Ozvěny dne 31. 7. 2001

Výbuch otřásl dnes ráno Sušickou ulicí v Praze 6

Výbuch otřásl dnes ráno Sušickou ulicí v Praze 6. Nástražný systém vážně zranil 35letého cizince. Podrobnosti má Lenka Šumová.

Výbušnina explodovala ráno chvíli před půl šestou. 35letý muž, který v Sušické ulici ani nebydlí, ani nepracuje, má vážná zranění obličeje, levé ruky a nohou. Situaci Radiožurnálu popsal policejní mluvčí Jan Holub.

Jan Holub, mluvčí Policie ČR: K výbuchu zřejmě došlo poté, co zmíněný muž manipuloval s plastovou trubkou naplněnou dosud neznámou výbušninou.

V Sušické ulici sídlí brazilské velvyslanectví. Policie ale neví, jestli s tím výbuch nějak souvisí. Jak dodává mluvčí policie Iva Knolová, nikdo další nebyl zraněn a škody nejsou velké.

Iva Knolová, mluvčí Policie ČR: Při výbuchu došlo k poškození tří okenních tabulí u jednoho z domů a k dalším majetkovým škodám nedošlo.

Cizinec je nyní v nemocnici a vyšetřovatel čeká, až ho bude možné vyslechnout.

Iva Knolová, mluvčí Policie ČR: Na místě činu bylo zajištěno velké množství stop, které byly převezeny k dalšímu zkoumání experty kriminalistického ústavu. Případem se intenzivně zabývá vyšetřovatel.

Policie nepředpokládá, že nástražný systém v Sušické ulici vybuchl úmyslně. Spíš počítá s tím, že to byla náhoda.

Jan Kavan se dnes sešel se zástupci romských iniciativ

Ministr zahraničí Jan Kavan chce koncem srpna informovat ostatní ministry o tom, jak probíhají britské kontroly na ruzyňském letišti. Řekl to poté, co se dnes sešel se šéfem Mezinárodní romské unie Emilem Ščukou a dalšími romskými předáky. V Černínském paláci byla i reportérka Radiožurnálu Pavla Kvapilová.

"Nečekali jsme zázraky," řekli po dnešní schůzce Kavan i Ščuka, a k těm skutečně nedošlo. Ministr dnes slíbil, že spolu s nevládními organizacemi a romskými hlídkami bude jeho úřad i dál sledovat to, co se bude dít na ruzyňském letišti, a podle toho sestaví zprávu pro své vládní kolegy.

Jan Kavan, ministr zahraničí ČR: Jakmile skončí vládní prázdniny koncem srpna, připravím na vládu zprávu o tom, jak toto opatření probíhá.

Pro Kavana každopádně platí jedno: alternativou tohoto opatření je jenom jeho zrušení, nikoli víza. Těm se bude snažit všemožně zabránit. Zatím ovšem není schopen říct, jaké doporučení vládě dá. Zato Romové mají jasno. Diskriminace na letišti je podle nich jednoznačná, a tak by měly být kontroly co nejdřív zrušeny. Důkazy o diskriminaci prý podle Emila Ščuky Romové mají, ale ministrovi je dávat nechtějí, protože není soudem, který by měl rozhodovat. Navíc jakýkoli důkaz bude podle něj britská vláda bagatelizovat.

Emil Ščuka: Nemá k tomu politický zájem, aby tyto důkazy vyhodnocovala jako diskriminační nebo antidiskriminační, prostě k tomu tato vůle není od prvopočátku, chtěla zabránit tomu, aby romští žadatelé v Londýně nemohli požádat o azyl.

Britové tak úřadují na Ruzyni i dál. Lidé, které jsme tam dnes zastihli, si většinou stěžují. Mají totiž obavy, že Britové, aby dokázali, že Romy nediskriminují, budou dělat problémy i bílým.

Anketa: Nelíbí se mi na tom jedno, že nemají určité stanovené regule. V podstatě jako nejdřív to bylo vůči cikánům, pak to začalo vůči nám.

No, mně to přijde, že si tam berou za plentu jenom ty, kteří jsou prostě Romové, no.

Myslím, že ano, myslím, že prodali české Romy za vízovou povinnost.

Určitě to správné není, ať je to vlastně jakýkoli český občan, určitě ta kontrola by neměla tímto způsobem probíhat. Já sama s tím mám zkušenosti, kdy jsem cestovala do Anglie a bylo to prostě příšerné. Katastrofa.

