budou chtít od vlády nejdřív slyšet, proč změnila názor a chce zasahovat do úsporných opatření. Jednoznačně proti nižšímu zdanění zaměstnaneckých výhod je TOP 09 a ODS. Navíc jim vadí, že sněmovna má rozhodovat pod nátlakem odborů.

Po skončení topné sezóny se zvýší ceny zemního plynu

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Po skončení topné sezóny se zvýší ceny zemního plynu. Podle společnosti RWE Transgas za něj zaplatíme od dubna o 2,9 procenta víc. Ke zdražení přistoupí také další z distributorů, společnost E.ON, která plyn dodává na jihu Čech. Přesná čísla oznámí ale až v pondělí. Jak dodává energetický expert konzultační firmy ENA Vladimír Štěpán, důvody pro zdražení plynu na trhu jsou.

Vladimír ŠTĚPÁN, energetický expert konzultační firmy ENA:
Cena ropy se zvýšila a koruna oslabila, takže z tohoto pohledu argumenty pro zvýšení této ceny domácnosti jsou oprávněné. Určitě je taky důležité zdůraznit, že k tomu zdražení dojde od 1. dubna, protože to období druhý a třetí čtvrtletí roku, ta spotřeba plynu činí jenom 20 procent pro domácnosti ročního objemu, to znamená, že tentokrát nějak výrazně domácnosti to zdražení nepostihne.

V Ostravě padl průlomový rozsudek za škody způsobené záplavami

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Povodí Odry se špatně staralo o protipovodňové hráze a nese vinu za škody způsobené záplavami v roce 1997. Takový je rozsudek Okresního soudu v Ostravě, který rozhodl ve sporu o povodňové škody v areálu bývalého Ostramo Vlček. Státnímu podniku původně hrozilo, že bude muset platit jedenáctimiliardové odškodnění. To ale soud zamítl a rozhodl, že oprávnění nárok dosahuje zhruba jedné miliardy.

Andrea ČÁNOVÁ, redaktorka:
Rok 1997, Ostravou se valila záplavová vlna. Velká voda ničila domy i zahrady.

osoba:
No, já jsem měl 6 metrů vody, tady tu chalupu nebylo vidět.

osoba:
Přesně pod rýhu, vidíte, tady přesně pod rýhu nám to zalilo tady.

Andrea ČÁNOVÁ, redaktorka:
Dnes ostravský soud jednoznačně řekl, za povodňové škody nese vinu správce toku, špatně se staral o protipovodňové hráze. Říká soudce Igor Krajdl.

Ivan POSPÍŠIL, generální ředitel Povodí Odry:
Do protipovodňové hráze bylo vloženo plynové potrubí, které tam podle technických norem být nesmí. Tím došlo k výraznému oslabení hrází, které se podstatnou měrou podílelo na jejich protržení. Ty výtky podle našeho názoru jsou neopodstatněné, jsou založeny na důkazech, které z naší strany byly zpochybněny.

Andrea ČÁNOVÁ, redaktorka:
Reagoval generální ředitel Povodí Odry Ivan Pospíšil. Pro Radiožurnál Andrea Čánová, Ostrava.

Energetická společnost ČEZ vydělala loni 52 miliard korun

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Energetická společnost ČEZ vydělala loni 52 miliard korun. Je to rekordní zisk v historii společnosti a vůbec v Česku. Podle generálního ředitele Martina Romana ho ČEZ dosáhl hlavně díky tomu, že elektřinu prodala velmi dopředu.

Martin ROMAN, generální ředitel společnosti ČEZ:
My jsme prodávali elektřinu na loňský rok už v roce asi 8, kdy byly velmi vysoké ceny, kromě toho nám opět vzrostla výroba z větrných elektráren a vyrábět z jádra to zdaleka nejlevnější a nejefektivnější způsob výroby elektřiny, a /nesrozumitelné/ úspory. V rámci programu Efektivita se nám podařilo snížit /nesrozumitelné/ procesů.

Levici se ve sněmovně opět nepodařilo prosadit některé návrhy v sociální oblasti

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Levici se ve sněmovně opět nepodařilo prosadit některé návrhy v sociální oblasti. Na pořadu byly tři návrhy komunistických poslanců, které se týkaly nemocenské, pojistných stropů a nájemného. Poslanci nakonec nerozhodli ani o jediném z nich. ODS totiž opět zablokovala jednání obstrukcemi. Nesouhlasí s tím, aby populistické návrhy zatížily už tak zadluženou státní pokladnu. Asi po dvou hodinách byla proto schůze ukončena a zákonodárci odjeli na víkend.

Spolkový sněm prodloužil působení Bundeswehru v Afghánistánu

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Velkou většinou hlasů schválil německý Spolkový sněm prodloužení mise Bundeswehru v Afghánistánu. Vojenský kontingent se rozroste a bude mít novou strategii. Debatu na půdě Bundestagu zastínil protest poslanců postkomunistické Die Linke.

Jiří HOŠEK, redaktor:
Ti ještě před hlasováním v jednacím sále povstali a zvedli cedule se jmény a věkem obětí zářijového bombardovaní unesených cisteren v Afghánistánu. Když svůj protest dostatečně rychle neukončili, předseda Spolkového sněmu je z jednání vyloučil. Na samotné hlasování se ale do lavic směli vrátit. Navýšení maximálního početního stavu kontingentu o 850 vojáků podpořili poslanci vládní koalice i většina sociálních demokratů. Německo by se chtělo mnohem více zaměřit na výcvik afghánských bezpečnostních sil. Více peněz půjde i na rozvojovou pomoc. V polovině roku 2011 by se němečtí vojáci měli začít z Afghánistánu stahovat. Termín jejich definitivního odchodu stanoven nebyl. Jiří Hošek, Český rozhlas, Berlín.

Svržený thajský premiér přišel o miliardový majetek

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Thajský Nejvyšší soud zkonfiskoval bývalému premiérovi Tchaksinu Šinavatrovi miliardu a 400 sta milionů dolarů. Někdejší předseda vlády, který byl svržen vojenským pučem v roce 2006, podle verdiktu zneužil politickou moc k osobnímu obohacení. Tchaksin Šinavatra, který žije v exilu ve Spojených arabských emirátech, ale všechna obvinění odmítl.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Policisté v ulicích, vojáci připraveni zasáhnout, soudci v neprůstřelných vestách, tak vypadaly okamžiky před vynesením rozsudku. Podle zdůvodnění, které soudci v přímém televizním a rozhlasovém přenosu četli sedm hodin, Tchaksin Šinavatra už jako premiér protizákonně vlastnil akcie telekomunikační společnosti Shin Corporation. Firmu poté prodal do singapurských rukou. Tchaksin Šinavatra z Dubaje v reakci na rozhodnutí o konfiskaci více než poloviny jeho peněz na účtech v thajských bankách zmrazených po vojenském puči v roce 2006, vzkázal, že vše vydělal poctivě a že v boji proti vojenskobyrokratické elitě, která ho se sesadila, bude i nadále pokračovat. Jeho příznivci tak na polovinu března slibují mohutné protestní demonstrace. Robert Mikoláš, Český rozhlas, jihovýchodní Asie.

