Ozvěny dne - zprávy 12. ledna 2010

Přehled zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka Jana LEJPOVÁ, moderátorka moderátorka:
Slyšení českého kandidáta na eurokomisaře před poslanci Evropského parlamentu mělo nečekaně klidný průběh.

Štefan FÜLE, kandidát na eurokomisaře:
Moje první pocity jsou obrovská úleva.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka Jana LEJPOVÁ, moderátorka moderátorka:
Města a obce se stále potýkají s přívaly sněhu, na chodce pak může čekat například nebezpečí v podobě rampouchů nebo padajícího sněhu ze střech.

osoba:
Srážíme rampouchy a návěje a podle toho, co je zapotřebí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka Jana LEJPOVÁ, moderátorka moderátorka:
Ministr kultury Václav Riedlbauch jedná se šéfem Národní galerie Milanem Knížákem o jeho odchodu z funkce.

osoba:
My jsme se skutečně shodli v tom, že také se musí přemýšlet vždycky u těchto funkcí nejenom, když člověk začíná, ale kdy také chce skončit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka Jana LEJPOVÁ, moderátorka moderátorka:
A počasí, zítra bude nízká oblačnost se slabým sněžením a teplotami do minus jednoho stupně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka Jana LEJPOVÁ, moderátorka moderátorka:
Začínají Ozvěny dne, u mikrofonu jsou Veronika Sedláčková a Jana Lejpová.

Slyšení českého kandidáta na eurokomisaře před poslanci EP mělo nečekaně klidný průběh

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Štefan Füle, český kandidát na eurokomisaře má za sebou takzvané grilování v Evropském parlamentu, stejně jako jeho budoucí kolegové v Evropské komisi čelil tři hodiny otázkám europoslanců. Oproti očekávání se týkaly hlavně náplně jeho portfolia, tedy rozšiřování Unie a ne jeho politické minulosti.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Pokračování přístupových jednání s Tureckem a Chorvatskem, perspektiv přijetí Islandu a přibližování států západního Balkánu k Unii, ale také vztahy s Ukrajinou, Ruskem nebo středomořskými státy. To byla hlavní témata otázek, které kladli europoslanci Štefanu Fülemu. Otázka na jeho politickou minulost, tedy členství v KSČ, padla jen jedna, od nizozemského krajněpravicového poslance Barryho Madlenera. Ten vyzval Füleho, aby se za své politické angažmá v mládí omluvil. To kandidát na eurokomisaře neudělal.

Štefan FÜLE, kandidát na eurokomisaře:
Já jsem při jednání v té skupině reformistů a konzervativců jsem řekl, že ne členství v komunistické straně je něco, na co nejsem hrdý.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Füle nabídl europoslancům své zkušenosti a dovednosti s tím, že Česká republika byla zatím s jeho službami spokojená. Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
O slyšení kandidáta na eurokomisaře Štefana Füleho budeme mluvit i v publicistické části Ozvěn dne.

Obce i města se stále vyrovnávají s víkendovým přívalem sněhu

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Obce i města se stále vyrovnávají s víkendovým přívalem sněhu. Po sypačích a radlicích přišly na řadu úklidové čety. V terénu je veškerá technika. Někde pomáhají i soukromé firmy. Úklid sněhu bude stát města miliony korun. Například jen Praha náklady vyčíslila na 20 milionů. Tady s odklízením pomáhají i zaměstnanci magistrátu nebo policie. Vznikají i nebezpečí, chodce mohou ohrožovat převisy sněhu na střechách, anebo rampouchy. Na mnoha silnicích pak stále leží stromy a větvě popadané pod tíhou sněhu. Ty komplikují také provoz na železnici. Větve na kolejích dokonce ráno zastavily provoz na dvou tratích ve středních Čechách.

Michal TRNKA, redaktor:
Kvůli spadlému stromu vykolejil první ranní vlak na lokálce z Čerčan přes Vrané nad Vltavou do Prahy. O chvíli později se ze stejného důvodu zastavil provoz také na části trati mezi Rakovníkem a Prahou. České dráhy proto musely nasadit náhradní autobusovou dopravu. Provoz na železnici se jim podařilo obnovit během dopoledne. Až hodinové zpoždění měly také vlaky mezi hlavním městem a Kolínem. I tady byl důvodem sníh. Především zasněžené a zamrzlé výhybky. Těžký sníh přidělává starosti téměř všude. Středočeští hasiči ho uklízí ze střech především škol a školek. Pod tíhou sněhu se dnes také zřítila tribuna na kutnohorském fotbalovém stadionu Lorec.

Zdeněk MORÁVEK, správce kutnohorského hřiště:
Teď čekáme, co to udělá na kabinách, protože tam je půl metru sněhu a nemůžeme tam na to vlézt.

Michal TRNKA, redaktor:
Dodal správce kutnohorského hřiště Zdeněk Morávek. Pro Radiožurnál Michal Trnka, střední Čechy.

Mráz, sníh a led dál vládnou Evropě

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Sníh a mráz komplikují život i jinde v Evropě. Kvůli náledí havarovala v Německu řada aut. Nehody si vyžádaly nejméně jeden lidský život. Závěje a popadané stromy zavřely na několik hodin úseky hned tří dálnic. V Polsku se pod tíhou sněhu propadají střechy a v oblasti Katovic, Čenstochové a Krakova dráhy zrušily asi sto spojů na regionálních tratích. Od sněhových přívalů si v příštích dnech neodpočine ani Wells a Skotská Vysočina, kde má v příštích 48 hodinách znovu hustě sněžit. Stejně je na tom i Francie, tam se meteorologická mapa ocitla bez varování před sněhem a náledím jen na pár hodin. Odpoledne už zase platila výstraha pro více než polovinu země.

Jan POKORNÝ, redaktor:
V zasažených oblastech padá mokrý sníh, anebo sníh s deštěm. Vrstvy těžkého sněhu na střechách domů jsou nebezpečné nejenom pro jejich obyvatele, ale i kolemjdoucí. Na některé vodní kanály, které ústí v Paříži do Seiny, vyjel po 4 letech dokonce i malý ledoborec, aby rozrušil pěticentimetrovou vrstvu ledu. Pařížané si přes zamrzlé kanály leckdy krátili cestu a hrozilo, že by led pod nimi mohl prasknout. V noci má padat těžký a lepkavý sníh hlavně v Normandii, pařížské pánvi a Burgundsku. Jan Pokorný, Český rozhlas, Francie.

Výtvarník Milan Knížák odejde z vedení Národní galerie

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Výtvarník Milan Knížák odejde z vedení Národní galerie. Na přesném datu se musí teprve dohodnout s ministrem kultury Václavem Riedlbauchem. Už před časem spolu začali jednat o Knížákově odchodu. Nejde ale o vyhazov či odchod vynucený, řekl Knížák dnes ve vysílání Radiožurnálu. Galerii plánuje opustit ke konci roku 2011, až dokončí některé pro něj důležité projekty.

Milan KNÍŽÁK, ředitel Národní galerie:
Každý musí jednou odejít a já jsem v čele galerie už víc než 10 let, takže ke konci roku 11 by byla doba, kdybych tak chtěl dokončit svoji práci. Považuji za důležité, abych dokončil rekonstrukci /nesrozumitelné/ paláce, chtěl bych také připravit /nesrozumitelné/.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Jak je to se skutečným termínem Knížákova odchodu z Národní galerie, o tom budeme mluvit v publicistické části Ozvěn dne, a to s ministrem kultury Václavem Riedlbauchem.

Nová strategická koncepce Severoatlantické aliance

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Nová strategická koncepce Severoatlantické aliance by měla posílit obranné záruky pro státy střední a východní Evropy. Na dnešní pražské konferenci k novému aliančními dokumentu se na tom shodli ministr zahraničí Jan Kohout a senátor Alexander Vondra. NATO by podle nich mělo udržet rovnováhu mezi zahraničními misemi a tradiční obranou svých členů. Konference, která má být podle ministerstva zahraničí českým příspěvkem do tvorby nové alianční strategie, se účastní i bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, která vede expertní skupiny pro přípravu nové strategické koncepce a další členové tohoto týmu.