Možnost diskriminace při imigračním řízení v britských zákonech existuje

Možnost určité diskriminace některých skupin při imigračním řízení v britských zákonech skutečně existuje. Ve Spojeném království je sice jakákoliv diskriminace zakázaná, přesto imigrační úředníci mohou některým etnickým skupinám klást přísnější podmínky při vstupu na britské území. Takové opatření je však možné jen se souhlasem britské vlády. Právnička britské komise pro rasovou rovnost Barbara Cohenová poskytla o této výjimce Českému rozhlasu alespoň rámcové informace.

Barbara Cohenová: Tato výjimka umožňuje imigračním úředníkům jednat rozdílně s příslušníky určitých, například etnických skupin. Pokud ovšem mají statistické či jiné informace o tom, že právě tato etnika mají sklon jednat protiprávně ve smyslu britských zákonů. Imigrační úředníci pak například mohou dávat těmto lidem více otázek a klást jim jiné podmínky vstupu. Existuje seznam osmi nebo devíti skupin, kterých se to týká. Jsou to například Číňané cestující s malajským nebo singapurským pasem, Somálci, Kurdové, Romové a několik dalších etnik.

Horní Rakousko podalo žalobu na České energetické závody

Horní Rakousko podalo žalobu na České energetické závody. Jedná se o počátek vůbec prvního soudního jednání kvůli Temelínu. Bližší podrobnosti o tom zjišťovala vídeňská zpravodajka Radiožurnálu Marie Woodhamsová.

Z opominutí viní České energetické závody kvůli Temelínu spolková země Horní Rakousko. Svoji žalobu, kterou na posledním zasedání Zemského sněmu před letními prázdninami jednohlasně odsouhlasili zástupci všech politických stran, vláda Horního Rakouska dnes podala u Zemského soudu v Linci, což potvrdil Českému rozhlasu její pověřenec pro otázky jaderných zařízení Radko Pavlovec. Jde o obrannou žalobu, která má ČEZ přinutit ke konkrétním technickým opatřením. Podle dnešního deníku Kurýr předmětem žaloby je také působení záření na pozemky.

Elektrárenská společnost ČEZ je spokojena se svým hospodařením

Elektrárenská společnost ČEZ je spokojena se svým hospodařením. Za uplynulý půlrok zvýšila zisk o více než 50 % na zhruba 4,5 miliardy korun. Další od reportéra Radiožurnálu Dušana Valenty.

Na výsledku se podílí především změna strategie a nový management, který ČEZ řídí druhým rokem.

Jaroslav Mühl: Přes, řekněme, potíže s politizováním jaderné energetiky se nám daří držet vývozy na úrovni loňského roku.

Říká šéf představenstva Jaroslav Mühl, podle kterého by měl příznivý trend pokračovat. Roste totiž domácí spotřeba. Nepříjemné je ale ukončení vývozu do Německa.

Jaroslav Mühl: Musím říct, že to je věc, která mě netěší, protože E.ON je respektovanou firmou v Evropě a je to společnost, s kterou jsme měli léta, desítky let velice dobré vztahy, ještě v době, kdy to byl Bayernwerk, ale s Temelínem budou problémy do té doby, dokud bude čas období privatizace.

Západní sousedé naši elektřinu nechtějí právě kvůli jihočeské elektrárně. Německo ale podle všeho nahradí jiné státy.

Jaroslav Mühl: Je to Švýcarsko, Itálie a země bývalé Jugoslávie.

Firma proto očekává, že letos zvýší produktivitu práce o více než 40 %. O čtvrtinu by měla vzrůst také přidaná hodnota vytvořená jedním pracovníkem ČEZ.

Kauza hradecké mafie má prvního obviněného

Kauza hradecké mafie má prvního obviněného. Jedná se o 24letého muže ze skupiny násilníků, která před několika dny v Hradci Králové údajně vyhrožovala místním podnikatelům fyzickou likvidací. Podrobnější informace poskytl Českému rozhlasu náměstek ředitele Okresního úřadu vyšetřování v Hradci Králové, podplukovník Roman Knížek.

Podplukovník Roman Knížek: Tento pachatel požadoval na majiteli !!NEROZUMÍM!! diskoklubu pod pohrůžkou násilí a užitím dalšího násilí a demolicí klubu blíže nespecifikovanou finanční částku. Ty důvody, to je předmětem šetření, tam v podstatě to blíže specifikováno nebylo, je to v podstatě předmětem dalšího šetření, bude to obnášet výslechy mnoha svědků, kteří měli být přítomni uvedenému incidentu. Podle trestního zákona, protože jde o vydírání v prvním odstavci beze zbraně, tak tam je trest odnětí svobody do výše tří let.