Policie odhalila největší daňový podvod v dějinách Slovenska

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Z největšího daňového podvodu v historii země obvinila slovenská policie 14 lidí. Ti měli machinacemi s DHP připravit stát v přepočtu o více než jednu miliardu korun. Pro čtyři obviněné navrhla policie vazbu.

Lubomír SMETANA, redaktor:
Údajní zločiny se podle policie spolčili už v roce 2006. Založili desítku firem, které si měly navzájem účtovat zboží a záměrně falešně vykazovat daň z přidané hodnoty. Obvinění podle policie nakupovali a prodávali především měď, zinek a další kovy. Většinou pocházejí z košického kraje. Vyšetřovatelé provedli dvacet domovních prohlídek a zabavených důkazů, včetně počítačů, bylo tolik, že policie potřebovala nákladní auto. Podrobnosti o obviněných osobách policejní prezident neupřesnil. Lubomír Smatana, Český rozhlas, Bratislava.

Spojené státy navazují s Českem užší spolupráci v námořním týmu

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Spojené státy navazují s Českem užší spolupráci v námořním týmu. Americký úřad pro námořní výzkum dnes otevřel styčnou kancelář při velvyslanectví USA v Praze. Bude vyhledávat české vědce, kteří by se svými výzkumy mohli najít uplatnění za oceánem. Úřad patří pod námořnictvo USA. Podle viceadmirála amerických námořních sil Harryho Harrisona znamená otevření kanceláře prohloubení stávající spolupráce.

Harry HARRISON, viceadmirál amerických námořních sil:
S Českou republikou máme blízký vědecký pracovní vztah už 10 let. A poslední tři roky jsme aktivně pracovali ve spolupráci s českou vládou na vytvoření této kanceláře. Je to velký obchod, je to dobré pro nás a doufám, že i pro Českou republiku. A myslím si, že dohromady dosáhneme dalšího prohloubení našeho vědeckého a technického partnerství.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
V Evropě má Úřad pro námořní výzkum kanceláře ještě v Londýně. V Praze by měli působit dva vědci a dva asistenti.

Japonci chtějí vystavit epopej

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Jedna z největších kulturních institucí Japonska NHK Promotions chce na 3 měsíce vystavit všechna plátna slovanské epopeje Alfonse Muchy. Jestli tuto zápůjčku odsouhlasí rada hlavního města Prahy, bude to poprvé v dějinách Česka, co celý cyklus obřích pláten opustí hranice republiky. Záměr galerie hlavního města a pražské radnice ale odsuzuje šéf Nadace Alfonse Muchy a jeho vnuk John Mucha.

John MUCHA, vnuk Alfonse Muchy:
Kdyby se toto stalo, samozřejmě by to bylo velice úspěšné a je mi absolutně jasné, ať lidí říkají, co říkají, že okamžitě ze slovanské epopeje by se stal cestující cirkus po světě, pravděpodobně konečné umístění epopeje by se oddalovalo a slovanská epopej by se stala dojící kráva, abych to tak řekl lidově, pro peníze. A kdyby k tomu mělo dojít, já udělám všechny kroky, aby se toto nestalo.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
V exkluzivním vyjádření pro Český rozhlas John Mucha uvedl, že je připravený použít i původní znění darovací smlouvy, které by mohlo rozporovat vlastnictví 20 pláten slovanské epopeje. To podle současných právních rozborů města pražské radnice patří hlavnímu městu.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut. Odboráři zatím stávkovat nebudou, projde ale parlamentem zákon, který by uspokojil jejich požadavky. A libyjský vůdce Kaddáfí vyhrožuje Švýcarsku svatou válkou. Jak mohou jeho ostré výroky poškodit vztahy mezi Západem a Libyí?

Odboráři zatím stávkovat nebudou

Jan BUMBA, moderátor:
V pondělí ráno se tedy do práce vlakem nebo tramvají dostaneme, odboráři se dnes po několika hodinách jednání rozhodli stávku odložit. Jestli se ale veřejná doprava rozjede i čtvrtek, závisí na tom, zda sněmovna odsouhlasí novelu zákona o DPH, která by zabránila vyššímu zdanění zaměstnaneckých benefitů. Příslušnou novelu narychlo připravila vláda a požádala dolní komoru parlamentu o vyhlášení stavu legislativní nouze, aby úprava zákona mohla projít během pár dní. Tím ale nejsou nějak nadšeny především pravicové strany. Předsedo poslaneckého klubu ODS je Petr Tluchoř. Dobrý večer.

Petr TLUCHOŘ, předseda poslaneckého klubu ODS:
Krásný večer přeji.

Jan BUMBA, moderátor:
O osudu vládní novely zákona o DPH se rozhodne zřejmě v úterý, jak se zachová ODS?

Petr TLUCHOŘ, předseda poslaneckého klubu ODS:
Tak občanští demokraté dali jasně najevo, že jsou připraveni řádně projednat tuto materii po návrhu vlády 10. března, také bylo domluveno na grémiu Poslanecké sněmovny s předsedou vlády a s předsedy všech parlamentních stran, které mají ve sněmovně klub, čili my jsme byli na této schůzi připraveni řádně tuto věc projednat, ale opakovaně jsme řekli, že se nenecháme vydírat.

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená, že teď v úterý nebudete hlasovat pro tuto novelu?

Petr TLUCHOŘ, předseda poslaneckého klubu ODS:
Ano, je to přesně tak, v úterý tuto novelu v žádném případě nepodpoříme, jednat takto pod nátlakem odborových bossů, kdy vyhrožují ohrožením ekonomiky České republiky, prostě není možné, byl by to ohromný precedent, já vůbec nerozumím postupu pana předsedy Fischera, který na tuhle tu věc přistoupil a vyhlásil nebo požádal o vyhlášení stavu legislativní nouze.

Jan BUMBA, moderátor:
Vám tedy především vadí to, že by se mělo jednat ve stavu legislativní nouze, ten spěch vám vadí?

Petr TLUCHOŘ, předseda poslaneckého klubu ODS:
Tahle ta, tenhle ten institut je v právním řádu České republiky zaveden proto, aby tahle země mohl čelit situacím, jako jsou povodně, já nevím, zemětřesení, uragány. A pokud v takové chvíli je ohrožení životů či vážné ohrožení majetku a je potřeba nějaký legislativní akt, tak v takovém případě má vládu tu mimořádnou příležitost, ale rozhodně to není proto, aby, když někdo začne vydírat, aby druhý den se sešla vláda a dávala takovýto návrh.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji, děkuji vám za rozhovor, děkuji za vyjádření. Předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř. Na lince je také místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Dobrý večer.

Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda /TOP 09/:
Krásný večer všem.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste, pane místopředsedo, také v souvislosti s hrozící stávkou dopraváků mluvil o vydírání, takže z vaší strany rovněž žádná podpora vládní novele zákona o DPH?

Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda /TOP 09/:
Pro nás je to nepřijatelné jak z procesního, tak z věcného hlediska, já myslím, že by mělo zaznít, že ten zákon, proti kterému teď odbory protestují, byl projednáván mezi dubnem a prosincem minulého roku. A bez jakýchkoliv protestů odborů byl schválen všemi hlasy sociálních demokratů jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu, ten zákon byl řádně projednán a platí. A najednou někdo v únoru si všimne některých jeho důsledků, které nebyl schopen domyslet, říká, když ho nezměníte během hodin, tak my budeme stávkovat, to ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ale někteří, někteří samotní odborářští předáci přiznali, že to přehlédli, že si to neuvědomili, ty důsledky, to se přece může stát.

Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda /TOP 09/:
Když, jistě, ale když něco přehlédnu, tak pak slušně vyjednávám a nevyhrožuju. To znamená, z procesního, z procesního hlediska je to nepřijatelné. Věcně nám to, upřímně řečeno, vadí také, protože my nemáme vůbec nic proti zaměstnaneckým benefitům, zaměstnanecký benefit je vztah mezi zaměstnance a zaměstnavatelem. Ať si ti dva dohodnou cokoliv, co uznají za vhodné, ale jakmile mají být benefity ještě daňově zvýhodněny, tak do toho vztahu vstupují ještě všichni ostatní daňoví poplatníci a odboráři vlastně říkají zaměstnancům všech ostatních profesí, a dokonce i důchodcům, nezaměstnaným, prostě všem ostatní, kdo tyto výhody nemají, říkají, vy nám přispějete na své, na naše benefity nebo my budeme stávkovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím, prosím už jen ...

Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda /TOP 09/:
Tady je vydírána nejenom politická reprezentace, ale ta je vydírána i veřejnost, prostě všichni, kteří tyto benefity nemají, což jsou samozřejmě všichni, mimo veřejnou dopravu.

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím už jen jednu větu, i kdyby to tedy mělo být za cenu stávky, vy byste odborářům nevycházel vstříc?

Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda /TOP 09/:
Já prostě si myslím, že není možné, aby celá společnost a politická reprezentace také se prostě nechala vydírat tímto způsobem. V žádném případě ne.

Jan BUMBA, moderátor:
I vám děkuji za rozhovor. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Nyní hlas odboráře, Jindřich Hlas, prezident Federace strojvůdců. Dobrý večer i vám.

Jindřich HLAS, prezident Federace strojvůdců:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Hlasy, rozumíme správně vašemu dnešnímu rozhodnutí, nezačínat stávku hned v pondělí, takže jaksi dáváte čas poslancům, aby změnili ten sporný zákon o DPH, který by možná prodražil zaměstnanecké výhody?

Jindřich HLAS, prezident Federace strojvůdců:
Ano, tak dostali, dostali čas právě proto, že pan premiér Fischer udělal všechno pro to, aby stav napravil, to, co bylo řečeno před chvílí, mně přijde víc než úsměvný, hlavně to, že na naše benefity se skládají dokonce i nezaměstnaní, to mě pan Kalousek skutečně rozesmál.

Jan BUMBA, moderátor:
A rozesmáli vás pánové i tím, když hovoří o vydírání, co si o tom mají myslet lidé, kteří žádné zaměstnanecké benefity nemají a také s tím musí žít?

Jindřich HLAS, prezident Federace strojvůdců:
Já jsem přesvědčený, že slovo vydírání se používá vyloženě účelově, aby se proti skupině, která se tímto způsobem stávkou chce domoci svých nějakých záležitostí, tak toto používá cíleně, aby veřejnost byla popuzena proti nám, protože já odmítám takovýhle nařčení z nějakého vydírání.

Jan BUMBA, moderátor:
A když řeknete, buď změníte zákony nebo zastavíme dopravu, tak to není vydírání?

Jindřich HLAS, prezident Federace strojvůdců:
Počkejte, počkejte, musíme si trošku ujasnit věci, už loni v připomínkovém řízení odbory připomínkovaly tento zákon o dani z přidané hodnoty, to, že se to tam potom skutečně vtipně přilepilo, prohlasovalo se to přes prázdniny a tak dále, je věc druhá. My od ledna upozorňujeme na tuhle tu situaci, která může vyhrotit se až do nějakých nátlakových akcí, ještě jsme ani nemluvili o stávkách. 5. února jsme jasně deklarovali, že se nic neděje, a proto budeme muset kdykoliv po 22. únoru vyhlásit stávku, jestliže poslanci a senátoři konečně milostivě nezačnou pracovat.

Jan BUMBA, moderátor:
A budou teď ještě, pane Hlasy, odboráři nějak lobbovat u parlamentních stran, budete ještě nyní jednat třeba s představiteli ODS, aby se, aby změnili svůj postoj a podpořili tu vládní novelu příští týden?

Jindřich HLAS, prezident Federace strojvůdců:
Tak jako jednání, jedná se nebráníme nikdy, ačkoliv spíš vidím agresivitu, například pana Tluchoře, a tohle si myslím, že to jednání sice samozřejmě klidně jsem ochoten absolvovat, ale nedávám mu moc šancí.

Jan BUMBA, moderátor:
Prezident Federace strojvůdců Jindřich Hlas. I vám děkuji za rozhovor, na shledanou.

Jindřich HLAS, prezident Federace strojvůdců:
Děkuju, na shledanou.

Stávka pro výhody

Jan BUMBA, moderátor:
No, a k rozhodnutí odborářů odložit stávku v dopravě se vrací ve své poznámce i Radko Kubičko z Českého rozhlasu 6.

Radko KUBIČKO, redaktor Českého rozhlasu 6:
Jestliže česká politika teď připomíná jednání kocourkovských radních s dlouhými hádkami, ne o tématech, ale o procedurách, proč by dopravní odboráři měli jednat jinak. Zatímco se mnozí jejich spoluobčané potýkají s existenční nejistotou, ocitají se bez zaměstnání a podniky jsou ve značných potížích, jim leží na srdci hlavně zaměstnanecké výhody. Proto hrozí rozsáhlou stávkou a žádají parlament o vyhlášení stavu legislativní nouze, jakoby nic zásadnějšího v nouzi nebylo. Dobře, kdo by se divil, že v této nejisté době panuje napětí. Stávka je častým jevem v demokratické společnosti, nejen ve Francii, tímto jevem mezinárodně vyhlášené. Někteří nadávají na nepohodlí, jiní sympatizují, vždyť témata stávek souvisí třeba s rozpočtovými škrty, jak se to děje teď v Řecku. Ale nechce se věřit uším a českým odborářům, že jim stojí za takový povyk vyšší zdanění benefitů. Přitom o ně ještě nepřicházejí, většinou jsou zakotveny v kolektivních smlouvách a ty nelze zrušit ze dne na den. Kdyby stávkovali za vyšší platy, jako třeba němečtí piloti, dalo by se to snad lépe chápat. To jsou ale ty české výhody. Kolem režijních průkazek, stravenek a dalších výhod už byla nejedna mela, o tom by mohli vyprávět snad všichni příslušní ministři polistopadových vlád. Až to vypadá, že tyto výhody jsou tak nějak součástí české národní identity. Lépe je dostat něco zadarmo a pak to stejně zaplatit jinde, než dostat peníze rovnou na ruku. Samozřejmě tyto výhody jsou tak trochu nemravné. Proč by je právě dopraváci měli mít? Když jim je chce zaměstnavatel poskytnout, budiž, ale ze svého. Jaký je veřejný zájem, aby to bylo ze státního? Na to dopraváci odpověď dluží. A až někdy příští týden budou případně lidé nadávat, že se tam či onde díky stávce nedostanou, měli by jim to trpělivě vysvětlovat, jestli to vysvětlit nějak jde. Ale na druhé straně, když už politikové vědí, jak je to citlivé téma, stálo vůbec za to teď situaci takto jitřit? Kolik asi vyšší zdanění benefitů přinese do státní pokladny? Jestli by nebylo vhodnější podívat se spíše na předražené státní zakázky, viď, armádo. Ale to by možná mnozí politikové přišli zase o své vlastní benefity.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává Radko Kubičko z Českého rozhlasu 6.