Nejvyšší správní soud stále projednává návrhy vlády na rozpuštění Dělnické strany

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Nejvyšší správní soud stále projednává návrhy vlády na rozpuštění Dělnické strany. Jednání celý den sledoval reportér Vladan Dokoupil. Dobrý večer.

Vladan DOKOUPIL, redaktor:
Dobrý večer. Představitelé vlády předložili soudu fotografie z akcích extrémistů a také snímky z aktivit Dělnické strany. Upozornili soudce, že jsou na nich stejní lidé. I takto chce kabinet potvrdit své stanovisko, že mezi extrémisty a Dělnickou stranou je úzké spojení, což je jedním z hlavních důvodů, proč žádá její rozpuštění. Dělnická strana se ohradila, že s označenými lidmi má společného jen málo nebo dokonce vůbec nic. Jednání pokračuje zítra a pozítří, kdy přijdou na řadu výslechy svědků. Z Brna pro Radiožurnál Vladan Dokoupil.

Protikorupční policie znovu obvinila miliardáře Davida Berana

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Protikorupční policie dnes znovu obvinila miliardáře Davida Berana. Viní ho z daňového úniku ve výši 180 milionů korun. Policie Berana obvinila už loni v červnu. Státní zástupce pak usnesení o zahájení trestního stíhání zrušil. Je nyní stíhaný za stejný skutek jako loni. Policie pouze snížila výši údajné škody o 80 milionů korun.

Nastražená bomba zabila íránského jaderného vědce

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Za dnešní vraždou íránského jaderného vědce nejspíš stojí Spojené státy a Izrael. V oficiálním prohlášení to uvedlo íránské ministerstvo zahraničí. Washington však prohlásil, že jde o absurdní obvinění. Univerzitní profesor Masúd AlíMohammadí ráno zahynul u svého teheránského bytu při výbuchu dálkově odpálené bomby.

Břetislav TUREČEK, redaktor:
Masúd AlíMohammadí není první jaderný vědec, který v Íránu v poslední době zahynul. Před 3 lety přišel v Isfahánu o život špičkový expert Ardešír Hosejnpúr. Vláda jeho smrt oznámila s týdenní prodlevou a s vysvětlením, že zemřel kvůli unikajícímu plynu. V americkém tisku se ale objevily náznaky, že ho mohla zavraždit izraelská tajná služba Mosad. Jeruzalémská vláda opakovaně dala najevo, že nedovolí, aby Teherán získal jadernou zbraň. Izraelští agenti přitom stáli v 70. a 80. letech za vraždou několika jaderných vědců Iráku. Ke zvěstem, že teď Mosad odstraňuje íránské experty, se Izrael nevyjadřuje. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Blízký východ.

Světoznámá gruzínská sopranistka Nino Machaidze koncertuje v Praze

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Jedna z největších operních hvězd současnosti, gruzínská sopranistka Nino Machaidze poprvé vystoupí v Česku. Program pro její večerní koncert v Obecním domě v Praze byl sestaven speciálně pro tuto příležitost. Doprovodí ji pražská komorní filharmonie. Podle Taťány Čechovské z pořádající agentury pěvkyně zazpívá nejlepší árie ze svého současného repertoáru.

Taťána ČECHOVSKÁ:
Budeme mít speciálně hosta, barytonistu z holandského La Scaly, mladého barytonistu, který se jmenuje Guido Loconsolo, taky velká naděje, dirigovat to bude Marco Zambelli, kterého české publikum zná z koncertů Rolanda Villazóna, které jsme tady pořádali, tak to je dirigent, který bude dirigovat koncert Nino Machaidze.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A jaká témata jsme vybrali? Pověstné grilování před evropskými poslanci dnes podstoupil český kandidát na eurokomisaře Štefan Füle. Uspěl? O tom za okamžik. Jak žhavý je odchod Milana Knížáka z Národní galerie, to je otázka pro ministra kultury. A komentátor Jan Macháček se nechal inspirovat sněhovou kalamitou, konkrétně tím, proč zůstávají některé chodníky neuklizené.

Štefan Füle před poslanci Evropské komise

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je to za námi. Může si říct český kandidát na eurokomisaře Štefan Füle po dnešním tříhodinovém slyšení před poslanci Evropského parlamentu. Podle námi zaznamenaných reakcí z něj vyšel se ctí. Uznání dostal jak od politiků evropské levice, tak od pravicových lidovců. Padaly hlavně otázky týkající se rozšíření Unie a sousedských vztahů s okolními zeměmi. To má mít jako eurokomisař na starosti. Oproti očekávání měli jen minimální prostor otázky na jeho politickou minulost, především někdejší členství v komunistické straně nebo studium na sovětském diplomatickém institutu. Náš zpravodaj v Bruselu Pavel Novák zaznamenal dojmy zpovídaného kandidáta hned poté, co slyšení skončilo.

Štefan FÜLE, kandidát na eurokomisaře:
Musím nediplomaticky říct, že moje první pocity jsou obrovská úleva, přece jenom jsem této přípravě na toto slyšení věnoval hodně pozornosti, hodně času, musím také říct, že kombinace ne úplně dokonalého spánku se třema hodinama a poměrně velkého zápřahu taky s člověkem celkem zamává, takže to byla první taková nediplomatická reakce. Pokud jde o obsah, musím říct, že šlo o férovou a velmi otevřenou výměnu názorů. Já jsem snažil na ty otázky, pokud bylo v mých možnostech, odpovídat přímo nevyhýbavě. Já jsem samozřejmě udělal několik taktických chyb a podobně, asi by bylo špatný, kdybych řekl, že spokojenost je úplná, ale obecně musím říct, že z toho mám dobrý pocit. A jestli je tohle to příslib aktivní spolupráce mezi Evropským parlamentem a mnou, tak se na takovouto komunikaci těším.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Mohlo snad být tříhodinové grilování europoslanci ještě horší?

Štefan FÜLE, kandidát na eurokomisaře:
Já myslím, že člověk se vždycky připravuje spíš na to horší, aby se ne, nebo to byla moje taktika přípravy, asi takhle bych měl začít, připravovat se na to horší, aby potom snad nakonec to bylo o něco lepší. Je pravda, že některé z těch otázek šly do hloubky, na kterou jsem se snažil připravit, ale obecně lze říct, že si drželi takovou solidní úroveň, kde šlo vést dialog nejenom s tím, kdo se ptal, ale prakticky se všemi ostatními poslanci.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Citlivá otázka na minulost Štefana Füleho jeho členství v komunistické straně přišla až ve třetí hodině slyšení, nizozemský poslanec z krajněpravicové strany pro svobodu kontroverzního /nesrozumitelné/ Barry Mandlener vyzval Füleho, aby se za působení ve straně omluvil. To český kandidát neudělal a opáčil mu, že Česká republika byla s jeho službami spokojená a teď nabízí své dovednosti Unii. Je na poslancích, jak o něm nakonec rozhodnou. Položení takové otázky ho nějak nevykolejilo.

Štefan FÜLE, kandidát na eurokomisaře:
Já myslím, že vzhledem k samotnému výběru diskuse v České republice mě taková otázka nepřekvapila, zrovna tak jsem ale uvítal akceptaci mé reakce na tuto otázku.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Po nabídce loajálních služeb Unii totiž následoval potlesk. Štefan Füle dodal, že už jednou lítost nad svou politickou minulostí před částí europoslanců ukázal.

