Ozvěny dne 31. března 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
ODS chce obsadit křeslo ministra životního prostředí. Českému rozhlasu to potvrdili čtyři místopředsedové strany. Volební lídr Petr Nečas předem jednání nechtěl komentovat.

Petr NEČAS, volební lídr ODS:
My budeme jednat a já určitě nebudu partnerům k jednání sdělovat naše stanovisko prostřednictvím médií.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Dluh z více než 100 let staré hypotéky potomci vyvlastněného sedláka platit nemusí.

redaktor:
V restituci dostali příbuzní většinu pozemků zpátky. Současně ale po nich stát začal vymáhat nesplacený dluh.

Jan BUMBA, moderátor:
Sebevražedné útoky v Dagestánu a v moskevském metru jsou podle prezidenta Medveděva články jednoho řetězu.

osoba:
/Nesrozumitelné nepřeloženo/.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítra bude napřed slunečno, později oblačno a místy přeháňky, teploty do 11 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Tereza Tomášková a Jan Bumba.

Ministerstvo životního prostředí by měl obsadit člověk nominovaný za ODS

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Pěkný večer. Ministerstvo životního prostředí by měl obsadit člověk nominovaný za ODS. S tímto názorem jdou na zítřejší jednání grémia strany někteří občanští demokraté. O vládě budou jednat zastoupeni volebním lídrem Petrem Nečasem a sociální demokraté jednat s premiérem Janem Fischerem potom pozdě večer. Ministerstvo životního prostředí by měl vést člověk z ODS. Podle místopředsedy Petra Gandaloviče by měl být počet ministrů nominovaných za obě strany v kabinetu vyrovnaný. Rádiu Česko potom potvrdil, že resort životního prostředí by měla ODS obsadit.

Petr NEČAS, volební lídr ODS:
ODS k tomu přistupuje tak, že si dovedeme představit, že agendu pana Kocába by převzal pan premiér, to znamená, tam bychom nenominovali žádného člověka, nicméně trváme na tom, aby agendu, respektive ministerstvo životního prostředí obsadil odborník nominovaný ODS.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
ČSSD nechce doplňovat vládu Jana Fischera. Vyhovuje jí řešení, se kterým přišel premiér Jan Fischer poté, co kabinet opustili dva zelení ministři. Předseda vlády už svěřil ministerstvo životního prostředí Jakubu Šebestovi, který vede i resort zemědělství. Post po Michaelu Kocábovi se chystá převzít sám, to se nelíbí ODS, která odmítá převahu ministrů nominovaných sociálními demokraty. Stanovisko, se kterým půjde na zítřejší schůzku s premiérem, předseda ČSSD to tlumočil místopředseda strany Bohuslav Sobotka.

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda strany /ČSSD/:
My nepodporujeme nějaké další doplňování či rozšiřování počtu členů vlády a domníváme se, že tím stávajícím poměrem sil je zachována ta základní rovnováha mezi nominanty sociální demokracie a ODS.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Možnost, že by agendu lidských práv převzal premiér, podporuje i prezident Václav Klaus. V takovém případě by byl podle něj počet ministrů za ODS a ČSSD vyrovnán.

Živnostníci by mohli mít roční daňové prázdniny

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Živnostníci, kteří vytvoří aspoň jedno pracovní místo na minimálně dva roky, by mohli mít roční daňové prázdniny. Počítá s tím program ODS pro sněmovní volby. Strana představila jeho část týkající se podpory podnikání. ODS odmítá zvyšování daní pro firmy a živnostníky, snížit chce i byrokracii. Jak? To popsal člen výkonné rady ODS Pavel Drobil.

Pavel DROBIL, člen výkonné rady ODS:
Zápis do obchodního rejstříku bude deklaratorní, což omezí moc úředníků. Urychleně dokončíme projekt jednotného inkasního místa pro daň z příjmů, sociální obvody, zdravotní pojištění a clo. Toto je úplné minimum, které můžeme pro podnikatele udělat. Nestojí to nic, jen trochu dobré vůle a úcty k těm, kteří tento stát koneckonců živí.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Nic nového, tak vidí volební program ODS zaměřený na podnikatele sociální demokraté. Plány na zrychlení registrace firmy nebo daňové prázdniny pro živnostníky, kteří vytvoří jedno pracovní místo, měla ODS podle ČSSD už před volbami v roce 2006. Nejvíc ale sociálním demokratům vadí, že by ODS chtěla zavést platbu DPH jen z proplacených faktur. To označil místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka za nereálné.

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda strany /ČSSD/:
Ukazuje se, že tyto sliby vypadají hezky před volbami, ale ve skutečnosti nejsou reálné. Stejně jako není reálné navrhovat vracení DPH u nezaplacených faktur, to by fakticky rozvrátilo příjmy státního rozpočtu, i příjmy krajů a obcí. ODS musí dobře vědět, že takové opatření není realizovatelné. A já myslím, že není odpovědné něco takového podnikatelům slibovat, když všichni vědí, že není možné takovéto opatření uvést do praxe.

Praha se proti pokutě za opravu Karlova mostu odvolá

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Hlavní město Praha má zaplatit tři a čtvrt milionů korun za špatně prováděnou opravu Karlova mostu. Rozhodl o tom památkový odbor Krajského úřadu Plzeňského kraje. Hlavní město se chce proti verdiktu odvolat. Mimo to policie už před měsícem obvinila šéfa památkového odboru z pražského magistrátu kvůli špatně prováděné opravě Karlova mostu. Hrozí mu zákaz činnosti.

Michaela VETEŠKOVÁ:
vyměnilo se víc kamenů než bylo nutné a stavebníci používají nové neprověřené materiály.

Petr JIRÁSEK, vedoucí památkové péče:
Například bez respektu tradičním technikám kamenického řemesla.

Michaela VETEŠKOVÁ:
A vedoucí památkové péče Petr Jirásek dodává, že částečně znehodnocen byl.

Petr JIRÁSEK, vedoucí památkové péče:
Poškozování kamenných bloků a jejich nadměrné vyměňování za nové kamenné bloky.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Hlavní město se ale hájí tím, že o rekonstrukci Karlova mostu se vedly odborné debaty a už před lety byl postup schválen jak Národním památkovým ústavem, tak ministerstvem kultury. Radní pro kulturu Ondřej Pecha vyoužil, že by měl být kvůli opravě Karlova mostu odvolán šéf památkové péče Jan Kněžínek. Policie proti němu vznesla obvinění už v únoru a dodal, že nejnovější verdikt Plzeňského kraje s Kněžínkovým obviněním nesouvisí. Michaela Vetešková, Radiožurnál.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
V publicistické části Ozvěn dne budeme o rekonstrukci Karlova mostu mluvit s radním pro kulturu hlavního města Prahy Ondřejem Pechou.

Potomci sedláka Josefa Zábranského nemusejí státu doplácet hypotéku na statku

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Potomci sedláka Josefa Zábranského nemusejí státu doplácet hypotéku na statku, který mu v 50. letech komunisté zabavili. Žalobu ministerstva zemědělství na zaplacení 160 tisíc korun pražský obvodní soud jako nedůvodnou zamítl. Syn Miloš Zábranský vysvětlil, proč více než 100 let starý dluh stále ještě není promlčený.

Miloš ZÁBRANSKÝ:
Tatínek prošel Jáchymovem, takže věděl, měl zničený ruce. A po Jáchymově se dostal jako pomocný hutník do Kladna a tam on dostával každý rok k podpisu směnku, že dluží tyhle ty peníze. Takže on to podepisoval. A přitom mu bylo vyhrožováno, že přijde o práci, on živil dvoje starý rodiče, že ho vystěhují a že ho znova zavřou.

Nezaměstnanost v EU podle Eurostatu stoupá

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Nezaměstnanost v evropské sedmadvacítce se blíží k 10 procentům. Rekordní údaje počtu lidí bez práce v eurozóně i ve zbytku Unie přinesl Evropský statistický úřad Eurostat.