České bankovnictví roste

České bankovnictví roste. Komerční banka, Česká spořitelna a Československá obchodní banka dnes oznámily výsledky hospodaření za první pololetí letošního roku. ČSOB v tomto období dosáhla zisku přes dvě miliardy korun. Informace o dalších bankách shrnuje Bohumír Mazáč.

Komerční banka vykázala za prvních šest měsíců letošního roku zisk 2,7 miliardy korun. V loňském prvním pololetí přitom měla ztrátu jednu miliardu. Mluvčí banky Marie Růžičková spojuje výsledky hospodaření s restrukturalizací, která začala poté, kdy bylo v loňském roce vyměněno představenstvo a management Komerční banky. Banka v letošním roce zaznamenala zejména zvýšený zájem o přímé bankovnictví.

Marie Růžičková: Počet klientů toho telefonního centra, telefonního bankovnictví stoupl z těch loňských, z poloviny roku 36 000 klientů na těch letošních v polovině roku 153 000 klientů.

Růst počtu klientů hlásí i Česká spořitelna. Její zisk přitom podle mluvčí Kláry Gajduškové překročil za první pololetí 1,8 miliardy korun.

Klára Gajdušková: My jsme zaznamenali meziroční nárůst počtu klientů, zaznamenali jsme také velký nárůst primárních vkladů, to je trend, který sledujeme už několik měsíců a pokračoval i v prvním pololetí letošního roku, a to se dále projevilo i na růstu čistého úrokového výnosu.

I přes dnes zveřejněné informace akcie obou bank na burze cenných papírů mírně klesaly.

Smlouvy o prodeji IPB do rukou ČSOB jsou už k nahlédnutí

Smlouvy o prodeji IPB do rukou ČSOB jsou už k nahlédnutí. Ministerstvo financí zveřejnilo loňskou smlouvu a státní záruku k prodeji Investiční a Poštovní banky na svých internetových stránkách.

Jihoruský Stavropolský kraj je od rána dějištěm dramatu uneseného autobusu

Jihoruský Stavropolský kraj je od rána dějištěm dramatu uneseného linkového autobusu. Únosci autobusu, ve kterém je asi třicet rukojmích, vyhrožují jejich zastřelením. Pachatelé teroristického činu požadují po ruských úřadech propuštění pěti vězněných Čečenců. Blíže už náš spolupracovník, moskevský zpravodaj Slovenského rozhlasu Roman Kebísek.

Autobus, ve kterém bylo původně přibližně čtyřicet cestujících, unesli pachatelé v ranních hodinách. V současnosti se vozidlo nachází před letištěm Minerální vody na jihu Ruska. Únosci již propustili deset rukojmích včetně řidiče, kterého poranili, žen a dětí. Pachatelé jsou pravděpodobně dva, jeden z nich se představil jako Aslan. Podle policie však jde zřejmě o 34letého Čečence Sultána Saida Idieva, který byl už v minulosti trestán. Únosci požadují, aby bylo z ruských vězení propuštěno pět Čečenců, kteří v roce 1994 při podobné akci unesli autobus se školáky a učiteli. Takzvaný Aslan dále žádá šest automatů značky Kalašnikov, dva granátomety, munici a údajně i vrtulník. Pokud prý požadavky nebudou do setmění splněny, únosci začnou střílet rukojmí. Podle posledních informací se už dva požadovaní odsouzení Čečenci nacházejí na letišti.

Sousední Polsko stále bojuje s katastrofálními záplavami

Sousední Polsko stále bojuje s katastrofálními záplavami. Nebezpečí trvá nadále na největší polské řece Visle. S velkou vodou mají problémy i místa, kterými už první povodňová vlna prošla. Na její příchod se naopak chystají ve vojvodstvích na dolním toku Visly. Telefonuje varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.

V obci Kamin v Lugalském vojvodství se voda už podruhé prodrala přes zastaralé protipovodňové valy. Obyvatelé zatopených vesnic evakuují hasiči a vojáci na lodích a obojživelných transportérech. Lidé v Kamini soudí, že hasiči nechali valy protrhnout, aby zachránili třicet kilometrů po proudu ležící starobylé město Katyněv Dolny. V zatopených oblastech schází hlavně balená voda. Epidemiologové varují, že je nutné přísně dodržovat zásady hygieny, aby nedošlo k rozšíření nemocí. Preventivní očkování ale zatím nepokládají za nutné. Povodňová vlna, která bez způsobení větší újmy minula Varšavu, postupuje do Kujatsko-pomořanského vojvodství. Na její příchod se připravuje historické město Toluň.