Libyjský vůdce Kaddáfí vyhrožuje Švýcarsku svatou válkou

Jan BUMBA, moderátor:
Vysoký představitel OSN v Ženevě Sergej Ordžonikidze se v posledních hodinách důrazně ohradil proti prohlášení, kterým libyjský vůdce Maummar Kaddáfí vyzval k džihádu, neboli svaté muslimské válce proti Švýcarsku. Připomeňme, že Kaddáfí svoji výzvu pronesl na oslavách narození proroka Mohameda a reagoval mimo jiné na výsledky listopadového referenda, kterým se Švýcarsko postavilo proti výstavbě minaretů na svém území. Zeptal jsem se našeho zahraničněpolitického analytika Milana Slezáka, jestli na OSN mohou navázat jednotlivé státy a vyjádřit Švýcarsku po slovním útoku Muammara Kaddáfího svoji podporu.

Milan SLEZÁK, redaktor:
Tak mně připadá velice důležité, že na OSN navázala také Evropská unie, která zaujala podobný postoj jako OSN, třeba že Švýcarsko, připomeňme, není členem Evropské unie a stejně tak i Francie, která jinak má s Libyí velice dobré vztahy, se nechala slyšet, že něco takového je opravdu nepřípustné. Připomeňme jenom, že když plukovník Kaddáfí říká, že proti Švýcarsku by se měl vést džihád, tak přirozeně musíme myslet na to, co hlásají arabisté a odborníci na islám, že džihád zdaleka neznamená pouze jenom svatou válku, že je to naopak širší pojem, že to může také znamenat jaksi boj o zdokonalení, ale jestliže se v tom kontextu plukovník Kaddáfí vyjádří tak, že džihád proti Švýcarsku není terorismem, tak je jasné, že nám z toho vyplyne pouze ta zúžená definice džihádu jako náboženské války. No, a jestliže někdo v dnešním světě vyhrožuje takto někomu náboženskou válku, tak dokonce ani kdyby neměl prostředky, aby jí prosadil, jako je to zřejmě případ právě plukovníka Kaddáfího, tak je to něco, proti čemu se musí ostře reagovat a je dobře, že se to stalo.

Jan BUMBA, moderátor:
Mimochodem, směřoval ty své ostré výroky Muammar Kaddáfí pouze na Švýcarsko?

Milan SLEZÁK, redaktor:
Ne, tak v zájmu z povinnosti musíme říci, že celý ten výrok zněl, že džihád proti Švýcarsku, proti sionismu a proti zahraniční agresi není terorismem, jenom si musíme vysvětlit, že sionismus samozřejmě v prvé řadě znamená Izrael, to se nic neztratí v arabském světě, když se, i když ta podstata toho sporu je úplně jiná, přece jenom ještě udeří také na Izrael, no, a ta zahraniční agrese, to je samozřejmě výhrůžka proti těm silám, které stojí v pozadí, většinou se myslí Spojené státy, se kterými ale jinak v poslední době má plukovník Kaddáfí velmi dobré vztahy.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud jde o Švýcarsko, tak libyjský vůdce si může myslet, že má s touto zemí jakési nevyřízené účty, jde pouze o to referendum, které zakázalo stavbou minaretů?

Milan SLEZÁK, redaktor:
Zdaleka ne, to už je poslední kapka. A jenom připomínám, že to referendum se konalo v listopadu, takže od té doby přece jenom už uteklo trošku vody. A kdyby chtěl plukovník Kaddáfí se točit jenom na tom referendu, tak by to už určitě v minulosti udělal. Ale tady jde samozřejmě o rok 2008, kdy švýcarská policie, a to nikoli svévolně, zatkla syna plukovníka Kaddáfího Hannibala s jeho manželkou, a když říkám nikoli svévolně, tak proto, protože před tím na ně bylo vzneseno, na tuto mladou dvojici oznámení, trestní oznámení proto, že tito dva mladí lidé bili své služebníky muže a ženu. Je pravda, že plukovník Kaddáfí měl, pardon, že mladý Kaddáfí měl diplomatický pás, takže to bylo poněkud sporné, to, že strávil dva dny ve švýcarské vazbě, ale strávil tam jenom dva dny. Švýcarsko se potom omluvilo Libyi, to trestní oznámení bylo staženo, přesto to nepomohlo, přesto vytáhla Libye do boje proti Švýcarsku velmi těžké zbraně a ten spor se vleče bezmála dva roky.

Jan BUMBA, moderátor:
Zmínil jste určité tání ve vztazích mezi Libyí, alespoň některými západními zeměmi, což je otázka posledních let, mohli by tyto Kaddáfího poslední výroky na adresu Švýcarska nějak změnit tento trend, že by se něco zásadně poškodilo v těch trochu se lepšících vztazích mezi Libyí a západem?

Milan SLEZÁK, redaktor:
Myslím si, že ten proces komplikují, to ano, ale rozhodně, že ho nezastaví, protože musíme si uvědomit, že Libye má ropu, a to je zase, bych řekl, velký klad v tom celém sporu, že Libye potřebuje západní investice, protože potřebuje západní peníze z ropy, ale ona by nedostala tolik těch peněz, kolik by si mohla vydělat, kdyby zůstala u těch zaostalých těžebních zařízení. To znamená, i Libye má zájem na tom, aby se vztahy se západem rozvíjely dobře.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává komentátor Radiožurnálu Milan Slezák.

Odboráři odložili stávku kvůli zdanění zaměstnaneckých benefitů na čtvrtek

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
Odboráři odložili stávku kvůli zdanění zaměstnaneckých benefitů z pondělí na čtvrtek. Kabinet totiž schválil návrh novely zákona, která ruší vyšší zdanění zaměstnaneckých výhod. Vláda zároveň požádala sněmovnu o vyhlášení stavu legislativní nouze, který by umožnil rychlé projednání návrhu. Politici se ale neshodují, jestli je hrozící stávka odborářů v dopravě natolik závažnou událostí, aby kvůli ní sněmovna jednala ve stavu legislativní nouze. Pravice je proti. Komunisté a sociální demokraté tento postup podporují. Radiožurnálu to potvrdil místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda strany /ČSSD/:
Sociální demokracie už se několik týdnů snaží prosadit právě zrušení zdanění benefitů. ODS tomu odstavci úspěšně brání, takže jiná pozice se nezmění ani na, ve vztahu k tomu návrhu vlády, to znamená, že sociální demokracie podporuje tento návrh a podpoří ho i v rámci Poslanecké sněmovny příští týden.