Pavel NOVÁK:
Letos v únoru bylo v celé Evropské unii bez práce více než 23 milionů lidí. Jen za měsíc přibylo podle statistik dalších 130 tisíc nezaměstnaných. V zemích platících eurem už míra nezaměstnanosti dosáhla 10 procent. V celé sedmadvacítce je jen o 0,4 procenta nižší. Oproti předchozímu roku stoupla nezaměstnanost nejméně v Lucembursku nebo Německu. Velký skok ale udělala třeba v Estonsku nebo Lotyšsku. Právě tam je nezaměstnanost v Unii nejvyšší skoro 22 procent. Nejnižší hodnoty si udržují v Rakousku a Nizozemsku. Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel.

Březnová nezaměstnanost v Česku nepřekročí 10 procent

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Březnová nezaměstnanost v Česku nepřekročí 10 procent. Odhaduje to ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka. Lidí bez práce by tedy už dál nemělo přibývat. Absolventů škol je teď mezi nimi v Česku asi 35 tisíc. Podle ministra Petra Šimerky na úřadech často končí ti, kteří si svůj obor vybírali bez ohledu na to, jestli pak budou na trhu práce potřeba.

Petr ŠIMERKA, ministr práce a sociálních věcí:
Na jednu stranu je přebytek absolventů škol, které vychovávali nové manažery nebo budoucí manažery a poradce a obchodní zástupce a podobně. Na druhou stranu je nedostatek zaměstnanců v oborech technických, zejména pokud jde o průmyslovou výrobu například, typický příklad jsou zdravotní sestry, ale i lékaři, kterých je nedostatek v České republice.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Podle Šimerky by obce měly víc využívat nezaměstnané na veřejně prospěšné práce jako je třeba úklid chodníků.

Nejméně 12 lidí zahynulo při explozích v Dagestánu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
V jihoruském Dagestánu zahynulo při dvou pumových atentátech nejméně 12 lidí. Sebevražední atentátníci odpálili nálože jen dva dny poté, co při útocích v moskevském metru zahynulo 39 osob. Ruský premiér Vladimir Putin nevyloučil, že jsou oba činy vzájemně propojené. Právě na Severní Kavkaz podle vyšetřovatelů vedou stopy moskevských útočníků.

Lenka KABRHELOVÁ:
Útočníci odpálili nálož uloženou v automobilu v centru dagestánského města Kizljar před místní centrálou ministerstva vnitra a zpravodajské služby FSB. O dvacet minut později, když se na místě srotil dav přihlížejících, se na místě odpálil další sebevražedný atentátník. Mezi oběťmi je 9 policistů, více než dvě desítky dalších osob jsou zraněny. Ruský premiér Vladimir Putin připustil, že oba činy, v Dagestánu i Moskvě, mohou být dílem stejné skupiny. Podobně se vyjádřil i šéf dagestánské administrativy, podle něhož jde o články stejného řetězce. Ruští i západní experti ale varují, aby politici v případě moskevských výbuchů nedělali o takzvané kavkazské stopě ukvapené závěry. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Manifestace v centru Moskvy

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Kvůli nejnovějším teroristickým útokům v Rusku se na manifestaci v centru Moskvy sešli přívrženci prokremelských mládežnických hnutí. Podle policie jich bylo kolem 3 tisíc. Na jejich ochranu úřady nasadily asi 2 tisíce příslušníků pořádkových sil. Jejich úkolem zároveň bylo znemožnit nepovolenou demonstraci, kterou se na stejném místě snaží opozice uspořádat každý 31 den v měsíci. Protestuje tak proti porušování 31 článku Ústavy, který svobodu shromažďování zakotvuje. Podle stanice ECHO Moskvy policisté 30 demonstrantů zatkli.

Srbský parlament přijal deklaraci o Srebrenici

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Srbský parlament odsoudil masakr v Srebrenici považovaný za nejhorší v Evropě od konce 2 světové války. Jednotky bosenských Srbů v roce 1995 zavraždily více než 6 tisíc muslimských mužů a chlapců. Rezoluci, která masakr odsuzuje, sice navrhla vládní koalice, ale významný byl i vliv ze zahraničí. Řekl Českému rozhlasu předseda zahraničního výboru srbského parlamentu Dragoljub Mičunović.

Dragoljub MIČUNOVIĆ, předseda zahraničního výboru srbského parlamentu:
to znovu testování Srbska. Nevím, jestli je to úplně korektní. Říkají nám, jestliže jste proti válečným zločinům a pro cestu do evropských struktur, nestačí, že jste vydali 40 osob obviněných z válečných zločinů, včetně prezidenta. Musíte tyto zločiny odsoudit i verbálně. My už jsme to sice udělali několikrát, ale v Evropském parlamentu vznikla iniciativa některých poslanců, abychom se vyjádřili ještě jednou. Nevím, na kolik jsou jejich úmysly čisté, ale je to zkrátka další test Srbska.

Febiofest představí v předpremiéře Cinematerapii Ivana Vojnára

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Nový dokument Cinematerapie režiséra Ivana Vojnára má dnes předpremiéru na filmové přehlídce Febiofest. 11 protagonistů si režisér vybral na základě inzerátů na obrazovkách České televize, před kamerou pak mohli vyprávět svůj příběh. Podle Ivana Vojnára uvidí jeho hrdinové dnes večer hotový dokument poprvé.

Ivan VOJNÁR, režisér:
A potom bezprostřední reakce po skončení filmu natočíme hned přímo tam v kině, někde ve foyer. Shrneme ty reakce spontánní, těch představitelů a uděláme takový krátký dokument film po filmu, který se stane součástí toho jakoby kontinuálního interaktivního procesu.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co mimo jiné uslyšíte dále? S čím mají lidé největší problémy při vyplňování daňových přiznání? A stojí za dnešními útoky v Dagestánu stejní lidé jako za pondělními atentáty v Moskvě?

S čím mají lidé největší problémy při vyplňování daňových přiznání?

Jan BUMBA, moderátor:
Tak posledních pár hodin zbývá, aby čeští daňoví plátci poslali na finanční úřady přiznání, případně zaplatili daně z příjmu. Kupodivu během dne nebyly hlášeny výjimečné návaly na úřadech nebo poštách, i když ještě v uplynulých dnech nedošlo na určenou adresu nějakých 30, 40 procent daňových přiznání. Pro mnohé z nás představuje jisté martyrium už samo vyplňování formulářů. Jak si tedy poslední týdny užili daňoví poradci, v jejich profesní komoře se na daňová přiznání fyzických osob specializuje Alena Foukalová. Dobrý den.

Alena FOUKALOVÁ, daňový poradce, členka prezidia Komory daňových poradců:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Potýká se s tím už řadu let, jaká je, řekla byste, gramotnost, co se tohoto úkonu týče mezi lidmi, zlepšuje se to?

Alena FOUKALOVÁ, daňový poradce, členka prezidia Komory daňových poradců:
Zcela určitě. Já si myslím, že spousta lidí, kteří se dostali k vyplňování daňových přiznání z různých důvodů, ať už, že mají souběh zaměstnání nebo jsou podnikatelé, takže si dokážou dneska vyplnit přiznání sami. A budu reagovat na to, co jste říkal, ty fronty před finančními úřady, myslím si, že spousta z nich využívají interaktivních formulářů vyvěšených na Internetu a to jim právě umožňuje se poměrně snadno se s tím vypořádá.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak, i když se s tím třeba snadněji vypořádávají, s čím stále potřebují nejčastěji poradit, v čem se lidé nevyznají?

Alena FOUKALOVÁ, daňový poradce, členka prezidia Komory daňových poradců:
Moje osobní zkušenost je taková, že jako trochu je to samozřejmě jinak, ale letošní je taková, že podnikatelé, kteří využívají výdajový paušál, tak nevěděli, jaká je sazba. Takže většina dotazů se týkala toho, kolik si mohou procent výdajů uplatnit oproti příjmům.

