Ozvěny dne - zprávy 14. ledna 2010

Přehled zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Společnost Sazka platila služební cesty do sídla svého šéfa Hušáka na Menorce.

osoba:
Tam se jednalo o služební cesty, takže v tomto případě to hradí zaměstnavatel.

Pavel PROUZA, moderátor:
Haiti po ničivém zemětřesení žádá o pomoc celý svět, chybí jídlo i voda, nefungují nemocnice, nejde elektřiny, stěžují si postižení lidé.

osoba:
/Nesrozumitelné netlumočeno/.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Humanitární organizace, které sbírají v Česku peníze pro postižené Haiťany, apelují na dárce.

osoba:
Teď vlastně umírají lidé, čili teď je potřeba pomáhat okamžitě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Oděvní podnik Prostějov chce předejít věřitele a požádá a zahájení insolvenčního řízení.

osoba:
Situace oděvního podniku není dobrá, ale je řešitelná.

Pavel PROUZA, moderátor:
Zítra bude zataženo s nízkou oblačností, ojediněle skoro jasno a slabé sněžení, teploty do nuly.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ozvěnami dne vás provedou Veronika Sedláčková a Pavel Prouza.

Šéf zadlužené Sazky vlastní na Menorce sídlo za desítky milionů

Pavel PROUZA, moderátor:
Sazka dluží sportovním svazům jen za minulý rok téměř čtvrt miliardy korun. Platů managementu se to ale nějak nedotklo. Český rozhlas zjistil, že šéf Sazky Aleš Hušák si do svého luxusního sídla na ostrově Menorca vzal na pracovní jednání zaměstnance a pracovní partnery na náklady společnosti.

Ondřej SUCHAN, redaktor:
Sazka dluží stovky milionů korun do sportovního prostředí. Výstavba Sazka Arény téměř zastavila splátky na činnost sportovních svazů. Funkcionáři teď žádají o pomoc stát. Český rozhlas proto zjišťoval, jaké úsporné balíčky akcionáři Sazky nastavili. Členové představenstva ani dozorčí rady ale o platech managementu nevěděli nic. Reportéři proto zjišťovali majetkové poměry vrcholných manažerů a začali u šéfa Sazky Aleše Hušáka. Ten kromě nemovitosti v Černošicích u Prahy vlastní pozemek u Turnova a zhruba třetinový podíl hotelu Expo na pražském Výstavišti a také luxusní vilu s osmdesátihektarovým pozemkem na Menorce. Jen pořizovací cena nemovitosti se pohybuje kolem 60 milionů korun. Hušák zde navíc provedl rozsáhlou rekonstrukci. Na Baleárských ostrovech také tráví celé léto a Sazce se to prodraží. Důležitá jednání se totiž v minulosti přesouvala právě sem. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí Zdeněk Zikmund.

Zdeněk ZIKMUND, mluvčí Sazky:
Tam se jednalo o služební cesty, takže v tomto případě to hradí zaměstnavatel. Byly to případy, například když generální ředitel byl na dovolené a objevila se neodkladná /nesrozumitelné/ někdo něco osobně projednal.

Ondřej SUCHAN, redaktor:
Podle Zikmunda ale náklady prý nepřesáhly za 5 až 8 let stovky tisíc korun. Ondřej Suchan, Radiožurnál.

Pavel PROUZA, moderátor:
O dluzích Sazky více také v publicistice.

OP Prostějov sám požádá o zahájení insolvenčního řízení

Pavel PROUZA, moderátor:
OP Prostějov sám požádá o zahájení insolvenčního řízení, a to zřejmě příští týden. Dvě ze tří věřitelských bank totiž nesouhlasí s před insolvenčním moratoriem. Čtyřměsíční lhůta vydal největšímu tuzemskému výrobci oděvů čas vypořádat se s finančními potížemi. Vedení firmy doufá, že se podaří udržet výrobu i v platební neschopnosti.

osoba:
Já doufám, že to tady ještě nějakých desítek let dál bude.

osoba:
Pracovní jako příležitosti tady jako moc nejsou, tak jsme rádi, že jsem se mohla vrátit aspoň semka.

Anna KAJLÍKOVÁ, redaktorka:
Snížení počtu zaměstnanců potvrzuje i šéfka podnikových odborů Helena Vyroubalová. Podle jejího vyjádření se dělníci o práci bát nemusí. K zeštíhlení má dojít u technickohospodářských pracovníků.

Helana VYROUBALOVÁ, šéfka podnikových odborů:
Od pondělka 18. budeme mít čtyřdenní pracovní týden.

Anna KAJLÍKOVÁ, redaktorka:
Oděvní podnik zatím Úřadu práce v Prostějově žádné hromadné propouštění nehlásí. Jediné, co firmu může zachránit, jsou zahraniční zakázky. Říká krizový manažer firmy Jiří Tuvora.

Jiří TUVORA, krizový manažer firmy OP Prostějov:
Je to o získávání zakázek na jedné straně, na druhé straně dojde k dalšímu jejímu zeštíhlování.

Anna KAJLÍKOVÁ, redaktorka:
Vedení společnosti si myslím, že zachování výroby a zaměstnanosti je stále reálné a to i v rámci insolvenčního řízení. Pro Radiožurnál Anna Kajlíková, Prostějov.

Pavel PROUZA, moderátor:
Haiti se vzpamatovává z prvního šoku po zemětřesení. Do země míří pomoc z celého světa. Během zemětřesení zahynulo nejméně 50 tisíc lidí. Skutečný počet obětí ale zatím nikdo nezná, odhady mluví až o 100 tisíci mrtvých. Katastrofou je zasažena třetina obyvatel země.

Jaromír MAREK, redaktor:
"Potřebujeme, aby nám svět rychle pomohl. Tady na Haiti nic nefunguje, nemáme nemocnice, elektřinu, telefony, jídlo ani vodu, nic, mnoho lidí umírá." Popsal situaci v hlavním městě Haiti jeden z jeho obyvatel. Dvoumilionová metropole PortoauPrince je v troskách, sílí obavy z epidemií a rabování. Nehrozí ale, že by se humanitární krize přelila i do sousední Dominikánské republiky.

Patricie ŘEHÁČKOVÁ:
Hranice s Haiti je jinak střežena dobře, i v dobách míru, natož teď, žádný příval uprchlíků nebo něco podobného, se nekoná.

Jaromír MAREK, redaktor:
Řekla Radiožurnálu Patricie Řeháčková, která se v Dominikánské republice stará o české turisty. Na Haiti už začala proudit humanitární pomoc z celého světa. Spojené státy vysílají námořní pěchotu, nákladní letadlo a vojenskou nemocnici. Své záchranáře posílá na Haiti i Francie, Španělsko a Izrael. Jaromír Marek, Radiožurnál.

Sbírky na pomoc Haiti jsou zatím úspěšné

Pavel PROUZA, moderátor:
Sbírky na pomoc Haiti jsou zatím úspěšné. Organizace Člověk v tísni už vybrala skoro půl druhého milionu korun. Adra asi 700 tisíc. Sbírku už vyhlásila také Arcidiecézní charita Olomouc a ministerstvo zahraničí posílá na Haiti 5 milionů. Peníze půjdou prostřednictvím dětského fondu OSN UNICEF na obnovu zdrojů pitné vody.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Jídlo, pití, léky, přikrývky, dočasné přístřešky a nástroje na odklízení trosek. To je třeba rychle koupit za vybrané peníze. Pavel Gruber z české charity říká, že nemá smysl, aby Češi místo peněz posílali materiální pomoc.

Pavel GRUBER, česká charita:
Cena dopravy na Haiti je tak vysoká, že určitě největší pomoc je přispět finanční částkou.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Na Haiti chtějí do soboty vyrazit také liberečtí kynologové a záchranáři ze společnosti Hand for Help. Podle ředitele Jaromíra Dolanského zatím shání peníze.

