Ozvěny dne 8. července 2008

Podpis smlouvy o radaru

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Pěkný večer. Česko už má dohodu o radaru. Dnes ji podepsali ministři zahraničí České republiky a Spojených států Karel Schwarzenberg a Condoleezza Riceová.

Pavel POLÁK, redaktor:
Tento potlesk se rozlehl ve velkém sále Černínského paláce, když pod smlouvu o radaru připojili svůj podpis americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová a její český protějšek Karel Schwarzenberg. Podle Karla Schwarzenberga je tato dohoda pro Českou republiku naprosto klíčová.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí:
První úkol zahraniční politiky každého státu je zajistit bezpečnost svého státu. Tato smlouva nejenom zvýší bezpečnost České republiky, nýbrž také Evropy a celého euroatlantického prostoru.

Pavel POLÁK, redaktor:
Ministryně Riceová se ještě před podpisem smlouvy setkala s premiérem Mirkem Topolánkem. Podle očekávání se oba shodli na tom, že existence raketového štítu v Evropě je nezbytná.

Condoleezza RICEOVÁ, ministryně zahraničí USA:
Tato smlouva o radarovém štítu to není jen kvůli bezpečnosti Spojených států a České republiky, ale je to i pro bezpečnost NATA a tím automaticky také pro bezpečnost celého mezinárodního společenství. My opravdu čelíme vážným hrozbám. Balistické střely nejsou žádnou imaginární hrozbou, protože my víme, že Írán stále nedodržuje mezinárodní závazky a že pokračuje ve vývoji raketových střel a my musíme být připraveni na tuto hrozbu.

Pavel POLÁK, redaktor:
Smlouva o umístění radaru v Česku ještě není pravomocná. Ještě ji musí ratifikovat český parlament. Právě zde by mohly pro premiéra Topolánka a jeho kabinet nastat problémy, protože vůči radaru mají výhrady i někteří koaliční poslanci. Premiér při dnešním setkání s Riceovou nicméně vyslovil pevnou víru, že smlouvu parlament schválí.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS, premiér:
Oceňuji, že jsme byli schopni tu dohodu vyjednat a pevně věřím, že projde i úspěšným ratifikačním procesem.

Opozice kritizuje podpis smlouvy o radaru

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Opozice podpis smlouvy o radaru kritizuje. Většina zástupců koalice i některé osobnosti to naopak vítají.

Nikola BOJČEV, redaktor:
"Vláda o stavbě americké základny málo informuje," stěžuje si opozice. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach navíc říká, že údaje o radaru nemají ani sami zákonodárci.

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda ČSSD:
Tak zásadní věc rozhoduje jenom v jakémsi utajení, kdy dokonce i ministři vlády tvrdí, že nemají informace. Tak to vypadá podezřele.

Nikola BOJČEV, redaktor:
Podle Škromacha je také problém, že vláda podepisuje smlouvu v době, kdy nemá vyjednanou podporu ve sněmovně. Naopak dnešní ratifikaci smlouvy vítají senátoři ODS a také exprezident Václav Havel, který je jedním ze zastánců výstavby základny.

Václav HAVEL, bývalý prezident České republiky:
Je to v naprostém souladu se základní smlouvou Severoatlantické aliance, v níž se hned v preambuli praví, že ty základní hodnoty demokratické jsou účastnické státy připraveny chránit každý sám za sebe samozřejmě. Různě si pomáhat, být solidární, což zahrnuje právě různé bilaterální smlouvy.

Nikola BOJČEV, redaktor:
Opatrný ohledně okamžitého přijetí smluv o radaru je vicepremiér a předseda Strany zelených Martin Bursík. Navrhuje, aby Česko počkalo až Američané zvolí nového prezidenta.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených, vicepremiér:
Ten důvod je zcela logický. Tenhle vzkaz, který je podstatný, má smysl poslat novému prezidentovi a počkat na jeho reakci, na reakci nové administrativy Spojených států.

Nikola BOJČEV, redaktor:
Právě ve Straně zelených zaznívají i negativní hlasy k výstavbě americké základny. Autorkami kritiky jsou poslankyně Věra Jakubková a Olga Zubová a vláda bude potřebovat ke schválení smluv v parlamentu každý hlas.

Demonstrace proti podpisu smlouvy o radaru

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Jen asi deset lidí přišlo na manifestaci na podporu podpisu dohody o americkém radaru v Česku. Sešli se před sídlem ministerstva zahraničí v Praze. Jeden z aktivistů Radiožurnálu řekl, že zastupují část veřejnost s pozitivním postojem k radaru.

aktivista:
My jsme přišli manifestovat za tu část veřejnosti, která se těší, že budeme mít radarovou základnu v Čechách. My si myslíme, že se tím definitivně potvrdí, že patříme k západní civilizaci, zároveň se tím dále zdůrazní naše spolupráce s NATO a se Spojenými státy, co se bezpečnosti naší země a západního světa týká.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
A podpis dohody o radaru vyvolal i protesty. V centru Prahy právě demonstrují členové iniciativy Ne základnám a jejich příznivci. Akci sleduje v horní části Václavského náměstí i naše reportérka Květa Moravcová. Květo, jak to v centru Prahy právě teď vypadá a kolik je na místě lidí?