Jan BUMBA, moderátor:
Byly letos nějaké výrazné novinky v daňovém přiznání?

Alena FOUKALOVÁ, daňový poradce, členka prezidia Komory daňových poradců:
Ne, ne, ne, ten formulář je prakticky stejný už pár let, kupodivu, a možná i proto ty lidi už se s ním seznámili a už tam nemusejí lovit, složitě hledat cesty, kudy co a jak vyplňovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Není ani novinka, že ty zaplacené daně musí dostat stát do dnešní půlnoci, že kdo třeba dnes zadá příkaz k úhradě, tak už má skluz?

Alena FOUKALOVÁ, daňový poradce, členka prezidia Komory daňových poradců:
To novinka zajisté je, ta už platí od 1. listopadu 2009 pro všechny platby daní i z přidané hodnoty a tak dále. A skutečně ty peníze musejí už být na účtu finančního úřadu do dnešní půlnoci, to znamená, spíš do hodiny, kdy zavírají banky, a ty už mají, tuším, všechny zavřeno.

Jan BUMBA, moderátor:
Říkala jste, že tedy lidé už se ve většině, možná i vyznají v tom, jak vyplnit formulář, jak zaplatit daně, ale přesto nemohly by ty formuláře být jednodušší?

Alena FOUKALOVÁ, daňový poradce, členka prezidia Komory daňových poradců:
Já si myslím, ale to je, to je viděno očima odborníka, takže to nebude ...

Jan BUMBA, moderátor:
Vám to přijde až moc jednoduché?

Alena FOUKALOVÁ, daňový poradce, členka prezidia Komory daňových poradců:
Já si myslím, že je hodně jednoduchý, oproti těm letům, já nevím, do roku 2000, tak opravdu je velmi jednoduchý. A jednodušší, nevím, neumím si to dost dobře představit vzhledem ke složitosti našich daňových zákonů, takže nejdřív by se musely zjednodušit ty daňové zákony a zrušit různé odpočty a úlevy a výjimky a pak samozřejmě to přiznání je otázkou, já nevím, dvou, tří řádků.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkujeme za rozhovor. Alena Foukalová, členka prezidia Komory daňových poradců. Na druhé lince je Jan Knížek, vrchní ředitel České daňové správy. Dobrý den i vám.

Jan KNÍŽEK, vrchní ředitel České daňové správy:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak disciplinovaní byli letos plátci daní z příjmů, kolik z nich třeba v předstihu odeslalo přiznání?

Jan KNÍŽEK, vrchní ředitel České daňové správy:
Já myslím, že se to prakticky nelišilo od předcházejících let. Sám jste to, myslím, říkal v tom úvodním slově, ještě v pondělí jsme odhadovali, že nemáme tak kolem 30, 35 procent předpokládaných formulářů, respektive toho počtu, takže zase klasika, většina lidí to evidentně nechávala na poslední chvíli.

Jan BUMBA, moderátor:
Celkový počet podle odhadů by měl být jaký?

Jan KNÍŽEK, vrchní ředitel České daňové správy:
My jsme to odhadovali jeden a půl až jedna celá sedm milionů kusů v tomto termínu daňového přiznání, možná jak se ukazují průběžná čísla a počet kusů těch formulářů bude o něco nižší.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane vrchní řediteli, když se zeptám na to, o čem jsme už hovořili s paní Foukalovou, jak budete postupovat, když někdo zadá příkaz k úhradě k zaplacení daně dnes a platbu dostanete třeba do konce týdne, nebo na začátku příštího, mají se lidé bát nějakých sankcí?

Jan KNÍŽEK, vrchní ředitel České daňové správy:
Postupovat budeme tolerantně, dokonce existuje takzvaný pokyn řady D vyvěšený na webu České daňové správy, který říká, že v podstatě budeme tolerovat čtyřdenní zpoždění s úhradou právě proto, že to sice není úplná novinka, jak správně říkala paní kolegyně Foukalová.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale přece jen lidé to nemají zažito.

Jan KNÍŽEK, vrchní ředitel České daňové správy:
Nicméně, přesně, lidé to nemají zažito, ale nebude to plošné promíjení, budeme samozřejmě přistupovat k jednotlivým případům individuálně a řešit je individuálně, ale řekněme s maximální vstřícností.

Jan BUMBA, moderátor:
Máte už představu, jaké zhruba procento plátců daní využilo letošní možnost podat přiznání pomocí elektronické datové schránky?

Jan KNÍŽEK, vrchní ředitel České daňové správy:
To procento v tuto chvíli neznám, já ta čísla budu mít k dispozici v průběhu příštího týdne, tak jak je budeme finalizovat, bohužel se obávám, že sice každý rok to absolutní číslo narůstá, ale ta, to procentuální vyjádření nejde tak rychle nahoru, jak bychom si představovali. Takže to zřejmě zase bude bohužel v jednotkách procent, odhaduju to dvě, tři, čtyři procenta.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaký podíl na celkovém výběru daní vlastně mají daně z příjmů nebo má daň z příjmu?

Jan KNÍŽEK, vrchní ředitel České daňové správy:
Podle toho, kterou máte namysli.

Jan BUMBA, moderátor:
Fyzických osob?

Jan KNÍŽEK, vrchní ředitel České daňové správy:
Když máme daň z příjmu fyzických osob, tak v podstatě loni, za loňský rok, kdy jsme zaznamenali i v důsledku krize veliký pokles na této dani, tak tato daň představovala pouze kolem jedna a půl procenta nominálních příjmů, které tedy spravuje Česká daňová správa.

Jan BUMBA, moderátor:
Jan Knížek, vrchní ředitel České daňové správy. Děkuji i vám za rozhovor, na shledanou.

Jan KNÍŽEK, vrchní ředitel České daňové správy:
Také děkuji, na shle.

Moskvané hledají viníky pondělního masakru

Jan BUMBA, moderátor:
Sebevražední útočníci dnes v jihoruském Dagestánu zabili nejméně 12 lidí. Při akci vedené proti sídlu místního ministerstva vnitra a federální bezpečnostní služby. Ruský premiér Vladimir Putin krátce poté prohlásil, že za tímto incidentem by mohla být stejná skupina, jaká v pondělí podnikla pumové útoky v moskevském metru. O život při nich přišlo 39 osob. A podle vyšetřovatelů je mají na svědomí povstalci z převážně muslimského Severního Kavkazu. K útokům se zatím nikdo nepřihlásil. Kavkažští radikálové naopak podle některých zpráv podíl na atentátech popřeli. Přesto mezi Moskvany pocházejícími z tohoto neklidného regionu sílí obavy, že pondělní události jen posílí protikavkazské nálady. Potvrzuje i reportáž naší moskevské zpravodajky Lenky Kabrhelové.

Lenka KABRHELOVÁ:
Dva dny po pumovém útoku je stanice moskevského metra Lubjanka plná květin. K improvizovanému památníku je přišly položit tisíce lidí. Mnozí z nich neskrývají emoce. Činy dvou sebevražedných atentátnic vykolejily město i jeho obyvatele z běžného provozu.

osoba:
Nechápu, jak to mohly udělat. Vždyť to byly ženy.

Lenka KABRHELOVÁ:
vrtí hlavou osmapadesátiletá důchodkyně, která podle svých slov věří tomu, že se vztahy Moskvanů s kavkazskou komunitou nezhorší. Mnozí ale tak vstřícní nejsou. Dvě mladé dívky s muslimskými šátky na hlavě, které se s kyticí karafiátů zařazují do davu lidí, sklízejí podezřívavé pohledy okolí.

Asja:
Není to zrovna příjemné cítit na sobě ty zlé pohledy. Z mnoha lidí je tu cítit agrese. Všemi hýbou emoce, což je možná pochopitelné. Ale já přece nesouhlasím s tím, co se v pondělí stalo, úplně stejně jako oni. Proto jsem tady.

