Ozvěny dne 7. dubna 25007

Vojenský újezd Brdy je částečně přístupný veřejnosti

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Vojenský újezd Brdy, o kterém se teď hodně mluví jako o možném místě pro americký protiraketový radar, se dnes částečně odtajnil. Po osmašedesáti letech se oficiálně otevřely jeho okrajové části, volný vstup do nich je o sobotách, nedělích a svátcích. V pracovní dny pak bude možné do této části Brd jít jen se speciální povolenkou od vojáků, tak jako tomu bylo dosud. Zpřístupněné cesty leží v dostatečné vzdálenosti od tamní dělostřelecké základny, návštěvníkům proto nehrozí žádné nebezpečí.

Protiraketová americká základna v Evropě

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Souvislost s naší republikou a vojenským újezdem Brdy pak má zpráva, že americká protiraketová obrana úspěšně sestřelila zkušební raketu Scud. Právě tyto operačnětaktické rakety jsou ve výzbroji Sýrie a dalších blízkovýchodních zemí. Testovaný americký systém má sloužit k obraně případných základen v Česku a Polsku. Vysvětluje zpravodaj Českého rozhlasu v Americe Alexandr Pícha.

Alexandr PÍCHA:
Tento systém doplní obranný štít střet Interceptor umístěných na Aljašce, v Kalifornii a případně i v Polsku. Interceptor totiž ničí balistické rakety při jejich letu ve vesmíru, ale nejsou schopné zasáhnout rakety letící v atmosféře. Ředitel protiraketového úřadu, generál Obering oznámil, že americký systém zjistil raketu Scud během tří minut a za další dvě minuty ji sestřelil. Rakety Scud jsou sovětského původu, ale země jako Sýrie je dále zdokonalují.

Mezinárodní den Romů

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Tolerance, solidarita a vzájemná úcta, tato slova nejčastěji zaznívala na setkání romských aktivistů u Stromu národnostních menšin na pražské Letné. Na akci, která se koná v rámci oslav Mezinárodního dne Romů, se s mikrofonem vydal reportér Pavel Otto.

Pavel OTTO:
Aktivisté zalili lípu, kterou společně zasadili před třemi lety.

Zdeněk HORVÁTH, občanské sdružení Athinganoi:
Setkali jsme se tady u toho stromu proto, že ten strom má symbolizovat zapuštění kořenů národnostních menšin.

Pavel OTTO:
Říká Zdeněk Horváth z občanského sdružení Athinganoi. Velikonoční dobu si Romové připomněli kraslicí, kterou na strom pověsili. Na setkání se přišla podívat i ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková.

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny:
Ať už oslava sakrálních svátků nebo oslava Mezinárodního dne Romů, což je spíše občanský svátek, tyto oslavy nás spojujou, protože společně můžeme prožívat tyto jarní dny. Já myslím, že tato radost zvítězí.

Pavel OTTO:
Romy pobouřil nedávný výrok vicepremiéra a předsedy lidovců Jiřího Čunka. Na otázku, zda dostanou podporu od státu i jiní občané než Romové, odpověděl, že by se nejdřív museli opálit a dělat s rodinou binec a ohně na náměstích. Zdeněk Horváth k tomu říká:

Zdeněk HORVÁTH, občanské sdružení Athinganoi:
My jsme velmi, velmi pobouřeni takovými výroky a doufáme, že na to bude vláda, potažmo další státní zástupci velmi rychle reagovat adekvátně tomu, jak razantní a nepřípustný ty výroky byly.

Pavel OTTO:
Romové chtějí příští středu demonstrovat před úřadem vlády. Požadují, aby Jiří Čunek odstoupil.

Ceny pohonných hmot

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic výrazně vzrostly. Přesně v období Velikonoc, kdy mnohem větší množství motoristů vyjíždí na silnice a potřebuje natankovat. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 tento týden stoupla o pětapadesát haléřů. Za růst cen může především snížení produkce zemí těžících ropu a politická krize kolem Íránu. Analytik společnosti Colosseum Štěpán Pírko Českému rozhlasu řekl, jaký vývoj cen očekává.