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Hezký večer. Tady v centru české metropole se na demonstraci proti výstavbě americké protiraketové základny sešlo podle mých odhadů patnáct set lidí. Organizátoři počítali se zhruba pěti tisíci lidmi. Před sebou teda vidím transparenty s nápisy "Ne radaru" nebo "Dejme šanci míru". Na demonstraci promluví za malou chvíli komentátor deníku Právo Petr Uhl a také starosta Trokavce, kde má základna stát, Jan Neoral. Akce by měla asi po hodině pokračovat pochodem k Hrzánskému paláci, kde chtějí odpůrci radaru předat americké ministryni zahraničí Condoleezze Riceové dopis. Píšou v něm kromě jiného, zda je v pořádku, že Spojené státy jako představitelé demokracie se podílejí na podle nich nedemokratickém prosazení základny v Česku.

Výhrady Ruska k vybudování radarové základny

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Své výhrady k vybudování radaru v České republice znovu předneslo také Rusko. Podle ruského ministerstva zahraničí znamená podpis dohody se Spojenými státy komplikace pro evropskou i celosvětovou bezpečnost. Odmítavé stanovisko Moskvy dnes v pražském sídle sociální demokracie zopakoval expert ruského ministerstva obrany Jevgenij Bužinskij. To, jestli Rusko chystá po podpisu smlouvy nějaké konkrétní kroky, ale neupřesnil.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka:
Moskva považuje podle generála Jevgenije Bužinského vybudování amerického protiraketového systému v Česku a Polsku za hrozbu vlastní bezpečnosti. Hlavní argument Spojených států, a sice snaha o ochranu před potenciálním útokem Íránu, podle odborníka ruského ministerstva obrany neobstojí. "Hrozba ze strany Íránu je nereálná, země nemá ani politické, ani technologické podmínky k tomu, aby získala rakety s dostatečným doletem," prohlásil v Lidovém domě Jevgenij Bužinskij. Jaké konkrétní kroky nyní Rusko podnikne, to ruský generál ale neupřesnil. Moskva prý nechce případnými odvetnými opatřeními nikoho zastrašovat. Jak doslova řekl: "Jsme rozumní lidé a nemáme v plánu nikoho bombardovat." Jevgenij Bužinskij podle svých slov stále věří, že se Rusko s americkými partnery nakonec domluví a omezí tak škody, které projekt protiraketového deštníku ve vzájemných vztazích způsobil.

Polsko bedlivě sleduje podpis dohody

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Podpis americkočeské dohody pozorně sledují také v sousedním Polsku. Právě tam měla být další část štítu protiraketová základna. Jednání ale uvízla na polských požadavcích, které Spojené státy považují za přemrštěné.

Martin DORAZÍN, redaktor:
Polská pravicová opozice doufá, že podpis dohody o umístění radaru přiměje vládu Donalda Tuska k pružnějšími postoji. Doufá v to i prezident Lech Kaczyński, který dokonce zrušil dvoudenní cestu do Jalty, aby mohl sledovat další vývoj jednání mezi Spojenými státy a Polskem. "V důležitých strategických rozhodnutích, které ovlivní naši bezpečnost na několik desetiletí, jednání končí tehdy, až se vyřeší všechny otázky. Do té doby nelze hovořit o úspěchu, ani neúspěchu rozhovorů," upozornil ministr obrany Bogdan Klich. Ministr zahraničí Radek Sikorski upřesnil, že Polsko navrhlo Spojeným státům několik variant, jak by Washington mohl splnit polské požadavky. Ty spočívají především v dodání raket Patriot, který mají posílit protivzdušnou obranu Polska.

Skupina G8 souhlasí se snižováním emisí skleníkových plynů

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Země skupiny G8 souhlasí se snížením emisí skleníkových plynů do roku 2050 minimálně o polovinu. Dohodli se na tom představitelé sedmi nejvyspělejších zemí světa a Ruska na summitu v Japonsku. Konkrétní omezení se ale stanoví později. Návrh vychází vstříc Spojeným státům, které se odmítají zavázat ke konkrétním číslům, pokud se k dohodě nepřipojí také Čína a Indie.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Japonsko navrhuje, aby výchozími hodnotami pro snižování emisí byly ty současné. Evropská unie zase dává přednost číslům z roku 1990, kdy bylo vypouštěno méně škodlivin do ovzduší než dnes. Přesto předseda Evropské komise Barroso dohodu přivítal a označil ji za novou sdílenou vizi, která je silným signálem pro občany na celém světě. Představitelům G8 je ale jasné, že pro ni musí získat i Čínu, která v současnosti vypouští nejvíce skleníkových plynů na planetě a také Indii. Ve středu, tedy v závěrečný den schůzky, proto chtějí právě Peking a Dillí vyzvat ke spolupráci na přijatém závazku. Nejbohatší země světa také slíbily do roku 2010 poskytnout deset miliard dolarů ročně na dvacet projektů, určených na zachycování a skladování kysličníku uhličitého.