Lenka KABRHELOVÁ:
Říká dvaadvacetiletá Asja, původem z Ingušska.

Abdulla DUDIJEV:
Bohužel to není nic nového. Historie se opakuje.

Lenka KABRHELOVÁ:
Říká Abdulla Dudijev, Čečenec, který v Moskvě žije posledních 12 let.

Abdulla DUDIJEV:
Po každém teroristickém útoku jsme první na ráně, a to jen kvůli tomu, že se vzhledem lišíme od většiny. Tenhle komplex viny, který nám vnutili během posledních 10 let, pořád žije dál, a my musíme žít s ním, což není zrovna lehké.

Lenka KABRHELOVÁ:
Říká mladý muž. Podle ruských vyšetřovatelů první analýzy potvrzují, že útočnice byly napojeny na povstalce ze Severního Kavkazu. Ti v posledních měsících několikrát pohrozili útoky na ruská města. Tvrdá slova politiků na sebe nenechala dlouho čekat.

Dmitrij MEDVEDĚV, ruský prezident:
Jsou to zvířata. Vůbec nemám pochyby o tom, že je dopadneme a do jednoho zlikvidujeme.

Lenka KABRHELOVÁ:
Prohlásil prezident Dmitrij Medvěděv. Ještě dále šel premiér Vladimir Putin, který před 10 lety založil na válce proti čečenským separatistům svou politickou kariéru. Podle něj by tajné služby měly vytáhnout organizátory útoků z kanálů.

Alexej MIRONOV, ruský aktivista za lidská práva a bývalý disident:
Zatím sice vůbec nevíme, kdo za činy stál, ale jasné je jedno.

Lenka KABRHELOVÁ:
Varuje ruský aktivista za lidská práva a bývalý disident Alexej Mironov.

Alexej MIRONOV, ruský aktivista za lidská práva a bývalý disident:
už teď se využívají k politickým cílům, k manipulaci a šíření atmosféry strachu.

Lenka KABRHELOVÁ:
S tím souhlasí i čečenská právnička Lydia Jusupová.

Lydia JUSUPOVÁ, čečenská právnička:
Pro vládní moc je pohodlné hrát na nacionalistickou notu. Lidé zapomenou na své vlastní problémy, na těžké sociální a ekonomické podmínky, ve kterých žijí. A svou zlost a frustraci obrátí jinam než na politiky.

Lenka KABRHELOVÁ:
Soudí Lydia Jusupová. Podle ní ruská vláda sklízí v podobě rostoucí radikalizace plody letité politiky v neklidném severokavkazském regionu. Cena, kterou může celá společnost nakonec zaplatit, ale podle podle Alexeje Mironova může být příliš vysoká.

Alexej MIRONOV, ruský aktivista za lidská práva a bývalý disident:
Bránit se terorismu přezíráním práva a ospravedlňováním systematického teroru, který bezpečnostní síly používají v Čečensku, Ingušsku a Dagestánu, je jako hasit požár kerosinem. Násilí jen nabere na síle.

Lenka KABRHELOVÁ:
Dodává ruský aktivista. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Jan BUMBA, moderátor:
A naše zpravodajka teď živě na telefonu. Dobrý večer, Lenko.

Lenka KABRHELOVÁ:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak zmíněno, premiér Putin spojil ty dnešní útoky v Dagestánu s těmi pondělními v Moskvě. Má pan premiér tohle tvrzení nějak podložené?

Lenka KABRHELOVÁ:
Tak zdá se, že ruský premiér Vladimir Putin tohle prohlásil při rozhovoru s prezidentem Dagestánu a oba prohlásili, že v obou městech jednala údajně stejná skupina, doslova řekli, že stejná banda, ale žádné důkazy, alespoň co jsme tady všichni novináři viděli, nepředložili, tady v Moskvě se rozhořela jinak i mezi vysoce postavenými politiky debata o tom, jestli vlastně je možné vidět celý region z přípravy nebo z připravování sebevražedných atentátníkům k podobným akcím. Předseda čečenského parlamentu například Dukvacha Abdurachmanov řekl, že teroristé nemají národnost a že by všichni měli velice opatrně dbát na to, co říkají, vlastně všichni vyzývají ke zdrženlivosti. A co se týče samotného Dagestánu, mnozí poznamenávají, mnozí analytici poznamenávají, že je otázka, co se tam vlastně stalo, protože Dagestán dlouhodobě je skutečně nejproblematičtější region Severního Kavkazu. Jsou tam obrovské problémy ekonomické, roste tam islamismus, radiální islamismus, a může jít také o nějaké konflikty mafií či klanové boje.

Jan BUMBA, moderátor:
Co je pravdy na tom, že povstalci na Kavkaze v čele s Doku Umarovem se od těch pondělních incidentů distancovali.

Lenka KABRHELOVÁ:
Na Internetu se objevil v tomhle směru audiozáznam, který zveřejnila webová stránka ruskojazyčného gruzínského kanálu /nesrozumitelné/ a na něm tedy mužský hlas říká, že Čečenci tuto válku nebo žádnou válku nepotřebují a že nejsou zodpovědní za tyto moskevské útoky. Nutno připomenout, že vlastně skupina Doku Umarova nebrala zodpovědnost za ty výbuchy v moskevském metru ani v předchozích letech při tom pumovém útoku před 6 lety. Na druhou stranu ale byl to právě Doku Umarov, který hrozil v posledních měsících nějakými většími akcemi po celém Rusku. Člen bezpečnostní rady Ruska, nikoliv /nesrozumitelné/ ale tvrdí, že tedy zapojení vlastně těch lidí z islámského podpolí nebo z toho islámského jaksi těch islámských bojovníků, kteří působí na Severním Kavkaze, že to skutečně je jedna z verzí, že na tom trvají, že to je jedna z vyšetřovacích verzí.

Jan BUMBA, moderátor:
Konstatuje moskevská zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová. Děkuji za informace, na slyšenou.

Lenka KABRHELOVÁ:
Na slyšenou.

Masakr ve Srebrenici

Jan BUMBA, moderátor:
Srbský parlament schválil po třináctihodinové vzrušené debatě omluvu za masakr, kterého se v roce 1995 dopustili u obce Srebrenica bosenští Srbové. Rezoluce prošla jen těsnou většinou. I to dokazuje, jak nesnadno se Srbsko vyrovnává s občanskou válkou z dob rozpadu bývalé Jugoslávii. Upozorňuje v poznámce Ozvěn dne náš komentátor Milan Slezák.

Milan SLEZÁK:
Mrtvým od bosenském Srebrenice už nikdo život nevrátí. Jaký má tedy smysl, když se teď někdo omlouvá za to, co se tam stalo v červenci 1995. A jaký smysl má, když se omlouvá srbský parlament, když u Srebrenice vraždili bosenští Srbové a nikoliv Srbové z vlastního Srbska. Připomeňme, co se u Srebrenice před 15 lety stalo. OSN tu takzvané bezpečné enklávě garantovala bezpečí bosenským muslimům alias bosňákům, kteří složili zbraně. Bosenští Srbové však do enklávy vtrhli, hladce překonali odpor jejich lehce ozbrojených nizozemských strážců, vyvedli bosňácké muže do lesy a zastřelili je. Mezi zastřelenými byli možná ba pravděpodobně i ti, kteří před tím útočili na bosenskosrbské vesnice. To však nic nemění na faktu, že u Srebrenice se nepopravovalo, nýbrž vraždilo, byl to masakr, válečný zločin. A vzhledem k tomu, že lidé tu byli hromadně zabíjeni kvůli své národnosti i genocida. Mezi osmi tisíci zastřelených byli také nezletilí. Stále slýcháme, že zvěrstev se v době občanské války v Bosně dopouštěly všechny strany. To je pravda, jenže Srebrenica nejhorší zločin za celou tu válku jde výhradně na vrub bosenských Srbů, byť svůj díl viny nesou i OSN, která se ukázala jako nemohoucí, a také Srbsko. Bez jeho všestranné podpory by totiž bosenští Srbové válčit nemohli. V tehdejší válce Srbska Slobodan Miloševič by je býval mohl snadno donutit k umírněnosti, ale dlouho se mu to nehodilo. Proto dává smysl, když se dnes za Srebrenicu omlouvá i srbský parlament. A když říká, že Srbsko mělo udělat více, aby tragédii zabránilo. Klobouk dolů. I když pozůstalým po obětech masakru by větší radost, než omluva, udělalo dopadení hlavního viníka, generála Mladiče. Ten stále uniká, a to hlavně díky předchozí benevolenci srbských úřadů.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává zahraničněpolitický komentátor Radiožurnálu Milan Slezák.

