Ozvěny dne 5. srpna 2005

Přehled zpráv

Senátoři považují zásah policie na CzechTeku za nepřiměřený a požadují jeho vyšetření.

Poplatky za televizi a rozhlas budou vyšší. Novela putuje k podpisu prezidentovi.

Poslední privatizace v českém hutnictví připadla Rusům. Firma Mastercroft koupila Vítkovice Steel.

Britský premiér Tony Blair navrhuje vypovězení náboženských extremistů ze země.

Začínají Ozvěny dne, provázet vás bude Pavel Prouza.

Podle senátorů byl zákrok policie politicky motivován

Senátoři Občanské demokratické strany jsou přesvědčeni, že zákrok policie na technoparty byl politicky motivován. Premiéra Jiřího Paroubka na schůze horní komory obvinili, že svou výzvou policii k razantnímu postupu chtěl hlavně získat politické body a předvést se, že je silný premiér. Podle senátorů ČSSD jsou ale za události kolem CzechTeku odpovědni pořadatelé, tedy technaři. I přesto dnes většina senátorů přijala usnesení, kde postup policistů označila za neadekvátní a požádala o jeho důkladné objektivní a rychlé vyšetření. O jeho výsledku mají premiér a ministr vnitra podat horní komoře Parlamentu podrobnou zprávu. Přímo ze Senátu se hlásí zpravodaj Radiožurnálu Vít Dvořák.

Vít Dvořák: Senátoři o zákroku policie jednali celých 5 hodin. I přesto se ministr vnitra František Bublan při odchodu usmíval.

František Bublan: Debata byla obrazem celého národa.

Vít Dvořák: Předseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS si je jist, že zákrok policie byl neadekvátní a možná i protizákonný. Vinu za to podle něj rozhodně nese i premiér Jiří Paroubek.

Jiří Paroubek: Zásah byl nepochybně vyvolán veřejnou výzvou premiéra.

Vít Dvořák: Marné byly hned zkraje schůze výzvy šéfa senátorů ČSSD Jana Rakušana.

Jan Rakušan: Nemyslím si, že si máme hrát po tak krátké době na vyšetřovatele.

Vít Dvořák: Za postup policie obvinil Jiřího Paroubka i nestraník Jaromír Štětina.

Jaromír Štětina: Pan premiér řekl, očekávám od policie, že bude konat velmi rázně.

Vít Dvořák: Ministr Bublan ale odmítá, že by od Paroubka dostal politické zadání a policii dál hájí, podobně jako i premiér ve své dnešním tiskovém prohlášení. Vyšetřování Bublanovi nevadí, ale stejně prý nic zásadního nezmění.

František Bublan: Ten zákrok, jako takový, považuju už za uzavřený a těžko tam něco, nějakou přidanou hodnotu tam asi už nezískáme.

Vít Dvořák: Bezpartijní senátor Martin Mejstřík dnes vyzval ministra vnitra k odstoupení.

Text: (Pavel Prouza: Čtyři z policistů, které zachytila kamera jak bijí a kopou účastníka technoparty CzechTek se přihlásili kontrolním orgánům policie. Všichni jsou z Okresního ředitelství v Chebu. Chování policistů na zveřejněných záznamech považuje ministr vnitra František Bublan za nepřístupné, bude se zasazovat o to, aby podobně excesy byly důkladně vyšetřeny. Někteří z policistů, kteří zasahovali proti účastníkům party CzechTek v Mlýnci na Tachovsku porušili zákon o policii. Jedno z ustanovení zákona jim totiž předepisuje při zásazích dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob, proti kterým zasahují, a právě tuto část zákona mnoho policistů při akci proti technařům nerespektovalo. Více informací má reportér Radiožurnálu Jan Hrbáček.

Jan Hrbáček: Zákon policistům také předepisuje, že nesmí připustit, aby případný zásah do práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu zásahu. Také toto ustanovení mnoho ochránců zákona při akci v Mlýnci porušilo. Organizátor akce Václav Šroub k tomu říká.