Jaromír DOLANSKÝ, ředitel Hand for Help:
Jsou to tři až čtyři psovodi, čtyři zdravoťáci, to znamená dva lékaři a dva střední zdravotní profesionálové, a potom vedení dva lidi.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
O dalších penězích pro Haiti má rozhodnout česká vláda v pondělí. Lenka Jansová, Radiožurnál.

Pavel PROUZA, moderátor:
Další podrobnosti o situaci na Haiti také v publicistické části Ozvěn dne.

Komunisté trvají na zvýšení výdajů státu v sociální oblasti

Pavel PROUZA, moderátor:
Komunisté trvají na zvýšení výdajů státu v sociální oblasti. Takový je výsledek schůzky premiéra Jana Fischera s předsedou komunistů Vojtěch Filipem. Premiér si postupně zve lídry stran zastoupených ve sněmovně, aby zjistil jejich postoj k návrhům, o kterých budou poslanci v lednu rozhodovat. Závěr schůzky Fischer Filip zná reportérka Václava Vařeková.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Tak na postoj komunistů se nic nemění, další výdaje státního rozpočtu, hlavně tedy v sociální oblasti, ale chtějí pokrýt za vedení více daňových pásem. Podle předsedy KSČM Filipa by prosazení předloh týkající se sociální oblasti, například tedy vrácení mateřské na původní úroveň nebo proplácení všech dnů nemoci, představovalo objem peněz ve výši jednoho procenta státního rozpočtu. Podle premiéra Jana Fischera je ale i jedno procento výrazné, protože tak může vzrůst deficit, a to až k 7 procentům HDP. Jinak ráno už se premiér sešel s předsedou ODS Mirkem Topolánkem. Ten ho ujistil, že ODS žádné z těchto návrhů nepodpoří. No, a zítra sem do Strakovy akademie přijde jednat lídr ČSSD Jiří Paroubek.

Pavel PROUZA, moderátor:
To byla živě Václava Vařeková.

Nejvyšší správní soud odročil jednání o zrušení Dělnické strany na příští měsíc

Pavel PROUZA, moderátor:
Nejvyšší správní soud dnes odročil jednání o zrušení Dělnické strany na příští měsíc. V únoru oznámí, jak rozhodl o návrhu vlády na rozpuštění strany. Přesné datum dalšího jednání zatím soud nestanovil. Případ sleduje náš kolega Vladan Dokoupil. Dobrý večer.

Vladan DOKOUPIL, redaktor:
Dobrý večer. Vláda podezírá Dělnickou stranu z úzkých kontaktů s extrémisty. Během čtyřdenního jednání se o tom soudce snažila přesvědčit mnoha důkazy, fotografiemi, videozáznamy, texty i výslechy svědků. Stejně tak přesvědčovala senát, už byly splněny podmínky dané samotným Nejvyšším správním soudem pro rozpuštění jakékoliv politické strany. Dělnická strana jakékoliv kontakty s extrémisty odmítá, důkazy označuje od začátku za nedostatečné a žádá soud, aby vládní návrh zamítnul. Pro Radiožurnál Vladan Dokoupil, Brno.

Česko prohrálo spor o unijní směrnici o důchodovém pojištění zaměstnanců

Pavel PROUZA, moderátor:
Jako poražené dnes odešlo Česko od Evropského soudního dvora v Lucemburku. Prohrálo spor s Evropskou komisí o směrnici o důchodovém pojištění zaměstnanců. Do vnitrostátního práva totiž Česká republika dosud nepřevedla direktivu, která upravuje podmínky dobrovolného střádání si na penzi u zaměstnavatelů.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Česko se bránilo, že v našem důchodovém systému tento způsob spoření si na penzi neexistuje. Přijetí směrnice by nás donutilo vytvořit instituci, která by novou část důchodového systému řídila a kontrolovala. Dnes u nás existuje povinné sociální pojištění pro všechny výdělečně činné osoby a dobrovolné připojištění v penzijních fondech. Odkládání si části příjmů na penzi ve fondech zřizovaných zaměstnavateli neznáme. Soud ale tento argument neuznal s tím, že směrnice se nesnaží zavést jednotný systém důchodového pojištění v Unii. I když v Česku žádná speciální instituce důchodového pojištění zaměstnanců neexistuje, není to důvod směrnici nepřijmout. Soud neuložil Česku žádné sankce. Přikázal jen úhradu nákladů řízení. Pavel Novák, Česká rozhlas, Benelux.

Za kacířství exkomunikovala katolická církev na Slovensku tři kněze

Pavel PROUZA, moderátor:
Za kacířství exkomunikovala katolická církev na Slovensku tři kněze. Muži hlásili extrémně konzervativní názory, ovlivňovali přikázání věřící a proto je arcibiskup vyloučil z církve. To je i na Slovensku velmi nezvyklý trest a je uplatňovaný pouze za nejtěžší hříchy.

Lubomír SMATANA, redaktor:
Tři kněží vyzvali slovenské arcibiskupy, aby zavrhnuli poselství bývalého papeže Jana Pavla II., což podle mluvčího katolické církve hraničí až s patologickým myšlením. Kněží sami sebe prohlásili za biskupy, ku příkladu metalovou hudbou označovali za ďáblovo dílo, neuznávali dějiny církve a vyzývali ostatní k následování. Arcibiskup tyto kněze vyzval, aby se omluvili a svoje učení odvolali. Ti to ovšem odmítli a za trest byli vypuzeni z církve. Lubomír Smatana, Český rozhlas, Bratislava.

Stavby Jana Kaplického zůstávají nepřehlédnutelné

Pavel PROUZA, moderátor:
Před rokem náhle zemřel světoznámý architekt Jan Kaplický. Jeho stavby zůstávají nepřehlédnutelné a lépe než cokoliv jiného vypovídají o díle a životě architekta, kterého inspirovaly organické tvary a který se snažil o změnu přístupu k tradiční architektuře. V České republice zůstává zatím jedinou realizovanou stavbou vila na pražské Dobešce z konce 60. let.

Eva RAJLICHOVÁ, redaktorka:
Budoucnost Národní knihovny na Letné je nejasná. O něco určitější je projekt Koncertního a Kongresového centra Antonína Dvořáka v Českých Budějovicích.

Antonín KAZEL, jihočeská společnost Přátel hudby:
Máme přislíbený od města pozemky, což je výborný, že je město k této stavbě nakloněné.

Eva RAJLICHOVÁ, redaktorka:
Říká Antonín Kazel z jihočeské společnosti Přátel hudby. V horizontu tří let by podle Kaplického návrhu mohla stát vila a klub Volavka v rezidenční projektu Konopiště. Na začátku letošního jara se veřejnosti představí unikání sofa nazvané Jan Kaplický, které architekt sám navrhl.

Martina HOLASOVÁ:
Je to překrásný takový solitérní kus, ale musím říct, že to je teda revoluční jako přístup k posezení doma.

Eva RAJLICHOVÁ, redaktorka:
Vysvětluje Martina Holasová ze společnosti, která se bude starat o jeho výrobu a distribuci. Eva Rajlichová, Radiožurnál.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na řadě je přehled témat, která vám nabídneme do půl sedmé. Svět posílá pomoc Haiti, katastrofálně poničené zemětřesením. Zapojí se zřejmě i Češi. Ředitel Sazky Aleš Hušák má luxusní vilu na ostrově Menorca, společnost přitom tají, jaké platy má její management, problém zaujal i komentátora Radka Kubička.

Humanitární pomoc Haiti

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Boj s časem se v těchto hodinách odehrává v karibském státě Haiti necelé dva dny po pustošivém zemětřesení. Počty obětí jdou podle odhadů do desítek tisíc. Na záchranu těch, kdo možná ještě přežívají pod troskami a sta tisíců dalších, kteří zůstali bez základních potřeb mezi rozvalinami budov, směřuje pomoc z nejrůznějších částí světa. Jako předvoj vyrazily tisíce amerických vojáků. A prezident Obama před pár hodinami přislíbil Haiťanům bezprostřední humanitární podporu v hodnotě sto milionů dolarů. Haiti je přitom nejchudší stát Latinské Ameriky. Jak se chtějí do pomoci zapojit největší země tohoto regionu? Jak chtějí přispět k tomu, co podniká Obamova vláda? Na to jsem se zeptala hispanistiky Kateřiny Březinové, která žije v brazilském Sao Paulu.