Ministerstvo životního prostředí by měl obsadit člověk nominovaný za ODS

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Ministerstvo životního prostředí by měl obsadit člověk nominovaný za ODS. Před zítřejším jednáním grémia strany si to myslí část občanských demokratů. Na schůzku s premiérem Janem Fischerem za ně půjde volební lídr Petr Nečas. ČSSD Fischerův kabinet nechce doplňovat. Vyhovuje jí řešení, se kterým přišel premiér poté, co kabinet opustili dva zelení ministři. Předseda vlády už svěřil ministerstvo životního prostředí Jakubu Šebestovi, který vede i resort zemědělství.

Policie o Velikonocích chystá dopravněbezpečnostní akce

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Policie v souvislosti s nadcházejícím velikonočním víkendem chystá přes 170 dopravněbezpečnostních akcí. Dopravní policisty má posílit i více než tisíc policistů pořádkových. K dispozici budou mít mimo jiné i vrtulník. Jak Radiožurnálu potvrdil šéf dopravní policie Leoš Tržil.

Leoš TRŽIL, šéf dopravní policie:
Je v záloze vyloženě pohotovostní vrtulník, ten je připraven pro Velikonoce i v případě potřeby pro využití na Prahu, plus další dohled na komunikaci, jednak samozřejmě je to ke sledování provozu jako takového. A druhá věc samozřejmě i k řešení protiprávních jednání, protože vrtulník má velice dobré rozlišovací schopnosti, technické vybavení na to, aby byl schopen rozlišit účastníka silničního provozu, včetně jeho registrační značky.

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Na loňské Velikonoce na českých silnicích zahynulo 15 lidí, 11 z toho v osobních autech a 4 na motocyklu. V 9 případech za to mohla nepřiměřená rychlost.

Jesle ve firmách nebo univerzitách

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Jesle ve firmách nebo univerzitách. Takový zákon přijala polská vláda. Měl by zásadně vyřešit nedostatek jeslí v zemi, kde žije více než milion dětí ve věku do 3 let.

Petr VAVROUŠKA:
Zákon, který schválila polská vláda, má zjednodušit zakládání jeslí a jiných zařízení, které mají na starosti hlídání dětí do 3 let. Nově by jesle nespadaly pod ministerstvo zdravotnictví, ale pod resort práce. Odpadlo by tak například dodržování přísných předpisů. Zákon, který míří k poslancům, navrhuje vznik hned několika typů zařízení pro nejmenší děti, rodiče budou mít na výběr jesle, dětské kluby nebo placenou paní na hlídání. Větší firmy si budou moci založit minijesle na svém pracovišti, podobně vyjdou vstříc vysoké školy studentům s dětmi. Politici chtějí, aby se mladí rodiče v Polsku mohli díky novému zákonu vrátit co nejrychleji zpět do práce a měli zajištěnou péči o dítě. Petr Vavrouška, Český rozhlas, Varšava.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte dále? Byl pražský Karlův most při rekonstrukci skutečně výrazně poškozen? A jaká je budoucnost Ústavu pro studium totalitních režimů, který od zítřka povede historik Jiří Pernes.

Rekonstrukce Karlova mostu

Jan BUMBA, moderátor:
Pražský magistrát by měl zaplatit pokutu, a to nemalou pokutu, za pochybení, k nimž došlo při opravě Karlova mostu, rozhodl plzeňský krajský úřad, který pověřilo ministerstvo kultury přezkoumáním opravářských prací na jedné z nejcennějších památek. Úřad stanovil pokutu na celé tři a čtvrt milionu korun. Horní hranice v těchto případech bývá čtyři miliony. Hlavní město Praha se hodlá proti verdiktu odvolat. Více už naše redaktorka Michaela Vetešková.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Při opravě Karlova mostu se vyměnilo víc kamenů, než bylo nutné, stavebníci používali nové neprověřené materiály a části kamenného zábradlí a mostovky spárovali tak, jako by spojovali panelový dům. Tak můžeme zjednodušit verdikt památkářů Krajského úřadu Plzeňského kraje. Měli prověřit, jestli byl most při současné rekonstrukci jako národní kulturní památka znehodnocen. A vedoucí památkové péče Petr Jirásek dodává, že částečně znehodnocen byl.

Petr JIRÁSEK, vedoucí památkové péče Krajského úřadu Plzeňského kraje:
Podle našeho názoru došlo při opravě mostu k pochybení, která mají za následek částečné znehodnocení této kulturní památky.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Chyby jdou podle jeho názoru ale odstranit. Oni dostali pokyn z ministerstva kultury řešit jen ta závažná pochybení.

Petr JIRÁSEK, vedoucí památkové péče Krajského úřadu Plzeňského kraje:
A za ty považujeme provedení prací, například bez respektu k tradičním technikám kamenického řemesla, poškozování kamenných bloků a jejich nadměrné vyměňování za nové kamenné bloky, použití nevhodné malty, nevhodné spárování kamenné, používání moderních neozkoušených materiálů, například dilatační spáry byly vyplněny plastickým tmelem jako na panelových domech. A další řada dalších pochybení.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Památkáře z kraje tímto šetřením pověřilo ministerstvo kultury kvůli nečinnosti Magistrátu hlavního města Prahy. Dodává. Magistrátní odbor památkové péče si už loni na podzim kvůli chybějící dokumentaci na rekonstrukci Karlova mostu udělil pokutu ve výši 54 tisíc korun. Ta současná pokuta z Plzně je podstatně vyšší tři a čtvrt milionu korun. A podle vyjádření šéfa památkového odboru pražského magistrátu Jana Kněžínka s takovým verdiktem a tak vysokou pokutou nikdo z Prahy nepočítal. Podle svých slov cítí značné rozhořčení a k jeho pocitům se přidávají i ostatní zástupci hlavního města, mluvčí Prahy Jiří Wolf Českému rozhlasu potvrdil, že se Praha stoprocentně odvolá. Pokutu by muselo město hradit z rozpočtu na celkovou opravu Karlova mostu, která je 230 milionů korun. Současná etapa rekonstrukce mostovky a zábradlí by měla skončit polovině letošního roku, před stavebníky je ale oprava zásadnější a nákladnější.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává Michaela Vetešková. Její příspěvek poslouchal i pražský radní pro kulturu a ochranu památek Ondřej Pecha. Dobrý den.

Ondřej PECHA, pražský radní pro kulturu a ochranu památek:
Hezký večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže, pokud máme správné informace, vy se proti verdiktu plzeňských památkářů ohradíte, ohradíte se proti výši té pokuty nebo proti závěru jako takovému?

Ondřej PECHA, pražský radní pro kulturu a ochranu památek:
Proti závěru jako takovému, proti samozřejmě výši té pokuty. Když si uvědomíme, že nejvyšší možná pokuta je 4 miliony korun, to znamená, kdybychom tu památku odstřelili a odvezli, tak bychom dostali 4 miliony korun pokuty. Tak si myslím, že za rekonstrukci, tak jak probíhá, je ta pokuta naprosto nepřiměřená.

