Ozvěny dne 29. března 2008

Česká letiště vstupují do Schengenu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Dnes o půlnoci se dál zjednoduší cestování po Evropě. Po pozemních a námořních hranicích se začne také na letištích v Česku, Slovensku a sedmi dalších nových členských zemích Evropské unie cestovat mezi státy Schengenu bez pasových kontrol. Pasové letiště v Ruzyni je na nový provoz připravené.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Někteří cestující změny vítají, ale jiným je to jedno.

osoba:
No, tak předpokládám, že bude možná rychlejší odbavení, snad. Větší pocit svobody.

osoba:
No, já jsem ještě nikdy pořádně nikam neletěla, takže já spíš chodím jenom jako doprovod, takže mně je to tak jedno.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Terminál 2 letiště už dříve speciálně upravilo pro odbavování cestujících ze Schengenu. Od půlnoci se zvedne připravená plenta a za ní pasová kontrola úplně skončí. Jak říká mluvčí Správy Letiště Praha Eva Krejčí, nahradí ji pracovníci letiště, kteří zkontrolují jenom palubní vstupenku a doklad totožnosti.

Eva KREJČÍ, mluvčí Správy Letiště Praha:
Zároveň vznikne nová mezinárodní hranice a ta bude mezi Terminálem 1 a Terminálem 2 a ta bude právě oddělovat toky cestujících mezi Schengenem a neSchengenem. Tam zůstane vše při starém, tam pasová kontrola zůstává.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Podle generálního ředitele Správy Letiště Praha Miroslava Dvořáka by změny měly na Ruzyň přilákat víc cestujících. A o které země jde?

Miroslav DVOŘÁK, generální ředitel Správy Letiště Praha:
Asijské státy, které se dříve musely v minulosti rozhodovat, zda budou žádat o vízum jak například do Schengenu, tak třeba do České republiky, tudíž z hlediska složitosti se vzdaly této varianty.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Česko vstoupilo do schengenského prostoru na konci loňského roku, z pozemních hranic zmizely kontroly už v prosinci.

Pochod pravicových radikálů Jihlavou

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Jihlava má za sebou pochod pravicových radikálů. Asi sedmdesát extremistů pochodovalo centrem města na hřbitov, tam uctili památku padlých německých vojáků. Dění sledoval reportér Daniel Burda.

Daniel BURDA, redaktor:
Ostrý střet pravicových radikálů s anarchisty se v Jihlavě nekonal, k vyhrocené situaci došlo jen ve chvíli, kdy Jihlavanka Petra Čejka rozbalila izraelskou vlajku přímo v blízkosti extremistů. Ti mladé ženě nakonec jen posměšně zatleskali.

Petra ČEJKA:
Svým způsobem je to do jistý míry hra, že jo. Oni si taky na něco hrajou. Tady není bojovná nějaká atmosféra, je tady prostě těch policajtů de facto desetkrát víc než těch lidí, ale ten hlas musí bejt slyšet.

Daniel BURDA, redaktor:
I když se pochod obešel bez konfliktů, policisté jednoho extremistu zatkli kvůli projevu na hřbitově. Jak potvrzuje jihomoravská policejní mluvčí Jana Šípková.

Jana ŠÍPKOVÁ, jihomoravská policejní mluvčí:
Policisté při tom opatření předvedli jednoho z účastníků. Je nyní vyšetřován pro podezření z trestného činu podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka.

Daniel BURDA, redaktor:
Část policejních jednotek zůstane u Jihlavy až do noci. Pravicoví radikálové chtějí slavit v restauraci v nedalekých Nových Domcích.

Vzájemná kritika Topolánka a Paroubka

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Sociální demokraté zváží možnost vyvolat hlasování o nedůvěře premiéru Topolánkovi. Podle předsedy opoziční ČSSD Jiřího Paroubka je předseda vlády unavený a zasloužil by si vyměnit. Paroubek tak reagoval na páteční ostrou slovní výměnu mezi Topolánkem a představiteli odborů a zaměstnavatelů.