Štefan FÜLE, kandidát na eurokomisaře:
Já jsem při jednání v té skupině reformistů a konzervativců jsem řekl, že mé členství v komunistické straně je něco, na co nejsem hrdý, ale musím říct, že se k tomu stavím se stejným obsahem nebo stejným způsobem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uvádí Štefan Füle, kandidát na funkci evropského komisaře pro rozšíření Unie v rozhovoru s naším zpravodajem v Bruselu Pavlem Novákem. No, a v bruselském zahraničním výboru sedí i místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, europoslanec za ČSSD. Dobrý večer.

Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu, europoslanec /ČSSD/:
Dobrý večer z Bruselu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče, byl to mírnější gril, než jste čekal?

Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu, europoslanec /ČSSD/:
Já jsem čekal přesně takový gril, jaký bude, protože znám prostředí Evropského parlamentu, znám prostředí zahraničního výboru, čili ty dotazy, to grilování, je věcné. Dotazy jsou, dotazy jsou prostě na jednotlivé konkrétní problémy, takže mě to nepřekvapilo. A nepřekvapilo mě také ani to, že vlastně, jak jste již zmínili teď, otázka na členství pana Füleho v komunistické straně přišla vlastně až jednou v té poslední hodině, a to ještě od poslance z krajněpravicové strany.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Proč vás to nepřekvapilo, pane místopředsedo, podle vás to poslance, europoslance nezajímá, jestli byl ten nebo onen člověk v komunistické straně, má to pro něj nějaký jiný význam, než třeba pro nás v České republice?

Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu, europoslanec /ČSSD/:
Samozřejmě, že to poslance zajímá, ale přece jenom to prostředí Evropského parlamentu je jiné, než prostředí v České republice nebo, řekněme, na Slovensku, v Maďarsku, v Polsku, prostě v těch postkomunistických zemí. U nás, ať se nám to líbí nebo ne, prostě 20 let po pádu komunismu pořád ještě, pořád ještě nás ta minulost dohání, a to v západní Evropě již není, není prostě takovým problémem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jednoduše řečeno, v Evropském parlamentu být komunistou v minulé době není až takový problém?

Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu, europoslanec /ČSSD/:
Samozřejmě, samozřejmě pokud by byl někdo, nějakým aktivním komunistou a komunistou, který se přímo podílel na potlačování lidských práv svobod, tak problém by to byl, ale toto není, toto není problém pana Füleho nebo i některých jiných, jiných komisařů, kteří, kteří v minulosti byli, byli členy komunistické strany, například komunistické strany nebo Dělnické strany v Maďarsku.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče Roučku, vy sám jste se na něco ptal Štefana Füleho, co vás zajímalo konkrétně?

Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu, europoslanec /ČSSD/:
Já jsem se ptal, konkrétně jsem se ptal na otázku Kypru, protože já v Evropském parlamentu mám na starosti právě, právě vyjednávání o znovu sjednocení Kypru, tak jsem se, tak jsem se jej ptal, jak vidí prostě situaci na Kypru.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vás uspokojila jeho odpověď, mimochodem, co řekl Štefan Füle na tu vaší otázku?

Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu, europoslanec /ČSSD/:
Mě ta, mě ta odpověď uspokojila, probíhají, probíhají vyjednávání pod patronací OSN, jde o to, aby Evropská unie, jak Evropská komise, Evropský parlament, prostě ta jednání podporovala, podporovala, podporovala spolupráci obou etnických skupin na Kypru. Já myslím, já myslím, že se to děje, ale samozřejmě to konečné řešení závisí na vůli, společné vůli jak kyperských Řeků, tak kyperských Turků. My můžeme jenom prostě napomoci, dát pomocnou ruku.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Podle některých zpravodajů pan Füle diplomaticky mlžil například v otázce přístupových jednání s Tureckem nebo třeba území integrity Gruzie. Myslíte si, že je to tak, zdálo se vám, že nešel až tak úplně do hloubky, že záměrně diplomaticky si ponechával určitý odstup?

Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu, europoslanec /ČSSD/:
Já bych neřekl, že mlžil, ale to slyšení probíhá před parlamentem, v tom parlamentu máte nejrůznější názory, nejrůznější postoje a samozřejmě úkolem toho komisaře nebo kandidáta na komisaře mimo jiné také je získat si většinu toho celého politického spektra a tam myslím, že pan Füle uspěl, včetně té otázky třeba na Turecko, on jasně řekl, že si dovede představit členství Turecka, protože koneckonců jeho úkolem komisaře pro rozšíření bude pokračovat v těch vyjednáváních. A samozřejmě, ale tam jsou v Evropském parlamentu také silné názory proti členství Turecka. Takže já myslím, že odpověděl, jak jste řekla, diplomaticky, ale zároveň si myslím, že uspokojil prostě jak tu část, která je pro vstup Turecka, tak i, tak i některé kolegy, prostě kteří, kteří jsou proti.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
No, a očekávají europoslanci vůbec něco od tohoto "grilování", není to zbytečné představení, může vůbec něco změnit na pozici jednotlivých kandidátů do Evropské komise?

Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu, europoslanec /ČSSD/:
To slyšení probíhá, celý tento týden bude probíhat i z počátku příštího týdne, všech 26 poslanců, všech 26 kandidátů, včera probíhalo u čtyřech, dnes u šesti. Jak se již ukázalo před 5 lety, ano, Evropský parlament, prostě pokud nebude, pokud nebude většinově souhlasit s jedním, se dvěmi, se třemi kandidáty, tuto, tuto svojí sílu může ukázat. Koneckonců nyní probíhá, probíhá slyšení bulharské kandidátky, kde se ukazuje jako poměrně vážný problém ten, že ona při svém přiznání finančních příjmů nepřiznala všechny své příjmy z Bulharska, čili ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To by se mohlo stát důvodem, že se nestane nakonec eurokomisařkou?

Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu, europoslanec /ČSSD/:
I toto by se, i toto by se mohlo stát důvodem, jak říkám, je to, je to nová skutečnost, která se objevila v podstatě v těchto, v těchto dnech a v těchto hodinách, nyní od půl páté, od půl páté probíhá, probíhá slyšení u té bulharské kandidátky.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Shrnuje místopředseda Evropského parlamentu za ČSSD Libor Rouček. Děkuji za vaše odpovědi. Na shledanou.

Libor ROUČEK, místopředseda Evropského parlamentu, europoslanec /ČSSD/:
Děkuji také, hezký večer z Bruselu.

Odchod Milana Knížáka z Národní galerie

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Odchází nebo zůstává Milan Knížák v čele Národní galerie. Otázka, která zaměstnává zpravodajské agentury celý den. Resumé, které potvrdil sám Knížák, i ministr kultury Václav Riedlbauch, je následující: současný šéf opustí Národní galerii, zatím ale není jasné kdy. Poslechněte si, co k tomu řekl sám Milan Knížák v publicistické části poledních Ozvěn dne.

Milan KNÍŽÁK, ředitel Národní galerie:
Já jsem se opravdu před časem domluvil s panem ministrem, že bych odešel ke konci roku 2011. Teď je začátek roku 10, takže je trochu předčasné o tom hovořit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říkáte, že jste se s ním domluvil s před časem, tedy je to otázka loňského roku?

Milan KNÍŽÁK, ředitel Národní galerie:
Ano, my jsme se tak dohodli, že bych do té doby dokončil některé rozjeté /nesrozumitelné/, protože každý musí jednou odejít. A já jsem v čele galerie už více než deset let, takže ke konci roku 11 by byla doba, kdybych tak chtěl dokončit svoji práci.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Mám to chápat tak, pane řediteli Knížáku, že ten impuls o vašem odchodu z čela Národní galerie začal od vás, že vy jste se rozhodl, že prostě příští rok skončíte?

Milan KNÍŽÁK, ředitel Národní galerie:
Ne, vyšel ze společné debaty s panem ministrem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy, jestli byste mohli přiblížit důvody, které zejména vedly k tomu, proč odcházíte?