Kateřina BŘEZINOVÁ, hispanistka:
Dle dostupných zpráv z regionů většina zemí, zvlášť těch velkých, přislíbila pomoc v podobě potravin, letadel s léky, případně, v tomto případě třeba Venezuely, odborníků, lékařů, hasičů vycvičených na práci v sutinách a záchranné práce, Columbia to samé záchranné práce. Mexiko vysílá lékaře, cvičené psy, specialisty na další zvážení toho, co je potřeba v zemi dělat. Takže podle těch dostupných zpráv to vypadá, že Brazílie svou aktivitou potáhne a zcela předčí ostatní latinskoamerické hráče a její plány na pomoc postiženému Haiti jsou skutečně obrovské v několika rovinách. Brazílie přislíbila 15 milionů amerických dolarů. Brazílie již vyslala do oblasti vojenskou loď, která je schopna vyrábět pitnou vodu. Jsou na ní potraviny, léky a tak dále.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ve vládní pomoc vyvolalo zemětřesení na Haiti velkou kampaň solidarity, například mezi nevládními organizacemi, odráží se v médiích?

Kateřina BŘEZINOVÁ, hispanistka:
V médiích se odráží samozřejmě masivně, je to hlavní téma všech deníků, v těch nejhlavnějších vyšly speciální přílohy věnovanému tomuto tématu. A tady se samozřejmě vyplatí zmínit, že Haiti je pro Brazílii velice relevantní, neboť Brazílie zde od roku 2004 vede vojenskou misi OSN a vnímá tuto zemi jako takový "svůj region", svoji sféru vlivu a samozřejmě velká pomoc materiální, velká pomoc rozvojová směřuje tímto směrem, takže nejedná se pouze o pomoc vojenskou a ten vojenský kontingent, který je přítomný na Haiti, ale i o peníze a zástupce nevládních neziskových organizací, kteří jsou na Haiti přítomní a vyvíjejí tam dlouhodobě velmi zásadní práci, ať už v oblasti veřejného zdraví nebo chudoby a tak dále. Ta reakce v Brazílii je velice blízká, velice, velice spontánní, protože tento region, ač není úplně za rohem, tak je Brazilcům velice blízký.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Brazilce, troufnu si odhadnout, zaujal i osud pětasedmdesátileté dětské lékařky Zildy Arns Neumannové, která na Haiti zakládala pobočku své charity, při zemětřesení přišla o život. Dá se říct, že se tato brazilská doktorka stala doma svým způsobem legendou?

Kateřina BŘEZINOVÁ, hispanistka:
Této brazilské lékařky jsou plné noviny, velice živě se o tom diskutuje a v podstatě žádná zásadní veřejná figura brazilského společenského politického života nezůstala Zildě Arns dlužná nějaký projev vděku a solidarity, Zilda Arns byla už ikonou v Brazílii před tím, než dospěla k této tragické smrti, připomeňme, že byla jednou z klíčových osobností, které pomohly vyřešit v této zemi problém podvýživy, zejména dětské podvýživy a její organizace potom byla přizvána na přímou intervenci jejího bratra, který byl tehdy arcibiskupem města Sao Paulo, tato organizace potom byla přizvána na Haiti a vykonávala tam již dobře vyzkoušenou práci z Brazílie právě tam.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uvádí hispanistika Kateřina Březinová z brazilského Sao Paula. Humanitární sbírky na pomoc Haiti pořádají i české nevládní organizace. Finanční pomoc chystá taky vláda. A do postižené oblasti by se v příštích dnech mohli vydat záchranáři z liberecké společnosti Hand for Help. Jejím ředitelem je Jaromír Dolanský. Dobrý večer.

Jaromír DOLANSKÝ, ředitel společnosti Hand for Help:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, vy plánujete, že by mohli ještě do konce týdne vyrazit tým kynologů se psy, kteří by pátrali po lidech v sutinách, ovšem záleží samozřejmě na penězích, potřebujete zhruba milion, kde ho sháníte?

Jaromír DOLANSKÝ, ředitel společnosti Hand for Help:
My jsme se rozhodli tuto akci chystat vlastně hned po tom, co jsme se dozvěděli o této katastrofě. Obrátili jsme se samozřejmě za prvé na zastupitelství této země v Německu a samozřejmě i na další humanitární organizace, o kterých víme, že nějakým způsobem v této oblasti působí. Máme dva projekty. První projekt je ten, o kterém jste se zmínila, to znamená, vyslání našeho záchranného týmu psovodů a zdravotních, zdravotního personálu, tady bohužel musím říci, že opravdu záleží na, především na čase, protože pokud bychom tam poslali tým později, než v sobotu, tak vlastně už ti naši lidé budou bohužel vyhledávat pouze mrtvé. Je faktem, že se nám podařilo po osmi dnech v Turecku nalézt živého člověka.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
I takové zázraky se stávají. Pokud by se přeci jenom podařilo shromáždit dostatečné množství finančních prostředků, vy byste vyrazili včas, tedy do konce tohoto týdne, do té soboty, jak se chcete na Haiti dopravit a jak byste se zapojili do záchranných prací, na vlastní pěst nebo vy už jste říkal, že jste v kontaktu, znamená, že už dopředu koordinujete tu pomoc?

Jaromír DOLANSKÝ, ředitel společnosti Hand for Help:
Samozřejmě jinak to ani nelze, jak jsem říkal, my jsme tu koordinaci nějakým způsobem zahájili vlastně už včera kolem poledního, v žádném případě by to nebylo na vlastní pěst, ale ve spolupráci s organizacemi, ať už místními organizacemi, vládními, anebo s humanitárními organizacemi z celého světa, tuto zkušenost máme například z /nesrozumitelné/ z Turecka a z jiných míst.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A doprava na Karibský ostrov by nebyla problém?

Jaromír DOLANSKÝ, ředitel společnosti Hand for Help:
Kolega, který má na starosti tuto část, zjistil a zajistil možnost dopravy letecky, ale bohužel upřímně si řekněme, že v tento okamžik se ta šance odjet s tímto prvním týmem rapidně snižuje, a to znamená, že bude pravděpodobně realizovaná ta druhá etapa pomoci, která by v tom ideálním způsobu na tu první navazovala.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pokud se to ale nepodaří, tedy poslat záchranáře se psy v nejbližších dnech, mohli byste přispět později větším týmem mobilní nemocnicí, s tím počítáte stoprocentně.

Jaromír DOLANSKÝ, ředitel společnosti Hand for Help:
S tím počítáme opravdu stoprocentně, obrátili jsme se na řadu firem, obrátili jsme se na ministerstvo zahraničních věcí, máme požádáno o sbírku, kterou zveřejníme přesně v neděli, v noci ze soboty na neděli, protože zákon ukládá určitou dobu od požádání o přidělení sbírky do jejího vyhlášení, ta je 72 hodin, to znamená, budeme dělat všechno pro to, abychom tyto finanční prostředky získali a poslali bychom tam obdobné zařízení, které funguje už vlastně, dá se říct, třetí rok v Gruzii.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli Dolanský, počítáte s tím, že by to měla být logisticky náročnější operace oproti těm, které jste zatím při podobných událostech absolvovali?