Václav Šroub: Osobně už jsem byl vlastně zesměšňovanej vzhledem ke svýmu účesu, už vlastně od první chvíle tam ze strany těch těžkooděnců. Od mých přátel mám informace, že když přijížděli na tu louku, tak řvali na lidi z dodávek, podřežem vám hlavy a podobně. I mojí přítelkyni bylo nadáváno do, když to slušně řeknu, prostitutek. Rozhodně jako odmítám tvrzení, že tam byly provokace ze strany technařů.

Jan Hrbáček: Hodně očitých svědků se shoduje také v tom, že desítky policistů zákrok emočně nezvládly a dokazují to i audiovizuální záznamy.

Ukázka záznamu.

Jan Hrbáček: Svědčí to o tom, že ne všichni ochránci zákona jsou na podobné akce dostatečně připraveni. Náměstek policejního prezidenta Vladislav Husák je ale nadále přesvědčen, že zásah proběhl zcela profesionálně.

Vladislav Husák: Policie v podstatě řešila záležitost tak, že vytlačovala ty lidi z levé strany doprava, mohli ti lidi naprosto klidně odejít. Já si dost dobře nedovedu představit, že by se ti lidé vytlačovali na ten volný pozemek z jednoho prostého důvodu, protože tam sousedí dálnice a mohlo by dojít samozřejmě ke zranění, k vytlačení těch osob směrem k dálnici.

Pohyb účastníků technoparty nyní sleduje především slovenská policie. Část technařů míří na povolené akce u Trnavy a na bratislavských Zlatých píscích. Policie už má signály, že se připravuje další nepovolená technoparty. Místo konání ale zatím není jasné.

V příštích letech vzrostou koncesionářské poplatky

Televizní poplatky vzrostou ze 75 korun měsíčně nejprve na sto korun, v roce 2007 na 120 a o rok později na 135 korun. Za rozhlas by lidé měli místo nynějších 37 korun platit 45. Z veřejnoprávní obrazovky navíc postupně prakticky úplně vymizí reklama. Počítá s tím novela, která dnes bez větších problémů prošla schůzí senátorů, ti se totiž nakonec rozhodli, že využijí svého práva a nebudou se jí zabývat. Předlohu ještě musí podepsat prezident. Předsedkyně senátního klubu otevřené demokracie Soňa Paukertová považuje dosažený kompromis tak komplikované věci, jako jsou koncesionářské poplatky, za dobrý.

Soňa Paukertová: I když musím říct, že je možná se třeba do budoucna zamyslet nad konstrukcí toho poplatku, já si dokonce dovedu představit třeba to, že by byla televize placena z něčeho, jako jsou sdílené daně tak, jak jsou placeny obce, protože tak by z mého pohledu se zajistila větší nezávislost na politické reprezentaci a zajistila by se veřejnoprávnost té televize, ale toto není na stole, ani se to od poslaneckého návrhu zákona nedá očekávat.

Hutě Vítkovice Steel prodány

Poslední privatizace v českém hutnictví byla završena dnes v poledne. Zástupci státu podepsali smlouvu o prodeji 99 procent akcií huti Vítkovice Steel ruské firmě Mastercroft ze skupiny Evraz. Podrobnosti zjišťovala redaktorka Radiožurnálu Lucie Weissová.

Lucie Weissová: Ruská firma zaplatí za Vítkovice Steel 7 miliard 50 milionů korun. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina je spokojen.

Martin Pecina: Získali jsme za společnost Vítkovice Steel cenu, kterou by ještě před půl rokem nikdo neočekával, cenu, která je velmi seriózní a která obráží atraktivitu té společnosti pro ruského investora.

Lucie Weissová: Méně spokojení jsou lidé ve Vítkovicích. Mají obavy, že ztratí práci.

Projev účastníka: Propouštět se bude určitě. Ten krizový scénář je u nás připravený, seznamy jsou, kdo má blízko do důchodu, tak na shledanou.