Milan KNÍŽÁK, ředitel Národní galerie:
Nevedly žádné důvody, mně bude v roce 2011 téměř 72 let, to je myslím dost vhodná doba, kdy člověk může odejít a věnovat se ještě věcem, které v tomto životě udělat chce.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, hrály nějakou roli ve vašem rozhodování o tom, že odejdete z vedení Národní galerie sílící hlasy nespokojenců, i hlasy, které volaly po vašem odvolání, alespoň z části umělecké obce?

Milan KNÍŽÁK, ředitel Národní galerie:
Za prvé, nehrály žádnou roli. Za druhé, nejsou sílící, naopak jsou to pořád ti stejní lidé, kteří by velmi rádi /nesrozumitelné/ Národní galerie pro své vlastní zájmy. A já samozřejmě budu dělat všechno pro to, aby se to nestalo, poněvadž si myslím, že Národní galerie je v pořádku tak, jak asi nikdy před tím nebyla a je třeba, aby tak zůstala.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy ten odchod v roce 2011, to je to, co už měnit nebudete, považujete za rozhodnutí, které už nebude přehodnocovat?

Milan KNÍŽÁK, ředitel Národní galerie:
Já v žádném případě ne, mně připadá to rozhodnutí z mé strany rozumné, uvážlivé a i vůči mé vlastní osobě v pořádku.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Řekl byste, pane Knížáku, že ta doba, bude to 12 let, v roce 99 vás ministr kultury Pavel Dostál jmenoval do této funkce v čele tak významné kulturní instituce, že je to tak akorát?

Milan KNÍŽÁK, ředitel Národní galerie:
Tak pro člověka, který je v mém věku, je to asi akorát, dovedu si klidně představit, že by někdo mladší to mohl být i déle, poněvadž jsou velmi dlouhé projekty, dlouhodobé projekty, Národní galerie je obrovská instituce, velkou /nesrozumitelné/ a musí se budovat velmi dlouho tak, aby se dostala do určité podoby, čili nejsem přítelem toho, aby tam rychle střídaly managementy, což se dělo v 90. letech a vedlo to k absolutní devastaci ekonomiky i programu Národní galerie.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uvádí ředitel Národní galerie Milan Knížák. Na to, jak zněla dohoda o plánovaném odchodu z funkce, jsem se zeptala i ministra kultury Václava Riedlbaucha.

Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury:
My jsme vedli předběžný rozhovor na podzim minulého roku, a sice před tím, než proběhlo jeho hodnocení v činnosti generálního ředitele Národní galerie. To byl normální plán, který jsem převzal po svém nástupu a my jsme během podzimu udělali těch hodnocení celkem pět. A u těch tří z pěti se nám povedlo celé to hodnocení dotáhnout do konce a do nějakých závěrů, co s tím /nesrozumitelné/ bude dál, jak dlouho bude fungovat, jaké mají další představy. A v případě dvou institucí Uměleckoprůmyslového muzea a Národní galerie, to všecko skončilo na úrovni oné hodnotitelské komise, která je složená z odborníků tady v úřadu, kteří to mají přímo na starosti a s přihlédnutím k názoru některých vybraných odborníků, ale to je první fáze. A ta druhá, ta ještě nenastala, to znamená, že my musíme teď dokončit ještě to jednání a upřesnit všecka tato data. Vy jsme s panem Knížákem, jak říkám, mluvili chvilku před tím, ale nedohodli jsme úplně přesná a jasná data, včetně určitých úkolů, které já chci, aby ještě také dotáhl, čili rozhodně potřebujeme ještě spolu mluvit, takže my jsme se domluvili s ním, že někdy v příštím týdnu, nejpozději v tom dalším týdnu se sejdeme a tyhle ty věci dotáhneme do konce.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Milan Knížák sám říká, že on by měl zůstat v čele Národní galerie do konce roku 2011, je to podle vás reálné?

Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury:
Ale to je jedno z dat, které samozřejmě tady běhá, může to být také dřív, může to být také posunuto, ale já si myslím, že to konkrétní datum skutečně vyplyne jednak z téhle té naší dohody, co ještě potřebujeme, aby dodělal. A druhá věc je, že před tím, než tohle datum padne, tak já chci mít naprosto jasno, jak se bude vybírat jeho nástupce, z jakého okruhu, kdy je to reálné vůbec, aby byl /nesrozumitelné/, největší neštěstí takhle velké instituce je to, aby tam bylo nějaké bezvládí, to skutečně nejde, takže já potřebuju mít naprosto jasno a zkoordinovat jeho odchod s příchodem nového člověka, tohle to je předmětem té schůzky.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Rozumím tomu dobře, že bude ale záležet na vás, vy řeknete, kdy Milan Knížák odejde, není to úplně na tom, jestli on se rozhodne dokončit nějaké projekty na tom, jaké datum si vybere?

Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury:
No, tak je to jak vždycky, tady je zřizovatelem ministerstvo kultury a náčelníkem ministerstva jsem já, takže /nesrozumitelné/, koneckonců to musím rozhodnout já, ale moje pravidlo je takové, že ty věci mají být po dohodě, protože jinak je to samozřejmě vždycky nějaký takový kotrmelec a já si myslím, že v takhle velké instituci ty kotrmelce se nevyplácejí, takže já tady nemlžím, já jenom říkám, že bez toho, že bych s panem doktorem Knížákem mluvil, to rozhodnutí prostě neudělám, protože by mě to přišlo i po těch jeho 10 letech nefér, kdyby se to obešlo bez jeho součinnosti. Takže trpělivost pro vaše posluchače, skutečně je to otázka několika málo týdnů, kdy bude ve všem jasno.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A pane ministře, ty hlavní důvody, proč Milan Knížák by měl odejít, ať už to bude letos nebo třeba příští rok?

Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury:
Ale my jsme se domluvili tak, že, jak říkám, bude mít 70 let letos na jaře a je potřeba také se od něho dozvědět, jaké má on sám osobní plány, my jsme se skutečně shodli v tom, že tady není /nesrozumitelné/ nesmrtelný, já použiju schválně tohoto výrazu, my jsme si na něm tady trošku i zasmáli, ale že také se musí přemýšlet vždycky u těchto funkcí nejenom, když člověk začíná, ale kdy také chce skončit. I on má právo říct, já už toho mám dost a nechci pokračovat dále. Čili my jsme si zatím odehráli tuhle tu písničku, já znám jeho názor, znám asi jeho představy, ale jak říkám, /nesrozumitelné/ ještě z té druhé strany.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Byl to tedy on, kdo přišel s tím, že už je v čele Národní galerie dlouho, že už mu bude letos 70 let a měl by odejít?

Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury:
Ne, ten impuls byl ono hodnocení, to bylo naplánováno dávno před tím, než já jsem přišel, já jsem jenom považoval za dobré předem se dozvědět jeho názory na to, jakou on má představu, jestli teda hodlá pokračovat 10 let, což by bylo absurdní samozřejmě, anebo jestli má cestu nějakou kratší, takže my jsme se bavili skutečně rámcově jenom o těhle těch datech.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pokud jde o to hodnocení, co se týká profesní stránky řízení Národní galerie, to tedy bylo negativní?

Václav RIEDLBAUCH, ministr kultury:
Ne, to vyšlo pozitivně, protože Milan Knížák je samozřejmě osobnost, která polarizuje vždycky tu odbornou veřejnost, to si přece nebudeme zakrývat, takže názory na jeho činnost se různí, nejsou ani zdaleka jenom pozitivní nebo zdaleka jenom negativní. Je potřeba mu také přičíst ale řadu pozitivních kroků, které tam udělal, takže prostě na těch váhách se vážilo obě, takže já si myslím, že i výsledek toho, který se dozví veřejnost, bude obsahovat i tohle to, jak byla zhodnocena jeho dosavadní činnost.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje ministr kultury Václav Riedlbauch.