Daňové úlevy u ropy jsou podle Kalouska cestou do pekla

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
S rostoucími cenami ropy by se nemělo bojovat snižováním daňového zatížení paliv. Na schůzce ministrů financí Evropské unie v Bruselu Německo odmítlo návrhy francouzského předsednictví, které s tím počítaly. Český ministr financí Miroslav Kalousek na schůzce prezentoval podobný názor jako jeho německý kolega.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Jakákoli intervence do vývoje cen ropy formou daňových úlev nebo snížením nepřímých daní uvalených na paliva, je podle ministra Kalouska škodlivá. Neexistuje totiž žádná záruka, že se taková opatření promítnout do ceny pohonných hmot pro konečné spotřebitele.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /KDUČSL/:
To je cesta do pekla, která je možná dlážděna dobrými úmysly, ale je to cesta do pekla. Pravdivé informace jsou asi to nejlepší, co může na uživatele, tak na spotřebitele v daném okamžiku působit.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Miroslav Kalousek také prohlásil, že i když dojde ke schválení návrhu Evropské komise na rozšíření seznamu služeb a zboží, u kterých bude možné používat sníženou sazbu DPH, on žádné přesuny ze základní sazby do nižší navrhovat nebude. Podle něj možnost účtovat nižší sazbu DPH jen otevře dveře pro lobbyisty, aby bojovali za nižší daně pro restaurace nebo jiná odvětví služeb.

Rada ministrů stanovila Slovensku cenu za jedno euro

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Slovenská koruna k novému roku definitivně končí. Rada ministrů stanovila konverzní kurz, kterým budou lidé na Slovensku přepočítávat svoje platy a úspory na eura. Bude to třicet korun a třináct set haléřů za jedno euro. Zástupci obchodních a bankovních kruhů na Slovensku tento kurz přivítali.

Lubomír SMATANA, redaktor:
Slovenská měna za poslední dva roky střemhlavě letěla vzhůru a vůči euru posílila o osm korun. Ekonomiku sice roztočila bývalá vláda, ta současná však udržela stabilitu, proto ministr financí Ján Počiatek zářil spokojeností.

Jan POČIATEK, ministr financí SR:
Je to hlavně velký úspěch pro lidi, přičemž úroveň toho kurzu je taková, že nepoškozuje ani podnikatelský sektor.

Lubomír SMATANA, redaktor:
Ode dneška za měsíc musejí obchodníci uvádět ceny jak v korunách, tak v eurech a eura se objeví i na výplatních páskách. Definitivně přejde Slovensko na euro 1. ledna příštího roku.

Nezaměstnanost v Česku opět klesla

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Nezaměstnanost v Česku přestala klesat. V červnu počet lidí bez práce zůstal na pěti procentech. Celkem jich je 280 tisíc. Nejhorší situace je v okresech Most, kde nemá práci skoro dvanáct a půl procenta obyvatel a jen o málo lepší je to na Karvinsku. Naopak nejnižší nezaměstnanost je tradičně v okresech Prahavýchod a Praha, tam je bez práce jen půldruhého procenta obyvatel. Počet volných pracovních míst, které firmy aktuálně nabízely, se zvýšil na 152 tisíc. Nedostatek kvalifikovaných lidí tak čím dál víc omezuje růst naší ekonomiky, říká náměstek ministra průmyslu Martin Tlapa.

Martin TLAPA, náměstek ministra průmyslu a obchodu:
Je to problém struktury zaměstnanosti. Těch volných pracovních míst je řada. Na druhé straně pořád těch procent nezaměstnaných, kteří dneska jsou vykazováni, tak svědčí o tom, že se netrefí do té struktury poptávky. Samozřejmě to může naznačovat to, že ten sociální systém je pořád štědrý vůči těm lidem, kteří nemají práci.

Účast na filmovém festivalu odřekly dvě hvězdy

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Karlovarský filmový festival jde do druhé poloviny. V soutěži dokumentů představila svůj další časosběrný snímek René režisérka Helena Třeštíková. Z festivalu se ale omluvily další dvě hvězdy.

Petr BENETKA, redaktor:
Slavný ruský režisér Nikita Michalkov nepřijel kvůli změně natáčecího plánu svého nového filmu. Pro špatné zdraví odřekl americký herec Randy Quaid známý třeba z oscarového dramatu Zkrocená hora, či z Formanových Goyových přízraků. Ve fóru nezávislých sklidil velký úspěch kanadský snímek Hank and Mike. Jeho režisér Matthiew Klinck ale řekl, že filmař vlastně nikdy není úplně nezávislý.

Matthiew KLINCK, režisér:
Producent nebo režisér závislý nejen, dejme tomu, na dotacích státu nebo sponzorech, ale i na dalších umělcích, ale podle mě je nejdůležitější, aby se režisér držel své představy.

Petr BENETKA, redaktor:
Jednu z velkých soch, symbolizujících křišťálový globus před vchodem do velkého sálu v hotelu Thermal, odpoledne strhl velký vítr. Nikomu se naštěstí nic nestalo a před závěrečným ceremoniálem by už měla stát socha nová.