Lucie Weissová: Evraz se ale ve smlouvě zavázal, že zaměstnanost v podniku zachová. Kromě toho vloží do společnosti další dvě a půl miliardy a také podpoří rozvoj v regionu částkou 800 milionů korun. Na ty se těší hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský.

Evžen Tošenovský: Pokud by to byla možnost třeba do infrastruktury, vidím velmi významné například do letiště Mošnov, které by dlouhodobě mělo být i určitým přestupním místem pro Asii, Rusko a tam bych to viděl jako velmi rozumné.

Lucie Weissová: Těsně před prodejem se v tisku objevily zprávy, že ruská společnost čelí podezření, že jeden ze svých podniků získala nelegálně. Na Evraz jsou prý kvůli tomu podány žaloby ve Spojených státech a v Lucembursku. Náměstek Pecina tuto informaci považuje za účelovou, na privatizační proces podle něj nemá vliv. Zástupce Evrazu Boris Kendaurov označil tuto informaci za nedorozumění. Smlouvu o prodeji Vítkovic musí ještě posvětit Evropská komise, která hlídá, aby transakce byla slučitelná s právem Evropské unie.

Keltský tygr se nekoná

Milovníci irských tanců, kteří se chystali na představení choreografa Michaela Fletlyho Keltský tygr si musejí nechat zajít chuť. Ani tentokrát Fletlyho plánované odložené světové premiéře 27. srpna na pražském Strahovském stadionu neuvidí. Proč, to zjišťovala redaktorka Radiožurnálu Naděžda Hávová.

Naděžda Hávová: Jednoduše řečeno, za vším stojí střecha. Respektive konstrukce zastřešení podia. Podle Radka Coufala, právního zástupce Pragokoncertu, který chtěl Fletlyho show pořádat, ale zatím umělec pořádně neřekl, co mu přesně vadí.

Radek Coufal: V současné době odmítá komunikovat, k tomu, proč nevystoupil, se vyjadřuje na nějaké obecné technické problémy, nic konkrétního nesdělil.

Naděžda Hávová: Představení se původně mělo uskutečnit už 12. července, už tehdy se Fletly podle organizátorů akce vymluvil na technické problémy při budování scény a těsně před vystoupením z České republiky odjel. Tentokrát odjel také, ale ponechal si honorář.

Radek Coufal: Odměnu, kterou dostal z vybraných tržeb za prodané lístky, tak si odvezl s sebou do Anglie.

Naděžda Hávová: Právník Pragokoncertu Radek Coufal Radiožurnálu řekl, že Michaela Fletlyho podává trestní oznámení pro podezření z trestného činu podvodu.

Radek Coufal: Byla zrušená řada jeho vystoupení i v jiných zemích, jako je Maďarsko, Anglie, údajně snad mělo být zrušeno i celosvětové turné jeho.

Naděžda Hávová: Peníze za zakoupené vstupenky chtějí pořadatelé neuskutečněné show vrátit. Lidé je mohou začít vyzvedávat v předprodejích od 12. srpna.

Tvrdá opatření ve Velké Británii

Velká Británie zavede tvrdá opatření proti lidem, podporujícím terorismus. Premiér Tony Blair dnes oznámil, že připravuje zákony, které usnadní deportaci cizinců, podněcujících k podobným útokům, které Londýn zažil v červenci. Analytici mají zato, že navrhovaná opatření omezují občanskou svobodu ve prospěch větší bezpečnosti. Redaktor Radiožurnálu Vít Pohanka sledoval tiskovou konferenci britského premiéra.