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
Zvláštní schůze sněmovny bude příští úterý.

Ministerstvo zdravotnictví chce certifikovat státem zřizované nemocnice a léčebny

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
Ministerstvo zdravotnictví chce certifikovat státem zřizované nemocnice a léčebny. Chce tak motivovat zdravotnická zařízení k lepšímu přístupu k nemocným. Podle náměstkyně ministryně zdravotnictví Markéty Hellerové budou mít certifikované nemocnice nebo léčebny potvrzenou skutečně profesionální péči o pacienty.

Markéta HELLEROVÁ, náměstkyně ministryně zdravotnictví:
Těm zdravotnickým zařízením, která přesně postupovala podle metodiky a která se umístila nadstandardně hodnocená v té opravdu nejlepší skupině, tak jim udělí certifikát, který právě osvědčuje tuto vysokou spokojenost pacientů. Certifikát bude platit jeden rok do dalšího průzkumu.

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
O tom, zda se nemocnice a léčebny dostanou do skupiny těch nejlepších v zemi, rozhodnou sami pacienti v průzkumu Kvalita očima pacientů.

Za elektronická víza do Spojených států se bude platit 10 dolarů

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
Za elektronická víza do Spojených států se bude platit 10 dolarů. Rozhodl o tom americký Senát. Nový zákon se dotkne lidí v 35 zemích, včetně České republiky. A měl by podpořit turistický ruch ve Spojených státech. Peníze za víza by totiž měly financovat provoz nové neziskové organizace, která bude propagovat cestování po Spojených státech podobně jako například v Česku agentura CzechTourism. Ke konečnému schválení zákona chybí ještě podpis prezidenta Baracka Obamy. Češi mohou elektronická víza využívat od listopadu 2008. Plány Spojených států na zpoplatnění elektronických víz v minulosti opakovaně kritizovala Evropská komise. Opatření podle ní bude znamenat další břemeno pro evropské cestující do Ameriky.

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte dále. Kongresové centrum Praha se topí v dluzích. Jak by jej šlo zachránit a mělo by se vůbec zachraňovat. Jaká pravidla budou letos platit pro návštěvníky Šumavy. Nejprve ale vysoudí ostravská chemička sta miliony v souvislosti s povodněmi z před více než 10 let?

Vysoudí ostravská chemička sta miliony v souvislosti s povodněmi z před více než 10 let

Jan BUMBA, moderátor:
Ostravskou chemičku Ostramo v roce 97, podobně jako mnoho jiných podniků v zemi zatopily povodně. Na rozdíl od jiných ale majitelé chemičky požádali před soudem o odškodnění za vzniklou škodu a uspěli. Okresní soud v Ostravě dnes uznal nárok společnosti Retise Enterprises Limited na odškodné možná až ve výši jedna celá tři desetiny miliardy korun. Mezi žalovaným byl i podnik Povodí Odry, který se podle žalovatelů nestaral řádně o protipovodňové hráze, které se při záplavách protrhly. Obchodním ředitelem Povodí Odry je Čestmír Vlček. Dobrý den.

Čestmír VLČEK, obchodní ředitel Povodí Odry:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane řediteli, jaký je váš pohled, váš názor na to, co se stalo při povodních v roce 1997 kolem chemičky Ostramo?

Čestmír VLČEK, obchodní ředitel Povodí Odry:
Tak náš názor je po celou dobu neměnný, a to, že odmítáme tvrzení žalobce v plném rozsahu, musíme si uvědomit, že povodně v roce 1997 byly živelnou katastrofou a ochrana v úseku, o kterém hovoříme, byla vybudována na stoletou vodu, přičemž norma, podle normy postačuje ochrana na padesátiletou vodu, nicméně ochrana byla plně funkční a povodeň v roce 97 byla na úrovni pětisetleté vody, takže ...

Jan BUMBA, moderátor:
Jste ty tedy naprosto jistý tím, že se Povodí Odry staralo o protipovodňové hráze, jak mělo?

Čestmír VLČEK, obchodní ředitel Povodí Odry:
Ano, samozřejmě, a máme to doloženo i několika posudky nebo studiemi předních špičkových českých pracovišť zabývajících se bezpečnosti vodních děl, které potvrzují, že stoletou povodeň by tyto hráze bezpečně převedly.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak si vysvětlujete to, že soud dospěl k jinému názoru a jinému rozhodnutí?

Čestmír VLČEK, obchodní ředitel Povodí Odry:
Tak toto je závěr soudu, který si mně nepřísluší, nepřísluší hodnotit, nicméně faktem je, že žaloba se opírala především o jeden znalecký posudek, kdežto naše argumenty a naše posudky a stanoviska, která jsme navrhovali předložit jako důkaz, byla soudem odmítnuta.

Jan BUMBA, moderátor:
Chystáte se odvolávat proti dnešnímu rozsudku a chystáte se třeba napadnout právě ten jeden znalecký posudek?

Čestmír VLČEK, obchodní ředitel Povodí Odry:
Tak my jsme v průběhu řízení doporučovali, protože tam se ukázalo, že je řada nesrovnalostí a nepravd, tak jsme navrhovali, aby znalec byl vyslechnut jako svědek před soudem, což bylo také zamítnuto a samozřejmě my tento rozsudek, i když je částečný, tak odmítáme a budeme se odvolávat tak, jak tomu bylo před dvěma lety nebo před čtyřmi lety, kdy v roce 2006 už vlastně stejný rozsudek jednou padnul, odvolací soud jej v plném rozsahu zrušil.

Jan BUMBA, moderátor:
Čestmír Vlček z Povodí Odry. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Čestmír VLČEK, obchodní ředitel Povodí Odry:
Na shledanou.

Kongresové centrum Praha se topí v dluzích

Jan BUMBA, moderátor:
Kongresové centrum Praha má velké finanční potíže. Lépe řečeno, dluhy, které podle pražského magistrátu dosahují dvou miliard dvou set milionů korun. Stavba, o jejímž vzniku rozhodli komunističtí pohlaváři v polovině 70. let, zažila svou hvězdnou hodinu v roce 2000, kdy hostila zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Jenže právě rekonstrukce před tímto zasedáním stála tolik, že se z toho centrum dosud nevzpamatovalo. Pražský magistrát se nyní rozhodl vložit 100 milionů do základního kapitálu centra, což prý má částečně pokrýt letošní splátky dluhu. Historika architektury Zdeňka Lukeše jsem se zeptal, zda je vůbec vhodné, aby Praha budovu, jako je Kongresové centrum, měla a podporovala?

Zdeněk LUKEŠ, historik architektury:
Já si myslím, že je to důležité a každá velká metropole si něco takového postavila, najdete to v Londýně, v Paříži, v Berlíně, najdete to samozřejmě taky třeba v Helsinkách, kde se stavěla ta známá La Finlandia, a ne vždycky to bývají zrovna podařené architektury. Většinou na to sedí i ten výraz, jedna z těch, z těch pseudonymů, který získal pražský Palác kultury, je Bílá velryba. A myslím si, že to je případ řady takovýhle staveb v zahraničí.