Jan BUMBA, moderátor:
Kategoricky popíráte, že by se firma, která má na starosti rekonstrukci Karlova mostu, dopustila těch zmíněných chyb?

Ondřej PECHA, pražský radní pro kulturu a ochranu památek:
Takhle, v současné době jsme stále v průběhu rekonstrukce a jsme stále na staveništi, v uvozovkách. Praha jako taková, jako investor ji ještě nepřebrala tuto stavbu a stále samozřejmě probíhá rekonstrukce. Všechny závady ...

Jan BUMBA, moderátor:
To vypadá, jako kdybyste vůbec nekontrolovali to, co se tam děje, že jste zadali tedy zakázku a vy vůbec nekontrolujete, jak to teď vypadá s Karlovým mostem?

Ondřej PECHA, pražský radní pro kulturu a ochranu památek:
Každý týden kontrolujeme všechny práce tak, jak jsou nastaveny, ale jiná věc je, jakým způsobem a kdy se definitivně odstraní všechny závady, které tam jsou a to bude samozřejmě při finálním přebírání toho mostu, jako že tam ty závady ještě stále zůstanou, kde se v průběhu samozřejmě každé stavby projeví a budou tam, tak samozřejmě bude to odstraněno.

Jan BUMBA, moderátor:
Když jednou z těch závad to, že bylo odstraněno nebo vyměněno víc kamenů, než bylo nutné, tak předpokládáte, že firma, pokud se vám to nebude zdát, zase zasadí ty původní kameny?

Ondřej PECHA, pražský radní pro kulturu a ochranu památek:
To je otázka názoru. Já si úplně nemyslím, že bylo odstraněno víc kamenů, než bylo nutné, je tady otázka, kterou si klademe celou dobu, to znamená, na jakou dlouhou dobu my rekonstruujeme a opravujeme Karlův most. Jestli je to na dva roky, na pět let nebo na třicet let. To znamená, kvalita těch kamenů se hodnotí každý kámen kus od kusu odborníky a specialisty, jestli vydrží, jak dlouhou dobu a jestli je schopen se tam ještě vrátit. Každý kámen jednotlivě probíhá takovouto kontrolou a takto je hodnocen.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Pecho, ještě jedna zpráva přišla dnes v souvislosti s opravou Karlova mostu, policie obvinila ředitele magistrátního odboru památkové péče Jana Kněžínka z, cituji: "Maření úkolů veřejného činitele z nedbalosti," bylo to na podmět sdružení, podle něhož opravě mostu nepředcházel dostatečný stavební a historický průzkum. Jak se k této věci postaví magistrát?

Ondřej PECHA, pražský radní pro kulturu a ochranu památek:
Já bych chtěl říct jenom jednu věc. Žádná památka v České republice nemá tak dokonalou dokumentaci a průzkumy jako je Karlův most v současnosti, žádná jiná, /nesrozumitelné/. Samozřejmě, že toto tady probíhá jako již X trestních oznámení, které podal kdekdo na kdekoho, toto je jedno z nich. A my do uzavření toho celého případu se samozřejmě k tomu dál do toho nezasahujeme nějak. A za b) se ani k tomu nemůžeme vyjádřit.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže tohle je jedno, jedno z řady trestních oznámení, jedno z řady, jeden z řady úkonů, který provádí policie vůči magistrátním úředníkům?

Ondřej PECHA, pražský radní pro kulturu a ochranu památek:
Toto nevím, kolik jich probíhá v současnosti, nemám o tom žádné informace, jestli je to jenom na úředníky magistrátu či na ministerstvo kultury a tak dále, /nesrozumitelné/ asociace, jak jsem již byl informován, podala trestní oznámení na různé instituce, takže já nevím přesně, kde všechny probíhají, nicméně toto je jedno z těch, které probíhá na magistrátě, bylo podáno odvolání samozřejmě a uvidíme, jak se policie zachová. Do té doby musíme jenom vyčkat.

Jan BUMBA, moderátor:
Ondřej Pecha, pražský radní pro kulturu a ochranu památek. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Ondřej PECHA, pražský radní pro kulturu a ochranu památek:
Díky, na shledanou, na shledanou.

Jaká je budoucnost Ústavu pro studium totalitních režimů

Jan BUMBA, moderátor:
Dnešek byl posledním dnem pro Pavla Žáčka v čele Ústavu pro studium totalitních režimů a přes všechny peripetie se zítra stane novým ředitelem instituce, která má přispět k vyrovnání se s totalitní minulostí, historik Jiří Pernes. Pavel Žáček dnes bilancoval i v rozhovoru pro Radiožurnál, zeptal jsem ho nejprve, co považuje za největší úspěch svého působení?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Tak zcela jednoznačně jeho vytvoření, zahájení činnosti ve všech oblastech, přinesení kvalifikované diskuse a argumentů do veřejného prostoru. A pak také velmi výrazný úspěch na mezinárodním poli.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak, a teď se na to podívejme prosím z té jiné stránky, třeba historik Petr Blažek, který se ne v dobrém s vašim ústavem rozešel, řekl, cituji: "I když to vypadalo, že ústav by mohl mít vědecký charakter, tak se ukázalo, že směřování ústavu je jiné," konec citátu. Jak byste odpověděl na tuto výhradu?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Já to neberu, je to podjaté, vzhledem k tomu, že odešel, za jaké situace odešel, vybral si to sám.

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená, že vždy za všech okolností ústav splňoval ten vědecký charakter, na který pan Blažek naráží?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Za všech okolností ústav plnil zákon a tam je jasně definováno v paragrafu 4, co máme dělat, včetně té badatelské činnosti, včetně vědeckých zkušeností, ale je to jednou, jeden z mála úkolů ústavu.

Jan BUMBA, moderátor:
Bylo vždy opravdu tak jasné, co má ústav dělat, je to opravdu tak definováno, že nemůže být pochyb o tom, jaká má být náplň práce ústavu?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Tak já si myslím, že je to definováno tak, jak může legislativa v obecné míře to definovat, ale vzhledem k tomu, že ta naše zkušenost sahala i do zahraničí, tak byli jsme schopní i použít některé ty věci, které dělaly další partnerské instituce od Německa až po balkánské země, pobaltí a myslím, že jsme to naplnili obsahem, nikdo nerozporoval, že bychom to dělali nějak špatně od rady ústavu ani, ani náš dozorčí orgán senát. Takže myslím si, že jsme naplňovali zákon v míře bohaté.

Jan BUMBA, moderátor:
Nicméně z více míst i z historických kruhů zaznívalo, že jste se při zpracování totalitní minulosti možná až příliš soustředili na činnost StB, na tajné bezpečnostní svazky, že z ústavu nevyšly žádné důkladnější studie, které by popisovaly i jiné aspekty života za komunismu?

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
To je právě ta největší mýlka. Ti akademici, kteří toto říkají, že hrají na to, co neudělali sami a co je jejich úkolem, náš zákon definuje, co máme dělat. A vtipné je, že ta kritika, že všechno vidíme prizmatem Státní bezpečnosti, ani u nás ještě během těch dvou let nemohla vzniknout třeba žádná monografie o Státní bezpečnost, ať již v jakémkoliv období, všechno to byly dílčí studie, čili, čili ta kritika je absolutně pomíjená, není co kritizovat, protože ty studie ještě bohužel nevznikly. A jinak se dá, je to věc spíše obecné diskuse, co má dělat akademická obec, co má dělat naše instituce, já si myslím, že jsme udělali maximum, když jsme prokázali během dvou let soběstačnost, že jsme konkurenceschopnost a prorazili jsme na mezinárodním poli, tam vidíme to měřítko, ne s těmi našimi neúspěšnými partnerskými institucemi u nás.

Jan BUMBA, moderátor:
Uvedl pro Radiožurnál Pavel Žáček. V jakém stavu Jiří Pernes ústav přebírá a jaká je budoucnost této instituce? Do naší diskuse můžete také přispět na emailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz, můžete nám napsat i SMS na číslo 9077704. Ve studiu je místopředsedkyně rady Ústavu pro studium totalitních režimů Petruška Šustrová.