Jiří PAROUBEK, předseda ČSSD:
Ty výroky pana premiéra už přesahují obvyklou mez, protože dochází k jejich koncentraci, těch vulgárních a přespříliš expresivních výroků v jednom týdnu.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Také premiér Mirek Topolánek dnes kritizoval Jiřího Paroubka, pro změnu v souvislosti s jednáním o umístění americké základny v Česku. Zopakoval, že leader opoziční ČSSD neměl žádný mandát k tomu, aby jel do Ruska o základně vyjednávat.

Sadr vyzval k podpoře iráckých rebelů

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Vůdce šíitské Mahdího armády Muktada Sadr vyzval arabské vůdce k podpoře iráckých rebelů. Prostřednictvím televize Al Džazíra vzkázal, že by se arabské státy měly postavit na stranu povstalců, kteří už pátý den vzdorují v jižní polovině Iráku vládní ofenzívě. Muktada Sadr vystoupil na veřejnosti poprvé po deseti měsících. Učinil tak v Damašku, kde právě dnes začal summit Ligy arabských států.

Břetislav TUREČEK, redaktor:
Muktada Sadr prohlásil, že Iráčané potřebují především morální podporu arabského světa. Američané podle něj u Iráčanů ztrácejí poslední zbytky sympatií. Jeden z vůdců Mahdího armády mezitím v Iráku řekl, že Sadr zakázal ozbrojencům složit zbraně, jak je k tomu k vyzval irácký premiér Núrí Málikí. Šíitší rebelové tak prý učiní až v okamžiku, kdy i sama irácká vláda začne usilovat o odchod zahraničních vojáků. V Basře a dalších šíity obývaných oblastech už během pětidenních bojů zahynulo na dvě stě lidí. Šíitské milice, na které vláda v úterý zaútočila, měly do včerejška odevzdat těžké zbraně, poté však Málikí ultimátum o deset dní prodloužil.

Dalajláma vyzval k pomoci Tibeťanům

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Dalajláma vyzývá svět, aby pomohl řešit situaci v Tibetu. Nejvyšší tibetský duchovní se v Indii modlil za oběti nedávných násilností. Při střetech s čínskými bezpečnostními silami zahynulo podle tibetské exilové vlády až sto čtyřicet lidí a na tisíc dalších bylo zraněno. Dalajláma obvinil Čínu z kulturní genocidy v Tibetu, zároveň ale Peking znovu vyzval k jednání.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Jsem tu bezmocný, mohu se jen modlit pronesl dalajláma v indickém Rádžghátu, na místě zpopelnění Mahátmy Ghándího, osobnosti symbolizující nenásilí. Jak nejvyšší tibetský duchovní uvedl, sám nemá žádnou moc kromě spravedlnosti, upřímnosti a pravdy, a proto vyzval mezinárodní společenství, aby Tibeťanům pomohlo. Dalajláma se zároveň opět vyslovil proti pokračujícímu přílivu Číňanů do Tibetu. Jak dodal, jde ze strany Pekingu o kulturní genocidu. Komunistické úřady už dlouhá desetiletí uplatňují v oblastech, kde Číňané tvořili menšinu, politiku přečíslení původního obyvatelstva, a to ekonomickými výhodami i možností mít více než jedno dítě.

Klíčové volby v Zimbabwe

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Dnešní volby v Zimbabwe pozorovatelé označují za nejdůležitější od roku 1980, kdy se ujal vlády současný prezident Robert Mugabe. Lidé rozhodují jak o novém prezidentovi, tak o složení parlamentu. Hlava státu Mugabe popírá námitky opozice, že plánuje falšování voleb. Opozice si stěžuje, že nemá přístup do médií, která ovládá stát. Vláda navíc neumožnila vstup do země například evropským volebním pozorovatelům. Proti Mugabemu stojí vůdce opozice Morgan Tsvangirai a třetím prezidentským kandidátem je bývalý ministr financí, teď přeběhlík Simba Makoni. Předběžné výsledky voleb bychom mohli znát v pondělí.