Jan BUMBA, moderátor:
Je vůbec jasné, k čemu má v dnešní době sloužit?

Zdeněk LUKEŠ, historik architektury:
Tak víme, že v Praze se stavěla pro sjezdy ÚV KSČ, anebo různé podobné události. To je za námi, ale samozřejmě existují různé velké akce, kongresy, kdy se takové velké prostory samozřejmě dají využít, ale pokud zrovna nic takového není na programu, tak by se měl samozřejmě najít nějaký jiný důstojný program, napadá člověka například koncerty, divadelní představení a podobně.

Jan BUMBA, moderátor:
Do jaké míry je, pane Lukeši, architektonická podoba Kongresové centra odrazem doby, ve které vznikala, tedy přelomu 70. a 80. let?

Zdeněk LUKEŠ, historik architektury:
No, odrazem doby je, ale neřekl bych, že by to byl nějaký typický příklad takzvaného socialistického realismu nebo něčeho takového, to ani ne, takové stavby skutečně vznikaly tehdy v mnoha zemích, je to, architektonicky by se to dalo označit za brutalismus, což byl styl, který tehdy ovládl evropskou scénu. Ta budova na panoramatu Prahy nevypadá nejlíp, protože je příliš hmotná a příliš výrazná, takže to je taková i nevýhoda, ale myslím si, že to se dá nějakou vhodnou úpravou samozřejmě zlepšit, dnes navíc je pokryta velkoplošnými reklamami, což je teda dost děsné.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak dobře postavená budova to je, ať už z hlediska praktického využití nebo z hlediska estetického?

Zdeněk LUKEŠ, historik architektury:
No, tak ty estetické výhrady jsem teď jmenoval, a co se týče toho praktického využití, tak samozřejmě je to dítko své doby, doby, kdy byly velmi levné energie, kdy se prostě nešetřilo a nebyl problém vytápět obrovské prostory, dokonce i pro memoáry nebo chodby a podobně, kterých ten Palác kultury má víc než dost, v tom směru mně připomíná třeba jinou stavbu té doby v Praze, to byl Hotel Praha pro funkcionáře. Tam se taky nešetřilo prostorem, že jo, tak samozřejmě to je ekonomicky velmi nevýhodné a s tím se něco musí udělat, pokud ta budova nemá být trvale ztrátová, jako dosud.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak náročné by bylo Kongresové centrum nějak přestavět, upravit?

Zdeněk LUKEŠ, historik architektury:
Tak náročné by to bylo, ale připomínám, že s tím se počítalo v době, kdy tady měl být ten světový finanční kongres, takže už byly hotové projekty na přestavbu toho centra, bohužel k tomu nedošlo, protože tenkrát se to celé dostalo do časového skluzu, nebyly včas dány výpovědi těm nájemcům a prostě pak už nebyl čas na tu zásadní přestavbu Kongresového centra, takže se tam potom dělaly jenom určité dílčí úpravy, taky se tam v sousedství postavil třeba hotel, ale to bylo prostě málo.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává historik architektury Zdeněk Lukeš. Takže, co dál s Kongresovým centrem? Ve studiu je členka zastupitelstva hlavního města Prahy Jana Ryšlinková z Evropské demokratické strany. Dobrý večer.

Jana RYŠLINKOVÁ, členka zastupitelstva hlavního města Prahy /Evropská demokratická strana/:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A na telefonní lince náměstek pražského primátora, občanský demokrat Milan Richter. Dobrý večer i vám.

Milan RICHTER, náměstek pražského primátora /ODS/:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Richtere, co by mělo vyřešit těch 100 milionů od pražského magistrátu vložených do základních kapitálu Kongresového centra Praha?

Milan RICHTER, náměstek pražského primátora /ODS/:
Tak především nám to dává v tuto chvíli čas, ten čas je nezbytně nutný, abychom mohli vyřešit restrukturalizaci celého dluhu, protože my 9. dubna máme splatit splátku úroků, která činí 225 milionů korun na těch 100 milionů prostě Kongresovému centru chybí, takže v tuto chvíli tam budou převedeny a budeme schopni tu splátku zaplatit?

Jan BUMBA, moderátor:
A právě těch 100 milionů chybí a zbytek, na to si Kongresové centrum vydělalo?

Milan RICHTER, náměstek pražského primátora /ODS/:
Na zbytek, zbytek je pokryt, 30 milionů je v rámci překlenovacího úvěru, a zbytek peněz, to znamená zhruba 90 milionů korun má z vlastních zdrojů.

Jan BUMBA, moderátor:
Bez této finanční injekce, co by hrozilo, přiblížil by se nějak třeba bankrot Kongresového centra?

Milan RICHTER, náměstek pražského primátora /ODS/:
Samozřejmě pak by nastala složitá situace, protože bychom museli s největší pravděpodobností předat veškerý majetek Kongresového centra ministerstvu financí, které má zástavu na nemovitostech právě z toho roku 2000, kdy vznikaly dluhy, a ministerstvo financí by s největší pravděpodobností celé Kongresové centrum prodalo a fakticky ty, tu úrokovou, tu dluhovou službu by muselo, muselo pokrýt a zaplatit.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní Ryšlinková, vy s tím rozhodnutím zvýšit základní kapitál Kongresového centra o 100 milionů nesouhlasíte, proč ne?

Jana RYŠLINKOVÁ, členka zastupitelstva hlavního města Prahy /Evropská demokratická strana/:
No, já si myslím, že jsme nedotali dostatečné množství podkladů pro to, abychom souhlasili právě s touto formou pomoci Kongresovému centru. V těch materiálech, které, které tady jsou, se prostě jasně píše, že je zapotřebí s tím udělat něco mnohem razantnějšího, Ernst & Young doporučuje, zcela jasně favorizuje prodej všeho zbytného, jakožto základní předpoklad budoucí restrukturalizace a firma pana Muzikáře, která dělala právní podklad, se hrozně zapotila, aby vůbec dokázala odůvodnit to, že, to, že to není nedovolená podpora z veřejných zdrojů, tento, tento, toto navýšení, toto navýšení základního jmění, přičemž ...

Jan BUMBA, moderátor:
Zároveň ale neplatí ...

Jana RYŠLINKOVÁ, členka zastupitelstva hlavního města Prahy /Evropská demokratická strana/:
Počkejte, on to celý opírá o jeden jediný argument, není to nedovolená podpora, pouze v případě, že bychom mohli dokázat nebo ukázat, že by se našel soukromý investor, který by, který by jaksi byl za těchto podmínek také ochoten takovýmto způsobem do toho vložit kapitál, a to já prostě velmi zpochybňuju, protože si neumím představit, že by v této situaci jakýkoliv soukromý, soukromý kapitál byl ochoten do toho za těchto podmínek vstoupit a už vůbec ne ...