Česká odpovědnost na sněhu

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Chodníky českých měst o víkendu zmizely pod přívalem sněhu. Na mnoha místech se o jeho úklid nikdo ani nepokouší. Proč? Nad tím se zamýšlí v pravidelné poznámce komentátor zpravodajského serveru Respekt.cz Jan Macháček.

Jan MACHÁČEK, komentátor zpravodajského serveru Respekt.cz:
Viděl jsem v jedné televizi, jak jakýsi starosta vysvětluje, že odpovědnost za úklid chodníků neznamená, že obce budou chodníky uklízet. Chodníky prý nadále mají uklízet majitelé domů nebo majitelé a manažeři obchodů, pokud chtějí, aby se do nich někdo přes nakupený sníh vůbec dostal. Je to přece v jejich zájmu, aby měli čistý chodník! Obec pouze nese odpovědnost, když se někomu něco stane. Jinak to prý ani nejde, protože obce na to nemají ani peníze, ani lidi, ani nářadí, ani jiné prostředky. Neznám lepší ukázku toho, čemu se říká postkomunistický marasmus. Spousta lidí pořád považuje za jasné, že právo je tu vlastně dvojí. Věc jedna je, co je kde napsáno, a věc druhá je, že všichni koumáci vědí, jak se to má správně vykládat a chápat, aby se z toho dalo nějak vyklouznout. Smysl zákona je přitom jasný: obce mají povinnost chodníky uklízet, a když to nejde, mají se alespoň ze všech sil snažit. Povolat hasiče, úředníky, každou volnou ruku. Takřka tisícovka úředníků s lopatami v centru Prahy je krok správným směrem, jen měl přijít o pár dní dřív. A mezi úředníky neměl chybět ani jejich nadřízený primátor. Možná se spoléhá, že soudy vytvoří nějaký precedens, teprve až si někdo zláme končetinu nebo něco horšího a obec zažaluje o odškodné. Jenomže na radnicích správně tuší, že soudy se mohou vléct léta, takže co by do té doby někdo uklízel? A možná dokonce starostové věří, že soudci budou stát na straně obcí a odsoudí je maximálně k pár tisícovkám odškodného. Když člověk tyhle rozumbrady poslouchá, vlastně se diví, že Češi podobně jako jejich psi nevykonávají svou potřebu rovnou na chodníku a nenechají to tam ležet. Rozdíl je jenom estetický sníh je, alespoň po určitou dobu, takový bílý, příjemný na pohled a nesmrdí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Poznamenává Jan Macháček ze serveru Respekt.cz.

Štefan Füle sklidil úspěch napříč politickými stranami Evropského parlamentu

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
Český kandidát na eurokomisaře Štefan Füle sklidil úspěch napříč politickými stranami Evropského parlamentu. On sám je se svým vystoupením spokojený. Nepřekvapila ho údajně ani jedna otázka. Sám prý nečekal, že se ho europoslanci budou víc ptát na jeho členství v komunistické straně před rokem 1989. Otázka na členství v KSČ přitom padla jen jedna, a to od nizozemského krajněpravicového poslance Barry Madlenera, který Füleho vyzval k omluvě.

Jihlava se stále vyrovnává s víkendovým přívalem sněhu

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
Jihlava se stále vyrovnává s víkendovým přívalem sněhu. Údržba už stála čtyři a půl milionu korun. Kvůli námraze a sněhu stále padají na Vysočině stromy na silnice. Chodce pak mohou ohrozit sněhové převisy a rampouchy na střechách. Ty by měli nechat odstranit majitelé budov a pomáhají i hasiči. Na jednom z několika patrových jihlavských domů dnes odstraňoval sníh a srážel rampouchy i Rostislav Jelec.

Rostislav JELEC:
Srážíme rampouchy a návěje. A podle toho, co je zapotřebí, no. Začíná to dost, protože dokud bylo jako kolem nuly, tak se nic nedělo, a teďka, jak zamrzne a potom zase je přes den obleva, takže některý střechy jsou špatně odizolovaný a nahoře se udělá voda, ta tam zmrzne, jsou rampouchy a my máme práci.

Prahu zatím stálo odstraňování následků kalamity 20 milionů korun

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
Prahu zatím stálo odstraňování následků kalamity 20 milionů korun. Stovky tun sněhu pomáhalo dnes technické správě komunikací odhrnovat také 700 zaměstnanců magistrátu, pražských služeb, anebo městské policie.

Řidič pražské tramvaje dostane výpověď

Jana LEJPOVÁ, redaktorka:
Řidič pražské tramvaje, který na palubní desku svého vozu umístil šálu s nápisem Dělnická strana, dostane výpověď. Dopravní podnik ale svého zaměstnance nemůže oficiálně propustit kvůli propagaci extrémistické strany. Právníci podniku však našli oporu v zákoníku práce. Výpověď chtějí opřít o to, že zaměstnanec nesmí bez souhlasu zaměstnavatele použít výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele. Podle dopravního podniku také zaměstnanec svým jednáním poškodil jejich zájmy. Řidič ale v České televizi uvedl, že nemá jinou možnost si někam jinam dát své osobní věci.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co vás dnes ještě čeká? Výhoda pro nadané děti nebo nerozvážnost, která jim může uškodit. Diskutovat budeme o tom, jestli by měly některé z nich nastupovat do školy už v pěti letech. Sníh dnes v pražských ulicích odklízeli taky úředníci magistrátu. Zajímáme se, jak velká byla jejich pomoc a jestli se bude opakovat. A závěrem pořadu jedno vesmírné téma, Zemi zítra jen těsně mine malá planetka.

Možnosti přihlásit do školy děti už od 5let

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nudí se vaše dítě a ačkoliv je mu teprve pět let počítá a čtení pohádek taky zvládne samo? Pak není nutné čekat s jeho zařazením do první třídy další rok. Novela školského zákona počítá s tím, že do školní docházky se můžou zapojit i pětileté děti. Psychologové ale varují, k začlenění do dětského kolektivu není nutná jen inteligence, menší a fyzicky často slabší žáci se můžou například stát obětí šikany. Otázkou tedy zůstává, jestli je nuda tím nejhorším, co nadané děti ohrožuje. Jestli tento problém právě řešíte, nebo se chcete na něco zeptat, pak můžete buď emailem na adrese ozvenydne@rozhlas.cz nebo SMS ve tvaru RF mezera a váš text, který pošlete na číslo 9077703. Pozvání do diskuse přijali náměstek ministryně školství Jindřich Kitzberger. Dobrý večer.

Jindřich KITZBERGER, náměstek ministryně školství:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A taky dětský psycholog Václav Mertin. Dobrý večer.

Václav MERTIN, dětský psycholog:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane náměstku, proč je důležité, aby mohly do školy nastupovat už pětileté děti?

Jindřich KITZBERGER, náměstek ministryně školství:
Tak důležité je, abychom umožnily dětem nástup do školy podle stupně jejich rozvoje, to znamená, na jednu stranu máme institut odkladu, čili děti mohou nastoupit o rok později, zvažovali jsme proto, zda by pro děti, které už jsou v tom vývoji tak daleko, aby mohly naopak případně nastoupit o něco dříve, to znamená, v zásadě od těch pěti let a dvou měsíců nejdříve.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Máte zpracované nějaké odhady, kolik takových dětí bude, kolik rodičů požádá, aby jejich potomek mohl do školy o rok dřív?

Jindřich KITZBERGER, náměstek ministryně školství:
To odhadnout neumíme, v zásadě si myslíme, že by to měly být jednotky procent toho celého populačního ročníku.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Mertine, co vy si myslíte o tom, že by se mohl v některých případech uspíšit nástup dětí do školy, že to už dokonce předpokládá zákon?