Jaromír DOLANSKÝ, ředitel společnosti Hand for Help:
Samozřejmě bude trochu problém s dopravou, protože pokud bychom ten náš projekt opravdu udělali tak, jak máme teď naplánováno, tak je to právě záležitost dopravy, tým po, tým letecky a materiál, hlavně ty budovy po moři, my, když jsme se dívali na některé ty záběry, tak je nám jasné, že ta potřeba tam nebude pouze týden nebo měsíc, ta potřeba tam bude dlouho. A my už podobnou nemocnici menšího rozsahu máme v postavenou v Pákistánu, který byl postižen zemětřesením, nikoliv tak strašným, ale přesto velmi nepříjemným a velmi zlým. Ta nemocnice stojí ve výši tři tisíce osm set metrů v údolí Arandu, no, a tu druhou nemocnici máme postavenou právě v Gruzii.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Popisuje Jaromír Dolanský z humanitární společnosti Hand for Help. Děkuji za informace a přeji hodně štěstí. Na shledanou.

Jaromír DOLANSKÝ, ředitel společnosti Hand for Help:
Na shledanou. Hezký večer.

Majetkové poměry manažerů Sazky

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Největší loterijní společnost v Česku Sazka má problémy s dodržováním finančních závazků, pokud jde o podporu sportovních svazů. O tom jsme už víckrát referovali. Naši reportéři se v této souvislosti začali taky zajímat o to, jaké platy pobírají nejvyšší manažeři Sazky. V první řadě generální ředitel Aleš Hušák. Konkrétně údaje se v tomto ohledu nepodařilo získat a zdá se, že příslušné informace nemají ani akcionáři společnosti. Reportérský tým Českého rozhlasu ovšem zjistil, že Aleš Hušák si před časem pořídil ne právě lacinou usedlost na španělském ostrově Menorca. A investoval do ní nejmíň 60 milionů korun. Na místo, kde má svá výletní sídla i několik předních světových miliardářů, se zajel podívat David Koubek.

David KOUBEK, redaktor:
Bílé domky malého letoviska /nesrozumitelné/ na severním pobřeží Menorcy jsou opuštěné. Pár místních obyvatel se v klidu věnuje své tradiční činnosti chovu dobytka. Na turistu tady člověk na přelomu roku skoro nenarazí, jedinými návštěvníky jsou teď tisícihlavá hejna ptáků. Menorca je biosférickou rezervací UNESCO a všechno tu podléhá přísnému režimu. A nejspíš i proto přitahuje ty, kteří hledají soukromí. Možná proto si ji vybral jako své útočiště i šéf Sazky Aleš Hušák.

osoba:
Málokdo ze soudů zná majitele usedlosti Son Clariana, trochu ho znají obyvatelé statku, kteří bydlí přímo na protějším kopci a provozují tady akroturistiku.

osoba:
Ten je z Rumunska, že jo. A jo, máš pravdu, z Česka, párkrát se tady byl podívat, ale rozhodně s ním nejsme často ve styku.

David KOUBEK, redaktor:
Ani jeho nejbližší sousedé, přes jejichž pozemek kdysi vedla k vile Son Clariana cesta, nevědí víc.

osoba:
Ani nevím, jestli tam teď jsou, v létě sem jezdí a v zimě se tady, myslím, taky ukážou, ale skoro vůbec je neznám, nic víc nevím.

Sandra DIAZ:
Cizinci tu vždycky hledají klid a jistou anonymitu. Máme například hodně panenských pláží a lidé třeba rádi jezdí na své soukromé lodi kolem zdejších břehů.

David KOUBEK, redaktor:
Říká Sandra Diaz z radnice v /nesrozumitelné/. A doplňuje jí bývalý radní Lorenz Kasanovas. Dům tady nemá jen šéf Sazky, ale také například známý rakouský výrobce bižuterie nebo ruský oligarcha a majitel fotbalové Chelsea.

Lorenz KASANOVAS:
Tak třeba Svarovski, ten tady pořídil dům na pláži a teď jeden koupil taky Roman Abramovič. Pan Hušák mi tehdy říkal, že tu jednou byl na dovolenou a líbilo se mu tady kvůli tomu klidu, ale investovat tady peníze, to byste akorát tak ztrácel čas. Tady máme jen mléko a sýr a litr mléka, ten je dnes levnější, než jedna cocacola.

David KOUBEK, redaktor:
Stěžuje si podnikatel a bývalý radní. Je to ale trochu začarovaný kruh. Jakýkoliv objekt mimo městskou zástavbu, který by nesloužil zemědělským účelům, se nesmí ani rozšiřovat, natož postavit nový.

Sandra DIAZ:
Vše se řídí územním plánem ostrova z roku 2003, nic nového oproti tehdejšímu stavu nesmíte stavět, třeba ani bazén, povolené jsou ale nádrže na sběr vody a lidé to samozřejmě dělají, takže postaví oficiálně nádrž, tu pak používají jako bazén. Každý zákon má svou skulinku.

David KOUBEK, redaktor:
Říká Sandra Diaz ze stavebního odboru. Občas se tak prý stane, že majitelé starých usedlostí skutečně něco přistaví. Proti předpisům se provinil i stavař na vile Aleše Hušáka. Radnice proto vyměřila pokutu. V takovém režimu je totiž náročné i jen dům rekonstruovat.

Sandra DIAZ:
Musíte si najmout jednoho, dva stavaře, jednoho, dva architekty, vyřídit si všechna ta povolení, a to není jen drahé, ale trvá to taky hrozně dlouho, a nejen to, taky nemůžete stavět jen tak z něčeho, musíte používat víceméně tradiční materiály.

David KOUBEK, redaktor:
Úřady zkrátka dělají všechno pro to, aby Menorca zůstala na rozdíl od Ibizy a Mallorcy taková, jaká vždy bývala. Právě proto je tak málo rozvinutá a lidé se z ní stěhují, ale právě proto se jí bude asi i nadále říkat Muzeum pod širým nebem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dodává ze španělské Menorcy David Koubek. Aleše Hušáka se nám dnes zastihnout nepodařilo, v jeho sekretariátu nám sdělili, že se rozhodně nebude chtít vyjadřovat k soukromým záležitostem. Ve studiu je ovšem náš reportér Ondřej Suchan, který se celou kauzou kolem Sazky dlouhodobě zabývá. Dobrý večer.

Ondřej SUCHAN, redaktor:
Dobrý podvečer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ondřeji, dá se tedy říct, že tato záležitost majetkové poměry manažerů Sazky považuje vedení za čistě soukromou věc?

Ondřej SUCHAN, redaktor:
Ano, Sazka ústy svého mluvčího Zdeňka Zikmunda řekla, že o platech managementu rozhoduje představenstvo, ale nebude tyto platy zveřejňovat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy vůbec nehodlá komentovat tuto záležitost?

Ondřej SUCHAN, redaktor:
Nehodlají komentovat, berou to jakou soukromou záležitost Aleše Hušáka.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A může ale tato argumentace nějakým způsobem uspět, my už jsme také informovali o tom, že na, ve vile, na tomto sídle, na ostrově Menorca, se konaly i zasedání společnosti Sazka, dokonce Aleš Hušák tam tráví celé léto?

Ondřej SUCHAN, redaktor:
Přesně tak, Aleš Hušák tráví na Menorce celé léto a pokud je nějaká mimořádná situace, tak zaměstnanci letí přímo za ním, toto potvrdil i mluvčí Zdeněk Zikmund. Na druhou stranu říkal, že ty náklady byly navýšeny pouze o nějaké sta tisíce korun, nicméně podle našich informací se tam lítalo i tryskáčem, vlastně ty obchodní transakce se řešily přímo tam, to je jedna věc, proč tohle obstojí. Druhá věc je, že vlastně v současné době akcionáři žádají o peníze stát a pokud by to byla normální akciová společnost, tak proč by žádali stát, tady jsou akcionáři sportovních sdružení, a proto si myslím, že tyto informace by měly být zveřejněny.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Společnost, která chce peníze od státu, na druhou stranu dělá svá zasedání na ostrově Menorca ve vile Aleše Hušáka a tam všechny ty lety a ta zasedání platí tedy společnost Sazka, tomu rozumím dobře?