Jan BUMBA, moderátor:
Promiňte, že vám skáču do řeči, ale neplatí tady ten argument pana náměstka Richtera, že je potřeba si "koupit trochu času", že ta splátka se kvapem blíží a že kdyby teď se nesplatilo těch X milionů, nastal by opravdu vážný a akutní problém.

Jana RYŠLINKOVÁ, členka zastupitelstva hlavního města Prahy /Evropská demokratická strana/:
Tahle situace, že nastane tato situace, se ví už hodně dlouho. Kongresové centrum balancuje na pokraji bankrotu už několik let. Proč už několik let se neřeší ta restrukturalizace, proč už nebyly učiněny kroky k tomu, aby se prodal veškerý zbytný majetek nebo alespoň část toho zbytného majetku. Proč dostáváme my na poslední chvíli naprosto nedostatečné podklady, které nám, jakožto Pražanům, jakožto majitelům veškerých peněz, které v Praze jsou, jsou předkládány dokumenty, na základě kterých my můžeme jenom říct, prosím vás, vy jste se úplně zbláznili.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane náměstku Richtere, proč se to řeší, jak říká paní Ryšlinková, takto na poslední chvíli, když ty problémy skutečně jsou dlouhodobé?

Milan RICHTER, náměstek pražského primátora /ODS/:
Prosím pěkně, já jsem přesvědčen nebo tady jste možná viděli ukázku opoziční práce v čase předvolebním, samozřejmě, že to tak není, zastupitelstvo bylo informováno v druhé polovině minulého roku o variantách, jak se dostat z těchto dluhů nebo co vlastně, co vlastně hrozí Kongresovému centru, jenom pro vás, pro upřesnění, já jsem v Kongresovém centru zhruba rok a dva měsíce a za tu dobu jsme samozřejmě neztratili nejmenší část, ta restrukturalizační opatření jsou připravená, budeme vypisovat výběrové řízení, kde hledáme strategického partnera, který, kterému samozřejmě nabízíme ten zbytný majetek, o kterém hovořila paní kolegyně Ryšlinková, a zároveň /nesrozumitelné/ restrukturalizoval celý dluh tak, aby hlavní budova Kongresového centra zůstala v majetku města a byla oddlužena. Ono to ...

Jan BUMBA, moderátor:
Jste si jistý i tím, že poskytujete veškeré informace i členům zastupitelstva?

Milan RICHTER, náměstek pražského primátora /ODS/:
Ale samozřejmě, ty informace byly dávány pravidelně, navíc tato kauza je fakticky kauzou 10 let starou. A všichni věděli už v tom roce 2000, že Kongresové centrum neunese tak významnou úrokovou, respektive úvěrovou zátěž, jenom pro vaši představu, ty úvěry byly v celkové výši čtyři celé sedm miliard korun, a prosím pěkně, Kongresové centrum do dnešního dne bylo schopno pouze z vlastních zdrojů zaplatit dvě celé dvě miliardy, takže ta společnost je fakticky zdravá a dosahuje zisku, problém je, že v tom, v tom roce 98 a 2000 souvislosti s národními, řekl bych, nadnárodními zájmy této republiky bylo prostě přeúvěrováno a celou zátěž nese pouze hlavní město Praha, Kongresové centrum. Úplně poslední věc, že těch 100 milionů korun, které jsme, kterými jsme přispěli na, na snížení té dluhové zátěže, tak to nejsou vyhozené finanční prostředky, protože my bychom ty peníze museli zaplatit tak jako tak, a to samozřejmě každý, kdo umí počítat minimálně, minimálně do pěti, tak si je schopen to bez problémů propočítat, myslím si, že samozřejmě na to může mít paní kolegyně jiný názor, na zastupitelstvu říkala trošku ještě něco jiného, že by neprodávala vůbec nic, nebo její strana, že by to prodala všechno, v tuto chvíli se přiklání opět k jiné variantě, myslím si, že to je trošku účelové.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní Ryšlinková, jaké je, jaký je váš názor na řešení celé té situace, ty dluhy tam jsou, vznikly pravděpodobně tedy především kvůli té rekonstrukci před zasedáním /nesrozumitelné/ institucí, to už je 10 let, takže co dál, mělo by se Kongresové centrum prodat, měla by se Praha zbavit té budovy úplně?

Jana RYŠLINKOVÁ, členka zastupitelstva hlavního města Prahy /Evropská demokratická strana/:
Já tady nejsem od toho, abych taková řešení předkládala, samozřejmě, že je možné o nich přemýšlet, ale pokud je tomu tak, že Kongresové centrum, a pan Lukeš říkal, že je běžné, aby hlavní města takováto centra měla, pak fajn, ale pak nemohou být v režimu akciové společnosti, přes kterou jaksi vznikají dluhy, vznikají prostě věci, které jsou hůř kontrolovatelné, měli bychom veřejně přiznat, že to je instituce, která potřebuje dotace z hlavního města Prahy. A změnit jí zpátky, tak jak to kdysi bývalo na příspěvkovou organizaci, protože pak řekneme jasně, tuto věc Praha potřebuje, my bychom bez ní prostě nemohli plnit funkci hlavního města Prahy, a proto jsme ochotni do této instituce čas od času, taky to bude zapotřebí, za určitých podmínek dávat peníze pražských daňových poplatníků. Když z toho uděláme akciovou společnost, tak de facto dopředu říkáme, to je něco, co bude hlavnímu městu Praze vydělávat peníze, a my víme, že ne. Takže to jsou ty kroky, které měly být udělány.

Milan RICHTER, náměstek pražského primátora /ODS/:
To není pravda.

Jan BUMBA, moderátor:
Ano, pane náměstku, ano, takhle, zeptám se, potřebuje Praha Kongresové centrum?

Milan RICHTER, náměstek pražského primátora /ODS/:
Praha potřebuje Kongresové centrum, já jenom, aby nedošlo k mystifikaci posluchačů, prosím pěkně, Kongresové centrum za a) je stoprocentně vlastněno akciovou společností města, takže se na ní vztahují veškeré zákony, není tam žádné neprůhledné hospodaření, to je věc jedna. A věc druhá, to je skutečně zásadní. Kongresové centrum třeba za minulý rok vydělalo 70 milionů korun čistého zisku, to znamená, že ...

Jana RYŠLINKOVÁ, členka zastupitelstva hlavního města Prahy /Evropská demokratická strana/:
Ne čistého.

Milan RICHTER, náměstek pražského primátora /ODS/:
Prosím pěkně, ono je, takže najednou paní Ryšlinková uznává, že je to výdělečné, totiž město za posledních 7 nebo 8 let do Kongresového centra nedalo ani jednu jedinou korunu, to Kongresové centrum hospodaří samo. Nevidím důvod, proč všude ve světě i v republice se hovoří o zrušení příspěvkových organizací jako takových a vy to v tuto chvíli navrhujete. To mně přijde, nezlobte se, to je zase, to je účelová prostě konstrukce. Vy trošku posouváte celý problém někam jinam, a to není dobře.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane náměstku, prosím, prosím ještě jednu věc, vy jste říkal, že neztrácíte ani minutu, že se zkrátka o všem intenzivně jedná, ale jak je možné, že nikdo nezaplatil ty dluhy z před 10 let. Já mám takový pocit, že kdybych si zrekonstruoval dům za 20 milionů a 10 let to neřešil, takže by mi to neprošlo.