Václav MERTIN, dětský psycholog:
No, víte ony jsou dvě věci, jedna věc je vzdělání, a to by samozřejmě těm dětem, které jsou šikovné, to bych jim přál, a potom je docházka do školy, tam se mi to nezdá, protože udělejme mechanický propočet, kde sice asi to nenastane, ale to dítě narozené 30. června a dítě s odkladem narozené 1. září, tam je rozdíl dva roky deset měsíců, to v tomto věku je znát, možná ne kognitivně, protože třeba ty děti jako nešestileté budou šikovné, ale jako fyzicky, ono už to zaznělo, fyzicky, sociálně jako to, o čem si mají povídat, dítě přece ve škole nežije jenom tím, že se tam něco učí, ale ono tam žije s těmi vrstevníky, žije jako zájmy. Takže já se na to dívám z hlediska vzdělávání pozitivně, protože si myslím, že zdržovat děti třeba pětileté nebo dokonce čtyřleté, které už zvládají určité dovednosti a čekat, až teda zákon dovolí, aby šly do školy, tak to mi přijde protismyslné, ale z hlediska toho, že u nás děti chodí do školy a chodí do takové školy, kterou já jako nebo do takových škol, které znám, tak tam já bych byl hodně zdrženlivý a spíš jsem teda proti.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane náměstku, jak je ošetřeno, aby se do těch prvních tříd dostaly děti v pěti letech pouze v případě, že to skutečně zvládnou, a to nejen poté inteligenční stránce, prostě že na to mají rozumově, ale protože jsou třeba i fyzicky vybavené nebo jsou schopné už navazovat nějaké větší sociální kontakty?

Jindřich KITZBERGER, náměstek ministryně školství:
No, tak tady je potřeba opravdu komplexního posouzení, na prvním místě je potřeba zralá úvaha těch rodičů. A potom je tam ošetřeno, v zákoně je to tak, že rodič kromě té žádosti musí ještě dodat dvě, dva posudky nebo dvě doporučení, jedno od lékaře, který by měl především posoudit právě ten fyzický stav dítěte a jedno od pedagogickopsychologické poradny, která by se měla zase zaměřit na ten duševní vývoj, takže na základě těchto dvou doporučení ředitel školy, pak ještě zvažuje a může tedy povolit nebo naopak nepovolit ten dřívější nástup.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Když například lékař nebo psycholog, prostě jeden z toho článku, který povoluje vstup školáky do školy už v pěti letech bude proti, pak i přes tlak rodičů prostě toto dítě půjde do školy až v šesti letech?

Jindřich KITZBERGER, náměstek ministryně školství:
Ano, potom nebude splněna ta zákonná podmínka, obě ta vyjádření musí být kladná, aby mohl ředitel školy rozhodnout kladně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Mertine, je to podle vás dostatečná záruka toho, že se do školy nedostanou děti, které budou spíš trpět tím, že jdou dřív?

Václav MERTIN, dětský psycholog:
Tak já musím říct, že až snad na výjimky, že jsou rodiče celkem rozumní, takže já neočekávám, že by to bylo jako masová záležitost, tam jenom bych řekl, že ani lékař, ani poradna nic nepovolují, to rozhoduje pan ředitel školy, my jenom můžeme ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Doporučovat.

Václav MERTIN, dětský psycholog:
... jako doporučit. A musím říct, že záruka to není z jednoho důvodu, protože dítě přece chodí do školy, jeden významný faktor je škola, její přístup, kvalita učitele, to znamená, k tomu, abychom mohli dát doporučení, tak bychom měli vyšetřit ještě tu školu nebo učitele, abychom i eventuálně tu třídu, protože i ta je důležitá pro to, pro ten úspěšný, řekněme, start a úspěšné vzdělávání toho malého dítěte.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A pane Mertine, myslíte si obecně, že české školy, potažmo čeští učitelé jsou připraveni na takové rozdíly, na talentové děti, na to, že jsou některé opravdu odlišné?

Václav MERTIN, dětský psycholog:
Ale no tak, na takovýhle věci se musí připravit tím, že to jako děláme, to zase já bych naše učitele úplně jako nepodceňoval, ale já furt vidím problém v tom, že to naše školství je přes všechno, že je strašně hromadný, že takový ten, ten základ je všichni všechno. A ti, kteří z toho vybočí, tak jsou jako problémoví, přestože to je v zákoně a řada teda učitelů se podle mě chová protizákonně, tak ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
V čem protizákonně?

Václav MERTIN, dětský psycholog:
No, protože tam přece je, že se má k těm dětem přistupovat s ohledem na jejich jako předpoklady, na jejich možnosti. A já teda se v poradenské činnosti setkávám, že tomu tak v řadě případů není, že rozhoduje to, co jako všichni, tak ono musí taky, tak to je trošku problém, ale jinak bych naše učitele vůbec nepodceňoval, oni, když se jim dá prostor a jako podmínky a jako jsou, myslím, velice dobří.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane náměstku, jak se tedy učitelé připravují na to, že budou muset víc rozlišovat mezi tím, co děti umějí, že prostě nezáleží na tom, v jaké jsou třídě, ale na tom třeba, kolik je jim let, nebo jaké mají nadání?

Jindřich KITZBERGER, náměstek ministryně školství:
No, já myslím, že v tomto směru nějakou speciální přípravu bych nevyčleňoval, chápu to tak, že i kdybychom řekli, že všichni nastupují do školy v jednom momentu, tak ten učitel se setká s nesmírně širokým spektrem schopností v zájmu možností těch dětí, protože každé dítě v daném věku je vývoje úplně někde jinde, takže i dnes se ten učitel musí nějakým způsobem utkat s tím faktem, že ve škole má opravdu to spektrum velmi rozdílné a musí ..., to, co říká pan doktor, jeho povinností je přistupovat ke každému dítěti s ohledem na to, jaký, v jakém stádiu toho vývoje se nachází, jaké má případně handicapy a tak dále, a tak dále, takže tím tomu tam jenom možná přibude do třídy o jedno dítě, které je výrazně mladší, ale jeho schopnosti mohou být třeba i dál, než to dítě, které je o rok starší, takže v tomto směru si myslím, že je to o té obecné přípravě učitelů na to, aby uměli individuálně přistupovat ke každému dítěti.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A souhlasíte, pane náměstku, s tím, že to učitelé často neumějí, že ještě nerozlišují, že berou v podstatě šmahem a ten, kdo se odlišuje, je spíš ten, koho zavrhnou?

Jindřich KITZBERGER, náměstek ministryně školství:
Je to přesně tak, jak říkal pan doktor, samozřejmě obecně bych to takto nesoudil negativně o učitelích, ale určitě je hodně případů, kdy to ještě dobře neumějí, protože ten přístup je opravdu spíše ten hromadný, najednou ke všem stejně, ale nerozlišují právě ty velké rozdíly mezi dětmi, takže určitě takové případy jsou, obecně bych učitele takto nehodnotil negativně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Mertine, vy jako psycholog, setkáváte se s tím, že mladší, potažmo fyzicky míň nadané děti, jsou často nebo častěji obětí šikany, že by to mohl být problém?

Václav MERTIN, dětský psycholog:
Ale, pak já, slovo šikana, jsou obětmi neslušného chování druhých dětí, že jo, tak to jako samozřejmě, jako s tím se setkáváme, ale jako zrovna v této souvislosti bych neočekával, že zrovna tyto děti, které takhle vstoupí jako mladší do té první třídy, že právě ony by se měly stát /nesrozumitelné/ té vaší šikany, nebo toho neslušného, nevhodného chování druhých, to bych neočekával. Já si myslím, že, jestli pan náměstek přesně jako očekával, že to budou jako šikovní po všech stránkách, šikovný děti, takže tam bych, já to neočekávám.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A je pro mladší děti všeobecně těžší začlenit se do kolektivu, než pro děti starší, hraje ten rok vůbec nějakou významnou roli?