Ondřej SUCHAN, redaktor:
Podle našich informací mnoho z těchto zasedání, které tam proběhly, neplatili ti zúčastnění sami, my jsme se ptali, jestli je platila společnost Sazka, mluvčí Sazky nám řekl, že mnoho jednání v minulosti platila Sazka, že to byly služební cesty zaměstnanců.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Co na to říkají akcionáři, jsou zvědaví?

Ondřej SUCHAN, redaktor:
Akcionáři se asi podle mého názoru dělí na dvě skupiny, část, která tam už byla, asi na Menorce. A druhá, která tam nebyla. Kdo si myslím, že je rozezlen, tak jsou především takové ty malé tělovýchovné jednoty, které vlastně jakoby se nedostanou k těmto informacím a tato, tyto informace vyloženě překvapily.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dodává náš reportér Ondřej Suchan. Díky za informace, za to, že jste přišel do studia, na shledanou.

Ondřej SUCHAN, redaktor:
Taky děkuju, na slyšenou.

Poznámka Radka Kubička

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Měla by tedy mít veřejnost právo dozvědět se víc o odměnách a majetkových poměrech manažerů takových firem, jako je Sazka? Autorem dnešní poznámky Ozvěn dne je Radko Kubičko, komentátor Českého rozhlasu 6.

Radko KUBIČKO, komentátor Českého rozhlasu 6:
Mohou se novináři zajímat o výdaje manažera soukromé firmy? Proč ne. Pátrají běžně po čemkoliv, co může zajímat jejich čtenáře či posluchače. A život zazobaných, jak se boháčům vtipně říká, určitě táhne, hlavně v bulváru. Ale má to zajímat i seriózního novináře? Obecně by asi mohlo platit, že jen, když to nějak souvisí se závažným společenským tématem a takovým určitě je financování sportu například. Takže, když se novináři zajímají o šedesátimilionové sídlo šéfa Sazky Hušáka ve Španělsku, mohlo by to být v tomto kontextu, ale souvisí to vůbec? Mluvčí Sazky má pravdu, že jde o ryze soukromou společnost a její šéf může utrácet zač chce. Kdyby navíc řekl, že si nemovitost koupil prostě ze svého platu, v pořádku, šéf takové velké společnosti nežije ze sociálního minima. Jenže je tady jiný problém a někteří čeští politikové v čele s expremiérem Topolánkem se ho snaží pojmenovat velmi neobratně. Jeho vláda měla prý cosi připravovat proti Sazce, mimo jiné žádal nezávislý audit a také kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu. Bezpečnostní a informační služba údajně upozornila na bezpečnostní rizika kontaktu Sazky s představiteli státu. Jak se lidově říká, podařilo se trefit kozla. Sazka je auditovaná soukromá firma a stát do ní nemůže takto zasahovat. Pokud by v ní bylo něco v nepořádku, třeba nepřiměřeně vysoký plat manažerů, může to zajímat maximálně akcionáře. A když je to snad nezajímá, jejich věc. Ale jsme zpátky u financování sportu. Sazka za tímto účelem byla skutečně kdysi dávno zřízena už za minulého režimu. Ale byla ve vlastnictví sportovních svazů. Za socialismu to bylo jedno. Erár jako erár. Po listopadu 89 jim přirozeně zůstala. A vstřícně ještě akcionáře rozšířila o svazy dříve zakázané. A tady už jde o soukromé vlastnictví. Stát přesto pohodlně této soukromé firmě svěřil financování sportu a dlouho ji také podporoval. Marně se proto dnes diví, že to nefunguje. Tak byl systém nenávratně nastaven a nezbývá než plakat nad rozlitým mlékem, i když někteří sportovci tak činí přímo u politiků. No, a ti pak vydávají nepředložená prohlášení, byť dobře míněná, aniž by si uvědomili, že mají nyní bohužel co do činění s firmou, jako každou jinou a pouhá podezření či špatná pověst kohokoliv, není argument. Můžeme se nad tím podivovat, ale to je vše, co můžeme udělat, a totéž také činit nad španělskou vilou ředitele Hušáka.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Poznamenává Radko Kubičko, komentátor Českého rozhlasu 6.

Zemětřesení na Haiti

Pavel PROUZA, redaktor:
Odhady počtu mrtvých při úterním zemětřesení na Haiti se ustály na úrovni mnoha desítek tisíc. V troskách také leží desítky tisíc budov, chybějí potraviny i voda a také organizovaná pomoc haitských úřadů. Česko se připojuje k zemím, které na Haiti vysílají záchranáře a materiální pomoc, rozběhly se také sbírky humanitárních organizací. Zahájit mohutnou záchrannou akci na pomoc tomuto karibskému státu nařídil dnes americkým ozbrojeným silám prezident Barack Obama. Uvolnil na to přes 100 milionů dolarů. Oznámil také vyslání dvou tisíc mužů námořní pěchoty a vojenské nemocnice. K břehům Haiti by dnes měla dorazit americká letadlová loď Carl Vinson se zásobami.

Prostějovský oděvní podnik požádá soud o zahájení insolvenčního řízení

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Prostějovský oděvní podnik zřejmě příští týden požádá soud o zahájení insolvenčního řízení. Radiožurnálu to potvrdil mluvčí společnosti. Největší tuzemský oděvní podnik dluží věřitelským bankám více než miliardu korun. Vedení firmy chce i během insolvenčního řízení zachovat výrobu, říká krizový manažer OP Prostějov Jiří Tuvora.

Jiří TUVORA, krizový manažer OP Prostějov:
Situace oděvního podniku není dobrá, ale je řešitelná. Řekněme, hospodářský výsledek za loňský rok ještě není přesně stanoven, uzávěrky se budou dělat na začátku příštího týdne. Výroba jede dál, je to opravdu na dodávkách materiálů, doplňkových materiálů, ale říkám, většina dodavatelů naší situaci rozumí, je s nima konzultována a výroba pojede i dál.

Nový trestní zákoník podle myslivců zásadně změnil pohled na pytláctví

Pavel PROUZA, redaktor:
Nový trestní zákoník podle myslivců zásadně změnil pohled na pytláctví. Dřív za pytláka považovali každého, koho se zbraní a bez povolenky k lovu přistihli v lese. Teď bude pytlákem až poté, kdy nějakou zvěř uloví. Trestní zákoník sice upravuje i pokus trestného činu, ale myslivci tvrdí, že to se nebude dát prokázat. Další změnou je, že pytláctví už nesmí být, nemusí být trestným činem, ale pouze přestupkem. Myslivci se teď obávají, že se většina pachatelů jednodušeji vyhne trestu. Zákoník hranici mezi trestným činem a přestupkem stanovil v hodnotě vzniklé škody 5 tisíc korun. To platí i v rybářství, říká právník Českého svazu rybářů David Zdvořáček.

David ZDVOŘÁČEK, právník Českého svazu rybářů:
V rámci toho rybářství, když to můžeme stáhnout k počtu ryb, ke kilogramu, tak jsme řekli, že 70 kilo kapra, aby se člověk dostal do tý fáze, že by způsobil trestný čin, ale jsou štiky, jsou pstruzi, jsou i ryby, které se používají pro vytírání, což jsou generační ryby, kde se jejich hodnota může pohybovat kolem pěti set korun za kilogram, což by stačilo ulovit dvě pětikilové ryby a čili by se dostal na tu hranici těch pěti tisíc korun.

Pavel PROUZA, redaktor:
Ministerstvo zemědělství teď připravuje hodnotovník, podle kterého by státní orgány mohly určovat hodnotu pytlákem způsobem škody.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co vám dnes ještě nabídneme? Společnost Ringier vyhrála spor s Davidem Rathem. Středočeskému hejtmanovi se nemusí omlouvat za karikaturu, která ho přirovnává k Adolfu Hitlerovi. Americký prezident Barack Obama chce potrestat velké banky za jejich podíl na finanční krizi. A sociální sítě sílí. Facebook dnes oznámil, že přenechá víc místa reklamě.