Vít Pohanka: Na příjezd do Británie nemá každý nárok, připomněl Tony Blair, a když už v zemi někdo pobývá, musí plnit určité povinnosti, udržovat a ctít hodnoty, na kterých stojí britský způsob života. Ti, kdo tuto povinnost neplní a snaží se podněcovat nenávist a páchat násilí proti naší zemi a jejímu lidu tu nemají co dělat. Řekl mimo jiné premiér Blair a oznámil, že chce proto prosadit legislativu, usnadňující vyhoštění a deportaci cizinců, kteří například provozují extremistické internetové stránky. Seznam aktivit, za které vyhoštění hrozí, zveřejní ministerstvo zahraničí. Odborníci v britských médiích si všímají především toho, že dal ministerský předseda otevřeně najevo ochotu novelizovat i zákon o lidských právech, pokud by proti takovému tvrdému postupu protestovali soudci. Jak doslova uvedl, pravidla hry se mění a mohla by začít platit už od září. Jiné země už podle Tony Blaira podobné zákony přijaly, v Británii, tak citlivé na zasahování úřadů do soukromí a osobní svobody, však zřejmě začíná klíčová a složitá debata, jejímž výsledkem může být nová definice svobodné společnosti.

Britská policie už také zatkla další 2 lidi, kteří jsou podezřelí z plánování nezdařených atentátů v londýnském metru a autobuse z července.

Přehled dalších zpráv

Americká armáda zahájila na západě Iráku třetí velkou ofenzívu, do které nasadila tisíc vojáků a letectvo. V bojích u Hadísy poblíž řeky Eufratu tam tento týden přišla o 20 mužů. Údolí Eufratu je nyní nejnebezpečnější oblastí Iráku. Povstalci touto oblastí vozí zbraně ze Sýrie.

Írán si ponechává dva dny na to, aby zvážil návrh Evropské unie ohledně svých jaderných plánů. Evropská unie předala Teheránu balík kompenzačních návrhů, kterými ho chce odvrátit od obnovy kontroverzních jaderných aktivit. Írán současně oznámil, že bez ohledu na tuto nabídku svoje jaderné práce v zařízení v Ispahánu zahájí.

Chorvatští záchranáři pátrají po českém turistovi, který se ztratil v Jaderském moři. Neštěstí se stalo v severní Dalmácii u Karlovacu. Bouře a silný vítr rychle odnesly gumový člun s mužem od břehu na otevřené moře, chorvatští záchranáři nasadili vrtulník a potápěče, ale dosud bezvýsledně. Dnes dopoledne jen našli člun, na kterém muž jel.

Problém ruské ponorky u Kamčatky

V Beringově moři nedaleko břehů Kamčatky uvízla v rybářské síti v hloubce 190 metrů ruská miniponorka se sedmičlennou posádkou. Ruská strana už požádala o pomoc Japonsko a Spojené státy. Nabídla se také Velká Británie. Lodní šroub batyskafu je kvůli zamotání se do sítě mimo provoz. Jak dodává zpravodaj Českého rozhlasu v Rusku Petra Vavrouška, nyní se hraje hlavně o čas.

Petr Vavrouška: Maximálně den, možná o pár hodin více mají záchranáři na vyproštění ponorky ze sítě a spasení posádky. Experti totiž odhadují, že víc zásob kyslíku v plavidle není, proto už doporučili námořníkům v batyskafu, aby na minimum omezili spotřebu energie. Speciální podvodní přístroje Scorpion, určené k opravám ve velkých hloubkách, dorazí k místu uvíznutí ponorky během několika hodin. Ruské straně je nabídly Spojené státy a také Velká Británie. Kvůli značné hloubce je nemožné, aby námořníci ponorku opustili, anebo jim na pomoc vyrazili potápěči. Ruská média se události věnují s maximální pozorností, přesně před pěti lety totiž došlo ke katastrofě na jaderné ponorce Kursk, která pohřbila 118 námořníků. Vojenská námořní flotila po této tragédii slibovala, že pořídí speciální záchranné přístroje. Někteří experti se proto dnes podivují, proč opět Rusko žádá o pomoc Američany nebo Japonsko.

Hlavní záchranné práce začnou za 4 hodiny.