Americká FBI varuje před počítačovým virem Code Red

Americká FBI varuje před počítačovým virem Code Red. Nebezpečný virus má zaútočit dnes v noci na celosvětovou internetovou síť. Code Red, v překladu Rudý kód, má na svědomí už čtvrt milionu infikovaných systémů. Běžného uživatele se naštěstí tato hrozba prakticky netýká, protože virus je nebezpečný především pro provozovatele velkých počítačových sítí. Odborníci je proto vyzývají, aby posílili ochranu svých systémů. Více od naší severoamerické zpravodajky Olgy Krupauerové.

Internetový červ Code Red má podle FBI znovu zaútočit dnes večer místního času, tedy okolo druhé hodiny ranní středoevropského času. Vir, který už před dvěma týdny ochromil webové stránky americké vlády, se má opět začít bleskově rozmnožovat a ochromit fungování internetové sítě. Experti doporučují uživatelům operačních systémů Windows NT, Windows 2000 a internetového informačního serveru Microsoftu verze 4 a 5, aby do svých systémů nainstalovali obranný software, takzvaný Microsoft Page, který lze stáhnout z Internetu. Napadený počítač lze zbavit viru pouhým vypnutím a zapnutím. Počítač se tak ale nestane imunním proti dalšímu útoku.

Pro běžné uživatele je mnohem nebezpečnější počítačový virus Sirkam

Podle Petra Odehnala z antivirové firmy Grisoft jsou obavy provozovatelů velkých sítí namístě. Mnohem větším nebezpečím pro běžné uživatele je však podle něj virus nazvaný Sirkam. Přestože počítače napadá teprve několik dní, stihl už strhat všechny rekordy.

Petr Odehnal: On je totiž vybaven jednou drobnou chytrostí. Většina těhletěch normálních e-mailových virů si e-mailové adresy, na které se posílá, bere z vašich adresářů třeba v Outlooku. Tenhleten se na to nespoléhá, lozí po vašem disku, prochází soubory, které vypadají zajímavě, a snaží se v nich najít něco, co vypadá jako e-mailová adresa, a tím nasbírá daleko větší seznam cílů, a díky tomu se výrazně lépe šíří.

Do Kosova se dnes vrátily poslední tři děti, které se u nás léčily

Do Kosova se dnes vrátily poslední tři děti, které se u nás léčily a kterým čeští lékaři zachránili život. Všechny trpěly vážnými vrozenými vadami srdce. Do České republiky se dostaly v rámci mezinárodního programu evakuace nemocných a raněných z jugoslávské provincie Kosovo. Tamní nemocnice je nebyly totiž schopné operovat. V pražských nemocnicích tak bylo během dvou let operováno celkem 27 pacientů. Více Jan Mišurec.

Do České republiky se dostali nejen děti, ale i dospělí. Podle ředitele odboru azylové politiky a migrace ministerstva vnitra Tomáše Hajšmana jsou všichni pacienti na cestu domů vybaveni potřebnými léky na dobu jednoho roku a dvěma tisíci německými markami. Jejich příbuzní pak dalšími pěti sty markami.

Tomáš Hajšman: Ty finanční prostředky byly určeny taky na rekonstrukci životních podmínek, do kterých se ty děti vrací, a předpokládám, že žádný další konflikt jako v téhle oblasti už nebude.

Na starém letišti Ruzyně dnes štěstím doslova oplývala matka šestileté Pranvery, která byla v motolské nemocnici operována s vrozenou vadou srdce. Zákrok byl úspěšný, její dcera může žít.

Matka šestileté Pranvery: Jsem velmi šťastná, vaši lékaři jsou velmi kvalitní, co se jejich profese týče, a také laskaví lidé.

Pranvera se u nás naučila dvě česká slova. Stačila mi je říci ještě před svým nástupem do letadla.

Pranvera: Dobrý den. Ahoj.

A pak už nám všem jen zamávala a s ostatními odletěla směrem Kosovo.

Ozvěny z burzy

Akcie na burze zakončily červencové obchodování poklesem přes řadu příznivých pololetních výsledků klíčových firem. Index PX 50 klesl na 382,3 bodu. Objem zobchodovaných cenných papírů klesl na dvě miliardy korun. Další informace z burzy připojuje Milan Tesař ze společnosti Patria Finance.

Milan Tesař: Dnešní den na pražské burze začal s nadějí, že po dlouhém období klidu a minimální aktivity přijde změna tohoto trendu. Většina z hlavních titulů systému SPAD zveřejňovala výsledky za první pololetí tohoto roku. Bohužel ani tato skutečnost nepřinutila investory k větší aktivitě. Nejaktivnějším titulem byla Komerční banka, která překvapila svým větším ziskem, než trh očekával, ale cena jejích akcií poklesla o 0,53 % na závěrečnou cenu 950 korun. Největší propad zaznamenal Český Telecom, jehož výsledky byly nepatrně horší, ale kvůli nákupu 49 % v Eurotelu agentura Standard and Poors zvažuje snížení raitingu. Akcie se propadly o 3,25 % na cenu 322 korun.