Společnost Ringier vyhrála spor s Davidem Rathem

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nakladatelství Ringier se nemusí omlouvat středočeskému hejtmanovi Davidu Rathovi za karikaturu v časopise Reflex. Ta ho připodobnila k nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi. Soudce pražského městského soudu Tomáš Novosad dnes konstatoval, že obrázek nepřekročil mezi slušnosti a navíc měl minimální reálný základ v Rathových výrocích pro Lidové noviny. V nich sociálnědemokratický politik mluvil o tom, jak zbrojení v hitlerovském Německu pomohlo vyřešit hospodářskou krizi. Advokát hejtmana už naznačil, že se proti dnešnímu verdiktu odvolá. O tom, jaká satirická zkratka je na místě a jaká už překračuje pomyslné hranice, budu mluvit s vedoucím domácí redakce České televize Jindřichem Šídlem. Dobrý večer.

Jindřich ŠÍDLO, vedoucí domácí redakce České televize:
Hezký večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jindřichu, soudce Novosad zdůvodnil své rozhodnutí tak, že karikatura, která přirovná Davida Ratha k Adolfu Hitlerovi, má základ ve výrocích středočeského hejtmana. Je tohle to nejdůležitější pro jakoukoliv satyru, že je vlastně pravdivá?

Jindřich ŠÍDLO, vedoucí domácí redakce České televize:
Když já nevím, jestli ona je pravdivá. Já vítám nebo myslím si, že je dobře, že soudy v poslední době, protože to není jenom případ Davida Ratha, jaksi politiky odkazují do mezí, které jsou běžné v civilizovaném světě, kde se politici kvůli podobným věcem prostě vůbec nesoudí. Na druhou stranu, nesoudí se hlavně, protože by u těch u soudů jaksi neměli vůbec šanci, jako veřejné osoby, u nichž se předpokládá, že se dokáží obhájit bez toho, že by k tomu museli používat soud. Na druhou stranu já jsem tehdy, když jsem tu karikaturu nebo tu obálku v Reflexu viděl, tak jsem si říkal, že to jde přes čáru, protože postava Adolfa Hitlera je něco, co se vzhledem jaksi k tragické historii nemá ani zlehčovat, ani karikovat a jaksi osobně rozumím tomu, proč se to Davida Ratha dotklo, což neznamená tedy, že bych si myslel, že se má kvůli tomu obrátit na soud. Nicméně ta karikatura tehdy přišla nevkusná, nebo ta obálka, pardon.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Myslíte si, že tento dnešní rozsudek posouvá hranice mezi tím, co si můžou novináři dovolit, mezi tím, co by měli politici snášet?

Jindřich ŠÍDLO, vedoucí domácí redakce České televize:
No, tento rozsudek ještě není pravomocný, otázka je, jak se k tomu postaví vrchní soud, který v podobných věcech tradičně rozhoduje, řekněme, o něco přísněji, než pražský městský soud, ale pokud by ten rozsudek nakonec takto dopadl, tak myslím si, že to posouvá hranice, říkám, já si nemyslím, že bychom z toho měli jako novináři, nebo já, jako novinář nejásám, že to je nějaké posunutí hranice, protože, jak jsem říkal, tu obálku považuji za velmi nevkusnou. Na druhou stranu jaksi z principu je to dobře, protože, jak jsem říkal, ono opravdu ve světě v tom jaksi civilizovaném zlu, demokratickou tradicí, se politici, až na výjimky jak bylo například Gerhard Schröder, který by se byl ochoten soudit o skutečnou barvu svých vlasů, tak politici se s médií nesoudí o takovéhle věci, protože prostě vědí, že by jim to ve svém důsledku jaksi, že jim to ve svém důsledku jaksi přinese možná i nevídanou publicitu a že koneckonců dělají i těm médiím možná nechtěnou reklamu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Domnívá se vedoucí domácí redakce České televize Jindřich Šídlo. Díky, na shledanou.

Jindřich ŠÍDLO, vedoucí domácí redakce České televize:
Na shledanou.

Rozvoj sociálních internetových sítí

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kolik máte přátel, sto nebo třeba několik stovek. A líbí se vám jejich aktivity nebo ne? Možná teď nevíte, o čem mluvím, ale lidí, kteří jsou v obraze, přibývá. Obliba internetových sociálních sítí totiž roste raketovým tempem. Právě Twitter nebo Facebook se pro mnoho nadšenců stává alternativním prostorem, ve kterém tráví čím dál víc času. A Facebook dnes představuje svoje novinky i v Praze. Zástupci této sítě dopoledne mimo jiné uvedli, že ode dneška začínají spolupracovat s jistou reklamní společností. Budou se snažit dělat míň agresivní, ale častější reklamu, která bude probíhat především formou doporučení od přátel. Jestli máte se sociálními sítěmi své zkušenosti, nebo se chcete na něco zeptat, neváhejte a pište buď emailem na adresu ozvenydne@rozhlas.cz nebo pošlete SMS ve tvaru RF mezera a váš text na číslo 9077703. Šéfredaktor serveru Root.cz Petr Krčmář je se mnou ve studiu. Dobrý večer.

Petr KRČMÁŘ, šéfredaktor serveru Root.cz:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A na telefonu pak psychiatr Cyril Höschl. Dobrý večer i vám.

Cyril HÖSCHL, psychiatr:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Krčmáři, popište, prosím, pro posluchače ve zkratce, jak takový Facebook funguje, protože někteří třeba ještě nevědí, o čem to je?

Petr KRČMÁŘ, šéfredaktor serveru Root.cz:
V principu se jedná o web, kde vlastně se zaregistrujete, vytvoříte si tam svůj profil, dáte si tam o sobě nějaké informace a ti uživatelé toho webu se vlastně můžou propojovat do nějakých skupin, podle toho, jestli se obvykle znají v reálném světě, a pak tam vlastně publikují o sobě různé informace, které takovýmhle způsobem sdílí. A ti, kteří se vlastně označí v tom systému, že se vzájemně znají, tak pak vidí, co ten druhý uživatel tam dá, jestli tam dal třeba fotku z dovolené nebo napsal, že se mu narodilo dítě a podobně. To je ve zkratce celý princip té takzvané sociální sítě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zaregistroval jste se na některé z nich?

Petr KRČMÁŘ, šéfredaktor serveru Root.cz:
Jsem zaregistrovaný na Facebooku i na Twitteru. Twitter používám aktivně. Facebook moc ne, protože já osobně říkám, že jsem Facebook skeptik, takže ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Co to znamená.

Petr KRČMÁŘ, šéfredaktor serveru Root.cz:
To znamená, že nevěřím té velké bublině, která se kolem toho tvoří, kterou tvoří nejenom média, ale vlastně všichni, že je to jaksi strašlivě důležitý zdroj informací a velká revoluce, tak já na tohle moc nehraju, já si myslím, že to je spíš aktuální zajímavost a nové místo na hraní a jako že tam ten důležitý tón je tam té důležitosti je tam dáván trochu zbytečně a přehnaně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane doktore, Höschle, co vy si myslíte o sociálních sítích, teď konkrétně třeba o Facebooku, o kterém dnes byla řeč?

Cyril HÖSCHL, psychiatr:
No, určitě je tam ta aktivita utváření v sociálních sítí, tady je třeba připomenout, že člověk má přirozenou tendenci patřit k nějaké sociální síti a vytvářet spontánně sociální sítě od doby, co lidstvo existuje. Takže se ta aktivita tam přesouvá a je to obrovská změna v tom, že je možný vlastně do těch sítí vstupovat z tepla svého domova, kde si od klávesnice v poloviční anonymitě, čili je to něco jiného, než dosavadní skutečné sociální sítě, které vyžadovaly někam jít, nějaký fyzický kontakt. A umožňuje, aby se rozrůstaly téměř geometrickou měrou. Na druhou stranu jsou do značné míry virtuální, protože nejsou založeny a tom osobním kontaktu a ten zahrnuje taky ještě vůni, dotyky a já nevím, co všechno, všechno ve verbální komunikaci a o to je to tam trošku hůře.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A myslíte si, že přesto, že to, co jste teď popsal, tam chybí, může nahradit do jisté míry v budoucnu ten sociální kontakt?