Štěpán PÍRKO, analytik společnosti Colosseum:
Co se týče ropy, tak tam je velmi pravděpodobné, že ceny zůstanou na dosti vysokých úrovních, nad šedesáti dolary za barel. Tam to nejvíce bude tlačit vzhůru OPEC, který nyní dokázal, že umí ovládat ty ceny. Naopak seshora zase bude působit OPEC tím způsobem, že pokud by ceny vzrostly příliš, tak on v současné době drží volné kapacity, které může okamžitě uvolnit, ve výši asi dvou a půl milionů barelů denně.

Církevní oslavy Velikonoc

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Křesťanský svět slaví velikonoční svátky. Dnešní Bílá sobota je připomínkou pohřbení Ježíše Krista. Ve Vatikánu ve svatopetrském chrámu bude papež Benedikt XVI. sloužit ve dvaadvacet hodin velikonoční vigilii, ta patří právě do noci mezi Bílou sobotou a Nedělí zmrtvýchvstání Páně, kdy si křesťané připomínají Kristovo vzkříšení. Ve vysílání Radiožurnálu v pořadu Dvacet minut Martina Veselovského jsme se dozvěděli, jak Velikonoce vnímá převor břevnovského kláštera Petr Prokop Siostrzonek.

Petr Prokop SIOSTRZONEK, převor břevnovského kláštera:
Já v tom vidím i něco víc. To znamená, do každého vlastně okamžiku mého života vstupuje Bůh, to je něco, co patří také i k těm Velikonocům. To znamená, že se člověk necítí osamocen ani v těch chvílích života, které jsou velmi nepříjemné, to je utrpení, bolest, nemoc i smrt. Proto pro mě jsou i ty Velikonoce právě takovou jednou z odpovědí na tyto otázky někdy bolestné.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Velikonoční svátky se slaví pochopitelně také ve Svaté zemi. V Jeruzalémě platí mimořádná bezpečnostní opatření, je tam i zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Janev.

Jaromír JANEV:
Desetitisíce křesťanů z celého světa jsou v Jeruzalémě, aby oslavily velikonoční svátky přímo na místě znovuzrození Ježíše Krista. Letos poprvé se konají svátky společně jak pro katolíky, tak pro ortodoxní křesťany, už před začátkem Velikonoc proto musely být určeny časy pro bohoslužby jednotlivých křesťanských církví. Největší pozornost upoutal vpředvečer svátků rituál Svatého ohně pravoslavných církví. Jde o jeden z nejdéle dokumentovaných zázraků od počátku dvanáctého století. Patriarcha řecké pravoslavné církve letos znovu vstoupil sám ke hrobu Ježíše a přinesl oheň, který poté rozdělil věřícím na připravené svíčky. Izraelští policisté tradičně zkontrolovali, že patriarcha nemá zapalovač ani zápalky. Tisíce policistů dnes hlídalo vstupy do Starého města a bránilo vjezdu automobilů a turistů bez zvláštního povolení.

Pirátské kopie CD a DVD

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Čeští celníci objevili při kontrole v tržnici ve Strážném na Prachaticku přes pět tisíc pirátských kopií CD a DVD. Předběžná škoda způsobená majitelům autorských práv přesáhla tři miliony korun. Jedná se letos o druhý nejvyšší úlovek zajištěných pirátských nosičů. Mezi plagiáty byly i předpremiérové pirátské nosiče filmu Prázdniny Mr. Beana.