Obchodování s českou měnou bylo dnes nervózní v důsledku informací o předpokládaném dokoupení podílu v Eurotelu Českým Telecomem. Koruna kvůli tomu oslabila na 34 koruny za euro. Marka se prodávala za 17,38 a dolar za 38,83.

K věci

Na internetových stránkách ministerstva financí se objevily některé dokumenty, které doprovázely loňský prodej IPB Československé obchodní bance. Pavla Kvapilová o tom teď bude mluvit s Pavlem Páralem z týdeníku Euro.

Pane Párale, dobrý podvečer.

Pavel Páral: Dobrý den.

Bývalý ministr financí Pavel Mertlík dlouho mluvil o tom, že všechny ty smlouvy by měly být odtajněny, všechny ty smlouvy, které se týkaly, nazvěme to "operace IPB", zdá se, že ovšem z toho, co se zatím objevilo na Internetu, se nerýsuje žádné překvapení, nebo ano?

Pavel Páral: No, já myslím, že žádné překvapení nikdo ani nečekal, ty smlouvy tak, jak byly zveřejněny dnes, nepřinášejí žádné nové informace, nicméně ještě stále nejsou všechny, například ke smlouvě o záruce pro ČSOB chybí dodatek, který vlastně určí, kolik ČSOB zaplatí za poskytnutí státní záruky. Je to poměrně podstatná věc, protože zatímco původní úvahy hovořily o tom, že by stát měl dostat pouze dvě miliardy, podle posledních jednání a podle posledních informací ta cena za státní záruku dosahuje devíti, možná desíti miliard. Vše záleží na tom, jak dopadnou teďka jednání mezi ministerstvem financí, Konsolidační bankou a ČSOB o restrukturalizačním plánu, a v jejím rámci by měl být zveřejněn i dodatek k této smlouvě a mělo by být jasné, kolik vlastně stát dostane za svou pomoc při likvidaci ztrát z IPB.

V té smlouvě se také říká, že na čisté hodnotě aktiv by se měli dohodnout dva auditoři pověření ČSOB a ministerstvem financí, v případě negativní čisté hodnoty by pak ministerstvo mělo bance zaplatit absolutní hodnotu této částky. Kolik by to případně tak bylo?

Pavel Páral: To se dá těžko odhadnout. Já bych to upřesnil. Tato konstrukce vychází z toho, že by nebyl uzavřen takzvaný restrukturalizační plán, podle kterého Konsolidační banka převezme část nebonitních aktiv z IPB prostřednictvím Československé obchodní banky. Tam, zdá se, k dohodě došlo, mělo by jít o aktiva v hodnotě 46 miliard, očekává se, že by mělo přijít ještě dalších čtyřicet až šedesát miliard, podle vyjádření ministra Rusnoka, a z toho by se dalo odvodit, že stát zaplatí zhruba sto miliard korun. Myslím si, že částka, kterou by zaplatil v případě, že by k dohodě nedošlo, by byla zřetelně vyšší a ta by mohla dosáhnout až, řekněme, sto padesáti, sto šedesáti miliard.

Kolem celé této kauzy IPB bylo hodně záhad, byla do nich, dalo by se říct, skoro zahalena. Co je pro vás tou největší záhadou, co zůstává stále otazníkem? Co byste chtěl nejvíc asi vědět?

Pavel Páral: Tou záhadou zůstává otázka, zda skutečně existovalo jiné řešení, jak tvrdí vyšetřovací komise parlamentní, nebo zda neexistovalo, jak tvrdí zástupci ministerstva financí i bývalý ministr financí Pavel Mertlík. Jde o to, zda vůbec bylo dosažitelné nějaké kooperativní řešení, tedy, že by stát získal akcie IPB od Nomury a pak je prodával a z výnosu uhrazoval ztráty, které v IPB byly. Tam pak dochází k tomu, že podle jedné interpretace mohlo dojít k značným !!NEROZUMÍM!! v řádu desítek miliard korun, podle druhé interpretace ne. Jde o tvrzení proti tvrzení, nikdo žádný důkaz nepředložil a patrně se toho důkazu nikdy nedočkáme.

Pane Párale, děkuji za rozhovor, na slyšenou.

Pavel Páral: Na slyšenou.