10 let výročí operace Bouře v Chorvatsku

Chorvatsko si dnes připomnělo 10. výročí operace s názvem Bouře. Jejím cílem bylo znovudobytí území, na kterých byla v roce 1991 vyhlášená odštěpenecká republika Srbská krajina. Šlo o územní útvar, kde žila hlavně srbská menšina. O vzpomínkových akcích ve městě Knyn, který býval Baštou krajinských Srbů, informuje redaktor Radiožurnálu Pavel Novák.

Pavel Novák: Pamětníci, veteráni bojů i vlastenecky naladění Chorvaté z celé země se sešli na sportovním stadionu v Kninu. Uctili minutou ticha 174 bojovníků, padlých při operaci Bouře. Prezident Stipe Mesič ve svém projevu vyzval k tomu, aby si Chorvaté přiznali, že mezi bojovníky nebyli jen ti, kteří bojovali za svou vlast, ale i tací, co užívali zbraně ve svůj prospěch. Během vojenských operací na území Chorvatska opustilo své domovy přes 200 tisíc Srbů. Dosud se jich podle údajů OSN zpět vrátila necelá polovina. Projev prezidenta Mesiče byl často přerušován pískotem a skandováním jména jeho předchůdce Braňa Tudžmana. Premiér Ivo Sanadér vzdal hold všem bojovníkům a také Tudžmanovi, operaci Bouře označil za legitimní a oprávněné tažení proti samozvané republice Srbská krajina. V srdci Chorvatska, v Kninu, byl hlavní stan velkosrbských sil. Plán agrese byl jasný, spojit okupované části Chorvatska s obsazenými oblastmi Bosny a Hercegoviny, vytvořit velké Srbsko a dojít k Jadranu. 4. srpna 1995 ráno začala rozsáhlá operace proti Srbské krajině s názvem Bouře. Nejsilnější útok byl vedený proti správnímu středisku republiky Kninu. 5. srpna se jej chorvatské armádě podařilo dobýt.

Pozvání na Karlštejn

Na hradě Karlštejn zazní dnes večer královská hudba v mistrovském podání. V Rytířském sále císařského paláce bude od 8 hodin koncert kytarového virtuóza Štěpána Raka. Řada známých tváří si při té příležitosti nenechá ujít možnost poblahopřát mistrovi k jeho letošním 60. narozeninám. Večerem bude provázet Otakar Brousek starší. Na programu bude například variace na hudbu Štěpána Raka z filmu Slasti otce vlasti. Malé pozvání má sám Štěpán Rak.

Štěpán Rak: A pak tam zazní hudba, která je inspirována hudbou dávných dob, dávné tance, královská svita, kterou poprvé zahraju jako celek, je to taková velká půlhodinová kompozice pro sólovou kytaru i s použitím lidského hlasu.

Přehled hlavních událostí

Horní parlamentní komora konstatovala, že policejní zásah proti účastníkům CzechTeku byl nepřiměřený a neodpovídal situaci. Senátoři se na tom shodli po téměř pětihodinové debatě. Požadují urychlené a důkladné vyšetření incidentu.

Poplatky za televizi a rozhlas se zvýší. Novelu, která s tím počítá, postoupil Senát bez projednání k podpisu prezidentovi. Norma předpokládá, že Česká televize téměř úplně přestane vysílat reklamu.

Zástupci státu a ruské ocelářské těžební skupiny Evraz holding smluvně stvrdili prodej téměř stoprocentního podílu ve společnosti Vítkovice Steel. Kupující strana zaplatí za hutní firmu přes 7 miliard korun. Šlo o první velkou privatizaci, kde je vítězem firma z Ruska.

Britský premiér tony Blair navrhl v rámci zostření protiteroristických zákonů snadnější deportaci příznivců teroristických útoků. Odsun hrozí každému, kdo se ocitne na seznamu lidí, kteří veřejně ospravedlňují teroristické činy.

Ozvěny dne připravila zpravodajská směna Miroslava Panušky.