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Dobrý den, ale já nejsem místopředsedkyně, ale já jsem členka rady.

Jan BUMBA, moderátor:
Členka rady. Hluboce se omlouvám. A předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu Monika MacDonaghPajerová. Dobrý den.

Monika MACDONAGHPAJEROVÁ, předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Nemusíme se moc a moc detailně vracet do minulosti, ale krátce prosím se ohlédněme za těma dvěma roky, kdy ústavu šéfoval Pavel Žáček, co převažuje, pozitiva nebo negativa? Paní Pajerová?

Monika MACDONAGHPAJEROVÁ, předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu:
Já si myslím, že absolutně pozitiva, protože ten záměr, se kterým ústav byl zřizován, to znamená, na základě té velké petice máme právo vědět, která před pěti lety obíhala celou Českou republikou, se podařilo shromáždit, dát dohromady a zpřístupnit veřejnosti všechny dostupné archivy a dokumenty Státní bezpečnosti a dokumenty, které na to navazují. Samozřejmě, jak říká paní doktorka Kavalírová, je to torzo, protože bohužel během sametové revoluce už začátkem prosince roku 89 právě Pavel Žáček marně upozorňoval na to, že Státní bezpečnost odvážela celé nákladní vozy do Brna, na Lipno, do Milovic a tam prostě pálila ty svazky, bohužel Pavel Žáček, náš kolega ze studentského hnutí, šéfredaktor Studentských listů tehdy nezískal prostě nikoho v Občanském fóru, nepodařilo se nám zkrátka přimět někoho, aby se tou věcí zabýval, protože se řešilo 10 tisíc věcí najednou, takže spoustu těch svazků ...

Jan BUMBA, moderátor:
Zpřístupnění svazků a to, že byly dáno do elektronické podoby, tak to je jednoznačně ...

Monika MACDONAGHPAJEROVÁ, předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu:
To je jednoznačně velký úspěch a třeba na evropské úrovni je to hodnoceno jako, že jsme v tom nejlepší, vlastně v Evropě.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní Šustrová, jaké by bylo vaše takovéto skutečně stručné hodnocení v kostce Pavla Žáčka, jednoznačně pozitivní?

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Pavla Žáčka nebo ústavu?

Jan BUMBA, moderátor:
Pavla Žáčka.

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, to není jednoznačně pozitivní, já jsem vůči Pavlu Žáčkovi od v podstatě krátce po vzniku ústavu začala mít řadu kritických výhrad, což je celkem běžné, já jsem kritický člověk, no, a teď k těm kritickým výhradám dospěli i další členové rady, takže Pavel Žáček přestal být ředitel ústavu, rezignoval na svou funkci.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaké by byly ty zásadní kritické výhrady z vašeho pohledu?

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Já mám dvě takové opravdu zásadní, potom řadu dalších, ta jedna opravdu zásadní je, že ten ústav nespolupracuje s partnerskými institucemi akademickými, anebo vysokoškolskými, má sice navázanou řadu formálních spoluprací se zahraničními institucemi, ale s těmi místními tedy nikoliv. A druhá je, že během toho v podstatě prvního jeden a půl roku odešli všichni významnější mladí historici a i z toho vyplývá, že Pavel Žáček prostě je těžko schopen spolupracovat nebo má problémy s tou spoluprací. A já myslím, že ten ústav teď nějakou dobu tady tak jako trčel, jako osamělá výspa, která je tím jediným pravým, tou jedinou pravou baštou poznávání a mně se to nelíbí, já jsem pro spolupráci, tady je příliš malá obec těch historiků, publicistů a dejme tomu sociologů. A já si myslím, že bez spolupráce je to opravdu, jsou to osamělé výkřiky.

Jan BUMBA, moderátor:
My jsme slyšeli pana Žáčka, jak říkal, že je vlastně docela jasně dáno zákonem, jaké je poslání ústavu, pokud je to tak jasné, pokud je to tak jasně definováno, tak proč pořád tolik debat, jestli má být ústav více nebo méně akademický, více nebo méně vědecký, politický, angažovaný, Moniko Pajerová?

Monika MACDONAGHPAJEROVÁ, předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu:
V tom je právě celý ten problém. Pavel Žáček a vedení ústavu byli neustále napadání v posledních týdnech, že neplní svojí zákonnou roli, ale ti lidé, kteří to tvrdili, si asi nepřečetli pořádně ten zákon, kterým ústav byl zřízen, tento ústav nemá dělat to, co dělá Ústav soudobých dějin Akademie věd a nemá dělat to, co dělá třeba filozofická fakulta nebo univerzita v Brně. Není náhodou, že ty čtyři lidé, kteří hlasovali proti třem, pro odvolání Pavla Žáčka, byli kromě Petrušky Šustrové, rektor Masarykovy univerzity v Brně a děkan Filozofické fakulty v Praze, to znamená, instituce, které nutně potřebují peníze, potřebují projekty, potřebují granty a je pravda, že v tomto ústavu těch peněz je opravdu hodně. A za ty peníze to vedení ústavu prostě dělalo věci, které má dělat, to znamená, digitalizovali svazky, zpřístupnili je absolutně veřejnosti, dělali veřejné výstavy, koncerty, akce, vzpomeňte si na loňské výročí 20. listopadu, řada mých studentů mi řekla, že teprve loni kolem toho 17. listopadu, když probíhaly ty obrovské happeningy, koncerty a tak dále, na všem ústav spolupracoval, si uvědomili, o čem vlastně ten 17. listopad byl, protože oni byly děti.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní Šustrová, v čem by se jaksi zásadně měla odlišovat práce ústavu od práce, kterou vykonávají vědecké instituce typu Akademie věd nebo univerzit. To je jedna z těch otázek.

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Promiňte, prosím vás, jako tady padlo tolik věcí, které jsou naprosto nesmyslné, že bych napřed citovala zákona, ano. Zákon na prvním místě, zákon ukládá ústavu několik úkolů. První z nich je nestranně zkoumat minulost a zprostředkovávat ji veřejnosti. Jo, to jako nedovedu si představit, v čem se tohle to liší od zadání akademických institucí, to prostě nechápu, jo. Rada ústavu svým většinovým rozhodnutím neodvolala Pavla Žáčka, Pavel Žáček rezignoval na svou funkci, to ...

Monika MACDONAGHPAJEROVÁ, předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu:
Vy jste ho donutili rezignovat, aby mohla být vypsána ...

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Já jsem vám, Moniko, neskákala do řeči, já jsem vám neskákala do řeči.

Monika MACDONAGHPAJEROVÁ, předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu:
Ale to je důležitá skutečnost.

Jan BUMBA, moderátor:
Ano, prosím, pojďme dál.

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Rada neodvolala Pavla Žáčka, nikdo ho k ničemu nenutil, aby bylo jasno.

Monika MACDONAGHPAJEROVÁ, předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu:
To není pravda.

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Já jsem tam byla, já to vím.

Monika MACDONAGHPAJEROVÁ, předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu:
To není pravda, vy jste řekli Pavlovi Žáčkovi, že aby bylo možno vypsat výběrové řízení ...

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Kdybyste byl tak laskav a umlčel ...

Jan BUMBA, moderátor:
Dejte, dejte prosím prostor Petrušce Šustrové. Stále, vraťme se k tomu, k tomu zákonu, je důležité, co je psáno.

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Dále stanoví zákon, že ústav má digitalizovat materiály, které získá od jiných státních institucí. Kámen úrazu ovšem je v tom, že ústav žádné materiály od jiných státních institucí nezískává a 90 procent nebo ještě víc materiálů, které se v ústavu digitalizují, jsou materiály v archivu bezpečnostních složek. Stačí se podívat na protokoly.

Jan BUMBA, moderátor:
To je chyba ústavu?