Cyril HÖSCHL, psychiatr:
Ono ho, ono se to přesune, takže nemůžeme říct, že to nahradí sociální kontakt, to určitě ne, asi jako kino nenahradilo divadlo a jako televize nenahradila kino a jako počítače nenahradily televizi stále ještě, tak vždycky z toho, z té předchozí verze komunikace mezi lidmi, ta archaická, něco z ní zůstane a nikdy nezmizí úplně, čili nejde o plnou náhradu, ale jde o přesunutí jinam, ta kvalita je trošku jiná, takže já myslím, že lidi se budou po hospodách stýkat dál, ale kromě toho se jim ohromě otevírají možnosti rozšiřovat ty kontakty měrou, která dosud nebyla vídaná, protože vy najednou se dostanete třeba přes ten Facebook nebo ten Twitter ke kamarádům kamarádů a jejich kamarádů a když jste tak trošku aktivní, tak to skutečně roste jako semínka na té příslovečné šachovnici, kde na konci už jsou miliardy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Krčmáři, je to také u vás, přibývají vám "přátelé", tak se jim říká i na Internetu, i když třeba ty lidi vůbec nemusíte znát?

Petr KRČMÁŘ, šéfredaktor serveru Root.cz:
Já se držím toho, že když už tu službu používám nebo já spíš zkoumám, než že bych jí aktivně používal, tak si tam přidávám jenom lidi, které osobně znám. A jenom vlastně takové tam mám. Takže to nefunguje u mě, takže bych tam nabaloval tisíce, anebo desetitisíce lidí, ale takoví uživatelé existují a velmi často jsou to třeba různí lidé z marketingových agentur, kteří se skrz tyhle služby snaží vlastně nacpat lidem nějaké produkty a podobně nebo třeba politici, někteří čeští jsou velmi známí tím, že vystupují aktivně na Facebooku, třeba Zdeněk Škromach je často pojmenováván jako facebookový démon, takže to je člověk, který opravdu tam jede naplno, má tam desítky tisíc přátel, v uvozovkách, kteří vůbec jeho přátelé nejsou samozřejmě a v tu chvíli je otázka, jestli bychom tomu měli ještě říkat sociální síť, protože vlastně to je úplně něco jiného, slouží to úplně jinému účelu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Höschle, ano.

Cyril HÖSCHL, psychiatr:
A dokonce i to slovo přítel, které se tam skutečně používá, ale dostávají jinou konotaci na tom Facebooku, jestliže přátelství dřív obsahovalo taky nějakou společnou zkušenost, společné zážitky, tak to tam často chybí, pokud se člověk nedrží při zemi, jako pan kolega, to znamená, že tam přidává jenom ty lidi, které osobně zná, tak pak to slovo přítel se uvádí v uvozovkách a znamená to, že se /nesrozumitelné/ někam úplně jinam posunul.

Petr KRČMÁŘ, šéfredaktor serveru Root.cz:
Ono by se tomu mohlo spíš říkat kontakt, řekněme obecně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Krčmáři, vy jste narazil na jednu věc, a to je marketing, reklama, o tom také dnes byla tisková konference, která se týkala Facebooku. On chce tu reklamu dělat trochu jinak, prý míň agresivně, ale možná o to nebezpečněji. Co vy si o tom myslíte?

Petr KRČMÁŘ, šéfredaktor serveru Root.cz:
No, ona ta reklama je tam na dvou úrovních, jednak je to ten provozovatel, který musí z něčeho žít, z něčeho živit ty servery, tu energii, lidi, kteří kolem toho jsou, vývojáři a podobně. A pak je tam vlastně ta reklama, kterou tam vytvářejí ti takzvaní uživatelé, což jsou velmi často právě různé marketingové společnosti, reklamní firmy, které se snaží nahnat a potom následně prodat co nejvíc uživatelů, kterým pak můžou vlastně nabízet skrz tu síť produkty, protože ti uživatelé velmi často se přidávají do různých skupin, které vlastně jim tam přicházejí nabídky, přidají se do skupiny fanouškovské té a té, takže ty marketingové firmy toho využívají. A samozřejmě tím, že je tam tři 350 nebo dneska už víc než 350 milionů uživatelů z celého světa, tak vlastně to je obrovská příležitost tímhle způsobem ty lidi oslovovat, a to je taky jeden z velkých důležitých důvodů, kterých se skloňuje proti Facebooku a proti těmhle službám, že to je vlastně jenom vábnička na miliony a miliony lidí, kterým potom možná jednoduše vlastně nacpat nějaké produkty.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane doktore Höschle, myslíte si, že reklama může být víc účinná na takovýchto sociálních sítích, že jsou lidé míň imunní, když jim to nabízí někdo třeba právě pod tím označením přítel, produkt nebo nějakou službu?

Cyril HÖSCHL, psychiatr:
Zpočátku jistě, ale později, později se ten systém ustálí, tak jako se ustálil vztah mezi reklamou a jejím dopadem ve svobodných médiích, v televizi v a každém jiném jaksi nosiči informace nebo nakonec na každé webové stránce, kde si dá někdo nějaký /nesrozumitelné/, ale také je velice důležité, jaká je ta cílová skupina. Dovedeme si představit, že starší generace je citlivější stále ještě na klasickou reklamu, kterou slyší někde v televizi nebo v rozhlase, zatímco ta mladší generace, která se pohybuje exkluzivněji v Internetu a v elektronických médiích, tak může být citlivější na tohle to, na druhou stranu ta skrytá reklama je účinná jenom do určité míry, protože k tomu, abych se nějakým způsobem choval, tak nestačí jenom, abych byl ovlivněn, ale musím to také reflektovat, musím si to uvědomit, musím ten výrobek chtít. A ta účinnost té skryté reklamy není tak dramatická, jak někdy ti, kdož se jí obávají, tvrdí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Krčmáři?

Petr KRČMÁŘ, šéfredaktor serveru Root.cz:
Já jsem k tomu chtěl ještě říct, že ještě je problém v tom, že vlastně Facebook je často dneska zneužíván k tomu, že ta reklama k takovým nečistým praktikám, že ta reklama je tam dělaná úplně jiným způsobem, že vlastně ten provozovatel, který vám chce tu reklamu ukázat, tak vlastně získá vaše osobní údaje, zjistí, koho znáte a pak je schopen vám vlastně podvrhnout informace typu tady František si koupil nový vysavač od téhle firmy a Jiřina ho chválí, kup si ho taky, a vlastně to je samozřejmě ... se to poměrně hodně řeší, jako že se o tom mluví, ale ten Facebook toho moc řešit nechce, protože z toho má přímé peníze, ale samozřejmě i tyhle různé nečisté praktiky se dělají a bohužel to velmi často v poslední době sklouzává i k přímým podvodům v reálném světě, že vám prostě někdo zatelefonuje, že dostal doporučení od nějakého vašeho kamaráda k něčemu a vmanipuluje vás do nějaké aktivity, kterou nechcete, a vy pak zjistíte, že ten člověk, který byl jmenován, vůbec o tom neví a vlastně bylo zneužito jeho jméno tím, že se dozvěděl ten člověk, který vám volal z té sociální sítě, že ho vlastně znáte. Takže tyhle věci se bohužel taky dějí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane doktore Höschle, tady je ta věc, na kterou možná narážíme skrze reklamu a to ta, že nemůžeme vědět, s kým se vlastně bavíme, když přijmeme například někoho se známým jménem, známou tváří na fotografii, ale může tam být skrytý identita. Myslíte si, že i tohle může lákat některé lidi vydávat se za někoho jiného?