Václav MERTIN, dětský psycholog:
No, tak víte, /nesrozumitelné/ náměstek, asi už by ten rok roli nehrál, ale mezi pětiletým, šestiletým, sedmiletým dítětem to je rok, to je, já nevím, 20 procent nebo 15 procent života, tak to je obrovitánský rozdíl, takže tady já bych ty jako rozdíly věkové vůbec nepodceňoval.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane náměstku, mluvili jsme o šikaně, jak velkým problémem je všeobecně na českých školách?

Jindřich KITZBERGER, náměstek ministryně školství:
Tak určitě dost velkým problémem, ty průzkumy ukazují, že se týká v podstatě všech škol v nějakém procentu nezanedbatelném případu a učitelé zase se musí učit s tímto zacházet, stejně tak souhlasím s tím, co říkal pan doktor, že nutně mladší dítě, není to tak, že by vždycky bylo častějším terčem šikany, záleží to na celkovém jeho, celkové vyspělosti jeho chování, to, jak je šikovné, jak se chová k vrstevníkům, tak je spousta faktorů. A určitě ale šikana jako taková problémem je, ale myslím si, že tímto krokem, mluvíme o těch pětiletých dětech, se ten problém nějak nezvětší, ten učitel zkrátka musí mít dovednosti, jak s tím problémem šikany ve třídě pracovat, ať už tam to dítě pětileté má nebo nemá.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Myslí si náměstek ministryně školství Jindřich Kitzberger. A loučím se i s psychologem Václavem Mertinem. Díky, pánové, na shledanou.

Jindřich KITZBERGER, náměstek ministryně školství:
Na shledanou.

Václav MERTIN, dětský psycholog:
Na shledanou.

Pražští úředníci se chopili lopat a vyrazili odklízet sníh

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Česká metropole se v posledních dnech ocitla pod sněhovým příkrovem. Nejmohutnějším za dlouhá léta. Do jisté míry to Praze přidalo na poetičnosti. S bílým přívalem ale přišly i vážné komplikace, především dopravní. Teď sněžit přestalo a město ve velkém odklízí závěje v první řadě z míst, kde překážejí nejvíc. Dnes se do toho zapojily i stovky nových pomocníků úředníků z kanceláří. Byl u toho i náš reportér Nikola Bojčev.

Nikola BOJČEV, redaktor:
Lopata, hrábla a reflexní vesta se pro dnešek staly společníky pro víc než 700 pražských úředníků a lidí z kanceláří. Jedná se o zaměstnance magistrátu a dalších městských institucí. O mimořádné brigádě se dozvěděli včera, někteří to zpočátku brali jako vtip, ale nakonec se sami úkolu zhostili s humorem.

úřednice:
Vzali jsme to tak, že je potřeba to udělat a že nám to neuškodí, trocha pohybu na čerstvém vzduchu. Tak dostali jsme vesty, dostali jsme nářadí a zbytek oblečení je na nás. Výzbroje pro brigádníky bylo dost, potvrdil brzy ráno při nástupu Daniel Sedláček, vedoucí divize čištění ve firmě Komwag.

Daniel SEDLÁČEK, vedoucí divize čištění ve firmě Komwag:
Pro úředníky jsme nafasovali cca 40 lopat, 40 škrabek a 40 hrabel s tím, že teda přišlo 25 úředníků, takže nakonec nám některé zbyly.

Nikola BOJČEV, redaktor:
A co mají brigádníci z řad úředníků za úkol? Vyčistit od sněhu hlavně přechody pro chodce. Všichni ale nejdříve prošli školením o bezpečnosti práce, sníh totiž odklízejí na velmi frekventovaných místech. Dodal tajemník městské části Praha 2 Michal Kopecký.

Michal KOPECKÝ, tajemník městské části Praha 2:
Co se týká úřadu městské části Praha 2, tak jsme si rozdělili ty lokality asi podle priorit na areály zdravotnických zařízení, křižovatky, přechody, základní a mateřské školy. Tam jsme potřebovali, aby sníh prostě nepřekážel jednak kočárkům, jednak starším lidem, dětem.

Nikola BOJČEV, redaktor:
Přiznejme si, že málokdo z nás si umí představit úředníka u lopaty.

osoba:
Já hrabu každodenně u baráku, takže jo, v pohodě, není problém.

osoba:
Takže to zvládneme úplně v klidu.

Nikola BOJČEV, redaktor:
Po dnešku tak zřejmě změní názor a možná, že najdeme v brigádnících inspiraci. Nikola Bojčev, Radiožurnál.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na telefonu je náměstek primátora Rudolf Blažek. Dobrý večer.

Rudolf BLAŽEK, náměstek primátora hlavního města Prahy /ODS/:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane náměstku, jak se osvědčili úředníci v pražských ulicích vyzbrojeni lopatami tentokrát pro změnu?

Rudolf BLAŽEK, náměstek primátora hlavního města Prahy /ODS/:
Tak já myslím, že, já myslím, že to nebylo špatné, protože my skutečně potřebujeme každou a potřebovali jsme každou ruku, která mohla přiložit ruku k dílu, magistrátní úředníci, těch bylo /nesrozumitelné/ 150 lidí, k tomu se připojili strážníci městské policie, kterých bylo přes 200, a pak to byli zaměstnanci dopravního podniku, celkem to bylo na 700 lidí, kromě úředníků městských částí. A já si myslím, že to bylo dobře, protože my jsme potřebovali zejména skutečně přechody, zastávky městské hromadné dopravy a pochopitelně školská a zdravotnická zařízení co nejvíce zprovoznit a co nejvíce umožnit tím, že odklidí se sníh, a to se bohužel nedá většinou jinak, než ručně tak, aby byli co nejlépe možné používat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Potkají Pražané tyto netradiční brigádníky zítra zase v pražských ulicích?

Rudolf BLAŽEK, náměstek primátora hlavního města Prahy /ODS/:
Zítra, zítra, co se týče magistrátu, vzhledem k tomu, že je úřední den a přeci jenom ten úřad musí pracovat, tak těch úředníků bude daleko méně, nicméně například městská policie, technická správa komunikací a další budou dávat k dispozici řádově nějakých 300, 350 pracovníků nebo brigádníků, kteří budou pomáhat právě při dočišťování chodníků.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Praha by se bez jejich pomoci neobešla?

Rudolf BLAŽEK, náměstek primátora hlavního města Prahy /ODS/:
Já myslím, že samozřejmě je to tak, že máme zimu, prostě napadl sníh, napadlo více jak čtvrt metru, někde dokonce 40 centimetrů, je to příval sněhu na Prahu nebývalý. Na druhou stranu tady jde o rychlost a tady jde o to, aby co nejdříve byly dočištěny ty části těch chodníků, kterých, o kterých jsem hovořil, čili samozřejmě tyto ruce, tyto stovky rukou, tyto páry, které pomohly dnes, určitě velmi výrazně zrychlily, řekněme, přechod do normálního stavu takový, jaký byl před pátkem, než začalo sněžit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Do konce týdne ještě předpokládáte nějaké větší nasazení těchto lidí?

Rudolf BLAŽEK, náměstek primátora hlavního města Prahy /ODS/:
Já myslím, že bude záležet na tom, jak to odstraňování sněhu z těch, z těch chodníků, respektive z těch zásadních lokalit bude pokračovat, uvidíme, zhodnotíme to zítra odpoledne, není vyloučeno, že bychom ve čtvrtek ještě použili, řekněme, brigádníky z těchto řad, abychom dočistili některé části chodníků, na druhou stranu zatím podle zpráv, které mám například z Prahy 9 či Prahy 3, kde například nastoupilo po stovce strážníků, zaměstnanců městské policie, tak asi to už potřeba v takovém nasazení nebude.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Šli do toho všichni dobrovolně, nebo někteří kladli odpor?