Prodej známek ze sbírky Lamberta Krejčíře

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Třináct milionů a šest set padesát tisíc korun, za tolik se dnes v aukci prodala sbírka známek, kterou po sobě zanechal zmizelý podnikatel Lambert Krejčíř. Sbírku dala do dražby jeho manželka. Podle odborníků jde zřejmě o nejvzácnější a největší sbírku, která byla kdy v Česku prodána v jedné aukci. Novým majitelem kolekce se stal český investor mladší čtyřiceti let, na dražbě ale osobně nebyl. Lambert Krejčíř, otec uprchlého Radovana Krejčíře, zmizel na podzim roku 2002. Skupina šesti mužů podle policie podnikatele unesla, odcizila mu větší množství peněz v hotovosti a také ho nutila uhradit dluhy jeho syna, který se od dubna loňského roku skrývá v Jihoafrické republice. Podle dnešního deníku Právo mohl prodej známek zorganizovat sám Radovan Krejčíř. S odvoláním na zdroj obeznámený se situací kolem kontroverzního českého podnikatele list uvedl, že výtěžek z prodeje sbírky známek získá právě on.

Návrat sester Kristýny a Abigail z Klokánku k rodičům

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Soud ještě tento víkend rozhodne, jestli se jedenáctiletá Kristýna se svou sestrou Abigail budou muset v pondělí vrátit z brněnského Klokánku k rodičům. Sociální pracovníci se rozhodli podat k městskému soudu žádost o předběžné opatření. Chtějí tak oddálit návrat dětí domů. Sestry se totiž bojí otce, který jim prý ubližoval. Předání rodičům nařídil už dřív krajský soud, protože se nenašly důkazy pro týrání. Věc tedy bude předběžně předložena k rozhodnutí soudu, který má na verdikt čtyřiadvacet hodin, může ale rozhodnout i obratem. Vydání předběžného opatření by pro sestry bylo lepší, podle ředitelky brněnského Klokánku Dity Pokorné jsou sestry ve špatném psychickém stavu a k otci se v žádném případě vrátit nechtějí.

Dita POKORNÁ, ředitelka Klokánku Brno:
Pokud nebude vydáno předběžné opatření, že jsou děti svěřeny dál do Klokánku, tak musí dojít v pondělí k vydání dětí do této rodiny. Otec tady byl, zopakoval nám, že si pro děti v pondělí rozhodně přijdou. A byly by jim vydány prostřednictvím soudního vykonavatele.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Situaci vyhrotil nejenom včerejší několikahodinový útěk Kristýny, ale taky dnešní návštěva rodičů v Klokánku.

V noci se mění čas

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Dnes v noci začíná platit letní čas. Znamená to, že si ve dvě hodiny ráno posuneme ručičku na ciferníku na tři hodiny. Dnešní noc tak bude o hodinu kratší a v následujících dnech budeme vstávat vlastně o hodinu dřív, ještě za šera. Podle psychiatrů a psychologů ale přechod na letní čas většině lidí nevadí, za pár dnů se totiž náš organismus se změnou času docela dobře vyrovná, myslí si to i klinický psycholog Václav Šnorek.

Václav ŠNOREK, klinický psycholog:
Je to opravdu určitý takový mýtus. Uvědomme si, že jsou lidé, kteří třeba cestují, kteří velmi často jsou nuceni upravovat čas na svých hodinkách. A ti lidé nejsou více duševně nemocní, nestrádají psychicky. Samotná změna času se zimního na letní žádný závažný problém nepředstavuje.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Změnu času ale mohou podle odborníků pocítit neurotici a lidé trpící sezónními depresemi.

Ceny Thálie

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
V pražském Národním divadle se budou dnes večer už popatnácté vyhlašovat Thálie. Vedle ocenění v činohře, opeře, baletu a za muzikálovou tvorbu a operetu budou předány také tři Thálie za celoživotní mistrovství. Mezi nominovanými jsou například herci Simona Stašová, Helena Dvořáková, Vladimír Kratina, Jitka Čvančarová a Erik Pardus. Jakým způsobem se vybírají budoucí nositelé Ceny Thálie, to Radiožurnálu vysvětlil prezident Herecké asociace Václav Postránecký.

Václav POSTRÁNECKÝ, prezident Herecké asociace:
To vybírá odborná komise podle dojmu, jaký ty výkony na nich zanechají. My máme spoustu skautů, kteří jezdí po divadlech a informují nás o vynikajících výkonech, takže myslím si, že je to velice solidně ověřeno z mnoha stran, že ty výkony, které jsou nakonec delegovány, takže jsou tam právem.