Cyril HÖSCHL, psychiatr:
Nepochybně, ale k tomu láká Internet nebo elektronická pošta obecně, v tom ten Facebook není žádnou výjimkou. A všimněte si většiny diskusí v médiích, které mají svou elektronickou mutaci, tak to jsou v podstatě kanály anonymu skrývajících se za falešnou identitou a určitým způsobem si kompenzují příliš svoje pocity méněcennosti, čili to není jenom věc Facebooku, to je věc Internetu vůbec, tohle to nebezpečí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Krčmáři, myslíte si, že to je další věc, možná která může být rizikem na sociálních sítích, že osobní údaje, které tam zadáme, potom se dostanou do rukou i někomu, komu bychom je vůbec nikdy dát nechtěli, že i když si třeba vybereme některé z úrovní zabezpečení, tak přesto nebudeme si úplně jistí, co s nimi bude, s těmi údaji?

Petr KRČMÁŘ, šéfredaktor serveru Root.cz:
Určitě, to se děje, bohužel, jednak na té úrovni, že vlastně některé aplikace občas, když se vám nabízí nějaká funkčnost, tak po vás vlastně chtějí potvrdit přístup k vaším údajům, pokud vy to uděláte, i když to vypadá nenápadně, že to je nějaká aplikace, která vás upozorní na narozeniny někoho, tak vlastně ta aplikace v tu chvíli získává přístup k celému profilu, to znamená, že ví přesně tyhle věci, koho vy znáte, s kým se přátelíte a tyhle podvody se bohužel dějí a různé hry, které vypadají nevinně, právě jsou určeny jenom pro to, aby získávaly tyhle osobní údaje. No, a pak je druhá úroveň, a to jsou bezpečnostní problémy, kdy tahle síť je samozřejmě velkým terčem útoků a řada uživatelů si do svých profilů, do takzvaných skrytých zón dává různé velmi osobní a citlivé věci, které sdílí třeba jen s několika lidmi nebo s nikým a mají pocit, že tím, že to je skrytá zóna, tak je opravdu skrytá, nikdo tam nikdy nemůže, bohužel poměrně často se stává, že někdo najde bezpečnostní chybu v tom systému, dostane se dovnitř a vlastně první věc, kterou udělá, je, že postahuje všechno, co se nachází v těch skrytých zónách těch uživatelů. A ti lidé se potom diví, že po Internetu kolují různé jejich intimní fotografie a podobné věci, takže je potřeba hodně přemýšlet nad tím, jestli vůbec něco takového vyrábět a když už to mám, tak jestli to dávat vůbec někam mimo svůj počítat, protože takovéhle riziko napadení je tam vždycky, bohužel.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane doktore Höschle, mimochodem, vás jsem se nezeptala, jste na nějaké sociální síti?

Cyril HÖSCHL, psychiatr:
No, musím říct, že jsem byl pod obrovským tlakem do dvou nebo do tří se dostat, vzhledem k tomu, že někteří mí blízcí nebo příbuzní mě neustále poučovali o tom, že jsem /nesrozumitelné/ nebo o něco přicházím, když tam nejsem, takže jsem se z takovýho důvodu dostal na Facebook, ale velmi nerad, velmi nerad a velmi s omezenou aktivitou, téměř žádnou, spíš jenom, abych se dostal na některé jejich fotografie, ale sám se tam producíruju, pokud možno, co nejméně. Jinak z hlediska mého oboru ještě tady nezazněla jedna důležitá věc, a to je závislost, že jo, přesto se mluví o gamblerství a závislosti na hracích automatech a tak, ale tahle ta účast těch sociálních sítí, to je potenciálně taky jedna z oblastí, který potom můžou vyvolávat abstinenční příznaky, když je člověk od toho otevřen a dostat se do patologický polohy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Znáte nějaké takové lidi, kteří by se stali závislí, třeba na Facebooku?

Cyril HÖSCHL, psychiatr:
No, zatím konkrétně na Facebooku ještě ne, ale na Internetu už jo, zažil jsem už řadu lidí, kteří když byli z nějakých důvodů, například hospitalizace nebo podobně, odstřiženi od přístupu k Internetu, tak tím velice trpěli a to až tak, že to bylo možné hodnotit jako abstinenční příznaky. A kolegové, kteří se hracími automaty a gemblerstvím a podobnými závislostmi zabývají, tak závislost na Internetu už znají velice dobře. A ta analogie mu lze předpokládat, že jak se rozšíří sociální sítě, v uvozovkách tedy, /nesrozumitelné/ a Facebook a Twitter, takže ty závislosti se budou týkat právě i pohybu v těch sítích a kontaktu s těmi "přáteli."

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Krčmáři, tento týden ověření ale BBC na svých internetových stránkách kuriózní příběh vězně, kterého se na útěku podařilo dopadnout, protože se připojil na Facebook, když se dostal na svobodu, to je úsměvné, ale můžeme od třeba z toho vyvodit, že nevíme, kdo nás sleduje, víte o nějakých takových případech, které třeba pomohly nebo naopak uškodily v reálu, když se rozvíjely na Facebooku nejprve?

Petr KRČMÁŘ, šéfredaktor serveru Root.cz:
No, určitě, takových případů, tohle určitě nebyl případ, těch podobných dopadení různých lidí bylo víc, nebo třeba nalezení ztracených počítačů, kdy zloděj vlastně se připojil k nějaké síti a byl dohledatelný, kde a odkud se připojuje, takže tohle, tohle můžeme uznat za pozitivní efekt, na druhou stranu je tady pořád ta otázka, jestli tyhle informace nejsou snadno zneužitelné někým dalším, ať už přímo tím provozovatelem samozřejmě, anebo některou z těch služeb, která na tom /nesrozumitelné/, která je schopna tyhle informace vlastně schraňovat o vás.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co byste doporučoval lidem, co by tedy měli nebo neměli dávat na Facebook?

Petr KRČMÁŘ, šéfredaktor serveru Root.cz:
No, obecně bych, kdyby si ti lidé představili Facebook jako nástěnku, která visí někde na jejich domě zvenčí, tak co by nedali na tu nástěnku, veřejnou informaci, kterou si může přečíst naprosto kdokoliv, kterýkoliv opilec, který jde z restaurace kolem, tak pokud takovou informaci by na nástěnku, na svůj dům nedali, tak by to neměli dávat ani na Facebook, takhle jednoduše bych to rozdělil.

Cyril HÖSCHL, psychiatr:
/Nesrozumitelné/ kromě toho, kdo má službu na úklid chodníku.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane doktore Höschle, prosím, už jen pár slov, myslíte si, že přesto všechno, přes ty, přes ta rizika, co jsme zmínili, že se budou sociální sítě dál rozvíjet?

Cyril HÖSCHL, psychiatr:
Určitě ano, jakmile se našlápne nějakým směrem na Internetu a překročí se určitá iniciální, řekl bych, energetická bariéra, tak pak už se to šíří nekontrolovatelně a lavinovitě a nepochybně budou se proměňovat možná, ale budou se rozvíjet.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Není to jen móda?

Cyril HÖSCHL, psychiatr:
Ne, ne, ne. Móda to je, ale nikoliv jenom a hlavně móda právě mimo jiné znamená, že se rozšíří.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Domnívá se psychiatr Cyril Höschl a díky za rozhovor. A za to, že přišel do studia, děkuji šéfredaktorovi serveru Root.cz Petru Krčmářovi. Na shledanou, pánové.

Petr KRČMÁŘ, šéfredaktor serveru Root.cz:
Hezký večer.

Cyril HÖSCHL, psychiatr:
Na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ozvěny dne končí. Celý pořad najdete ve zvukové podobě ve formátu MP3 na našich internetových stránkách, adresa je jednoduchá, www.radiozurnal.cz.