Rudolf BLAŽEK, náměstek primátora hlavního města Prahy /ODS/:
Já myslím, že nekladli odpor. Já myslím, že drtivá většina z nich chápala a chápe to, že opravdu je potřeba přiložit ruku k dílu, ta mimořádná situace si opravdu, myslím, vyžaduje mimořádná řešení. A já jsem přesvědčen, že všichni to pochopili a myslím si, že každý, každý uznal a myslím, si, že nevím, jestli s radostí, ale určitě s pochopením přijal to, že Praze je potřeba pomoci.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy prý uvažujete o tom, že by se do uklízení sněhu mohli zapojit i nezaměstnaní. Jak byste to chtěli udělat, přes úřady práce?

Rudolf BLAŽEK, náměstek primátora hlavního města Prahy /ODS/:
My jsme vyzvali Úřad práce hlavního města Prahy, zda je možné počítat s případnou pomocí nezaměstnaných s tím, že samozřejmě je to jakýsi závazek veřejné služby. Jiná věc je to, že víme, že úřad práce nemá zákonnou možnost nařídit toto nezaměstnaným. Na druhou stranu jsou v Praze tisíce nezaměstnaných a té "techniky", to znamená, hrabel, lopat, košťat je dostatek a my /nesrozumitelné/ máme samozřejmě také, tak bychom byli rádi, kdyby bylo možné je zapojit, protože skutečně kromě školení bezpečnost práce na tom opravdu žádného nic složitého není, čili my jsme vyzvali úřad práce, jestli by nám poskytl, anebo jestli by byl schopen přesvědčit k dispozici nezaměstnané, kteří jsou v Praze, kteří by mohli pomoci, ale zatím se nám úřad práce neozval.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy už jste řekl, pane náměstku Blažku, že většinou úředníky ten osud Prahy zajímá, nemuseli jste je přemlouvat, nechybí vám u toho primátor hlavního města Pavel Bém?

Rudolf BLAŽEK, náměstek primátora hlavního města Prahy /ODS/:
Primátor čerpá dovolenou, já jsem přesvědčen, že vzhledem k tomu, že ho zastupuji zítra, předpokládám naposledy, protože mám pověření zastupovat ho do zítřka, že pan primátor se již v krátké době objeví v Praze.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A je tedy skutečně v Antarktidě, jak o tom některá média informovala?

Rudolf BLAŽEK, náměstek primátora hlavního města Prahy /ODS/:
Já skutečně nevím, já jsem s primátorem mluvil před tím, než odjel na tu svojí dovolenou. A vím, že jel někam samozřejmě se rekreovat do horských oblastí, ale kam, to fakt nevím.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A on se vrátí v nejbližších dnech, protože je na tom Praha hůř, než očekával, když odjížděl, anebo prostě proto, že mu končí dovolená?

Rudolf BLAŽEK, náměstek primátora hlavního města Prahy /ODS/:
Ne, já jsem, já jsem řekl, já mám pověření zastupovat primátora do zítřka, tak činím, já věřím, že Praha funguje tak, jak má a že krizový štáb a všechny složky zafungovaly tak, jak bylo třeba. Takže si myslím, že to, že v této chvíli má dovolenou, Praha nepocítila a on se vrátí, jak jsem řekl, předpokládám, ve čtvrtek, to znamená zítra, kdy mi končí zastupování, pro mne ten úkol končí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dodává náměstek pražského primátora Rudolf Blažek. Díky za vaše odpovědi, za váš čas, na shledanou.

Rudolf BLAŽEK, náměstek primátora hlavního města Prahy /ODS/:
Vám také, na shledanou.

Zemi zítra jen těsně mine malá planetka

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Malé vesmírné dobrodružství čeká zítra Zemi, zhruba čtrnáct minut po třinácté hodině ji mine zřejmě malá planetka. V průměru měří kolem deseti metrů, takže není nebezpečná. A hrozbu by nepředstavovala ani, pokud by se zemí srazila. Podrobnosti zná popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek z české Akademie věd. Dobrý večer.

Antonín VÍTEK, popularizátor kosmonautiky, Akademie věd ČR:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Vítku, ví se jistě, že zítra kolem Země proletí opravdu planetka neob to může být třeba nějaký umělý předmět, prý může se jednat o jeden ze stupňů americké rakety Saturn třeba?

Antonín VÍTEK, popularizátor kosmonautiky, Akademie věd ČR:
Není to vyloučené, naznačuje to trošku to, že ta dráha se liší prakticky nepatrně od dráhy zemské, což může naznačovat to, že toto těleso původně teda pocházelo ze Země. Ovšem tohle to se zatím nedá říct s velkou jistotou. Jeden takový případ už tady byl. Co se týče toho, tak zdaleka to není nějak dramatické přiblížení, protože celá řada jiných těles skutečně tedy planetek, se přiblížila k naší Zemi podstatně blíž, dokonce máme tady i případ, byla to planetka, která dostala označení 2008 TC3, která byla objevena 6. 10. roku 2008, tak dvacet hodin po tom objevu vlétla nad Severní Afrikou do zemské atmosféra a tam v podstatě tedy shořela, ale na Zemi byly nakonec nalezeny malé úlomky, v podstatě meteority, tuším, že jich bylo nalezeno celkem pětadvacet.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říkáte dvacet hodin od objevu, pane Vítku, ale řekněte mi, je to skutečně běžné, že za tak krátký čas se může se Zemí střetnou nějaké kosmické těleso?

Antonín VÍTEK, popularizátor kosmonautiky, Akademie věd ČR:
No, samozřejmě, protože to těleso letí tedy mnoho milionů let nebo dokonce miliard let sluneční soustavou, ale pakliže je velice malé, jako jsou tyto, tato tělesa, toto je maximálně deset metrů v průměru, tak jsou tak slabá, že je i nejsilnějšími dalekohledy ze Země spatříte v podstatě na poslední chvíli.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A pokud by se jednalo o nějaké větší kosmické těleso, třeba planetku nebo meteorit, který by mohl být Zemi nebezpečný, zpravidla podaří se ho odhalit dřív?

Antonín VÍTEK, popularizátor kosmonautiky, Akademie věd ČR:
Takhle, je projekt, který hlavně tedy sleduje Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, americká NASA, a dostává na to peníze i teda od Kongresu, aby do roku 2020 zmapovala všechna tělesa, která jsou větší, než 150 metrů v průměru a která by mohla eventuálně ohrozit zeměkouli. Takovéto těleso, kdyby zasáhlo zeměkouli, tak by skutečně udělalo tedy katastrofu, já nevím, kdyby spadlo na Prahu, tak z celých Čech prakticky nezbude kámen na kameni. A v současné době můžeme říct, že těles, které jsou podstatně větší, od kilometru nahoru jich známe asi 90 procent. Těch 10 procent ještě se prostě nikdy nepřiblížilo k Zemi tak blízko, aby mohli být pozorovány. A samozřejmě připravují se i tedy například kosmické družice vybavené speciálními infračervenými dalekohledy, které budou pomáhat při odhalování těchto potenciálně nebezpečných těles.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Vítku, prosím už jen několika slovy, jaká je pravděpodobnost, že by Zemi hrozila taková srážka, nebezpečná srážka?

Antonín VÍTEK, popularizátor kosmonautiky, Akademie věd ČR:
V podstatě takové těleso, řekněme, o velikosti sto metrů může zeměkouli zasáhnout, řekněme, jednou za století, a to je, řekněme, těleso, které je srovnatelné s tím známým tunguzským meteoritem, který zničil tisíce kilometrů čtverečních Tajgy na Sibiři. Naštěstí padl tehdy do téměř neobydlené oblasti.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Odhaduje Antonín Vítek z české Akademie věd, já vám děkuji za zajímavé informace, na shledanou.

Antonín VÍTEK, popularizátor kosmonautiky, Akademie věd ČR:
Na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ozvěny dne v tuto chvíli končí.