Tragická nehoda na dálnici D5

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Dálnice D5 v rokycanském úseku ve směru na Plzeň byla dnes sedm hodin zcela uzavřená po tragické havárii, při které zahynul pětačtyřicetiletý řidič kamionu. Nejdřív tam rakouská řidička srazila srnu a zůstala stát na místě. První kamion s návěsem vezoucí potraviny zastavil vedle ní, řidič dalšího nákladního auta s elektronikou ale pozdě zareagoval a narazil do něj.

Politická krize na Ukrajině

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Několik tisíc stoupenců ukrajinského premiéra Viktora Janukovyče se dnes opět sešlo v Kyjevě. Už poněkolikáté demonstrovali proti prezidentovi Viktoru Juščenkovi a jeho rozhodnutí rozpustit parlament a vypsat předčasné volby. Premiérovi příznivci jsou prorusky laděni, stoupenci prezidenta ho podporují pro jeho prozápadní orientaci.

Vývoj situace v Afghánistánu

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Jednotky Severoatlantické aliance a afghánské armády vybojovaly kontrolu nad městem Sangín v provincii Hílmand na jihu země. Dosud tam vládli ozbrojenci fundamentalistického hnutí Taliban. Oblast Sangínu, která je největším producentem opia na celém světě, ovládali rebelové dlouhou dobu.

Británie soudí teroristy

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Tři spolupachatelé teroristických útoků na londýnskou veřejnou dopravu v roce 2005 stáli dnes před britským soudem. Ten je obvinil z podněcování a přípravy atentátů, za což jim hrozí doživotní vězení. Kauzu sleduje spolupracovník Radiožurnálu v Londýně Milan Kocourek.

Milan KOCOUREK:
Během hodinového slyšení u soudu v londýnské části Westminster byli tři muži ve věku od třiadvaceti do třiceti let obžalováni ze spiknutí se záměrem způsobit výbuchy, jež měly ohrozit život. Při výbuších v londýnské hromadné dopravě 7. července 2005, které zosnovali čtyři islámští sebevrazi, zahynulo dvaapadesát lidí. Dnes předvedení tři muži byli zatčeni 22. března. Jde o první případy obžaloby v souvislosti s výbuchy 7. července 2005. Obžalovaní pouze potvrdili svá jména a data narození. Bylo rozhodnuto o postoupení jejich případu Centrálnímu kriminálnímu soudu. O propuštění na kauci požádal pouze jeden z obžalovaných, ale soudce jeho žádost zamítl. Všichni tři byli vráceni do vyšetřovací vazby s tím, že předběžné slyšení má být 20. dubna.

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Dnes obviněným mužům je třicet, šestadvacet a třiadvacet let, pocházejí ze severoanglického Leedsu, kde žili někteří přímí pachatelé nejkrvavějšího útoku v Londýně od druhé světové války.

Řádění Frakce Rudé armády v Německu

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Přesně přes třiceti lety zavraždilo německé teroristické komando spolkového generálního prokurátora Siegfrieda Bubacka. Začala tak bezprecedentní vlna krvavých činů nechvalně proslulé německé organizace Frakce Rudé armády. V jejím hodnocení se tamní společnost dodnes rozchází. Násilnou smrt Siegfrieda Bubacka si dnes v Karlsruhe připomněly tisíce lidí. Informuje zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Jiří Hošek.