Milan RICHTER, náměstek pražského primátora /ODS/:
Ne, to není pravda, ty dluhy byly z roku 98, respektive 2000, a fakticky splátka té, těch bondů, té konečné jistiny vychází na rok 2014, to znamená, že celých těch 10 let Kongresové centrum poctivě splácelo ty závazky, bohužel v tuto chvíli se dostáváme do samozřejmě hospodářské, světové hospodářské krize, která zatěžuje hospodaření hotelu, ten hotel nevydělává a tak dále, samozřejmě, že ta situace je malinko, malinko možná horší, teď za ten poslední rok, kdy já jsem ve vedení společnosti, tak se ta situace výrazně zlepšila v rámci hospodaření, ale bohužel totiž ten úrok, samozřejmě my jsme spláceli úrok, ale narůstá nám jistina, takže ty splátky jsou čím dál vyšší, a v roce 2014 máme zaplatit fakticky asi jedna celá osm miliardy najednou. Takže tam je ten problém.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane náměstku, prosím už jen jednu větu, doslova, rýsuje se někde na obzoru strategický partner pro Kongresové centrum?

Milan RICHTER, náměstek pražského primátora /ODS/:
Do 14 dnů bude vypsáno výběrové řízení a během dalších dvou měsíců budeme znát výsledek, pokud by se nikdo nenašel, tak samozřejmě budeme muset celou situaci řešit na úrovni hlavního města Prahy a ministerstva financí, pokud se někdo najde, tak samozřejmě ten, ten výsledek soutěže bude předložen zastupitelstvu a bude ho muset schválit i ministerstvo financí. Takže mnohonásobná kontrola, řekl bych.

Jan BUMBA, moderátor:
Já oběma děkuji za rozhovor. Děkuji za účast v debatě. Náměstek primátora hlavního města Prahy Milan Richter a členka pražského zastupitelstva Jana Ryšlinková z Evropské demokratické strany.

Jaká pravidla budou letos platit pro návštěvníky Šumavy

Jan BUMBA, moderátor:
Jak jsme se mohli v uplynulém týdnu vícekrát přesvědčit, za okny už se otepluje, neklamný signál, že se blíží jaro a s ním i jarní turistická sezóna, pro někoho je to důvod k optimismu, ale například na Šumavě může příchod jara způsobit i starosti. Rada Národního parku Šumava se totiž dnes měla sejít a schválit návštěvní řád platný pro blížící se jarní a letní se sezónu, jenže rada se nesešla a svaz šumavských obcí mluví otevřeně o vypjaté situaci. Zdeňka Lelková je starostkou šumavského Stožce. Dobrý večer.

Zdeňka LELKOVÁ, starostka šumavského Stožce:
Dobrý páteční večer všem posluchačům.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní starostko, připomeňme, že ten návštěvní řád mimo jiné určuje, zda a jak budou návštěvníci moci splouvat horní tok Vltavy, což je velice populární úsek. Je právě splouvání Vltavy na Šumavě předmětem sporů?

Zdeňka LELKOVÁ, starostka šumavského Stožce:
Tak je to jedním z největších sporů již minimálně dva roky, přitom to splouvání bylo tradiční. A dneska je důležitou turistickou aktivitou v tomto území, kvůli které přijíždí k nám spousta turistů.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže rozumím vám správně, že vy osobně jste spíš pro to otevřít tento úsek Vltavy většímu počtu návštěvníků?

Zdeňka LELKOVÁ, starostka šumavského Stožce:
Jako v každém případě, ale ne tomu většímu počtu, s tím bych s vámi trošku polemizovala. Víte co, já si myslím, že ten boom, který tady na Vltavě u nás býval někdy před těmi 5, 6 lety, je dneska už dávno pryč a počty lodí na tomto úseku, které se pohybovaly kolem 15 tisíc za sezónu, už dávno nejsou pravdou, dneska je situace trošku jiná, jednak ten boom ustal, samovolně počty klesly zhruba na 8 až 9 tisíc lodí za sezónu zhruba v roce 2007, a navíc ještě v loňském roce jsme přijali konsensuální režim splouvání, který se týkal sta lodí denně při stanovené hladině vody, takže celkem po sezóně se sečetlo asi 4 tisíce lodí, které v sezóně splouvaly. Já jsem pro omezení určitě, ale byli bychom sami proti sobě, kdybychom se dopouštěli ničení svého životního prostředí, to taky samozřejmě nechceme. Chceme tady žít v té krásné přírodě, kvůli které národní park ...

Jan BUMBA, moderátor:
Takže najít nějaký kompromis?

Zdeňka LELKOVÁ, starostka šumavského Stožce:
Všem pro to provozování takových aktivit, které jsou v přírodě kolem nás šetrné, ale všechno má svý meze, samozřejmě, že šetrný přístup nemusí znamenat zakázat.

Jan BUMBA, moderátor:
To zasedání Rady Národního parku Šumava zrušil v noci na dnešek ředitel parku František Krejčí. Sdělil vám důvody?

Zdeňka LELKOVÁ, starostka šumavského Stožce:
Podle mých kolegů, kteří se zúčastnili jednání, tak důvodem zrušení rady byl nesouhlas zástupců vědecké sekce na včerejším jednání výkonného výboru rady, jednak s přípravou rady a jednak s novým návrhem návštěvního řádu, který podle nich nevychází z podmínek daných posuzovatelem. Příprava vlastní rady podle mě probíhala stejně jako všechny ostatní rady, takže já jejich důvody neuznávám.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává Zdeňka Lelková, starostka šumavského Stožce. Děkuji vám za rozhovor.

Pozvánka na nedělní pořad Radiofórum

Jan BUMBA, moderátor:
Před koncem pátečních Ozvěn dne pro vás máme pozvánku k nedělnímu Radiofóru.

Václav SOCHOR, redaktor:
Českému státu se povedlo odvrátit hrozbu, že bude kvůli chybě poslanců muset zaplatit firmám zpátky až 120 miliard korun na pojistném. Vyplývá to z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Zároveň ale soud přiznal, že zákony se v Česku přijímají chaoticky a pro firmy je těžké se v nich vyznat. Lidovci uspěli ve sněmovně se svým návrhem na zpětné navýšení mateřské. Pomohli jim levicoví poslanci a zelení. Podle ministra financí Eduarda Janoty přijde zvýšení mateřské na miliardu a devět set tisíc korun. A odboráři připravili všem stávkový thriller, a to na pokračování. O tom budu diskutovat v nedělním Radiofóru po 17 hodině. Ve studiu se mnou budou bývalý ministr financí Ivan Pilip a ekonomická analytička Lidových novin Lenka Zlámalová. Otázky posílejte už teď formou SMS na číslo 9077704, 9077704. No, anebo samozřejmě v neděli telefonujte přímo do studia. Těším se na vás.

Jan BUMBA, moderátor:
Teď je 18 hodin a téměř 58 minut. Takové byly Ozvěny dne. Celý pořad najdete na Internetu www.radiozurnal.cz.