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, to je prostě špatně uspořádané, podle mého názoru ten zákon mluví jasnou řečí. Další věc je, že z těch milionech, milionů nebo desítek milionů stránek, o kterých se, kterými se ohánějí všichni, kdo říkají, že Pavel Žáček pracuje bezvadně, je na webu dostupných několik tisíc, jo, to je prostě, to jsou fakta, s tím se nedá nic dělat. A já si myslím, že to jsou chyby, já si nemyslím, že Pavel Žáček všechno zkazil nebo škodí nebo něco podobného, ale myslím si, že ten úřad může být řízen lépe.

Jan BUMBA, moderátor:
Pojďme, prosím, dále. Pojďme k výhledu do budoucna. Paní Pajerová, ...

Monika MACDONAGHPAJEROVÁ, předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu:
Já bych ráda se zeptala Petrušky Šustrové ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ne, promiňte, ...

Monika MACDONAGHPAJEROVÁ, předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu:
Ne, jenom jednu otázku, proč rada ústavu ani jednou za celé dva roky nekritizovala práci ředitele a vedení, proč ten útok přišel až teď dva měsíce před volbami.

Jan BUMBA, moderátor:
To zůstane jako řečnická otázka, pojďme skutečně dále. K osobě pana Pernese, vy jste, paní Pajerová, napsala článek, ve kterém výslovně uvádíte, že zvolení Jiřího Pernese do čela ústavu je špatná zpráva. Proč si myslíte, že to je špatná zpráva?

Monika MACDONAGHPAJEROVÁ, předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu:
Je to normalizace české historie, je to absolutní banalizace toho, v čem jsme tady žili od roku 48 do roku 89, to, že ten člověk ...

Jan BUMBA, moderátor:
Pan Pernes není kvalifikovaný historik?

Monika MACDONAGHPAJEROVÁ, předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu:
Pan Pernes je podle vyjádření kolegů průměrný historik, pan Pernes bohužel opsal knihu o panu Moravcovi z nějaké studentské práce, na to máme důkazy, pan Pernes navštěvoval večerní univerzitu marxismu leninismu jako řada jiných lidí, ale neinformoval o tom komisi, pan Pernes prošel prvním kolem výběrového řízení, ačkoliv nesplnil zákonné podmínky, a to je to nejdůležitější. Ten člověk nedodal osvědčení o způsobilosti, ten člověk neumí anglicky a nedokázal, že by uměl anglicky, což byla podmínka toho výběrového řízení. A ten člověk prostě na všechny otázky odpovídal teprve tehdy, když na ně byl dotázán, on prostě vůbec o sobě neřekl ...

Jan BUMBA, moderátor:
Jak jinak se dá odpovídat na otázky?

Monika MACDONAGHPAJEROVÁ, předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu:
Tak tam, když si přečtete to výběrové řízení, tak tam je napište o sobě strukturovaný životopis, tak je přece pochopitelné, že jestliže někdo má ve svém životopise takové zajímavosti, jako pan Pernes, který prostě celá 70., 80. léta oslovoval ve svých článcích Vítězný únor, Dělnickou třídu na Břeclavsku.

Jan BUMBA, moderátor:
Celá léta.

Monika MACDONAGHPAJEROVÁ, předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu:
Tak podívejte se, tady do naší Pernesovy čítanky, to jsme sestavili, to jsou autentické výroky pana Pernese, a pak tedy má tu kapitolu v knize o Slavkovu, jak občané Slavkova čekali na Vítězný únor a tvrdí, že to nenapsal on, ale to jsou prostě věci, nebo také on řekne v rozhovoru, že všichni, kdo žili v komunistickém režimu, že se museli prostituovat, to přece vůbec není pravda. A zde přítomná Petruška Šustrová to svým životem dokazuje, že to pravda není.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní Šustrová, klíčová otázka, splnil pan Pernes zákonné podmínky výběrového řízení?

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, samozřejmě, jinak bychom ho přece nemohli instalovat a zvolit, to je přece úplně absurdní, jak bychom ho mohli zvolit nezákonně.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale ono těch výtek skutečně je celá řada. Dneska třeba přišla zpráva, že Jiří Gruša, spisovatel a diplomat vystupuje z vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Pan Gruša řekl, cituji: "Pan Pernes představuje byrokratickou strukturu, která je politicky ovlivnitelná, to není výtka vůči němu, ale obava." Takovou obavu nesdílíte?

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Ne, takovou obavu naprosto nesdílím. A myslím si, že, že kdyby pan Gruša nebyl exmanžel zaměstnankyně ústavu, která má vůči panu Pernesovi velký odpor a vleklý spor s ním vede, takže by možná uvažoval trochu jinak.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že více takových sporů a výtek je vedeno na osobní rovině?

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Myslím si, že celé ty spory a výtky byly vedeny prostě lidmi, kteří měli zájem, aby zůstal v čele ústavu Pavel Žáček. Já nemohu považovat za plagiátorství, když dva autoři citují stejný článek z novin. Doslova stejný článek.

Monika MACDONAGHPAJEROVÁ, předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu:
To není pravda, já tady mám kopie té knihy.

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Moniko, prosím vás, já jsem vám neskákala do řeči, buďte tak laskavá ...

Monika MACDONAGHPAJEROVÁ, předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu:
Ale tak já tady mám kopii té knihy.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrá. Ale stále hovoříme o minulosti, pana Pernes, co to ale vypovídá o tom, jak bude pracovat teď. Moniko, nestojí to za to, dneska řečeno benefitu daut, tedy ukázat, jak pan Pernes bude pracovat, proč ta silná kritika nyní?

Monika MACDONAGHPAJEROVÁ, předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu:
Přesně. Kdyby ten člověk chtěl někde učit ruštinu nebo dějepis nebo němčinu, kterou umí, jak řekl, tak s pánem bohem, já vůbec toho člověka osobně neznám, mě na té věci, a nejenom mě, prostě ty stovky lidí, kteří podepisovali tu naší petici, petiční výbor senátu, který radu varoval včera, ať se nezabývá jmenováním pana Pernese, dokud se ty věci nevysvětlí, to je skutečně velice vážná věc, to je precedent, pokud se podaří pana Pernese udržet přes takovýhle odpor veřejnosti v té funkci, tak se můžeme nadít, že prostě po volbách takhle to pojede ve všech institucích, tady jde o to, že ten člověk je manipulovatelný, vydíratelný a absolutně ohebný, někdo, kdo řekne, že prostě chodil na večerní univerzitu, protože se bál, no, tak takový člověk nemůže přece vydávat lustrační osvědčení.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní Šustrová, prosím už jen krátce, myslíte, že se nějak zásadně změní Ústav pro studium totalitních režimů pod Jiřím Pernesem, jako šéfem?

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, tak myslím si, že dostane konečně například nějakou koncepci a náplň vědeckého bádání, což doposud nemá, myslím si, že se srovnají poměry v digitalizaci a bude digitalizovat ten, kdo je k tomu zákonem určeno a další věci.

Jan BUMBA, moderátor:
Kdybyste měla říct, jaká je vaše největší naděje, jakou spojujete s Jiřím Pernesem, jako šéfem ústavu?

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Moje největší naděje, že ten ústav začne oslovovat veřejnost jiným, než trochu driáčnickým a útržkovitým způsobem, že bude pracovat soustavněji a že se podaří navázat spojení s dalšími institucemi, aby ta minulost byla zpracovávána tak, aby byla přítomna nebo přístupná nejen odborníkům, ale prostě běžné společnosti, podle mě to ta společnost potřebuje, s odpuštěním, jako prase drbání.

Jan BUMBA, moderátor:
Oběma velice děkuji. Členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů Petruška Šustrová. Naším hostem byla také předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu Monika MacDonagh Pajerová. Ještě jednou díky za účast v debatě. Takové byly dnešní Ozvěny dne. Je 18 hodin 58 minut, dobrý večer přeje od mikrofonu Jan Bumba.