Jiří HOŠEK:
Nejvyššího státního žalobce považovali levicoví extremisté za člověka přímo zodpovědného za smrt několika jejich spolubojovníků. 7. dubna 1977 tak Siegfrieda Bubacka a další dva muže, kteří s ním jeli v autě, na jedné z křižovatek v Karlsruhe doslova rozstříleli. "Z toho, jak byl atentát proveden, mi bylo hned jasné, že to musela být RAF. Když jsem viděl, že střely prolétly autem skrz naskrz, bylo evidentní, že útočníci použili speciální průraznou munici," řekl stanici SWR policista Willy Schmidt, který jako jeden z prvních dorazil na místo činu. Během roku 1977 padli teroristům z Frakce Rudé armády za oběť i další němečtí prominenti bankéř Jürgen Ponto a hlavně prezident Svazu zaměstnavatelů HansMartin Schleyer. Němcům se teď třicet let staré nepříjemné vzpomínky vrátily v podobě tahanic kolem předčasného propuštění tehdejších pachatelů. Brigitte Mohnhauptová už byla z vězení podmínečně propuštěna a Christian Klar čeká na případnou prezidentskou milost. Oba stále odmítají prozradit, kdo konkrétně Siegfrieda Bubacka zastřelil. KarlHeinz Dellwo, další z členů takzvané druhé generace RAF, se činy organizace snaží i dnes ospravedlňovat: "Já prostě nemůžu oddělit vznik RAF od poválečných dějin Německa. Ve Spolkové republice se vytvořila postfašistická společnost, ve které byla spousta nacistů. Podle mě jsme měli právo se jakožto poválečná generace od těchto lidí distancovat a nezaplést se s nimi."

Potopení výletní lodi v Řecku

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Řecký prokurátor obvinil z nedbalosti kapitána výletní lodi Sea Diamond, která ztroskotala u ostrova Santorini. Při nárazu na útes zřejmě přišli o život dva francouzští cestující, jejichž kabinu okamžitě zalila voda. Většina z šestnácti set zahraničních turistů na palubě byla z USA, Kanady, Španělska, Německa a Francie, ti se zachránili bez zranění. Řecký prokurátor obvinil kapitána a pět jeho důstojníků z toho, že způsobili potopení lodi, porušili pravidla bezpečnosti mezinárodní námořní plavby a způsobili znečištění životního prostředí. Loď se zahraničními turisty se vracela po pětidenní cestě po Egejském moři do aténského přístavu Pireo.

Další vesmírný turista

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
Za necelou hodinu a půl, přesně v půl osmé a jednu minutu, se vypraví na oběžnou dráhu kolem Země už pátý vesmírný turista. Bude jím osmapadesátiletý americký miliardář maďarského původu Charles Simonyi. Společnost mu v ruské raketě Sojuz a pak na Mezinárodní vesmírné stanici budou dělat dva ruští kosmonauti, Fjodor Jurčichin a Oleg Kotov. Slovo má budapešťský spolupracovník Radiožurnálu Gregor Martin Papuczek.

Gregor Martin PAPUCZEK:
O Simonyim je třeba vědět, že z Maďarska emigroval jako šestnáctiletý v roce 1966. V Americe spolu s Billem Gatesem založil společnosti Microsoft a ve světě ho registrují jako otce počítačových programů Word a Excel. Je tedy miliardář, čili mu nedělá problémy vynaložit na vesmírný výlet dvacet pět milionů dolarů. Na oběžné dráze okolo Země stráví dvanáct dní. Charles Simonyi i po čtyřiceti letech života v Americe mluví výborně maďarsky a svou rodinu navštěvuje každoročně.

Šťastný návrat ztracených Francouzů

Jana LEJPOVÁ, moderátorka:
A jeden šťastný příběh nakonec. Za malý zázrak se ve Francii považuje anabáze dvou turistů, kteří zmizeli v tropickém pralese Francouzské Guyany a objevili se až po dvaapadesáti dnech. Ne moc zdraví, ale živí. Jedli povařená palmová semena, brouky, žáby a jim neznámé plody. Loic Pillois a Guilhem Nayral původně chtěli projít sto kilometrů džunglí, měli mapu a buzolu, jídlo na deset dnů, antibiotika a tablety na úpravu vody. Po dvou týdnech ale pochopili, že se ztratili. Nakonec se silnější z francouzské dvojice s neuvěřitelným štěstím dostal do civilizace a navedl záchranné čety ke svému druhovi, který už nemohl jít. Francouzská Gyuana dříve proslula jako místo, kam se posílali k odpykání trestu zvlášť těžcí zločinci. Jedním z nich byl i známý Motýlek Henry Charriér.